Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Rinspeed X-Trem M.U.V. byl koncept pick-upu s „jeřábem“ a vznášedlem na korbě!

Tomáš Dusil
Diskuze (2)
Jak lépe využívat ložnou plochu pick-upů, která bývá po většinu času neobsazená, ukázala v roce 1999 švýcarská firma Rinspeed Design.

Švýcarská firma Rinspeed Design již tradičně prezentuje své kreace na domácím autosalonu v Ženevě. Po sporťácích Rinspeed Roadster, Mono Ego a E-Go Rocket si pro Ženevu 1999 připravila vůz ze zcela opačného spektra nabídky. A jako obvykle celou záležitost pojala po svém. Švýcaři tentokrát zvolili vůz kategorie pick-up, které byly a jsou oblíbené zejména v zámoří. Podle někdejších slov zakladatele a šéfa firmy Rinspeed Design Franka Rinderknechta však bylo jejich praktické využití po většinu času minimální. Jinými slovy, korba nebo chcete-li nákladový prostor, zůstávaly většinou prázdné. A to se mělo změnit díky invenci Rinspeedu a jeho konceptu X-Trem M.U.V. Pod tímto označením se ukrývala trojice slov Multi Utility Vehicle, čili víceúčelové vozidlo.

S malým „jeřábem“

Omezená využitelnost pick-upů měla dle názoru Rinspeedu příčinu také v poněkud obtížnějším nakládání předmětů na korbu. Přeci jen bývá umístěna výše, před nakládáním navíc musíte sklopit zadní čelo a dosáhnout na část korby hned za kabinou je za běžných okolností nad možnosti většiny lidí.

Koncept pick-upu X-Trem proto přišel s originálním řešením nakládacího systému, jenž bez námahy umožňoval naložit na korbu vozidla i těžké předměty. Rinspeed jej pojmenoval X-Tra-Lift. Jeho základem byla trubková konstrukce, sloužící rovněž jako ochrana posádky při převrácení vozidla, na níž spočíval otočný jeřáb, poháněný elektricky nebo hydraulicky. Šlo o řešení firmy Rinspeed Design, která si ho nechala patentovat.

V rámci prezentace v Ženevě byla ložná plocha obsazena velmi zajímavým lehkým vznášedlem od japonské firmy Sorex, které bylo tehdy údajně nejmenším na světě. Alternativou k němu mohl být třeba futuristický skútr od italské firmy Malaguti, pojmenovaný FireFox F15.

Stejně jako u svých kreací z předchozích let, i v případě X-Tremu firma Rinspeed udávala, že vozidlo navrhla tak, aby splňovalo tehdy platné legislativní požadavky zemí Evropské unie. Auto tedy bylo plně způsobilé pro silniční provoz pro případ, že by se našel nějaký vážný zájemce o něj.

Základem Mercedes-Benz

Na rozdíl od Mono Ego či E-Go Rocket, které měly ve svých útrobách originálně řešený rám, využil Rinspeed při stavbě X-Tremu základ v sériovém autě. Volba padla na tehdy nový Mercedes-Benz třídy M (W163). Na první pohled byste však příbuznost obou automobilů patrně nehádali. Tehdejší mercedesy tak švýcarský pick-up připomínal pouze řešením předních světlometů kulatého tvaru.

Na podlahové plošině třídy M byla postavena nová karoserie bez bočních dveří z uhlíkových kompozitů ve snaze udržet hmotnost vozu na přijatelné hodnotě 1860 kg. Zvláštností bylo čelní sklo, elektricky stavitelné nikoliv nahoru a dolů, ale dopředu (respektive dozadu). Smyslem bylo nabídnout posádce v případě přání intenzivnější vnímání okolí.

Z Mercedesu třídy M pocházela také pohonná jednotka, kterou byl zážehový osmiválec o objemu 5,5 litru s výkonem 255 kW (347 koní). Hnací síla se přenášela přes samočinnou převodovku na všechna čtyři kola. Řešení pohonu rovněž odpovídalo systému 4Matic někdejších mercedesů. Dle výrobce se dokázal tento zvláštní pick-up rozjet až na rychlost 235 km/h a zrychlení z klidu na 100 km/h mu zabralo 6,9 sekundy. Vůz jezdil na 18palcových lehkých kolech od Antery, stavitelné tlumiče odpružení dodala firma Eibach, stejně jako tomu bylo u předchozích kreací Rinspeedu.

Ovládání „na prst“

Dominantu dvoumístné kabiny představoval ve své době poměrně nezvyklý dotykový displej LCD vzešlý ze spolupráce s firmou Fabrimex, sdružují funkci satelitní navigace, audia či možnost připojení k e-mailu prostřednictvím GSM brány či satelitního signálu. Celé to včetně zvedacího zařízení X-Tra-Lift řídil počítač Compaq Deskrpo s frekvencí 333 MHz a procesorem Celeron. Zajímavé bylo také čalounění kabiny z nepromokavého neoprenu v kombinaci s ocelí a kompozitem. Potahy sedadel bylo možné snadno vyjmout a vyčistit. Nechyběl ani stylově řešený zapalovač s popelníkem.

Na voze se samozřejmě podílela celá řada subdodavatelů. Některé jsme již zmínili. Třeba speciální žlutý lak pocházel od firmy Spies Hecker. Výfukový systém zase dodala společnost Remus a již tradičně se na vozidle podílela také domácí firma Rieter Automotive Systems, která se v tomto případě postarala o odhlučnění a celkovou akustiku kabiny.

Tomáš Dusil
Diskuze (2)

Doporučujeme

17. 1. 2019 20:18
Re: pamatam sa na to
Tiez si to pamatam. Videl som to v casopise Auto (teraz ams). Btw. Celereron 333 Mhz...ten cas riadne leti :-)
17. 1. 2019 20:14
pamatam sa na to
este ako som listoval v nejakom casopise, ako bol tento rinspeed prezentovany niekde na autosalone... uz je to 20 rokov....