Škoda Superb: Design po generacích

Úvod

Nová generace modelu Superb bude představena v březnu příštího roku. Již nyní je ale zřejmé, že půjde o – z hlediska rozvržení a modelování hmoty velmi věrnou – realizaci kreace Vision C, jejíž premiéra proběhla v prostorách loňského ženevského autosalonu. Oficiální skici automobilky napovídají o přepracování koncepčních trojúhelníkových reflektorů (se subtilními výběžky směrem k masce chladiče) do všednější podoby, která si však ponechala ostrý šípovitý útvar, jímž zasahuje do nárazníku. Spodní partie jsou navíc pečlivě formovány a utvářejí atraktivní prohlubeň pod kryty reflektorů, která se objevuje na přídích vozidel Fabia či Octavia. Vůz na skicách sice postrádá energické křivky kapoty studie Vision C, i tak ale jsou čelní partie oživeny mírným stočením bočních hran kapoty směrem k masce chladiče, jejímž základem je dvanáctiúhelníkový (!) chromovaný rám proložený devatenácti žebry.

skoda superb design

Ze skic je také patrné, že třetí generace moderního Superbu bude opatřena trojrozměrnou linií tornado, která má nejen estetickou, ale i praktickou funkci (spočívající v usměrnění proudění vzduchu tak, aby voda odlétávající od kol nepřekročila tuto část profilu a nezasáhla boční okna). Zadní partie pak prozrazují užití téhož prvku, jímž se vyznačuje aktuální generace vozu – uspořádání koncových světel tak, aby jejich vnitřní segmenty utvářely trojúhelníkovou plochu, která je jedním z ústředních motivů aktuálního firemního tvarosloví. Prostor pro registrační značku ale nebude tvořen rovnoramenným lichoběžníkem, jejž známe z pátých dveří Fabie, Rapidu či Octavie, ale osobitým šestiúhelníkem. Jak vidno, některé partie vozu budou představovat soustavu ostrých elementů, tolik typických nejen pro tříletou dosavadní designérskou praxi značky, ale také ikonický československý kubismus, který zejména v druhé dekádě minulého století tvořil velmi silný kulturní proud v této zemi.

S blížící se generační obměnou vrcholné modelové řady českého výrobce nastává ideální doba na zmapování designu dosavadních vozidel, jež nesla označení Superb (v anglickém jazyce „skvostný, jedinečný“). V rámci tohoto historického exkurzu se vrátíme do třicátých let minulého století, konkrétně do roku 1934, kdy byla kromě vozu Superb uvedena také Tatra 77, první sériově vyráběný aerodynamický vůz planety. Československý design tehdy zažíval velmi šťastné a plodné období, demonstrované nejen karosářskými inovacemi, ale také praktikováním architektury funkcionalismu, jež se v tuzemsku dočkala mnoha podob – od nejradikálnějších, realizovaných v druhé polovině dvacátých let (zahrnujících zejména brněnský hotel Avion z roku 1928), až po emocionálnější projekty, inspirované kupříkladu nizozemským hnutím De Stijl a jeho neoplasticismem.

Historie (1934 až 1949)

Historický Superb (1934 až 1949): Vrcholný model nabídky, produkovaný v rozmezí od typu 640 po osmiválcovou limuzínu 4000

Historie modelové řady Superb pramení v roce 1934, kdy Škoda modernizovala svůj výrobní program. Stalo se tak uvedením tří rozličných vozidel, zahrnujících lidový automobil (Popular), sportovněji orientovaný model (Rapid) a limuzínu Superb, jejíž vrcholné postavení v rámci modelové palety československé značky bylo vyjádřeno především vnějšími rozměry karoserie (5.500 mm na délku, 1.700 mm na šířku a 1.700 mm na výšku). Vozidlo bylo postaveno na páteřovém trubkovém rámu, vpředu rozvidleném a osazeném dvěma podélníky vyhrazenými pro pohonnou jednotku a převodovku.

Uzavřená čtyřdveřová karoserie skýtala prostor pro pět cestujících, který šlo prostřednictvím sklopných sedadel převést na až osmimístnou konfiguraci. Výrobní program zahrnoval také pětimístný tudor, měřící 5.050 mm na délku, 1.720 mm na šířku a 1.660 mm na výšku. Tvary karoserie, modelované na dřevěné konstrukci, vycházely z dobových zásad tvořených štíhlým prvním karosářským prostorem (vpředu zakončeným strmou maskou chladiče v mohutném rámu, proloženém vertikálními lamelami), samostatnými blatníky propojenými stupačkami a kruhovými reflektory, jež po bočních stranách přiléhaly k přídi.

skoda superb design

Vůz byl k dispozici rovněž se shrnovací střechou, která prosvítala interiér, jemuž dominoval tříramenný volant se štíhlým věncem a kruhové ukazatele přístrojů sdružené v elipsovité prohlubni uprostřed přístrojové desky. Kabinu dále tvořila sedadla, jež byla sestavena z mohutných polštářů, které umožňovaly cestování, dobovými propagačními materiály popisované slovy: „Každá jízda stane se příjemným požitkem, z každé cesty vrátíte se tělesně i nervově svěží“.

Původní Superb si ponechal třímístné značení, které Škoda používala od roku 1929 (a jejímž prvním nositelem byla modelová linie 422–860). Šlo o typ 640, což signalizovalo přítomnost šestiválcového motoru (o objemu 2.492 cm³), který produkoval 40 kW. V roce 1936 byly uvedeny dva nové modely, a sice Superb 902 a výkonnější 913. První jmenovaný vůz poháněl motor o objemu 2.704 cm³ s výkonem 44 kW, díky němuž dosahoval maximální rychlosti 115 km/h. Oproti původnímu vozu šlo o aerodynamičtější dílo, vyznačující se modernější maskou chladiče (s mírnějším sklonem) a modifikovanými čelními partiemi.

skoda superb design

Superb 913 znamenal další posun v estetickém směřování, neboť disponoval světlomety zabudovanými do blatníků a aerodynamickou maskou s ostrým vertikálním zlomem uprostřed. Byl osazen jednodílným nárazníkem a mohutnými předními blatníky. Objem jeho pohonné jednotky vzrostl na 2.914 cm³, výkon činil 48 kW při 3500/min. Nutno dodat, že řady 640, 902 a 913 sdílely tytéž vnější rozměry.

skoda superb design

Zvláštní pozornost ovšem zasluhuje osmiválcový Superb, představený roku 1939, jehož příď byla pečlivě přepracována. Maska nabyla elegantního klenutí, proloženého šestnácti pochromovanými žebry, k nimž po stranách přiléhaly dva přídavné nasávací otvory, každý se čtyřmi vodorovnými lištami. Kruhové reflektory byly zabudovány do mohutných blatníků a spolu s pochromovaným nárazníkem spoluutvářely plastické, sofistikované a ušlechtile vyhlížející čelní partie, pod jejichž kapotou pracoval čtyřlitrový agregát o výkonu 71 kW. Vůz stál na podvozku s rozvorem o délce 3.400 mm a měřil 5.700 mm na délku, 1.800 mm na šířku a 1.750 mm na výšku.

skoda superb design

1. gen. (2001-2008)

1. generace moderní modelové řady Superb (2001 až 2008): Realizace prototypu Montreux

Moderní etapa řady Superb započala v roce 2001, kdy byl na autosalonu v Ženevě představen koncept Montreux, studie tradičně stavěného sedanu založeného na modernizované páté generaci Volkswagenu Passat. Konstrukce a rozvržení objemů, pocházející z německého automobilu, byly znát nejen z hladkého pontonu, opatřeného velmi plynulou a ničím nenarušenou beltline (linií, jež představuje hranici mezi prosklenou plochou a vnějšími panely bočních dveří), ale především z elegantního klenutí střechy, s nímž designéři Volkswagenu upoutali pozornost na pařížském autosalonu roku 1996. Opuštění krabicových objemů dalo vyniknout eleganci takto koncipované karoserie a předjímalo nový trend, na nějž navázal právě Superb, jehož produkční verze byla uvedena v roce 2001 ve Frankfurtu.

skoda superb design

Výsledný automobil měřící 4.803 mm na délku, 1.765 mm na šířku a 1.469 mm na šířku je postaven na podvozku o délce rozvoru 2.803 mm a svými proporcemi představuje klasický sedan, jehož designéři (vedení Thomasem Ingenlathem) umně aplikovali tvarosloví českých vozidel – poprvé prezentované v roce 1996 prostřednictvím první moderní Octavie a o tři roky později důkladně prověřené subkompatním hatchbackem Fabia – na osvědčený základ německé provenience.

Nosným prvkem přídě je poměrně masivní nárazník, do jehož horních partií byly vsazeny elegantní kryty reflektorů (které, podobně jako u Fabie, nezasahují příliš do bočních stran) a maska se souvislým obdélníkovým rámem a chromováním, jehož pole je vyplněno vertikálně uspořádanými žebry. Tehdejším tvarovým zvyklostem českého výrobce odpovídá užití kontinuální ochranné lišty, která protíná pole pro registrační značku. Takto uskupeným celkem jsou zastřešeny tři nasávací vstupy, jež svým uspořádáním reflektují systematickou skladbu horní části přídě, skládající se z masky a dvou krytů světlometů.

Zatímco dobový Passat (modernizovaná pátá generace, uvedená roku 2001) pracoval s koncovými světly, jejichž optiku tvořila dynamická a nápaditá souhra geometrických obrazců (dvou kruhů, trojúhelníku a dvou čtyřúhelníků), designéři Superbu zvolili podobné schéma světelných segmentů, jež známe z první generace Fabie a především z omlazené Octavie (2000). Řešení spočívá ve čtyřech subtilních čirých pásech, které svou transparentností oživují červené pole krytu a prozrazují tak polohu směrových blikačů. Elegantní záď pracuje, podobně jako příď, s mohutným nárazníkem. Oproti Volkswagenu Passat dosedají kryty sdružených svítilen a spodní hrana víka zavazadlového prostoru (o objemu 462 l) na jednu a téže linii, díky čemuž působí třetí karosářský prostor českého vozu celistvějším a uhlazenějším dojmem.

Kabina, ať už z hlediska objemu či estetického zpracování, odpovídá té u Volkswagenu. Dominuje jí jednoduchá přístrojová deska s horizontálním členěním a širokým středovým panelem, který je oproti Passatu napojen na konzolu s hlavicí řadící páky. Výborné obestavění vnitřního prostoru a délka rozvoru přispěly k nadprůměrné prostornosti v druhé řadě sedadel, a to zejména v podélném směru, kde bylo cestovní pohodlí umocněno dostatečně velkými a pohodlnými sedadly. Atmosféru vzadu dotvářely klasicky řešené výplně dveří, přičemž v útrobách těch levých se nacházela schránka Wet Case, jež obsahovala deštník (dešťová voda byla odváděna otvorem ve schránce).

Prodej první generace moderního Superbu započal 15. prosince roku 2001. Modelová paleta čítala tři výbavové verze (Classic, Comfort a Elegance), přičemž základní model, osazený dvoulitrovým motorem o výkonu 85 kW, byl k dispozici za 689.900 Kč. Výbava zahrnovala čtyři airbagy, elektronické systémy ABS+EDS, dálkové centrální zamykání, elektrické ovládání oken a zrcátek či například klimatizaci. Naproti tomu vrcholný exemplář, poháněný vznětovým šestiválcovým agregátem o objemu 2,5 l a výkonu 114 kW, byl prodáván za 1.213.900 Kč. O rok později doplnil nabídku motor 1.9 TDI PD s výkonem 74 kW, který byl nabízen v nejnižší úrovni výbavy za 736.900 Kč, u verze Comfort přišel na 813.900 Kč a u nejvyššího výbavového stupně Elegance na 956.900 Kč.

Drobnou stylistickou proměnou prošel automobil v srpnu roku 2006. Změn však doznaly pouze detaily, mezi nimiž vynikají zejména trojrozměrná horní lišta masky chladiče (reagující na stylové proměny, s nimiž přišla v témže roce druhá generace Fabie a Roomster) a nové kryty koncových světel s uskupením čirých segmentů ve tvaru písmene C. Úpravy poznamenaly také interiér, kde se objevilo nové grafické ztvárnění ukazatelů přístrojů, sestávající z jemného bílého světla a červeně zbarveného pozadí přístrojů, číslic ukazatelů a multifunkčního displeje.

2. gen. (2008-2015)

2. generace moderní modelové řady Superb (2008 až 2015): Prolnutí dvou karosářských kategorií

Premiéra nové generace modelu proběhla v roce 2008 na autosalonu v Ženevě. Tehdy již byl dobový tvarový směr české značky, poprvé představený o dva roky mladší Fabií a Roomsterem, plně etablován. Některé prvky nového Superbu, zejména umístění plastické horní lišty masky chladiče nad úroveň krytů reflektorů, byly prezentovány již designérským cvičením Joyster (2006), jež předznamenalo nejen tvarovou reformu masky Škoda, ale také dynamické vykrojení světlometů a jejich osobitý, poněkud přimhouřený výraz. Zaměříme-li se však na nové pojetí masky, nutno poukázat na její třídimenzionální uspořádání, které je dáno stočením bočních hran rámu směrem dovnitř a užitím plastické horní lišty, jež svými tvary koresponduje s vrstvením kapoty.

S tvarovými proměnami souvisí odstranění ochranných lišt, které uvolnily místo pro energické vyhloubení hmoty pod světlomety. Takto pojatý celek se mírou své skulpturálnosti notně vzdálil nejen předchozí generaci Superbu, ale i vozidlům konkurenčních značek. Z mezigeneračního hlediska byla modelová řada Superb o 35 mm delší (4.838 mm), o 52 mm širší (1.817 mm) a o 7 mm nižší (1.462 mm), přičemž délka rozvoru byla zkrácena o 42 mm (2.761 mm). Konstruktéři kladli zvláštní důraz na pevnost karoserie, která byla o 10 % vyšší než u konkurenčních liftbacků. S tím souvisí představení průkopnického mechanismu Twindoor, který umožnil tlačítkem na spodní hraně pátých dveří přepínat mezi klasickým víkem zavazadlového prostoru a výklopnými zadními dveřmi, jež znásobí praktičnost zavazadlového prostoru o základním objemu 565 l (mezigeneračně větším o 85 l).

Akcentování velikosti druhého karosářského prostoru je patrné již na první pohled. Dlouhá plocha střechy, jíž zakončuje masivní sloupek C, dominuje karoserii a dává tušit nadprůměrnou prostornost zejména v druhé řadě sedadel. Přesunutí převodovky umožnilo zeštíhlit středový tunel a prodloužit tak prostor pro kolena zadních cestujících o 19 mm. Přístrojová deska si ponechala horizontální členění a rozměrný středový panel, změnilo se však její hmotové rozvržení. Horní část desky je modelována s důrazem na dvě samostatná pole oddělaná výrazným schodem – první zahrnuje výdechy ventilace, druhé je napojeno na zastřešení ukazatelů přístrojů (s bílými stupnicemi), načež se stáčí směrem dolů, kde navazuje na dekorační lišty (nabízené ve třech provedeních).

Výše zmíněný zadní sloupek je odlehčen šípovým výběžkem druhého bočního okna, který svým negativním zkosením působí dojmem analogie tradičního prvku mnichovské automobilky BMW, pro nějž se vžilo označení Hofmeisterova křivka. V případě Superbu jde však o rys, který sleduje linii hrany bočních dveří a uzavírá tak druhý karosářský prostor, čímž vymezuje pole pro tvarově velmi specifickou záď. Koncová světla jsou oproti jejich minulé generaci o poznání komplikovanější, neboť ve svém vizuálním pojetí slučují motiv písmene C, kombinaci bezbarvých a červených krytů a subtilní výběžek zasahující do zadního čela.

Koncová světla prošla výraznou minimalizací na jaře roku 2013, kdy byl na autosalonu v Šanghaji poprvé vystaven modernizovaný Superb. Stalo se tak v rámci akce Group Night, pořádané Volkswagenem v rámci slavnostního předvečera šanghajské výstavy, na níž bylo pozváno několik desítek novinářů z celého světa. Nejpozoruhodnější změnou je osobitá stylizace trojúhelníkové plochy na zádi, jež v případě aktuálního Superbu tvoří světelné segmenty. Oproti jiným modelům Škoda má tak tento útvar – který je nápaditou citací ostrých zlomů děl československého kubismu – i praktický, nikoliv jen estetický či symbolický účel.

Kromě zadních svítilen byla pozměněna maska, jež nabyla podoby dvanáctiúhelníkového tvaru, či optika předních světlometů, která kombinuje bixenonové segmenty s diodovými pásy pro denní svícení. Kryty reflektorů prošly citelným uhlazením svého obrysu. Přesuneme-li se do nabídky pro interiérový design vozu, nutno uvést možnost volby mezi devíti variantami tří- a čtyřramenných volantů, doplněnými novými potahovými látky a dekory.

Superb Combi (2009-)

Superb Combi (2009 až dosud): Příklad kvalitně navrženého kombi střední třídy

V roce 2009 nabídku obohatila varianta kombi, jež svou délku a šířku sdílela s liftbackem. Výška vozu činila 1.481 mm, přičemž standardně dodávaný střešní nosič (nabízený buď v eloxovaném, nebo černém provedení) zabral dalších 29 mm. Vůz představuje vysoce kvalitně navržené kombi – chápeme-li design jako syntézu praktičnosti, uživatelského komfortu (zastoupeného zejména nízkou nákladovou hranou o výšce pouhých 600 mm nad vozovkou, usnadňující manipulaci se zavazadly), mechanických náležitostí a ergonomie, to vše v esteticky přijatelné podobě. Zadní partie automobilu jsou osazeny koncovými světly s jednoduchou optikou, která nijak nezasahují do pátých dveří. Elegantně obestavěný zavazadlový prostor má objem 633 l, jejž lze sklopením zadních sedadlech zvětšit na celkových 1.865 l.

Objemný zavazadlový prostor je vybaven několika praktickými prvky, mezi nimiž figuruje výsuvná mezipodlaha, kterou lze při otevřených pátých dveřích vysunout až nad zadní nárazník. To – spolu s dostatečnou šířkou pátých dveří – podstatným způsobem ulehčuje nakládání rozměrnějších předmětů. Zcela nový byl tehdy koncept osvětlení zavazadlového prostoru, jenž neosvětloval jen zavazadlový prostor, ale i celou plochu kolem zádě vozu. Tomuto řešení sekundovala další svítilna (tentokrát vyjímatelná), nacházející se na levé straně prostoru a vybavená diodovou technikou a akumulátorem zabudovaným v držáku, který umožňoval vyjmutí baterky a použití mimo dosah zavazadlového prostoru.

Zohledníme-li karoserii jako celek, poukažme na elektricky ovládané panoramatické okno, tvořené dvěma skleněnými tabulemi, z nichž ta přední je otvíratelná. Okno propouští do interiéru pouhých 10% tepelné energie. V případě silných slunečných paprsků jej však lze překrýt ochranou roletou. Vítaným prvkem výbavy byla před šesti lety také anténa s aerodynamicky ploutvovitým tvarem, která ladila s pohlednými a proporčně vyváženými tvary zadních partií.

Modernizace, o níž je řeč v předchozí části textu, doplnila páté dveře verze Combi trojúhelníkovými plochami a jimi svíraným rovnoramenným lichoběžníkem, jenž nahradil původní prohlubeň pro registrační značku. Změnila se rovněž optika sdružených svítilen – čiré kryty nově překrývají světla s krystalickým efektem, zatímco červený pás (seskupený do tvaru písmene C) tvoří tři souvislé diodové pásy. Dlužno poznamenat, že design zadních partií, navržený v kontextu minulého designérského jazyka, nebyl na tuto změnu připraven – o tvarové harmonii výsledné podoby lze tedy diskutovat. Dnes však můžeme říci, že omlazení těchto partií nebylo nutné, vzhledem k vizuální trvanlivosti původního provedení modelu. Facelift měl tedy čistě unifikační charakter – začlenil automobil do aktuálního tvarového směru, mezi jehož klíčové znaky patří právě souhra geometrických obrazců na zádi a modernější optika koncových světel.