Rozhovor s Hanou Vágnerovou a Michaelou Haladovou: Nadšené řidičky

Obě mladé ženy už mají s motorismem zkušenosti. Vlastní řidičský průkaz a také se vzhledem ke svému půvabu pohybovaly v přiléhavém oblečení na startu závodů motocyklového mistrovství světa.

Jaká jste za volantem?

Hana: Spíše temperamentní, ale zatím mě naštěstí brzdí respekt k řízení. Jsem nováček, tak se snažím jezdit opatrně a raději někoho před sebe pustím. Nikam se zbytečně necpu. Musím si řízení osahat a moc mě baví.

Michaela: Řekla bych takový čertík v těle anděla. Na silnici samozřejmě dodržuji předpisy. Pokud ovšem existuje možnost trochu přidat plyn a zařádit si za volantem, ráda toho využiju. Pochopitelně tak, abych nikoho neohrozila.

Co se vám na řízení líbí?

Hana: Spatřuji v něm volnost a svobodu rozhodování, když si můžu určit kam, kudy a jak pojedu. S tím také souvisí chuť občas si vyjet po nějaké okresní silnici a kochat se krajinou.

Michaela: Jsem hodně samostatná a nechci být na někom závislá. Takže usednout a řídit, když potřebuji – to mi vyhovuje.

Co vás na silnicích zlobí?

Hana: Řidiči, kteří jsou nevyzpytatelní a chovají se, jako by byli v provozu sami.

Michaela: Rozčilují mě bezohlední šoféři a také takoví, kteří neumějí řídit. Doslova fyzicky trpím na sedadle spolujezdce, když cítím, jak špatně dotyčný řadí, řídí či brzdí.

Máte v rodině auta nebo motorky?

Hana: Máma vlastní Volkswagen Golf a o šest let starší bratr silniční Yamahu 1000. Už jsem ho párkrát prosila o svezení, ale sourozenec má hodně rozumu, aby mě udržel na uzdě. Je to on, kdo se mnou občas jezdí a radí řidiči nováčkovi.

Michaela: Táta jezdí hyundaiem a máma golfem. Já mám Hyundai i20, který jsem řídila už v roce 2011, přesně dvacet dní po dvacátých narozeninách jako čerstvá řidička.

Které technické vymoženosti současných modelů se vám zamlouvají?

Hana: Automatická převodovka. Člověk si může za volantem odpočinout nebo zařídit pracovní věci. Také kvituji klimatizaci, tu oceňuji zejména v tomto ročním období.

Michaela: Automat a adaptivní tempomat, který jsem si nedávno vyzkoušela na nové octavii. Myslím, že je to vhodná pomůcka na dlouhé cesty. Občas však mívám pocit, že auta už řídí za nás.

Setkáváte se s negativními reakcemi mužů, kteří vidí za volantem příslušnice něžného pohlaví?

Hana: Samozřejmě se mi to už několikrát stalo. Možná mě ale některé ženy nebudou mít rády. Myslím si totiž, celkově vzato jsou muži lepšími řidiči. I když dámské výjimky také jistě existují.

Michaela: Mám zkušenosti spíše kladnými reakcemi. Když musím pozadu zaparkovat do malého prostoru, zvládnu to na první pokus. Pak si vychutnávám, jak sledujícím mužům spadne brada údivem.

Dáváte tvarům a barvě auta přednost před praktickými možnostmi?

Hana: Líbí se mi černá, ale vzhled zase tolik neřeším. Snažím se zohledňovat praktické vlastnosti automobilu, protože v něm trávím v průběhu dne hodně času.

Michaela: U současných vozů preferuji užitečné vlastnosti před vzhledem nebo barvou, i když si potrpím na tmavo modrou metalízu. Řada současných vozů je na technologicky vysoké úrovni a liší se opravdu jen v detailech.

Máte spojený modeling také s motoristickými zážitky?

Hana: Několik let pracuji jako modelka na startovním roštu závodů MotoGP a MS superbiků. Loni jsem v Brně působila u týmu Aspar, kde jezdil ohromný sympaťák Nicky Hayden. Letos bych měla fungovat u továrního týmu Ducati.

Michaela: Mám ráda motocyklový sport, což se odvíjí od toho, že jsem dva roky pracovala jako modelka v mistrovství světa superbiků. Takže sleduji zejména MotoGP a doufám, že Valentino Rossi bude letos podesáté mistrem světa.

Prozradíte nám nejvyšší rychlost, které jste dosáhly při řízení?

Hana: Na dálnici D1 jednou 160 km/h, opravdu to více nepřeháním.

Michaela: Už jsem párkrát jela trochu svižněji, ale zatím ještě nikdy přes dvě stě.

Platily jste již pokutu?

Hana: Musím to zaklepat, zatím ne.

Michaela: Už několikrát, vždy za špatné parkování. Když potřebuji někde zastavit a spěchám, zkrátka zaparkuju a případné následky řeším až poté.

Máte zkušenosti s řízením také v zahraničí?

Hana: V tomto směru jsem to štěstí zatím ještě neměla.

Michaela: Přiletěla jsem do Milána, kde čekali Italové, kteří neuměli anglicky. Posadili mě do auta a prý budu kočírovat jen „uno momento“. Nakonec se z toho vyklubalo devět set kilometrů na jih země. Ovšem naštěstí po čtyřproudové dálnici.

Znáte časopis, na jehož stránkách se objevujete?

Hana: Jistě. V naší rodině jsou tatínek i bratr jeho pravidelnými čtenáři.

Michaela: O Světě motorů vím. Poprvé jsem se s ním však blíže seznámila po vyhlášení soutěže, kde mě známí upozornili na moji fotku. Od té doby ho čtu pravidelně a myslím, že u toho vydržím.

Existuje něco, co byste si chtěly za volantem nebo řídítky splnit?

Hana: Svézt se po závodním okruhu v Brně. Nejlépe v nějakém rychlém autě, které bych řídila. Ovšem pro jistotu by vedle mě musel sedět někdo zkušený. To aby mi poradil, co si smím dovolit, a co už ne.

Michaela: Vyhraný skútr je pro mě perfektně splněný sen, protože jsem se chystala koupit si takový. Teď bude v neustálé permanenci, pokud pro něj bude počasí.

Supermiss a premiantka

Soutěž Supermiss je již osm let určena pro dívky od osmnácti do třiceti let, které jsou nejen krásné, ale také něco zajímavého umějí. Organizátorem je automobilový závodník a podnikatel Tomáš Vavřinec.

Absolutní vítězkou Supermiss 2014 se stala jedenadvacetiletá studentka Hana Vágnerová, absolventka hotelové školy se zaměřením na cestovní ruch. Pracuje v solárním studiu v Brně a aktuálně se věnuje modelingu, baletu, tanci a józe. Řidičský průkaz vlastní necelý rok.

Součástí galavečera bylo korunování vítězky soutěže Miss Motorsport, jíž se pro tento ročník stala čtyřiadvacetiletá Michaela Haladová. Pochází ze Strakonic, ale již pátým rokem žije v Praze. Vystudovala cestovní ruch na vysoké škole. V současné době se věnuje tanci, modelingu, moderování a choreografii. Za volant usedá čtvrtým rokem.