Rozhovor se špiónem: Jak se fotí maskované prototypy?

Freddy Wulff v rozhovoru pro australský magazín Cars Guide prozradil, co předchází tomu, než se fotografie zamaskovaného auta objeví na internetu nebo v časopise. Jak by se dalo očekávat, špionážní fotograf je vcelku dobrodružné povolání.

65letý Wulff má ty nejlepší předpoklady. Sloužil u speciálních jednotek dánské armády a dlouhá léta lovil divoká zvířata po celém světě. V Panamě ho uštknul jedovatý had a Wulff si musel sám obstarat protijed, na Borneu se stal členem kmene lovců lebek… Nakonec zakotvil hlavně ve Švédsku, kde z úkrytů fotí tajné prototypy aut.

Fotograf zde riskuje podchlazení, ale zároveň má velkou šanci ulovit málo maskovaný prototyp. Automobilky si totiž často pro sebe zaberou celé oblasti jako zamrzlé jezero nebo vesnici s přilehlým okolím, a tak je ostražitost menší než při testování v běžném provozu.

„Pluhy ve sněhu vyfrézují úzké cesty, které z okolního terénu skoro nejsou vidět. Já se musím v noci prohrabat závějí a vytvořit nenápadný úkryt. Z takové skrýše vyfotím všechno a oni mě nevidí.“ Práce fotografa se ale neomezuje jen na Švédsko. Jeho špionážní kariéra je stejně pestrá jako předchozí život lovce zvířat.

Volkswagen se kdysi zabýval testy v ještě extrémnějších podmínkách, na letecké základně v Grónsku. „Znal jsem lidi, kteří vykládali prototypy z letadla. Díky jejich informacím jsem vyfotil Golf 4. generace, nejdražší snímky, to nejzajímavější, co se může vůbec vyfotit. Za exklusivní třídenní práva k takovým obrázkům si můžete v Německu říct o 30 tisíc euro.“

S wolfsburskou automobilkou měl Wulff co do činění i na opačném konci světa, v jihoafrické Namibii. „Mají tam testovací dráhu, je to jako vězeňský tábor. Strážní věže, šestimetrový plot proti divoké zvěři a zvědavcům. Uvnitř areálu je testovací trať obehnaná valem.“ Úmysl přeskočit přes plot s pomocí tyče Wulff zavrhl, nakonec si ale přece jen našel cestu k exklusivním fotkám. „Před svítáním jsme vyletěli s ultralightem do maximální výšky a pak s vypnutým motorem plachtili nad tajný areál. Se svítáním vyjely z garáží první prototypy, a tak stačilo jen cvakat.“

Wulff přiznává jediný profesionální neúspěch: nikdy se mu nepodařilo proniknout na Southern Hemisphere Proving Ground na Novém Zélandu, který je s 30 km sněžných cest a stálým mrazivým počasím alternativou k arktickým podmínkám na severu Evropy. 400hektarový areál v pohoří Jižní Alpy je proto zřejmě nejlépe zabezpečeným místem pro testování tajných prototypů.