Reportáž: Volkswagen Transporter Sraz 2015

Motoristé jsou vcelku družný živočišný druh a nenechají si ujít možnost setkat se s ostatními majiteli vozů, s nimiž mají něco společného. A tak se v Česku už jedenáctý rok potkávají i majitelé automobilů, známých v těchto končinách zejména jako Volkswagen Transporter.

Tato dodávka, kterou v minulosti proslavilo hnutí hippies, se vyrábí od roku 1950 aktuálně v páté generaci, nemůže tedy být pochyb o tom, že si našla spoustu příznivců – a nemusí mít zrovna dredy a květované šaty. Komunita současných majitelů, to už jsou (téměř :) ) lidé jako my a ti čeští (plus pár účastníků z Německa) se setkali na velkém tuzemském srazu již po jedenácté.

Takzvaný 11. Transporter Sraz proběhl od pátku do neděle v kempu v jihomoravské Strážnici a nás zajímalo, jak takové setkání „dodávkařů“ vlastně probíhá, případně jak se liší od podobných akcí u jiných vozů a značek.

Dá se říci, že tropické počasí (a pražská akce Legendy) uplynulého víkendu akci příliš nenarušilo, poslední informace, které jsem zaznamenal, hovořily přesně o 189 dorazivších automobilech VW Transporter, což je velmi slušná účast, ke dvoustovce už mnoho nechybělo. Co se skladby vozů týče, převažovaly aktuální T5 a minulé T4, jistě k nemalé radosti značky Volkswagen Užitkové vozy, která lákala potenciální zájemce na zkušební jízdy s aktuálními modely této divize Volkswagenu.

Tento fakt měl ovšem i svou stinnou stránku – tahákem podobných akcí bývá zejména to, že na ně s oblibou jezdí majitelé různých exotů, které běžně v provozu nepotkáváte. Já se těšil zejména na klasické Busy, kterých byla spousta na srazu brouků na Vítkově, ty byste ovšem ve Strážnici spočítali na prstech jedné ruky a ještě by vám nějaký volný zbyl. A to byla, zejména tedy z fotografického hlediska, docela škoda. Zachraňovalo to alespoň pár zajímavých T3.

I přesto měl kemp svou specifickou atmosféru, čímž se chci vrátit k tomu, že jsou majitelé téček téměř normální. :) Vlastnictví takového vozu totiž do jisté míry předurčuje k onomu „kočovnictví“ květinových dětí. Zatímco v kempu stojí běžně u aut rozbité stany, tady k pohodlí stačilo zvednout páté dveře, z lůžka v zadní části vozy vystrčit nohy a před auto postavit skládací křesílka, kempingový stoleček, popřípadě gril. A když se posádka rozhodne, že je třeba popojet, do pěti minut jsou pryč…

To ovšem nebyl tento případ, do Strážnice se přijelo „pobejt“, i když v odpoledních hodinách se areál vylidnil a snad každý se odebral na místní koupaliště, které navazuje na areál kempu. Tedy, ehm…, kromě jednoho šílence s foťákem.

Setkání téček ovšem nebylo jen o tom, že si majitel popovídají o svých radostech i starostech s „Das Autooo“, připraven byl i neobvykle bohatý doprovodný program pro děti i dospělé, v němž nechyběly při pátečním pozdním odpoledni i méně obvyklé sportovní aktivity, jako je jízda zručnosti na segwayi, aerotrim, bungee trampolíny, skákací boty nebo chůze bludištěm - ostatně sraz měl podtitul Cesta za dobrodružstvím. Ty mi bohužel kvůli neméně dobrodružně komplikované dopravní situaci na páteční D1 utekly. Dorazil jsem až na večerní koncert skupiny Divokej Bill, která hrála v zámeckém amfiteátru exkluzivně pro návštěvníky akce …a pro každého, kdo se nacházel v areálu parku a jeho blízkém okolí. :) Zajímavým bonusem navíc pak byla noční česká premiéra Volkswagenu Transporter T6, jenž se představil poprvé právě klubové komunitě téček.

Hlavním bodem sobotního programu pak byla spanilá jízda, kterou jsem absolvoval ve voze jednoho z účastníků (ještě jednou díky za poskytnutý azyl). Dost krátká na to, aby se (snad) nikdo neztratil a současně určitě dost dlouhá na to, aby si ji účastníci i obyvatelé okolních obcí náležitě užili. Nejlepším momentem spanilky bylo, když se na dvou místech obě kolony téček potkaly. Jestlipak může klakson ochraptět?

Krom toho měli účastníci možnost nakoupit zboží z klubového butiku, zkusit štěstí v tombole nebo hlasovat o nejhezčí Téčko srazu. Prostě sraz jako spousta jiných, jen s poněkud specifickým typem aut. Z mého pohledu bych uvítal více zajímavých objektů na focení (nemyslím nutně jen auta ;-) ), jsem však přesvědčen o tom, že ti, jimž byl sraz určen především, byli spokojeni. A já rád napřesrok přijedu zase, zkontrolovat, jestli se pochlapili veteránisté.