TEST Dacia Duster 1.5 dCi EDC Outdoor – To nejlepší nakonec

Design, interiér

Duster sice není úplně prvním rumunským SUV, avšak z pohledu moderních dějin to tak lze chápat. Mnozí si možná vzpomenou na vůz ARO 240, vyráběný od začátku 70. let do roku 2006. Jenže to byl spíše offroad než zástupce dnes tolik populární kategorie crossoverů. Kromě dvěstěčtyřicítky ale vyráběli Rumuni od roku 1980 také ARO 10. Ve své době působilo mimořádně moderně a ani dnes by se za jeho design nemusela řada aut stydět. Právě desítka svým pojetím odpovídá třídě SUV mnohem víc.

Náhrada za nivu?

Když přišel první duster v roce 2009 na trh, vyvolal oprávněnou vlnu nadšení. Zejména správci různých obtížněji přístupných rekreačních objektů a horských chat v něm okamžitě viděli náhradu za dosluhující Lady Niva. Na rozdíl od všech těch moderních crossoverů sliboval duster (stejně jako kdysi niva) velmi dobrou průchodnost terénem a zejména jistou houževnatost, kterou elektronikou přecpaní konkurenti poskytnout nemohli. Jenže srovnávat tuto dacii pouze s prastarou Ladou Niva by bylo nespravedlivé vůči rumunskému výrobci. Vždyť dacia je nesrovnatelně modernějším autem, které lze bez problémů používat i na dlouhé cesty, aniž by posádka žehrala na nepohodlí či vysokou hlučnost. Na oboje v nivě zapomeňte.

TEST Dacia Duster 1,6 16V 4x4 – Baron Prášil

Obdobné platí, pokud přijde řeč na bezpečnost. Duster sice získal v testech EuroNCAP pouze tři hvězdičky za čelní a boční náraz, avšak jde již o hodnocení dle přísnější metodiky, neboť renaulty z druhé poloviny 90. let, z nichž duster do určité míry vychází, plnily uvedené testy na čtyři hvězdičky.

Ano, první duster skutečně na mnoha místech nahradil ruskou nivu, avšak současně výrazně rozšířil její dřívější pole působnosti. V jejím případě tak musel mít správce horské chaty dvě auta, zatímco koupě dusteru jej zredukovala na jeden.

Druhá nejdražší, ale…

Jaký je tedy původní duster po letech zrání? Kromě testované verze jsme se krátce svezli také s nejlépe vybaveným modelem nabízeným na českém trhu a pojmenovaným trochu drsně Outdoor. Od nižších výbav se liší na první pohled plastovými panely v černé barvě, které mají chránit karoserii před poškozením. Ochrana může být dále podtržena předním rámem z doplňků originální příslušenství, který vyjde na 8.990 korun.

Dalším prvkem z příslušenství mohou být boční nášlapy. Mají usnadňovat nastupování do kabiny, která je vinou světlé výšky 205 mm dost vysoko. V praxi však nastupování zase tak moc neulehčují. I proto bychom těch 13.180 korun navíc raději investovali jinam.

suv dacia duster testy  

Vzhledem k postavení verze Outdoor coby vrcholu odcházející Dacie Duster je standardní výbava vozu bohatá, avšak musíte mít na paměti, že se jedná již o technologicky starší vůz. Třeba standardní klimatizace je tak pouze manuální, stejně tak sloupek volantu lze nastavit pouze výškově. Kabina odpovídá verzi z roku 2013, kdy vůz prodělal první inovaci. Tehdy došlo k celé řadě úprav, z nichž zmíníme přesunutí tlačítek ovládání skel ze středního panelu na výplň dveří. Poprvé se také objevila dotyková navigace Media nav evolution, která je ve verzi Outdoor dokonce standardním vybavením. Připlácíte pouze za mapové podklady pro Evropu, a to 3.000 korun.

Motor, jízdní vlastnosti

Jak splnit Euro 6

Outdoor lze kombinovat jednak s nepřeplňovaným zážehovým motorem 1.6 SCe a dále s testovaným čtyřválcem 1.5 dCi. Jde zároveň o poslední evoluci agregátu 1.5 dCi z řady K9K. Tato již splňuje Euro 6, přičemž k odbourávání oxidů dusíku si pomáhá kombinací nízkotlakého a vysokotlakého EGR a zásobníkového katalyzátoru. Použitý common-rail je již typu piezo. Kupodivu v porovnání s verzí pro Euro 5 došlo k mírnému navýšení kompresního poměru z 15,2:1 na 15,5:1, ač tomu bývá naopak.

Největší devizou dusteru byl od začátku pohon všech kol, který pro připojování pohonu zadní nápravy využívá elektromagnetickou lamelovou spojku. Navíc mohli řidiči volit ze tří režimů - 2WD, Auto a Lock, a sice otočným ovladačem na palubní desce. Čtyřkolka znamená příplatek 55.000 korun ke stávající verzi s poháněnou přední nápravou. V dané částce je ale zahrnuta také mnohem vyspělejší tříprvková zadní náprava, která přispívá k lepšímu jízdnímu projevu zejména při jízdě po rozbité silnici.

S pohonem všech kol se dále pojí šestistupňová převodovka TL8. Chybějící redukci částečně supluje velmi krátký první převod. Při 1000 otáčkách na něj duster 1.5 dCi 110 jede rychlostí pouhých 5,76 km/h, což je takřka rychlost chůze. Naopak u verze s pohonem předních kol je rychlost na jedničku u obdobně koncipované převodovky TL4 (jde v zásadě o TL8 bez transferu) 7,33 km/h. Verze 4x4 má však takto zkrácené všechny kvalty, tudíž se mnohem lépe hodí třeba na tahání přívěsu, stejně jako na zdolávání horské cesty k chatě.

TEST Dacia Duster 1.5 dCi 4x4 – Nové peří pro prachovku

Od loňského léta je k dispozici nově testovaná dvouspojková převodovka EDC. Vzhledem k zaměření auta a jeho spíše jednoduché technice působí toto složité zařízení v dusteru jakoby nepatřičně. V zásadě jde však o jediný duster s automatem, když dřívější automatizované manuály, stejně jako již tehdy beznadějně zastaralý a zároveň nijak odolný čtyřkvalt s měničem momentu, skončily v muzeu.

suv dacia duster testy  

Převodovka EDC se pojí výhradně s motorem 1.5 dCi 110 a současně s nejvyšší verzí Outdoor a aby toho nebylo málo, tak také pouze s pohonem přední nápravy. Spárování převodovky EDC s motorem 1.5 dCi si také vyžádalo mírné snížení maxima točivého momentu z 260 u manuálu na 250 N.m, oboje při 4000 otáčkách za minutu.

Nabízí se otázka, zda dát 427.900 za dustera bez pohonu všech kol a EDC, když stejný motor se šestistupňovým manuálem v prostřední výbavě Arctica vyjde na 413.900 korun? Jednoznačná odpověď samozřejmě neexistuje, neboť se opírá o hned několik argumentů a protiargumentů, které se pokusíme nastínit.

Nejlepší duster na dálnici

Pokud vás nebaví řadit a chcete duster, vlastně ani jinou možnost nemáte, než zvolit testovaný vůz. Zásadní rozdíl mezi verzí s EDC a manuální převodovkou ale netkví pouze ve faktu, že se automat nepojí s pohonem všech kol, ale také v celkovém jízdním projevu. Šest převodů je tady poskládáno podobně jako u manuálu s pohonem předních kol. A třeba jednička je s minimální rychlostí 7,33 km/h při 1000 otáčkách motoru dokonce o něco pomalejší než stejný převod při identických otáčkách motoru 1.5 dCi u manuálu s pohonem předních kol. A takto je tomu u všech převodů až do pátého.

A pak přijde na řadu nejvyšší šestý převod. Při 1000 otáčkách motoru za minutu na něj duster jede rychlostí 48,22 km/h. Pro porovnání, s manuálním šestikvaltem a pohonem předních kol je tato rychlost 46,34 km/h a se stejnou převodovkou, ale pohonem všech kol činí pouhých 41,58 km/h.

Ač se jedná o nejdelší převod v celé modelové řadě dusteru, při dálničních 130 km/h na něj motor točí cca 2500 otáček za minutu. U takto objemných vznětových agregátů je to vcelku normální, navíc motor neduní a auto se chová v rámci možností tiše. Navzdory nepříliš dobré aerodynamice vůz i v daném režimu reaguje na přidání plynu, byť spíše pozvolněji.

TEST Dacia Duster 1.5 dCi Blackstorm – Horal se hodil do gala

Samotná převodovka řadí velice rychle a efektivně. Co nás dále potěšilo, je logika manuálního režimu řazení pákou, kdy podřazujete jejím pohybem dopředu, výše přeřazujete zatažením za páku dozadu. Takto je to správně, byť celá řada konkurentů to má naopak. Motor 1.5 dCi platil vždy za úsporný pohon a ani tady tomu není jinak. Ve smíšeném provozu nám na závěr týdne ukázal multifunkční ukazatel spotřebu 6,1 litrů na 100 km a to jsme s autem zdolali Jizerské hory, stejně jako dálnici z Prahy k nim.

Kde najdete stáří

Testovaný duster je již v podstatě výběhovým modelem. A jelikož ani když byl nový nešlo o žádný výkřik moderní techniky, působí dnes v některých ohledech trochu archaicky. O pouze výškově stavitelném volantu již byla řeč. S tím tak trochu koresponduje pozice za volantem, která v dobrém připomíná auta z 90. let. Volant je prostě za všech okolností spíše dále a sedadlo řidiče je usazeno příliš naplocho. Po přesednutí z ojetého Golfu 5. generace, který je sice starším autem, ale jinak po všech stránkách modernějším, bylo toto obzvláště citelné. Na druhou stranu na vše si lze zvyknout.

suv dacia duster testy  

Starší techniku ale prozradí i některé komponenty. Sem patří například ovládání sklonu předních světlometů podle zatížení vozidla. Když opomeneme plně samočinné dynamické systémy, pojící se s moderním osvětlením LED či xenonovou výbojkou, pak sklon svítilen mění u většiny aut elektrický servomotor. Ne však u dusteru, který používá takzvaný hydrokorektor. Na něj a jeho nefunkčnost si možná vzpomenou ti, kteří s vozy Škoda Favorit či Felicia kvůli němu neprošli na STK.

Jenže starší technika má i své klady. Mezi ně patří jednoznačně velmi dobrý výhled všemi směry, neboť karoserie používá sloupky o rozumné šíři, což platí hlavně o sloupcích A a B. I to ve mně vyvolalo vzpomínku na 90. léta. A dále jsou to některá technická řešení. Všechny dustery mají na zadní nápravě bubnové brzdy. Přitom auto brzdí solidně a rozhodně nemáte pocit, že by nebrzdilo, bubny jsou navíc méně problematické. Při použití zadních kotoučových brzd u takto levného auta by zcela jistě časem docházelo k zatuhávání brzdičů, což se navenek projevuje sníženou účinností parkovací brzdy.

Komfort v rámci možností

Použití starší techniky dále odhaluje také řízení, podporované dnes již méně obvyklým elektrohydraulickým posilovačem. Pokud si teď říkáte, že je to vlastně dobře a že takové řízení nabídne dnes tolik chybějící zpětnou vazbu ve volantu, pak v tomto případě tomu tak není. Ono totiž obecně vzato zpětná vazba ani moc nezáleží na typu posilovače, jak si stále mnozí myslí.

Řízení testovaného dusteru se projevovalo podivně strnule a tak nějak nepřirozeně. Na místě vyžadovalo více síly, což úplně nekoresponduje s menší strmostí v podobě 3,3 otáček volantu mezi dorazy a bohužel ona topornost se příliš nezměnila ani po rozjetí. Příčinou není nastavení posilovače, ale geometrie přední nápravy, která má jistě relativně malé negativní odklony kol. Pneumatika, u všech dusterů o rozměru 215/65 R16, se tudíž při přímé jízdě opírá o plochu vozovky celou svojí šíří, což má za následkem značný odpor. A také skutečnost, že při jízdě v zatáčce vůz přechází do nedotáčivosti o něco dříve než někteří konkurenti.

Dacia Duster poprvé naživo: Prošla revolucí, inspiraci snad hledala i u Audi

Pérování auta ctí terénní schopnosti, tudíž je o něco tužší. Přesto nemůžeme říci, že by auto bylo při jízdě nepohodlné. Běžné nerovnosti podvozek absorbuje, o těch hlubších ale již posádku informuje. Avšak rozhodně ne ve větší míře, než naprostá většina konkurentů. Navíc v praxi ani moc nevadí použití pouze jednoduché zadní nápravy, kdy se rozdíly projeví opravdu pouze v extrému na rozbitých cestách plných zatáček.

Závěr

Závěr

Testovaný duster je labutí písní první generace. Jak už jsme napsali, ta druhá již klepe na dveře. Tvarově se předchůdci podobá, avšak technicky by mělo jít o zcela jiné auto. Jistě bude působit moderněji, jezdit lépe a navíc jej výrobce vybaví i moderními bezpečnostními prvky. Otázkou zůstává, zda si vůz i nadále zachová onu houževnatost původního vydání. Vlastnost, pro kterou se stal první duster hitem nejen mezi zmíněnými správci horských chat, ale i coby stylový dopravní prostředek pro lidi, kteří se občas musejí pohybovat mimo zpevněné cesty. Ano, to lze i s jinými SUV, ovšem u celé řady z nich vážně pochybujeme o tom, jak by takový provoz v dlouhodobějším časovém horizontu zvládly. Vždyť některá SUV či crossovery už vůbec nenabízejí pohon všech kol. A to nemluvíme o dalších aspektech, jakými jsou třeba světlá výška (duster s pohonem předních kol má 205 mm, 4x4 210 mm) či velký přední a zadní nájezdový úhel (30 stupňů, respektive 36 stupňů). Kupujte, dokud je!

suv dacia duster testy  

Plusy

• Robustnost
• Vyzrálá technika
• Solidní spolehlivost
• Průchodnost terénem
• Cena a nabízená hodnota
• Vzhled
• Prostorná kabina
• Rychle řadící převodovka

Minusy

• Toporné a málo strmé řízení
• Pozice za volantem
• Nepohodlné nastupování
• Dnes již průměrná pasivní bezpečnost
• Drobné ergonomické prohřešky

Foto: David Rajdl