Řidiči, nedodržujete pitný režim? Hrozí vám smrt!
Plicní embolie je nebezpečné onemocnění, které může končit smrtí. Jeho příčinou je ucpání hlavní tepny do plic krevní sraženinou. Kromě jiných příčin se může vyskytovat i u cestujících, kteří sedí strnule bez pohybu, a tak se nazývá nemocí ekonomické třídy. Je jedno, zda v letadle nebo autobusu. A dokonce se objevila už i u řidičů mezinárodní kamionové dopravy.
O nebezpečí tohoto onemocnění a o tom, jak mu předcházet, jsme si povídali s lékařem a pedagogem profesorem Jaroslavem Malým, známým specialistou na plicní embolii a lékařským náměstkem Fakultní nemocnice v Hradci Králové.
Jak často se setkáváte s plicní embolií u řidičů či pasažérů?
Minulý týden se vrchní sestra z jedné kliniky vrátila z cesty autobusem ze Španělska. Stěžovala si, že se zadýchává
a celkově jí není dobře. A co myslíte? Měla oboustrannou plicní embolii. Může se objevit při dlouhé cestě autem, kdy
se honí kilometry a nezastavuje. Vzpomínám si například na jednoho politika, který ve voze strávil devět hodin cestou
do Bruselu. A měl ji.
Jak embolie propukne?
Riziko nemoci ekonomické třídy není velké, ale vzniká, jestliže cestujete dobu delší než šest hodin. K tomu máte skrčené nohy na sedačce a krev vám nemůže proudit přes cévy v podkolenní jamce.
Co v takových případech dělat?
Musíte vstát a chodit. U řidičů je důležitý pitný režim. I proto, že vás to nutí zastavovat na záchod. Při cestě pomáhá
zapojovat svalstvo dolních končetin, zvedat špičku.
Kdo je embolií nejvíc ohrožen?
Pacienti s nepoznanou genetickou poruchou. Nejvíce lidé, kteří plicní embolii již prodělali, nemocní s nádorovými
chorobami a dále kuřáci, osoby s nadváhou nebo ženy užívající tabletovou antikoncepci. Rizikových faktorů je víc. Před dlouhou cestou by se lidé měli poradit s lékařem. Kromě léků na ředění krve jim doporučí elastické punčochy.
Takže nejrizikovější je kuřačka s nadváhou, která bere antikoncepci?
Obézní žena a kuřačka by antikoncepční tablety neměla dostat. Pokud ano, lechtá čerta mezi rohy. Ženy jsou obecně
ohroženy více, připadá na ně tři- až pětkrát více případů tromboembolické choroby. Třeba těhotné mají také vyšší riziko tromboembolie.
Kdo je tedy typickým pacientem?
Riziko roste s věkem, hodně pacientů má nad osmdesát let. Na druhou stranu jsou častými pacientkami mladé dívky, sportovkyně ve věku osmnácti devatenácti roků. Takové pochopitelně užívají antikoncepční tablety, a pokud si například podvrtnou kotník a mají ho delší dobu znehybněn, hrozí u nich riziko embolie. Lékaři už to dnes naštěstí vědí a preventivně podávají protisrážlivé léky.
Jaké jsou příznaky?
Nemusí být žádné, dokonce krajním a jediným může být náhlá smrt. Plicní embolii se říká tichá choroba, protože
jsou příznaky velmi obtížně rozpoznatelné. Typické jsou sice bolesti končetin a otok dolních, jenže to má jen třicet
procent osob. Dále dušnost. Pětadvacet procent lidí trpí bolestí na hrudi, kašlem s krvavým hlenem a poruchou vědomí a synkopou, dokonce následovanou pádem.
Když na sobě ucítím příchod některých příznaků po dlouhé cestě, stačí je rozchodit?
Nezkoušejte to!
Vůbec to tedy nepomůže?
Pokud je plicní embolie velmi drobná, dá se přechodit. Ale může to mít vliv na zatížení pravé části srdce a přivodíte si tím jeho poruchu.
Jak dlouho je plicní embolie známá?
Lékaři ji znají už staletí, určitě od středověku. A v polovině devatenáctého století popsali pánové Beaulieu a Trousseau souvislost s nádorem. Léčba ale závisí na rozvoji nových léků, výrazně pomohl objev heparinu v roce 1916. A ještě větší rozvoj je v posledním desetiletí.
Jak si vedou čeští lékaři v rozpoznávání a léčení tohoto onemocnění?
Celosvětově jsme ve špičce, nebo přinejmenším v lepším průměru. Máme nové léky a rozhodně jsme v ničem nezaostali. Před čtyřmi lety se i čeští lékaři zúčastnili mezinárodní studie o povědomí rizika. Naši chirurgové si vedli velmi dobře, zareagovali až v osmašedesáti procentech. Myslím, že to není špatné.
Kdo si vedl nejlépe?
Francouzi a Nizozemci.
Dáváte si pozor na plicní embolii, když jezdíte dlouhé trasy?
Ročně zdolám asi dvacet tisíc kilometrů. Většinou mezi Hradcem Králové, Prahou a Brnem, takže žádné delší vzdálenosti. Nejvíc jsem kdysi v kuse ujel asi pět a půl tisíce kilometrů s obytným přívěsem.
Takže jste příznivcem kempování?
Ani ne. Ale kolega někde sehnal přívěs a jeli jsme společně do Skandinávie. Byla to krásná dovolená. Měl jsem tehdy škodovku. Vlastně jsem je míval vždy, dokud mi tu poslední neukradli.
Čím jezdíte nyní?
Mám Mercedes třídy B. Dobře se do něj nastupuje a pro mé potřeby stačí. Bohužel jsem v něm také měl jedinou
svou nehodu. Jel jsem do Prahy, a přestože jsem opatrný řidič, na chvilku jsem se zamyslel a přehlédl zleva jedoucí tramvaj. Napíchla mě na hák, až se zastavil v kabině vedle levého kolene. Okna se vysypala, já měl ruce od krve a tři zlámaná žebra. To jsem nevěděl, nic mě nebolelo. Takže jsem z auta vylezl po čtyřech jako opilý pan profesor.
Mysleli si to i policisté?
Ne, byli milí. Přiznal jsem se jim, že jsem venkovan, co má v kufru vidle a gumáky. Ať mi na místě seberou řidičský
průkaz. Místo toho odpověděli, že je to jedna z nejběžnějších nehod v Praze, a dali mi pokutu tisíc korun. Následně
auto obhlédli, jestli svítí a bliká, a nechali mě s ním odjet po dálnici zpátky domů. Překvapilo mě, že při nehodě ani nevyletěly airbagy. Byl jsem ale na sebe strašně naštvaný. Řidič prostě nemá myslet na nic jiného než na řízení.
Čtete Svět motorů?
Četl jsem ho kdysi, ještě na škole. Velmi mě tehdy zaujala jedna rada: kdyby se vám zdálo, že vůz bezpečně
ovládáte, uděláte pro svou bezpečnost nejlépe, když otevřete dveře a vyskočíte ven. To samé totiž platí i pro medicínu. Jakmile si myslíte, že ji ovládáte, něco se stane. Důkazem tohoto výroku v souvislosti s řízením je i má nedávná nehoda s tramvají.
Prof. MUDr. Jaroslav Malý, CSc. | |
Věk | 67 let |
Rodinný stav | Vdovec, dvě děti |
Profese | IV. Interní hematolická klinika LF a FN Hradec Králové, lékařský náměstek ředitele FN Hradec Králové, proděkan pro výuku LF UK Hradec Králové |
Jazyk | Angličtina, francouzština, ruština |
Zájmy a záliby | Sport – cyklistika, volejbal, golf, lyžování, dvacet let pracoval jako sportovní lékař hokejového oddílu Stadion Hradec Králové |
Politika | Nezávislý kandidát do Senátu ČR s podporou ČSSD |