Frankfurt živě: Subaru Legacy – První dojmy

Minulá generace legacy byla oceňována pro mimořádně elegantní design a skvělý jízdní projev, zejména s obnovenými motory. Větším obchodním úspěchům bránily obavy z vysokých provozních nákladů (neoprávněné, později zcela zažehnané moderním dieselem) a omezené vnitřní centimetry. Půdorysně sice nezaostávala za konkurencí, s celkovým objemem, násobeným výškou interiéru, však byla na štíru. Řadě evropských klientů, typicky správcům flotil a manažerům, se také subjektivně zdála málo robustní.

Tohle vše vyřešila nová generace k naprosté spokojenosti. Podstatně narostla, její druhdy jemný design zagresivněl a zmohutněl, a nabrané výškové centimetry, zejména v oblasti střechy, přinášejí extra prostor pro posádku, i když se pod ni ještě musí vejít prostorově náročný systém pohonu všech kol, tedy tři diferenciály a vačkové hřídele. Druhé osobní setkání, tentokrát na naleštěných soklech (první kontakt přímo z terénu je článku Subaru Legacy + Outback: První jízdní dojmy), částečně rozptýlilo obavy z prvních fotek, na nichž legacy připomínalo humpolácký geometrický objekt s násilně naroubovanou kulatou střechou á la Passat B5.

Osobní setkání odhalilo dobře vyvážené hmoty a solidně zamaskovanou značnou výšku. Celé to působí dostatečně esteticky, stěžovat si nebude ani manažer se spotřebním pohledem na svět, ani motoristický srdcař, ovšem tehdejší lehkost je bohužel tatam.

Uvnitř se opakuje podobný scénář – typologové si vedli skvěle, kvanta přidaného místa použili ergonomicky i esteticky, a obří okna dovnitř pouštějí dostatek světla. Místa je nadbytek ve všech směrech, forester je nyní opět překonán. Nikdo se nebude cítit stísněně, sedačky jsou americky rozměrné a evropsky tuhé, ovládací síly i výtvarné řešení ovládacích prvků nevyvolá žádnou negativní reakci. Ovšem ani pozitivní – a to je další dojem z interiéru. Zatímco stávající legacy přinášelo emoce a radost z filigránsky ošetřených ploch, to nové se snažilo vše udělat větší a robustnější. Podařilo se to natolik dobře, že uvnitř vládne robustnost. A také tvrdé plasty – na ty měkčené nějak nezbylo a zatímco je tvrdá celá palubní deska, výplně dveří mají měkký jen potahový plast. Výsledný dojem je užitečnost a trvanlivost, tedy tradiční hodnoty značky. Šéfové značky mohou jen doufat, že to bude zákazníkům stačit.

Pod kapotou se odehrála také řada změn, i když řada z nich skalní fanoušky příliš nepotěší. Už si totiž do klasického legacy nekoupí (přinejmenším v Evropě) šestiválec, který si sice našel řadu obdivovatelů, avšak příliš zhoršoval flotilové limity emisí. Částečně jej nahrazuje přeplňovaný dvaapůllitr, známý z imprezy WRX 265, avšak ani ten se v některých zemích nedostane. Šestiválec, tentokrát s objemem 3,6 l, zůstane vyhrazen pro outback. A můžeme jen doufat, že variátorová převodovka, nahrazující klasický hydroautomat v běžných čtyřválcových verzích, bude stejně spolehlivá, jako zbytek auta.