Reportáž: Jarní sprint Vítkov

Pražský Vítkov opět hostil akci Jarní sprint, vyhrazenou příznivcům originálních Volkswagenů Brouk. Broukaři to asi mají "tam nahoře" dobré, na tomto prestižním místě u Národního památníku se totiž moc akcí nekoná a vyšlo i počasí, takže vlastně ani nezbývalo než se těšit na hojnou účast. Akce začínala už v devět hodin a s příjezdem účastníků se počítalo do zhruba jedenácti, ovšem když jsem dorazil na místo lehce po desáté, bylo už de facto plno. Ještě že na mě čekalo rezervované místo vedle Volkswagenu XL1, které je také takovým maximálně jednoduchým a plně funkčním novodobým "broukem", tedy až na cenu...

Na místo jsem stylově přijel bílým Volkswagenem Beetle 1.2 TSI, ovšem tím jediným, čím jsem "zapadl" byla ta kubatura motoru. Je poznat, že příznivci Brouků, Busů a další "havěti" jsou staromilci jak se patří. Moje auto zůstávalo zcela stranou zájmu, až na opravdu ojedinělé případy a pokud ho snad někde zahlédnete na fotografii, bude to proto, že stálo vedle naopak velmi obletovaného XL1, jehož nízká a úzká aerodynamická karoserie lákala spoustu broukařů i návštěvníků akce.

O tahle dvě auta však v sobotu vůbec nešlo. Dorazily především stovky brouků a busů různého stáří a všemožných karosářských verzí, technického stavu, barev a stupňů úprav. Nechyběly exempláře na veteránských značkách ve skutečně prvotřídním (a originálním) stavu, méně zachovalé, i když původní kousky, ale především vozy v různých formách "tuningu". A tím nemyslím rozhodně jenom bodykity, široká kola a sportovní sedadla. Velmi oblíbený je u této komunity zjevně "rat style" s více či méně zoxidovanými logy a zašlými až rezavými karoseriemi. A pak byly k vidění i exempláře s různými dobovými doplňky, popřípadě výbavou připomínající dobu vzniku.

A málem bych zapomněl - kdo neměl na světlech plechové "řasy", ten snad jako by ani nebyl. :) Výjimkou nebyly ani vozy postavené na originálních kolech spřízněného Porsche. Ba co víc, pár automobilů této sportovní značky dorazilo též a byly příjemným zpestřením setkání, stejně jako jeden vymazlený Karmann-Ghia. Mohlo by se zdát, že setkání víceméně dvou typů aut bude z diváckého pohledu nuda, ale opak byl pravdou. Snad žádné dva vozy nebyly stejné, jenom nesnadno se hledal nějaký, jenž by nebyl něčím zajímavý a i kdybych nafotil úplně všechny, galerie by určitě nebyla jednotvárná. Nakonec jsem se ale přece jen snažil zachytit ty (z pohledu diváka) nejzajímavější kousky, tak snad se vám bude galerie líbit.

Akce se ovšem nejmenovala Jarní sprint náhodou, hlavním bodem programu byly překvapivě sprinty všemožných kategorií brouků i busů, okořeněné tak trošku "Le Mans" stylem též úvodním během řidičů k autům. Staré motory ani nebyly trápeny plnou akcelerací na čtvrtmíli, po 200 metrech se muselo zastavit a následně se znovu rozjet, přičemž nedobrzdění v dané zóně se rovnalo prohranému souboji. S ohledem na věk aut nebyla nouze o dramatické situace v podobě (ne)startování a podobných škodolibých legrácek, jimiž veterány své majitele s oblibou škádlí.

Po trošku monotónní soutěži, při níž jsem litoval, že jsem si nevzal deku nebo skládací křesílko jako ti zkušenější, nastal čas řadit se na start spanilé jízdy, která vedla ze Žižkova na Florenc a dále po nábřeží až na Zbraslav. Jízdu v koloně na značkovém srazu jsem neabsolvoval poprvé, ale poprvé to bylo samým centrem Prahy. Dojmy? Asi podobné, jako když se vrací hokejový nároďák se zlatými plackami. Chodníky obsypané mávajícími Pražany i turisty, kdo nemával, fotil, případně natáčel na kameru (mnozí zvládali obojí) a kdo neměl příslušnou techniku, na nás mířil alespoň mobilem. Tedy na mě moc ne, ale, smutný jsem z toho nebyl. ;-) Policejní asistence se také postarala o nejdelší "zelenou vlnu" v historii našeho hlavního města, určitě jsem ale nezáviděl těm, kterým dlouhý had klasických volkswagenů zkomplikoval cestu. Snad to těmhle ikonickým autíčkům odpustíte. Příště v době sprintů nikam nejezděte, maximálně na Vítkov, vidět to "broukoviště" na vlastní oči...