Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Stew Jones: Slepý mechanik, který renovuje Jaguary

Aleš Dragoun
Diskuze (1)
Když někdo přijde během života o zrak, je to samozřejmě obrovská rána, slepota znamená velká omezení. Jenže jsou lidé, kteří se ani přesto nevzdali své práce a koníčka zároveň.

Jmenuje se Stewart Jones, bydlí na břehu Highland Lake ve Winstedu, na severozápadě amerického státu Connecticut a je mu 73 let. Tenhle pán, jehož jméno jste určitě nikdy neslyšeli, je jedním z mnoha renovátorů a úpravců starších vozů Jaguar. Jenže osud k němu byl dosti krutý, po automobilové nehodě před nějakými třiceti lety postupně přicházel o zrak, až úplně oslepl.

Normální člověk by si pořídil psa, bílou hůl, s invalidním důchodem by žil doma a spoléhal na pomoc rodiny a přátel. Jenže Stew takový není. Renovuje britské kočky, samozřejmě ty čtyřkolové. Specializuje se hlavně na dvanáctiválcové E-Type poslední, v pořadí třetí série. Obzvláště pak zámořských specifikací modelů 1973 a 1974, jejich rozdíly zná do nejmenšího detailu. Ten pozdější dostal ošklivé předpisové „pětimílové“ nárazníky, které musely bez poškození odolat srážce s překážkou do rychlosti 8 km/h. Samozřejmě na to není sám, má k sobě partu dalších mechaniků. Auta, která staví, sice nevidí, ale cítí je. A paměť mu i přes vyšší věk stále slouží dobře.

„Vnímám všechny dojmy kromě barvy. Můžu poslouchat běžící motor a zjistit závadu, špatný válec, ojnici, nebo cokoliv jiného. Auta si představuji v mé mysli.“ Samozřejmě se jich dotýká také prsty i celýma rukama, cítí jednotlivé kontury, svary i póry v laku. Do svých dvaačtyřiceti let byl ještě slabozraký. Vlastní dílnu, sklad náhradních dílů i showroom. Nečekejte samozřejmě žádnou zaolejovanou garáž, ale nejmodernější techniku včetně lakovny Accudraft, která každých 20 sekund recykluje čistý vzduch.

Stew je však skromný chlapík, co na tom, že spousta jeho vozů dostala od severoamerického Jaguar klubu maximální stobodové ohodnocení? Prostě za něj mluví práce, příkladně pečlivá snaha o dokonalost - a také jeho parťáků, kteří mu pomáhají. Používá padesátku speciálně vyvinutých nástrojů.

Jeho dílem je i závodní „éčko“, původně ročníku 1972, se kterým jezdila jeho žena Karen. U speciálů pro automobilový slalom a další klání jdou samozřejmě pryč nárazníky i veškerý chrom. Pod kapotu se nyní chystá dvanáctiválec objemu 7,3 l s předpokládaným výkonem přes 478 kW (650 koní). Přezdívka „The Beast“ (šelma, bestie) určitě sedí. Tedy samozřejmě autu, nikoli drahé choti.

Foto: Michael Crenshaw

Aleš Dragoun
Diskuze (1)
Avatar - Skipper
20. 11. 2016 20:10
Smekám!
Co víc dodat, je to borec.