Rozhovor s Karlem Hanikou: Moto 3 je něco úplně jiného

Prosadit se v mistrovství světa silničních motocyklů není pro našince vůbec jednoduché. Kromě nedostatečné infrastruktury, která čítá prakticky jen dva okruhy, jsou velkou překážkou finance. Motorsport je obecně neskutečně drahý a velké domácí firmy se do sponzoringu moc nehrnou. Pokud máte ale

štěstí a především talent a píli, jde proniknout i do jednoho z nejprestižnějších světových šampionátů. Konkurence je ovšem rok od roku nabitější, své o tom ví i Karel Hanika, účastník MS silničních motocyklů.

Minulý rok jste vyhrál seriál Red Bull Rookies Cup, díky čemuž jste se po sezoně přesunul do Moto 3. Dají se tyto dva šampionáty vůbec srovnat?

Stejná je jedině značka motorek, na kterých se jezdí. A pak fakt, že kroužíte stále dokola. Myslím to tak, že je velmi těžké srovnat tyto dva šampionáty. Moto 3 je o několik úrovní výše, od letoška navíc nemůžete najít rozdíl mezi tovární motorkou a jinou od KTM. To je pro mě trochu nevýhoda, jelikož je tu minimálně dvacet stejně rychlých motorek a velmi dobrých jezdců. Zkrátka jsem nastoupil do této kategorie v době, kdy je úplně nejvíce nabitá a vyrovnaná.

Motoristických talentů máme v Česku jako šafránu. Necítíte v tomto ohledu nějaký větší tlak?

To ne. Tlak nepociťuji, nemám zatím proč. Mám hodně času předvést, co umím, a nemusí to být hned letos. Jde o to se závod od závodu zlepšovat. Rychlost tam je, jen ji někdy musíme objevit zapracováním na mně a na motorce.

Jak se vůbec kluk jako vy dostal k okruhovým motorkám?

Přes taťku. Ten závodil, byl i mistr republiky v superbicích a pak k tomu dostal i mě. Nenutil mě, jen jsme si byli párkrát zajezdit a mně se to zalíbilo. Z Česka je velmi těžké dostat se do mistrovství světa. Pro mě je to vlastně trochu zázrak, protože jsme nikdy neměli tolik peněz, abychom si zaplatili tým a motorku. V takovém Španělsku to mají bez přehánění stokrát jednodušší.

Kromě vás působí v Moto 3 další Čech, Jakub Kornfeil. Panuje mezi vámi rivalita, nebo spíše zdravé soupeření?

Je to takové zdravé soupeření. Samozřejmě se navzájem vnímáme, víme o sobě a respektujeme se. Každopádně já mám tak desetkrát méně zkušeností než Kuba, proto teď musím na sobě více pracovat a učit se.

Sezona prakticky teprve začala.

Jak hodnotíte první čtyři závody? Mám za sebou dva velmi vydařené víkendy a dva hodně smolné a nakonec bohužel neúspěšné. Každopádně ze všech závodů jsem si něco vzal, naučilo mě to, jak to v Moto 3 funguje, a začínám si postupně zvykat. Cíle jsou učit se a dojíždět závody.

Být motocyklovým jezdcem je asi těžká dřina, že?

Musíte hodně makat, abyste byl dobrým závodníkem. A dřít, abyste byl tím nejlepším. Pokud máte slušnou kondici, máte i zdravou mysl, díky čemuž podáváte lepší výsledky. Normálně chodím skoro každý den, když jsem doma, do posilovny posilovny nebo na kruhový trénink. Každopádně to někdy musím podřídit škole…

Zbývá vám čas na koníčky?

Někdy se čas určitě najde. Nesmíte to přehánět, odpočinek a odreagování jsou taky velmi důležité.

V dubnu vám bylo 18 let. Stihl jste si vůbec udělat řidičský průkaz na auto?

Teď si ho začnu dělat po Le Mans, bohužel předtím jsem byl skoro měsíc v kuse pryč, takže začnu až teď. Ale už se na to těším.

Máte svůj oblíbený okruh? A jak se těšíte do Brna, které je pověstné vynikající atmosférou?

Mám rád Sachsenring, Assen, teď i Argentinu, Jerez. Brno je velmi těžký závod, samozřejmě se na něj moc těším, konečně zde pojedu ve správném čase, ne jak v Red Bullu.

Máte nějaký jezdecký vzor?

Určitě Valentino Rossi, Dani Pedrosa a Nicky Hayden.

Váš otec je velmi zkušený jezdec. Dává vám nějaké rady?

Ano, sem tam mi poradí a většinou vždy dobře. Já si rád dělám věci podle sebe - to, co mi poradí, zkusím až většinou později.

Neláká vás občas vyměnit okruhovou motorku za něco jiného? Třeba enduro?

Enduro mám moc rád. Nebo motokros s malými skoky, protože skákat neumím. Je to koníček i skvělý trénink.

Kde byste se rád viděl za pět let?

Přinejmenším v Moto2. Za pět let bych už v Moto 3 být neměl. Uvidíme, jak se bude všechno vyvíjet. Doufejme, že progres bude pokračovat a já budu každým dnem lepší.

Karel Hanika (Narozen 14. dubna 1996 v Brně)

O jeho osudu bylo prakticky rozhodnuto ještě před narozením, otec Karel byl totiž vynikajícím závodníkem v kategorii superbiků. Syn první závod absolvoval již v šesti letech, kdy se posadil za řídítka minibiku. O několik let později přesedlal na větší motorky, které mu dovolily naplno rozvíjet talent. V kategorii 125 cm³ se stal mistrem ČR i Rakouska, tyto tituly se mu podařilo dokonce obhájit. V roce 2012 jej čekaly výběrové testy do Red Bull Rookies Cupu. Ze stovky jezdců se dostal mezi jedenáct nejlepších. Hned jeho první sezona skončila velmi úspěšně, Karel totiž obsadil třetí místo. Minulý rok navíc šampionát suverénně ovládl, díky čemuž mu bylo nabídnuto místo v týmu Red Bull KTM Ajo, jenž působí v kategorii Moto 3.

Kromě motorek miluje tenis, snowboard nebo kolečkové brusle.