Diskuse: Škoda 1000 MB: Jak jsme jeli veteránskou rallye

tak tak. ;-)

nevim co je na tom tak dobrého
pokud jsem dobře cet, tak ta 1000MB ma minimalne dvojnasobny vykon proti seriovce + spoustu dalších uprav, tedy jako bys mel ve fabii 150-300 koni, nebo v oktafce 200-400koni a to by taky bylo slusny svezeni i na dnesni dobu.
ja v 1000MB jel párkrát před listopadem 89 a byla to neskutecne lina mrcha i na tehdejsi dobu, ale pravda, auto to uz tehdy nebylo nejnovejsi.

ale samozrejme, je to historie a pro mnohe z nas nostalgie, někdo ma pocit vyjimecnosti ze ma něco takovyho v garazi a cas od casu s tim vyrazi na historickou jizdu a ja se na takovej veteran taky rad podivam, ale v dnesnim provozu takovy auto nemůže obstat ani nahodou, a ani nemá moc co nabidnout ...

Protože se pohybuji okolo závodů prakticky celý rok tak ti s plným svědomím můžu říct, že se velmi pleteš! Tyto auta mají stále co nabídnout a zrovna Škodovky řady 100 - 130 na závodech do vrchu poráží mnohem modernější stroje. Jasně tahle 1000 na úzkých pneu a úzkých nápravách není adeptem na první místa, ale právě tento hendikep z toho auta dělá velmi zábavný vůz. Těžko se to vysvětluje, ale co se týče zážitků za volantem tak třeba výkon není vůbec podstatný. Už jsem to tu několikrát psal a budu se opakovat... když jedu Pandou 100HP tak je to svižné, mrštné auto a dalo by se říct že i zábavné, ale to auto zabíjí jeho dokonalost. S tím autem dokáže jet rychle každý trouba protože to auto drží jak přilepené a nejhorší co se může stát tak že přejde do nedotčivého smyku což není žádná trágédie... ubereš plyn a jedeš dál. Daleko více zábavy si užiji v té staré dobré 126p která permanentně vyžaduje od řidiče zásahy do řízení, neustále se pohybuje v nedotáčívém ale i přetáčivém smyku. Jednoduše s tím autem musíš neustále bojovat a takové jsou i staré Škodovky, které jsou z mého pohledu naprosto geniální auta. Ale chápu, pro pohodlného člověka to není. Pokud jde o dnešní provoz tak i dnes se tato auta v městském provozu neztratí protože v městské džungli nejsou nároky na jízdní dynamiku zrovna nejvyšší. No na dálnici bych se s něčím podobným určitě necpal.
Vnímání rychlosti je relativní ;-) přál bych ti zážít jízdu při 130km/h v maluchu >:D pocitově je to jako letět moderním vozem dvojnásobnou rychlostí.
Autor článku se má... kolikrát za život se ti naskytne možnost řídit závodní "tisícovku"? Z dnešního pohledu je jízda takovým vozem malým svátkem... co na plat že v roce 89 jsi to vnímal jako utrpení. Věř, že dnes by ti to auto vykouzlilo úsměv na rtech. ;-)

:yes: :yes:

doslova tak. To "embecko" je vlastne "jen" silueta, ale 130 je dodnes genialni auto, i v originalnim provedeni... Uhlova zadni naprava, petikvalt, staci malo a na tech 100 koni se clovek dostane, a vic FAKT neni potreba.

akorat to s tou Pandou me překvapilo. Řídil jsem ji teda jen jednou, ale prisla mi jako "mile jankovite kuzle". ;-)

Tak pokud jde o odskakování zadku na příčných nerovnostech tak to máš pravdu, ale co čekat od tak krátkýho rozvoru s tvrdým podvozkem... ;-\
Taková Škodovka s těžkým zadkem se jen zhoupne a jede dál. :-)

pokud ten těžkej zadek neměl tendenci předběhnout čumák :-) takové lawcost Porsche >:D

No on je to trochu paradox, ale ta těžká * měla mnohdy za následek i nedotáčivý smyk... :-) Jak s poršákem! V nájezdu lehce na brzdách aby to nebylo nedotáčivý a ve výjezdu plnej kotel a bokem >:D

však kolikrát si člověk povzdechl nad větším stádem koní :-)

Když mi v 18 letech u tisícárny ustřelil na okresce předek v rychlosti 90 km/h, měl jsem plné ruce práce, abych se udržel na cestě, ale zmáknul jsem to. To byla kára! Tedy do kopce čtyřka moc netáhla, ale proč to řešit, když trojku jsem potočil a těch 95 jela taky...
Na čtyřku i 120, ale to zase chtělo širokou cestu, protože to už byla plavba téměř Labsko-oderská :-) Jo a tu a tam díry v plynu... Výkon sice malý, ale zase čtyřválec a lehké to bylo. A na tu dobu slušná spotřeba - při tomhle jízdním stylu poctivých 6,5 na 100...
Ale upřímně řečeno jsem rád, že dneska jezdím v o dost lepší káře. Ale nostalgie tady je a někdy bych něco podobného zase projel. Jen tak rekreačně.

Naprostý souhlas. Je pravdou, že v osmdesátých letech, které topten zmiňuje, se tisícovka jevila jako starý líný nespolehlivý křáp a Escorty, Golfi, Ritma se zdáli jako něco z jiné planety. Naopak v dnešní době ani zmiňovaní youngtimery neumožní člověku pocit takového spojení se strojem jako právě garde, erko, tisícovka (nemluvě o MBX, které tuhle stálo vedle mě na světlech, a já si uvědomil, že moje z 0 na 100 o skoro 20s lepších vlastně nic neznamená a já nejsem v ten moment králem situace). Když už se ta auta rozjela, tak vyžadovala naprostou koncentraci a znalost silnice. Každá špatně klopená zatáčka mohla znamenat nekompromisní výlet mimo vozovku, každé podceněné stoupání a špatně zvolená rychlost znamenali to, že je člověk nucen jet celý kopec padesátkou na dvojku, a každý člověk na palubě znamenal znatelnou zátěž a jiné jízdní vlastnosti. Každá škodovka byť stejného typu jevila jiné specifické vlastnosti daného kusu, takže byla vlastně jedinečným originálem :o)Ano, škodovky byly ve své době na jednu stranu křápy, ale na druhou stranu svoji roli auta plnili se ctí. Byly to stroje, a když člověk uměl využít jejich potenciálu, tak uměli překvapit. Jo, a když se něco podělalo a auto se stalo nepojízdným, tak člověk téměř hned věděl, co je za problém a jak ho pohotově vyřešit. Mít dnes tu možnost občas sednout za kormidlo tisícovky je pocit k nezaplacení pro všechny, co mají rádi auta a ví, že jsou důležitější parametry než nejvyšší číslo na rychloměru...

jo, ten pocit vitezstvi v cili kazde cesty proste stal za to. ;-)

Já musel popsat spoustu řádků a ty jsi to vystihl přesně a jednoduše v jedné větě .o) Asi si budu muset založit účet na twitru, abych se naučil psát stručně a výstižně :-)

:-)
Díky... fakt je ten, že já na Twiteru jsem...
:-!

Krásně si to shrnul :-) Mě osobně na Škodovkách vadil jen ten fakt, že začaly topit až když byl člověk pár metrů od cíle cesty. >:D

a ty věčně zamlžený okna >:D

Kdyby jen to >:D přimrznuté dveře ke gumovýmu těsnění, odřené lítko ze zadní strany o mechanismus posouvání sedadel... a jiné radosti >:D Ale i tak na naši 120LS a Rapida vzpomínám s láskou. :yes:

jojo každodenní užívání bylo občas otravné, ale dnes je to jen mírný opar nad jinak nezapomenutelnými zážitky.

Pokud by šlo jenom o nutné řidičské umění k dojetí do cíle, pak kam se Š1000 hrabe na Moskviče.... :-!

Přiznej že při čtení článku nastal "rosný bod" v koutku oka při vzpomínce na 110R. ;-)

:-) Jo jo. Avšak ty jsi též napsal výborně nahoře. Fakt dobrý :yes:

Vím že tu byl někde od tebe příspěvek kde popisuješ právě jízdu se 110R (pokud se nepletu) , že člověk nepotřeboval nutně dvě stovky koní na to aby zažil pocity závodního jezdce. Je až neskutečný, že vůz výkonově na úrovni Fabie HTP dokáže nabídnout tolik zábavy a řidičského potěšení. Jsou to senzační auta.

P.S. pátral jsem na blogu, ale nenašel :-)

:-) Vzal to čas někde na diskusích, ale vzpomínky zůstanou.

R-ko mělo krásnou boční linii. A nejvíc se mi tehdy líbily ty "hybridní" s předkem z novější Š120...