Rozhovor s Jakubem Kornfeilem: Povedený rok

Během zimy se sice nejezdí, ale špičkoví řidiči nezahálejí. Trénují fyzickou kondici, provozují doplňkové sporty a také se „sklouznou“ na dvou kolech, aby měli řídítka alespoň na chvíli v ruce. Podobně nastavené to má také Jakub Kornfeil. Čas pro rozhovor si však udělal.

Hodnotíte uplynulý ročník jako nejlepší v kariéře?

Při problémech na začátku sezony jsem si netroufal myslet na stupně vítězů. V týmu, který byl v Moto3 nový, jsme se svým způsobem sehrávali. Druhá

půlka mistrovství byla mnohem lepší a poslední tři závody skvělé. Ukazovali jsme se vpředu a vyústilo to v první stupně vítězů v kariéře. Ačkoliv jsem v konečném účtování sezony nezískal nejlepší umístění ani nejvíce bodů, dvoje stupně vítězů jsou nenahraditelné.

Vzpomenete si na chvíli, kdy jste se v Silverstonu dostal na pódium?

Byla to směs úlevy a radosti. Okamžitě mi došlo, co se povedlo. Přitom začátek závodu byl zoufalý, v první zatáčce jsem na vodě skoro nezatočil.

Komu se sluší poděkovat za úspěšný výsledek?

Slovenské firmě Redox, která se mnou spolupracuje několik let. Potkali jsme se s jejich lidmi náhodně v paddocku, dali se do řeči a od té doby to mezi námi funguje.

Můžete nám představit malajskou stáj Drive M7 SIC Racing Team, ve které startujete?

Z Malajců tam nepracuje nikdo. Jsou zde Britové, Francouzi, Nizozemci a manažerem je Švéd. Tým sbíral zkušenosti a loni se v Moto3 učil. Jsem rád, že tady zůstávám. Od prvních testů na příští sezonu budeme sehraní.

Je pravda, že jste v Malajsii hodně populární?

To souhlasí. Motoristický sport sice nemá v této zemi velkou tradici, ale desítky tisíc Malajců jezdí na skútrech a tamní média jim náš tým hodně připomínají a propagují. O publicitu nouzi opravdu nemáme. Minulý rok jsem na tom byl dokonce ještě lépe než můj malajský kolega.

Pro sezonu 2016 však měníte KTM za hondu. Nemáte z toho obavy?

Vždycky jsem se dokázal rychle adaptovat na novou motorku. V tomhle směru nemám žádný problém, pokud bude fungovat. Na velkých motorkách na stylu jízdy záleží, ale v kategorii Moto3 to o tom není. Motorky jsou lehké a jednoduché.

Co vás čeká do začátku sezony 20. března v Kataru?

Snažím se co nejvíce pracovat na fyzické kondici. Do toho patří nejenom klasický běh, ale také jízda na kole, badminton a trénink jógy, aby byla moje příprava co nejvíce všestranná.

Zůstáváte ve stejném týmu. Máte logicky vyšší ambice?

Samozřejmě, ale neřeknu vám konkrétní cíl, co se týká konečného umístění a počtu bodů. Snažím se jít krok za krokem a jezdit vpředu.

V tiskových zprávách popisujete tréninky i závody velice detailně. Stačíte ve vysokém tempu všechno vnímat?

Po každém závodě i tréninku si přehrávám všechno, co se odehrálo. Snažím se to analyzovat, dělám si poznámky a studuji oficiální výsledky. Není mi jedno, jak se prezentuji veřejnosti a fanouškům, takže se snažím podávat podrobné oficiální informace přes tiskové zprávy a také na facebooku.

Dokážete sledovat také signalizační tabuli na boxové zídce ve vysoké rychlosti a ve změti signalizací pro další závodníky?

S mechanikem jsme si našli způsob, jak mi předávat informace tak, abych to vždy včas přečetl.

Je v těsných soubojích na trati čas promýšlet taktiku, nebo jednáte instinktivně?

Bývá to složité, souboje ve skupinách jsou poslední dva roky hodně drsné – neustálé strkanice, práce loktů. Takže během jednoho kola ztratím pár pozic, ani nevím jak. Musím neustále promýšlet stav pneumatik, řešit vzniklé situace. Je to také otázka sebevědomí a zkušeností.

Může se závodník naučit padat nebo pádům předcházet?

Je to o citu a třeba Karel Hanika měl letos problémy. Já z deseti případů náznaku highsideru (salto přes řídítka) dokážu sedm podchytit. Dříve jsem jezdil motokros a supermoto, odkud se mi podařilo získat cit a reflexy.

Do jaké míry je nutné, aby závodník popsal chování motocyklu?

Šéfmechanik je schopen načíst potřebná čísla a data do počítače, ale bez jezdce neudělá vůbec nic. K základním zjištěním slouží předsezonní testy, během nichž získáváme základní informace o motorce a také to, jak se zachová při určitém systému úprav. To nám pak slouží v průběhu závodních víkendů, kdy není čas na rozsáhlé zásahy na stroji, ale musíme mít připravené vyzkoušené postupy.

Vnímáte během závodu diváky, nebo spíše jen kulisu a zvukový ohlas na tribunách?

Spíše to druhé, i když například v Brně jsou tribuny s fanoušky ze všech stran. Tam má s nimi člověk větší kontakt než na jiných okruzích.

Máte oblíbené tratě?

Snažím se přistupovat ke každému okruhu stejně. Při dnešní vyspělosti počítačových her se ho lze vcelku snadno naučit nebo si jej připomenout. Když přijedu na trať, usedám na skútr, projedu se a hned jsem jako doma. Navíc se většina tratí opakuje a změny na nich nebývají zásadní, takže není těžké se přizpůsobit.

Měl jste někdy konkrétní vzor?

Jako začínající závodník jsem fandil Rossimu, ale teď už k nikomu nevzhlížím. Hodně ovšem fandím Španělu Mavericku Viňalesovi, působil jsem se

stejnými mechaniky v týmu, kde dříve závodil. V roce 2015 předvedl v sedle Suzuki v MotoGP dobrou práci.

Kolik peněz musí přinést jezdec do týmu Moto3?

Do průměrného kolem sto padesáti tisíc eur, ale například tovární stáj KTM požaduje až půl milionu.

Jste jenom závodníkem, nebo také pracujete?

Pomáhám v rodinném byznysu. Před pár lety, když jsem startoval v týmu Calvo, se mi podařilo získat kontakt a začali jsme s Calvem obchodovat. Dovážíme kilová balení tuňáků, která se kompletují v Salvadoru a posílají kontejnery do Evropy. Současně pracuji s malajským výrobcem energetických drinků a na obalech je uvedena otcova firma jako distributor.

Závěr sezony v MotoGP ovlivnil střet Valentina Rossiho a Marka Marqueze. Co si o tom myslíte?

Pokud chtěli komisaři Rossiho potrestat, měli to udělat v průběhu závodu, ne to řešit rozhodnutím od stolu.

Kdo je v kategorii Moto3 na trati největší blázen?

Devětadvacetiletý Španěl Efren Vazquez. Na trati se většinou chová, jako by tam byl sám. Je mu jedno, co komu udělá. Naštěstí odchází do třídy Moto2. Pořádnými střelci bývali také Italové Antonelli a Bagnaia, ale oba se letos dost zklidnili.

Mohou mezi jezdci existovat kamarádské vztahy?

Vycházím dobře s Italem Bastianninim a Francouzem Masbouem. Obtížné je komunikovat se Španěly, kteří jsou odtažití, ambiciózní a často si hrají na něco, čím nejsou.

Popište nám svůj koníček, což je jízda na jet surfu, se kterým jste se stal mistrem světa.

Vynikající způsob, jak si vyčistit hlavu, je to současně koníček a zároveň tvrdý trénink. Člověk jede deset minut a je hotový, splavený, svaly jsou pořád zatnuté, vydá fůru sil. Je to náročné na fyzičku. Vydržím jezdit tři čtvrtě hodiny, dokud nevyprázdním nádrž, a mám perfektní trénink.

Sledujete jenom motorismus, nebo i jiné sporty?

Mám rád tenis, fandím Berdychovi i Kvitové. Líbí se mi také biatlon a výkony Gabriely Soukalové. Hodně sleduji, ale i hraju badminton, který je v Malajsii nejpopulárnějším sportem.

Co by o vás měli lidé ještě vědět?

Jsem naprosto normální kluk, který se snaží dobře závodit. Potěší mě, když mi budou lidé fandit, sledovat mé výkony. Slibuji, že se vynasnažím být s nimi co nejvíce v kontaktu.

Jste pověrčivý?

Mám určité zvyky a rituály, které dodržuji. Nechám si ovšem konkrétní informace pro sebe.

Kolika jazyky se domluvíte?

Bez problémů anglicky a získal jsem dobré základy španělštiny, které bych si chtěl vylepšit.

Čím jezdíte v civilu a jaký jste řidič?

Mám BMW 335d. Táta už přestal mít připomínky k mému jezdění, a to je co říci. Šoféruji svižně, ale nepřeháním to.

Jakub Kornfeil

• Narozen: 8. 4. 1993
• Bydliště: Rohatec u Hodonína
• Výška/váha: 169 cm/61 kg
• Tým: M7 SIC Racing Team
• Motocykl: Honda
• Stav: svobodný
• Debut v MS: San Marino 2009
• Starty v MS: 109
• Nejrychlejší kola: 2
• Úspěchy: 2. v Británii (2015), 3. ve Valencii (2015), vítěz Red Bull

  Rookies Cupu (2009)