Šrotovné v ČR možná bude, sněmovna přehlasovala veto prezidenta

Zákon kromě KSČM a ČSSD podpořili i tři lidovci: Jiří Carbol, Michaela Šojdrová a předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. Pro hlasovali také bývalý poslanec za ČSSD Evžen Snítilý a bývalá poslankyně zelených Olga Zubová.

Šrotovné obsahuje sociálnědemokratický návrh zákona o podpoře hospodářského růstu a sociální stability. Má podobu příspěvku zhruba 30.000 korun na nákup nového automobilu s cenou do půl milionu korun. Dostávat by ho měli lidé, kteří se zároveň zbaví svého nejméně deset let starého vozu. Datum, odkdy bude šrotovné zavedeno, zákon neobsahuje; je připraven tak, aby ho mohla spustit vláda svým nařízením.

Ministr financí Eduard Janota novinářům ještě před schválením řekl, že ministerstvo musí zákon respektovat. Šrotovné samo o sobě současný rozpočet nemusí zatížit, protože zákon pouze dává prostor vládě, aby vypracovala vyhlášku, která by připravila podmínky čerpání, uvedl. Zdůraznil ale, že na rozpočet by naopak mělo vliv navyšování sociálních dávek a podpor, jedná se o zhruba tři miliardy korun.

Výsledná podoba, v jaké zákon v půlce května schválila sněmovna, byla výsledkem dohody ODS a ČSSD, které si navzájem podpořily své protikrizové zákony. Někteří sociální demokraté se dnes této dohody dovolávali. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek ji ale zpochybnil s tím, že dohodu s ČSSD uzavřela tehdejší vláda Mirka Topolánka, která - "dovolím si podotknout, že nikoli vlastní vinou" - v březnu padla. Tím podle Kalouska skončila i dohoda.

Po zavedení šrotovného již několik měsíců volalo Sdružení automobilového průmyslu, podle kterého jeho absence zhoršovala pozici tuzemských dodavatelů zahraničních automobilek. Ředitel sdružení Antonín Šípek míní, že šrotovné nastartuje poptávku po nových vozech u lidí, kteří by jinak o výměně auta neuvažovali. "Částečně se tak vyrovná propad poptávky z důvodu ekonomické krize a zvýší se obnova vozového parku," uvedl.

Podle analytika Broker Consulting Jana Šimka bude mít opatření negativní ekonomický dopad. "Pokřivuje trh, když upřednostňuje a zvýhodňuje automobilový průmysl před jinými hospodářskými odvětvími. Pro skutečnou podporu ekonomického růstu by byla vhodnější podpora vědy a výzkumu," uvedl. Šrotovné rovněž povede k prohloubení schodku veřejných financí, dodal.

Sněmovnou schválený zákon obsahuje kromě šrotovného a úpravy dávek v nezaměstnanosti a přídavků na děti také návrh na zrychlení odpisů firemního majetku. To už ale platí, protože parlament ho schválil v jiném zákoně, který předkládala ještě bývalá Topolánkova vláda. Hlavním účelem zákona je zmírnit dopady ekonomické krize na Česko.

Prezident republiky Václav Klaus sociálnědemokratický zákon vetoval. Označil ho za diskriminační a nesystémový. Podle něj obsahuje mnoho legislativních chyb a jeho pozitivní účinek je nejistý.

"Pro Českou republiku má šrotovné nepochybně význam," obhajoval návrh stínový ministr financí ČSSD Bohuslav Sobotka. Hájil i ostatní navrhovaná opatření. Zdůraznil, že všechna rozpočtová opatření jsou ohraničena rokem 2010 a nezpůsobí tedy růst povinných výdajů státního rozpočtu. Stejně tak i šrotovné by mělo platit jen do roku 2010. "To je půjčka státu, která se vrátí formou daně z přidané hodnoty," argumentoval jeho stranický kolega Milan Urban. Poukázal i na to, že šrotovné zavedly například i USA.

"Opravdu je to privilegium pro jeden konkrétní průmyslový obor," tvrdí místopředseda ODS Petr Nečas. Podle něj zafungovalo pouze v Německu.

Bývalá poslankyně zelených Věra Jakubková řekla, že šrotovné považuje za energetický a environmentální nesmysl. Jediný argument pro spočívá podle ní v tom, že zavedení šrotovného v Německu prospělo českým automobilkám. Ke kritikům se přidal i poslanec ODS Michal Doktor. Ten mimo jiné upozornil na to, že zákon umožňuje spekulativní nákupy vozů a nenutí majitele takto koupených aut s dotací státu, aby je po určitou dobu vlastnili.

Zákona se naopak zastala lidovecká poslankyně Michaela Šojdrová. "Byl to lepší vzkaz než umožnit sázení po internetu," prohlásila.

V současné době provozuje systém šrotovného 13 zemí světa. Nejméně ve čtyřech zemích již ale skončilo: na Slovensku, v Rakousku, USA a začátkem září v Německu.