Tažné zařízení nových automobilů: Proč už někde s koulí nepochodíte

V minulosti jsme už řešili, že vlek vůbec nesmí tahat malá Škoda Citigo. Výrobce prostě nepředpokládal, že o tahání vleků malým vozem by byl takový zájem, aby se mu vyplatilo připravovat tažné zařízení, kotevní body pro něj, elektriku, a hlavně absolvovat testy předepsané zkouškou EU 1230/2012, která soupravám předepisuje test rozjezdu ve stoupání 12 %. Vozidlo to musí zvládnout pětkrát během pěti minut. Aby si pak třeba jedno procento zákazníků mohlo tahat, museli by všichni ostatní dostat kratší převody. A to znamená vyšší emise CO2.

Šestina rovnou, druhá časem

Že nejmenší škodovka nemůže mít tažné zařízení z výroby a ani později jej na ni nedoplníte (pracovníci úřadu obce s rozšířenou působností vám jej

nezapíšou, protože v TP nenajdou hmotnosti přívěsu a soupravy), to není nic, co by převrátilo život Čechů naruby. Kdo má na auto jen dvě stě tisíc korun a potřebuje tahat přívěs, může si místo nového citigo koupit lehce ojetou fabii či rapid. A kouli na ni doplnit: buď originální za 14.356 Kč ve značkovém servisu s napojením na jiné funkce vozidla, nebo v nezávislé dílně třeba za 5000 Kč od náhradního výrobce. Takovým neautorizovaným zásahem do vozidla sice přicházíte o záruku, ale majitele ojetin to často moc netrápí. Úřad pak ze všech stanovisek výrobce vozidla řeší jen to jediné – zda je určeno k tažení, či nikoliv. Zapíše vám tedy i tažné, po jehož montáži zůstanou trvale vřískat parkovací senzory. Jak to v Čechách s tažným chodí, hezky ukazují statistiky společnosti AAA Auto. „Tříletých vozů má tažné zařízení necelá šestina. Zato u starších jedenácti let už je to skoro třetina – tedy 31 procent,“ sdělil nám Jindřich Topol. Logicky to znamená, že na jedno tažné zařízení, které mají vozy z výroby, připadá jedno dodatečně namontované.

Prostě nula kilogramů

Teď přestaňme chodit kolem horké kaše. Pokud nová Škoda Scala nebude mít tažné zařízení z výroby za 17.500 Kč, či aspoň přípravu pro něj za 5000 Kč, už na ni nikdo nikdy žádné tažné zařízení nedoplní. Prostě k vozu, co z linky sjel bez tažného či přípravy pro něj, bude dodán list COC a technický průkaz s nulovými hmotnostmi přípojného vozidla.

Kolik utáhnou „na kouli“ velká SUV: Hodnoty se diametrálně liší!

Není to úplná novinka – už minulý rok se s tím začali setkávat novopečení majitelé Škody Karoq. Jednotlivé varianty a výbavy nabíhaly pozvolna, a tak

třeba na tažné zařízení pro 1.6 TDI došlo až v 36. týdnu roku 2018. Někteří nechtěli čekat a řekli si, že „kouli“ namontují dodatečně. A jaké bylo jejich

překvapení, když v technickém průkazu našli u hmotností vleku nuly.

Tiskový mluvčí Škody Auto Vítězslav Pelc nám potvrdil, že u nové Škody Scala skutečně jsou k tahání vleku určeny jen vozy, které mají z výroby tažné zařízení či přípravu pro něj. Připustil, že u nových aut bude tato věc stále častější, ale žádný systém v tom není – stále totiž existují škodovky, které i bez přípravy pro tažné zařízení jeho dodatečnou montáž umožňují (Rapid, Fabia). A SUV Karoq i Kodiaq mají už v aktu- schopnost rozjezdu do svahu.“ álním modelovém ročníku přípravu pro tažné standardně. Takže pasti, za které vlek nikdy nepřipojíte, budou číhat jen v bazarech či individuálních dovozech. „Záleží na variantě, je to stanoveno na typovém štítku našich vozidel,“ doplnil ještě Vítězslav Pelc.

Rozhodně však platit bude, že v autosalonu mohou stát úplně stejné Škody Scala, z nichž jedna vlek táhnout může, ale druhá ne. Smí se to vůbec? „Výrobci vůbec nic nebrání vyrábět a dodávat třeba Škodu Karoq ve specifikaci, která tažení neumožňuje. Pouze samozřejmě musí prodejci správně komunikovat se zákazníky a neuvádět je v omyl,“ odpověděla nám oficiálně Lenka Rezková, vedoucí tiskového oddělení Ministerstva dopravy.

Malé TDI a velká jachta

Teď možná zuříte, že je to schválnost a další útok na chudší motoristy. Proč to tak je? Dřív šlo tažné doplnit na všechna běžná auta. Je za tím ta proklínaná nová metodika měření emisí WLTP + RDE? Ta zrušila homologační skupiny s rozsahem hmotností, ale každý vůz má v papírech svoji přesnou hmotnost a spotřebu. Takže není žádná rezerva pro dodatečnou montáž tažného, které může vážit až 30 kg. Jenže implementace nových pravidel nepronikla do světa již registrovaných vozidel. Takže pokud doplníte tažné na už prodané a registrované auto, nikdo se žádných zpětných

změn v papírech dožadovat nebude. Takže na auto, kterému výrobce hmotnosti vleku z výroby napsal, jde tažné dodatečně doplnit. WLTP to nezměnilo.

Pravé důvody, proč moderní škodovka s tažným z výroby tahat smí, a bez něj nikdy, jsou technické. Je to honba za kilogramy. Dnešní auta zkrátka smí tahat mnohem víc než stejně velká před pár lety. Krásný příklad: Fiat Croma 2.0 ie Turbo z roku 1990 směl táhnout 1100 kg, což dnes zvládá náš redakční Rapid 1.0 TSI. Ten samý fiat s dieselem 2.5 TDS Iveco směl táhnout 1500 kg, dnes o 100 kg víc zvládá pouhá šestnáctistovka v octavii. Nejvíc mohl táhnout třílitrový šestiválec Mercedes-Benz W 124 300 TD 4Matic – 2100 kg. Dnes smí 2200 kg táhnout Škoda Superb 2.0 TDI, SUV Kodiaq pak až 2500 kg. Však také kvůli tomu má převodovku DQ 500 (do 500 Nm), přestože motorům 2.0 TDI by jinak stačila DQ 381 (do 420 Nm).

Vše na voze musí být kvůli tak těžkým vlekům dimenzováno daleko lépe, než pak 99 procent zákazníků skutečně potřebuje. Stále tak přibývá komponentů, které jsou na autech s tažným z výroby zesílené. Zatímco u Škody Rapid 1.0 TSI na fotkách je to „jen“ chladič motoru, u Škody Kodiaq 1.4 TSI 110 kW (smí táhnout až 2000 kg) už i druhý chladič okruhu stlačeného vzduchu, ventilátory chlazení, tři hadice a dvě mřížky nárazníku. Takže zatímco příplatek za tažné zařízení u nového kodiaqu je 14.500 Kč (ano, překvapivě nižší než u scaly), za jeho dodělání dáte 66.418 Kč. Není

to jen o šetření výrobních nákladů, ale i o prioritách. Například Škoda Superb 2.0 TDI 110 kW bez tažného zařízení se snaží o co nejlepší aerodynamiku, takže má před chladičem aktivní klapky, které uzavírají přívod vzduchu. I v otevřené pozici však trochu cloní, takže když si z výroby objednáte tažné na dvě tuny, o klapky přijdete. A to i pokud si tažné necháte dodělat dodatečně – pak si je můžete vystavit třeba doma na skříň.

Chápeme, radost nemáme

Je logické, že Škodě Auto se nechce vymýšlet stále náročnější servisní přestavby, a hlavně sledovat, jak úřad bez problémů zapíše tažné i na auto, kam garážový servis doplnil fakt jen tu kouli a motor nechal dusit za žaluzií s klapkami. A muset i za toto auto ručit, protože se těžko dokazuje, že závada motoru vznikla právě neautorizovanou montáží tažného bez zesílení chlazení. Určením jen některých variant pro tažení se otvírá cesta k další diverzifikaci, kdy třeba tyto varianty budou mít i kratší převody, nebo celou odolnější převodovku. Tak to už má Mercedes-Benz Sprinter – když má z výroby tažné, má i kratší převod zadního diferenciálu.

Víte, jak správně táhnout nepojízdné vozidlo?

Nemožnost doplnit dodatečně tažné na moderní škodovky tedy chápeme, ale nejsme z ní nikterak nadšeni. Přimlouvali bychom se za princip, který používá zmíněný Mercedes-Benz. Když třeba na ML 250 Bluetec z roku 2012 máte tažné z výroby, je ve voze mnoho modifikovaných komponentů a smíte zapřáhnout až 3500 kg. Pokud tažné doplníte následně, smíte už tahat „jen“ 2750 kg. Jelikož typický kupující ojetiny nepotřebuje tahat dvouosý brzděný vlek Brennerským průsmykem, ale plecháček po dědečkovi na bantamových kolečkách pár set metrů z lesa, bylo by právě toto pro kupující škodovek záchrana. Tedy stanovit u vozidel bez tažného nižší hmotnosti vleků – takové, které vozidlo se standardními komponenty bezpečně zvládne.

A rada pro kupující? U nových vozů je to jasné – kupujte tažná zařízení, i když je nepotřebujete. Dostanete totiž celé vylepšené auto. Ano, v technickém průkazu má o pár gramů vyšší emise CO2, ale za to se v Čechách daně zatím neplatí. A jednou takový vůz dobře prodáte, protože problémů s dodatečnou montáží „koule“ bude víc a víc – nejen u škodovky.

U ojetých aut je to také jasné – najděte si typový štítek s hmotnostmi (u škodovek bývá na sloupku B) či chtějte vidět technický průkaz. Pozor – a to i v případě, že na voze už tažné je. Lze totiž zapsat i s nulovými hmotnostmi, ale smíte jej pak používat jen pro držák na jízdní kola. Prostě táhnout můžete jen za autem, které má v technickém průkazu zapsané hmotnosti. Neexistuje žádné jednoduché pravidlo a možná by vás překvapilo, že problém se už párkrát vyskytl i v minulosti. Třeba pro tažení vleku nebyla vůbec určena Škoda Fabia RS první generace (byť pod kapotou měla silný

diesel 1.9 TDI-PD 96 kW) nebo druhá fabia ve výbavové variantě Monte Carlo. A pro zajímavost u současné Fabie Monte Carlo tažné z výroby také neobjednáte, ale potřebné hmotnosti v techničáku má a dodatečnou montáž tažného umožňuje. Žádný systém v tom fakt není, při koupi ojetiny se nezapomeňte podívat do technického průkazu.

Tažné na octavii z roku 1967: Jak to bylo dřív?

Starší motoristé teď nadskakují, že tažná zařízení se na vozy doplňovala už v dobách, kdy žádné hmotnosti vleků zapsané v technických průkazech

nebyly. Boom tahání přišel často až za života starých modelů. Jindřich Říha z Trutnova nám takto poslal fotky Škody Octavia Combi z roku 1967, která má tažné zařízení vzorně zapsané i ve velkém i „malém“ technickém průkazu. Vysvětlil nám to Josef Pokorný, tajemník Svazu dovozců automobilů: „Za zlom lze považovat rok 1972, kdy začala platit vyhláška 32/1972 Sb., jež zahrnovala řadu požadavků vyplývajících z mezinárodních předpisů pro schválení vozidel. Pro starší vozy se vycházelo u osobních automobilů z poloviční pohotovostní hmotnosti pro nebrzděný přívěs a z celkové hmotnosti pro brzděný přívěs, pokud nebylo známo jiné omezení. Nyní je však určení hmotnosti přívěsu řešeno při schválení, kde se ověřují všechny parametry zatížení vozidla a náprav, účinnost provozní i nouzové brzdy a též například schopnost rozjezdu do svahu.“

Jak to mají ostatní

S dotazem, zda na vaše vozy lze doplnit tažné zařízení, i když nebylo objednáno z výroby, jsme oslovili nejprodávanější značky na českém trhu.

Hyundai neodpověděl, Renault a Dacia také ne. U nich nás však zachránil prodejce Auto Pokorný z Brna, který dodal jednu z nejfundovanějších

odpovědí a už poněkolikáté dokázal, že své práci opravdu rozumí.

Renault, Dacia – Téměř nikdy z výroby, vždy na dodělání

David Tichý, obchodní ředitel, Auto Pokorný: U našich dvou značek to není problém. I proto, že s výjimkou modelů Trafic a Master se u nás tažné z výroby vůbec nedodává, ale řeší se vždy domontáží originálních dílů v servisu. V čistopisech TP i listů COC ke všem našim vozům máme hmotnosti přívěsů i celkovou hmotnost soupravy zapsány. Jediná výjimka, o které vím, je nemožnost domontovat tažné u osobních verzí modelů Master (9- či 17místné varianty), kde se nedá objednat ani z výroby. U tohoto modelu to tak bylo vždy, s novými emisemi ani homologacemi to nesouvisí.

Kolik má kdo na kouli: Nejlepší tahouni mezi osobními auty na českém trhu

Volkswagen – Doděláte bez problémů

David Valenta: U modelů, pro něž tažné zařízení nabízíme, jej lze v servisu doplnit vždy. To se týká osobních i užitkových vozů.

Ford – S pneumatickým zadním odpružením nejde ani dodatečně

Martin Linhart: Obecně u našich osobních vozů platí, že s výjimkou malého Ka+ a sportovního modelu Mustang se dají všechny vybavit tažným z výroby. Pokud si jej zákazník nevezme, může si tažné zařízení namontovat dodatečně, potřebné hmotnosti v TP jsou. Musí si ale dát pozor na kombinovatelnosti, které uvádíme v cenících. Například někdy tažné nejde s rezervou (třeba u modelu Ecosport), jindy s panoramatickou střechou. Obecně nedoporučujeme pořizovat tažné dodatečně, protože nemusí správně fungovat se softwarem vozu. Vyřeší se to zakoupením aspoň přípravy pro tažné z výroby. Složitější je to u užitkových aut Tourneo/Transit Courier a neumožňuje objednat tažné z výroby, ale dovoluje jeho dodatečné doplnění. U většího modelu Tourneo/Transit Connect některá provedení také nemohou mít tažné z výroby, ale rovněž lze doplnit dodatečně. U ještě většího Tourneo/Transit Custom je tažné dostupné bez omezení, ale pozor – nedá se kombinovat se vzduchovým odpružením zadní nápravy (RAS). Jestliže jej vůz má, nelze tažné ani dodělat – hodnoty v technickém průkazu jsou proškrtnuty. Pro velký transit a terénní ranger je tažné dostupné bez omezení, a to jak z výroby, tak pro dodělání v servisu.

Toyota – Pokud smí tahat vlek, jde i doplnit

Jitka Jechová: Jediné omezení spočívá v tom, že vůz sám o sobě musí mít homologovanou tažnou kapacitu. Toto uvádíme v ceníku každého modelu.

Pokud se zákazník rozhodne pro tažné z výroby či montované na nový vůz, udělá prodejce zápis do TP za zákazníka a vůz mu předá již s potřebnými doklady. Když se zákazník rozhodne doplnit si tažné zařízení později, musí si zařídit zápis do TP sám.

Peugeot – Zatím to jde

Radka Matthey: Zatím lze na všechny naše modely tažné zařízení dodatečně doplnit. Jsme v kontaktu s výrobcem a průběžně informování o případných změnách. Dojde-li tedy k omezení, co se týče dodatečného doplnění tažného zařízení, budeme včas informovat naši obchodní síť, aby se tyto informace dostaly včas ke klientům.

Mercedes-Benz – S výjimkou smartu, AMG a G 4x4²

Jan Kuhn: Na naše auta lze dodatečně namontovat tažné zařízení a nechat zapsat. Výjimkou jsou modely Smart, většina sportovních AMG či speciální zvýšený G 4x4².

Dodatečná montáž tažného zařízení: Někdy předěláte půl auta

Výše jsme zmínili, že následné doplnění tažného zařízení na moderní škodovku může vyjít i na 66.418 Kč. Pojďme se podívat, proč to tak je.

Již dlouho platí, že vozy Škoda, které mají tažné z výroby, se více či méně liší. Už octavia druhé generace z roku 2004 měla ve verzi „s koulí“ jiný chladič, v některých případech i ventilátory. Při dodatečné montáži ale výrobce na výměně těchto komponentů netrval.

Škoda Rapid Spaceback 1.0 TSI, jejíž dlouhodobý test v naší redakci pozvolna spěje do stotisícového finále, je podobný případ. Vůz s tažným má také jiný chladič (číslo dílu 6R0121253A), ale při dodatečné montáži originálního tažného jeho výměna vyžadována není. Doplní se řídicí jednotka tažného zařízení, kabeláž mezi řídicími jednotkami i od ní k zásuvce, samotné tažné (montuje se místo výztuhy nárazníku) a ve spodním spoileru zadního nárazníku vyřízne servis díru, jejíž okraje „zkulturní“ vlepovacím rámečkem. Na konci procedury se nahrává nový software do řídicích jednotek auta. Výčet změn je široký a zahrnuje třeba dřívější spouštění ventilátorů chladiče či posunuté pásmo trvalého signálu parkovacích senzorů z deseti na patnáct centimetrů (abyste koulí nedělali důlky v registračních značkách aut za vámi).

Na opačném spektru náročnosti je Kodiaq 1.4 TSI. U něj výrobce při dodatečné montáži tažného zařízení předepisuje výměnu dílů za 58.201 Kč – samotné tažné je z toho jen 15.761 Kč. Jde o oba chladiče, jejich „sahary“, hadice chladicí kapaliny i mřížky v nárazníku. Je to pořádná rozborka auta, takže práce vyjde na 8217 Kč. Pokud má kodiaq z výroby přípravu pro tažné zařízení (u nových kodiaqů je nyní standardem, u bazarových nikoliv), přestavba vozidla odpadá a zaplatíte 21 985 Kč.

Nezávislé autodílny vás možná budou utěšovat, že i k jejich tažným zařízením je řídicí jednotka. Ta však pouze sleduje napájení koncových světel a spíná dle nich světla na vleku. Auto s tažným zařízením od náhradního výrobce neví, že něco táhne. Zejména naštvou stále pípající parkovací senzory při couvání. Tlačítkem jdou u například u vozů BMW a VW vypnout jen v případě, že jsou i vpředu. Pokud jen vzadu, tlačítko chybí.

Otázka pro odborníka: Šlo by schválit individuálně?

Pokud výrobce u daného vozidla nepovoluje tažení přívěsu, šlo by zažádat o individuální přestavbu? Takovou, kterou se třeba dnes schvaluje tuning? Jaký by musel být rozsah zkoušek a kolik by to stálo? Odpověděl nám Josef Pokorný, tajemník Svazu dovozců automobilů: „Teoreticky je možné i toto, ale rozsah zkoušek a náklady na ně by byly tak vysoké, že by byly mimo akceptovatelný rámec pro tento úkon. Žadatel o takovouto přestavbu by vlastně převzal pro účely zápisu tažného zařízení roli výrobce vozidla a zodpovídal by za všechny technické parametry, které by musel doložit zkouškami v pověřené zkušebně. Rozsah zkoušek při přestavbě je dán mírou zásahu do vozidla a jeho parametrů při přestavbě. Určují ho platné předpisy a požadavky schvalovacího orgánu, zkušebna podle rozsahu dopadu přestavby na vozidlo upřesňuje požadavky na rozsah zkoušek. U tažného zařízení tedy může jít o zkoušky brzd, dynamických parametrů vozidla, rozměrů a hmotností, či dokonce pevnosti uchycení tažného zařízení. U vozidel vybavených pokročilými elektronickými systémy se navíc musí prověřit i vliv na tyto systémy. Obecně se však dá konstatovat, že jsou nákladově tak vysoké, že se nevyplatí je individuálně uskutečňovat.“