Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Tatra 163 Jamal: Expert na práci, Dakar i závody na okruzích

Ondřej Pavlůsek
Diskuze (5)
Tatra 163 Jamal se sice nemůže pochlubit tak dlouhou kariérou jako sesterská řada T 815 nebo popularitou modelových řad T 148 a T 813, ale rozhodně sehrála v historii své značky významnou roli.

Tatra 163 Jamal se aktuálně může pyšnit mimo jiné tím, že představuje poslední nákladní automobil s klasickou kapotou motoru a kabinou řidiče posunutou za ní, který kopřivnická automobilka vyráběla. Ideově tedy tento model navazoval na populární řadu T 148, vyráběnou v letech 1972 až 1982 a prakticky vycházel z techniky řady T 815, resp. TERRNo.1.

Premiéra modelu 163 Jamal se odehrála na mezinárodní brněnské výstavě nákladních a užitkových vozidel Autotec 1997. Novinka dostala jméno Jamal podle poloostrova na severozápadě Sibiře v Rusku, které vybrala odborná porota z více 1800 návrhů. Číselné označením 163 pak navazuje na prototyp nákladního vozu Tatra 162 z osmdesátých let, jenž měl rovněž klasickou kapotu motoru a kabinu posunutou až za ní, ale vzhledem k bouřlivé první polovině devadesátých let se do sériové výroby nedostal.

Tatra 163 Jamal vznikla podobně jako prototyp T 162 primárně s ohledem na požadavky ruského trhu, kde byla velmi populární vozidla řady T 148 díky své robustní technice a hlavně kabině posunuté až za motor, který byl pro případné opravy lehce přístupný po odklopení kapoty.

První plně funkční prototyp těžkého jednostranného sklápěče byl postaven v roce 1995 a nesl označení T 815-24BSK8 36 270 6x6.2R. Tento vůz byl podroben náročným zatěžkávacím zkouškám a byl jako první zástupce nového modelu vystaven i na již zmiňovaném veletrhu Autotec 1997.

Druhý prototyp vznikl s dvouletým odstupem od prvního a prošel provozními testy na Sibiři. Následující třetí prototyp z roku 1998 měl již poměrně blízko k sériovým vozů a byl první prvním zástupcem řady T 163, který byl vybaven kabinou řady TERRNo.1 s přepracovaným skeletem. Čtvrtý prototyp byl pak spolu s dvojicí dalších vozidel součástí ambiciózního projektu zaměřeného na Brazilský trh. Podle něj měl přímo v Brazílii vzniknout montážní závod s roční produkcí kolem 200 vozidel T 163 Jamal, ale nakonec z celého projektu sešlo.

Tatra 163 Jamal se ještě před zahájením sériové výroby dočkala v roce 1998 jedné zásadní úpravy vzhledu, jenž byl dílem akademického sochaře a průmyslového designéra Jiřího Španihela. S ohledem na legislativu byla kapota motoru zkrácena o 295 mm a o stejnou vzdálenost směrem vpřed byla posunuta kabina.

K zákazníkům mířila Tatra 163 Jamal oficiálně od roku 1999 především jako jednostranný sklápěč s konfigurací podvozku 6x6 nebo 6x4, ale vznikl i třínápravový tahač návěsů, jehož základem byl údajně jeden z prototypů pro Brazílii. Poslední zástupce této modelové řady byl smontován v prosinci roku 2014 a vzniknout mělo celkem 1717 vozidel.

K pohonu vozidel Tatra 163 Jamal sloužily vzduchem chlazené vznětové motory T3B-928-70 Euro II, T3C-928-81 Euro III, T3C-928-90 Euro III, T3D-928-20 Euro IV a T3D-928-21 Euro V.

Nejčastěji používanou pohonnou jednotkou byl osmiválec T3C-928-81 Euro III, který z objemu 12.667 cm3 poskytoval nejvyšší výkon 270 kW (367 k). S tímto motorem dokázalo vozidlo s konfigurací 6x6, rozvorem náprav 3700 + 1450 mm, celkovou délkou 8475 mm a hmotností 13.780 kg jet rychlostí kolem 85 km/h a přepravit náklad o hmotnosti 19.200 kg.

Tatra 163 Jamal vedle Ruska zamířila i na další trhy, včetně evropského. Zajímavou epizodou v historii tohoto modelu představuje výroba v Indii, k níž bylo využito CKD sad, které doplňovaly komponenty domácí. Takto vyrobená vozidla nesla označení Hemang, měla konfiguraci náprav 6x4 a nosnost až 16.500 kg. Pro indický trh bylo v letech 2001 až 2006 vyrobeno téměř 650 těchto nákladních automobilů.

Pro čínský trh byl připraven prototyp, pojmenovaný Jieka, který se od ostatních zástupců modelu T 163 Jamal, vybavených systémem odpružení King Frame, odlišoval přední nápravou odpruženou torzními tyčemi a u zadních náprav použitím pouze listových per.

Pravděpodobně nejextrémnější verzí v rámci celé modelové řady byl jednostranný sklápěč T 163-390 SKT s jednomontáží pneumatik na přední i zadní nápravě, vlastní hmotností do 15.000 kg a nosností kolem 25.000 kg. Toto provedení bylo určeno pro práci mimo veřejné pozemní komunikace.

Tatra 163 Jamal v letech 1999 až 2003 propůjčila své jméno a částečně i vzhled kapoty motoru úspěšnému speciálu pro okruhové závody tahačů, jenž ovšem využíval upravenou techniku a kabinu značky MAN. S kopřivnickou automobilkou měl pak tento stroj společné i to, že jeho druhá, třetí a čtvrtá generace vznikala s její podporou.

Stanislav Matějovský s druhou generací tohoto závodního tahače pojmenovanou Tatra Jamal Evo II, jejíž přeplňovaný vznětový šestiválec MAN o objemu 11.950 cm3 disponoval výkonem 920 kW (1250 k) a točivým momentem 5100 N.m, vybojoval v roce 2001 titul Mistra Evropy v Evropském poháru tahačů FIA ve třídě Super Race Truck skupiny B.

Tatra 163 Jamal se vedle propůjčení svého jména okruhovému speciálů dočkala i pro zástupce kopřivnické automobilky mnohem tradičnějšího nasazení a vyrazila i na tratě dálkových soutěží v čele se slavnou rallye Dakar. Za stavbou speciálu 4x4 s kapotou a kabinou modelu T 163 Jamal v kombinaci s osvědčenou tatrováckou koncepcí podvozku stál v roce 2011 InstaForex Loprais Team.

Tento vůz dovezl Aleše Lopraise s jeho posádkou k prvenství v Silk Way Rallye 2011, zatímco v Dakar 2012 pro něj skončil nehodou. Právě pro tuto soutěž byl speciál vybaven vznětovým kapalinou chlazeným vidlicovým osmiválcem KHD Deutz BF 8M 1015C, poskytujícím z objemu 15.874 cm3 nejvyšší výkon 588 kW (800 k) a točivý moment 3000 N.m. Stroj s pohotovostní hmotností 8800 kg byl schopen dosáhnout rychlosti okolo 180 km/h.

Pro rok 2014 osadil Instaforex Loprais Team svůj Jamal motorem značky Renault upraveným u MKR Technology a Rallye Dakar 2014 dokončil na šestém místě. Pro následující ročník byla připravena evoluce s motorem Gyrtech, která ale nebyla na start Rallye Dakar puštěna technickými komisaři.

Kabinu s kapotou modelu T 163 Jamal od roku 2014 u svých dvounápravových závodních speciálů využívá i tým Bonver Dakar Projekt, který nejprve kombinoval kopřivnický páteřový rám s centrální nosnou rourou a výkyvnými polonápravami s motorem Gyrtech a od roku 2015 používá přeplňované vznětové šestiválce Renault DXi 13, které z objemu 12.900 cm3 poskytují nejvyšší výkon 677 kW (920 k) a točivý moment 4500 N.m. Maximální rychlost vozidla s provozní hmotností 8600 kg je podle materiálů týmu 170 km/h.

Bonver Dakar Projekt v letošním roce vyslal po jednom voze na Rallye Dakar 2017 a na Africa Eco Race 2017. V Jižní Americe z toho bylo 24. místo a v Africe pak 2. místo mezi prvním Kamazem a třetí Tatrou 815.

Foto: Tatra Trucks a.s., Autowp.ru, Wheelsage.org, Auto.cz

Ondřej Pavlůsek
Diskuze (5)
20. 9. 2017 09:47
Re: Hm,
Nejvetsi Jamal uvezl 25tun a nesmel na silnice, aktualne v nabice nejvetsi "bezny" Phoenix uveze 32 tun. A to i diky vetsi lozne plose na korbe plus dalsi naprave a na silnice muze. Jamal nemohl byt 8x8. Koncepce Jamalu tak byla prekonana. A ano, jako tahac kratkych navesu lze pouzit i auto s dlouhym cumakem. Ovsem trakcni schopnosti toho vozidla s nalozenym navesem na spatnem podkladu (blato staveb) jsou podstatne mensi nez vozidla 8x8 s nakladem na korbe - viz pritlak a adheze pneu. Take proto napriklad v rusku existovaly navesy na tahace, ktere mely pohaneny take napravy navesu z tahace pres soustavu kardanovych hrideli aby melo vozidlo lepsi prostupnost terenem. To ovsem nebyly Tatry.

Avatar - Barrichello
18. 9. 2017 21:04
Re: Hm,
Jamal byl halvně na export do zemí bývalého SSSR, tady toho moc nejezdilo....
Avatar - wakantanka
18. 9. 2017 19:57
Re: Hm,
Jamalov ako tahace vzniklo zopar kusov a viacmenej to boli prototypy ci indi prestavby. A tahali navesy na sypke materialy ktore su aj tak kratsie. Ale aby na stavbach ci v lese bola dlhsia kapota na obtiaz a solo auto muselo mat kratsiu korbu, to pocujem prvy krat.
18. 9. 2017 16:49
Re: Hm,
dlouhej cumak, kratka korba... existuje delkovy limit na auta a tam ten cenich zabiral az moc mista proti uzitecne plose nakladni nastavby. Pricemz realne trambusove provedeni tech aut se shodnym podvozkem uveze vice objemu nakladu... neni divu, ze to skoncilo... to je stejne jako tahace na kamiony s cumakem... take se v EU moc neuzivi, protoze nemuzou tahat plnohodnotne dlouhy naves ... bohuzel nejsme Australie, US, nebo severske zeme, kde muze byt kamion delsi.

Avatar - wakantanka
18. 9. 2017 12:24
Hm,
stavby, bane a iná náročná prevádzka super. Ale ten okruhový JAMAL mal s tatrou spoločné len logo a tvarovo zčasti prednú kapotu. :-) No a čo sa Dakaru týka, tak budkové prevedenia bolo úspešnejšie. Ja viem v inej dobe za iných podmienok, ale aj tak. >:D
Škoda, že nadobro skončil, bol by taký problém nahradiť pôvodnú Tatrovácku kabínou tou od DAFu?