Sklápěč Mitsubishi Fuso Canter 5S13 - Lehký welter

Pro Evropu (v Portugalsku) vyráběný Japonec patří mezi lehká užitková vozidla s největším rozdílem mezi provozní a celkovou hmotností. Proto se Mitsubishi Fuso Canter skvěle prodává nejen u nás.

Již jeho předchozí generace slavily úspěchy na trzích nejen jihozápadní Evropy ale i na tak konkurencí nabitém, jako je německý. Na první pohled se zdá být malým lehkým vozítkem kategorie N1, jenže jeho celková hmotnost může o dvě tuny překročit limit kategorie nejlehčích užitkových. Zvlášť komicky to působí ve srovnání třeba se Sprinterem XL, který je naopak v kategorii do 3500 kg zapsán, ale celého Cantera by pojmul do své skříně. S rezervou! Výhodou zkreslujícího vzhledu je také to, že jsme si několikrát dovolili dopustit se přestupku a projeli úsek města se zákazem vjezdu vozidel o hmotnosti nad 3,5 tuny. Ostatně vždy to bylo s vozidlem prázdným...

Desítky variant

Mitsubishi Fuso Canter je stejně jako většina soudobé světové užitkové techniky pestrou stavebnicí. Nabízí množství variant a kombinací jednotlivých prvků. Žebřinový rám lze volit s rozvory náprav od 2500 až po 4470 mm, což představuje značnou diferenci. Na výběr jsou však také dva šířkové rozměry budky řidiče a dvě délkové - jednoduchá krátká a zdvojená pro sedm osob. Dva jsou i motory a dvě převodovky. Obě s přímým řazením. Z této palety jsme tentokrát zvolili menší verzi.

Testovaný model 5S13 je homologován pro celkovou hmotnost 5500 kg, pohání jej výkonnější verze motoru a je postaven na krátkém rozvoru 2500 mm. Instalována je nejmenší, krátká a úzká, třímístná verze budky řidiče. V našem případě byl podvozek vybaven výbornou nástavbou, třístranným valníkovým sklápěčem z produkce osvědčené pražské firmy Auto Tech. Taková sestava je ideálním dopravním prostředkem pro stavební firmy působící v městské aglomeraci, nebo na menších stavbách.

Asijský formát, ale...

Poněkud spartánsky vybavené pracoviště řidiče je skvěle přístupné. Nástupní schůdek leží totiž jen 400 mm nad zemí a podlaha kabiny zásluhou malých kol je také nízko. Uvnitř ale pro řidiče vyšší postavy (v našem případě 190 cm) najdeme trochu stísněné prostředí i při maximálním využití nastavitelnosti sedadla a volantu. To však neznamená, že by takto poněkud nadstandardní postava byl nějak citelně omezována při řízení, nebo seděla nepohodlně. Ostatně ani spolujezdci na lavicovém dvousedle nemají místa na tanečky či rozvalení se třeba v tlustých zimních bundách. Trochu více místa pro levý loket by přišlo vhod. Podobně jako třeba u fenomenálního Landroveru Defender, který je tím proslulý a přesto se těší uznání až dokonce zbožnění jako jediný skutečně terénní automobil. Nejmenší budka řidiče v užitkovém mitsubishi má prostě asijské rozměry. Pokud ale má sloužit k pojíždění mezi stavbami jako náš testovaný sklápěč, rozhodně to ani trochu nevadí. Zvyknutí si je otázkou kratičkého času a pro jízdy na větší vzdálenosti se vyplatí zvolit budku větší, která je samozřejmě k dispozici. Malé vozidlo se však zase lépe proplétá městským provozem, je obratné ve stísněných prostorech a je snadné jej zaparkovat i mezi osobními.

Snadné ovládání

Podstatné pro provoz však je, že všechny ovladače jsou dobře dostupné, ukazatele normálně rozmístěné a dokonale čitelné. Také odkládací prostory (jichž není nikdy dost!) jsou standardní. Rozhodně jsme uvítali dvě otevřené poličky pod stropem nad čelním sklem (mají bohudík zdvižený okraj, takže z nich nic nepadá, obvyklé jsou schránky před spolujezdci, hodně pojmou i „škvíry“ za sedadly...

Budka řidiče potěší nesmírně jednoduchým a naprosto lehoučkým sklápěním pákou za dveřmi spolujezdce. Tento úkon lehce zvládne i subtilní řidička. Pod zdviženou budkou se pak otevře velkorysý prostor pro snadný přístup k motoru a převodovce.

Hnacím agregátem canterů je osvědčený přeplňovaný vznětový čtyřválec Mitsubishi, který původně sloužil v osobních terénních automobilech japonské značky. Není to sice žádný mladík, ale byl několikrát modernizován, takže je srovnatelný se soudobou technikou v této kategorii. Je zajímavé, že přes absenci protihlukových panelů je relativně tichý.

Snadné spuštění motoru je dnes samozřejmostí, stejně jako lehké a téměř úplně přesné řazení krátkou pákou usazenou ve výstupku přístrojového panelu u nastavitelného volantu. Předchozí generace přesností řazením nijak nezářila, ale dnes je tento hendikep již zcela odbourán.

Najít optimum

Motor není žádnou „rychloběžkou“, ale jeho otáčkové optimum najdeme prakticky ihned. Podle našich zkušeností činí přibližně 1500-2800/min^-1. Jako každý „diesel“ poskytuje i tento čtyřválec velmi dobrý točivý moment již v nízkých otáčkách, takže rozjezd s ním je dynamický a plynulý. I při zatížení vozidla nákladem. V relativně vysokých otáčkách nad hranicí největšího výkonu poměrně rychle slábne a nad 3500/min^-1 bychom jej již jen týrali. Výhodou v tomto směru je odstupňování převodovky umožňující využívat potenciál agregátu ekonomicky i dynamicky.

Jízda s canterem je záležitostí dvou různých světů. S prázdným řidiče rozhořčuje omezovač, který jej stále brzdí, stejně tak mu vadí tendence k odskakování kol na nerovnostech. S plně zatíženým podvozek uspokojí, spíše potěší či dokonce nadchne. Jenže pak zase v kopcovitém terénu trochu (ale jen skutečně málo) dochází dech motoru. Však také canter přepravuje větší náklad, než sám váží (a proto má také kola na zadní nápravě v dvojmontáži). Představuji si však, že by táhl ještě přívěs a souprava mohla mít celkovou hmotnost 9000 kg, což je papírově možné...

Pokud tuto charakteristiku akceptujeme (a nic jiného nám nezbývá), budeme s canterem rozhodně spokojeni. Nakonec se jedná se o daň placenou právě za největší klad konstrukce vozidla patřícího do vzpěračské třídy lehkého welteru, za velkou užitečnou hmotnost v poměru k hmotnosti provozní. I prázdné vozidlo zůstává při svižné jízdě poslušné a ovladatelné, při plném zatížení pak jede s vláčnými pohyby podvozku, jeho pružicí a tlumicí prvky se zdvihem jen průměrným a spíše silničním (ostatně testovaný typ si ani trochu nehraje na terénní) nedocházejí na doraz. Snad jen při přetěžování, k čemuž charakter vozidla jednoznačně svádí, protože jeho nosný skelet je dostatečně robustní.

Rychlost i při práci

Testovaný canter je vybaven jednoduchou nástavbou v podobě třístranného sklápěče. Je produktem pražského AutoTechu. Spínač aktivace výstupu PTO a tedy pohonu čerpadla kapalinového okruhu zdvihání korby, je na přístrojovém panelu, spínač sklápění na levém okraji přístrojového panelu. Vysypání tří a půl tuny štěrku nám trvalo 57 sekund. Dobrá práce ve Vinoři! Vše funguje spolehlivě, rychle a ovládání je „blbuvzdorné“. Výhodou této kombinace je možnost mírného zvýšení volnoběžných otáček motoru otočným ovladačem „ručního plynu“ (standardní vybavení canterů). Sklápění to zrychlí, ale současně nehrozí nebezpečí destrukce kapalinového okruhu přetočením čerpadla po přidání plynu pedálem.

Autor: Ondřej Horský

Foto: Alena Nosková

mitsubishi mitsubishifuso nakladni novemodely profi