TEST Fiat Talento 1.6 Twin Turbo Multijet – Špagety po francouzsku

Úvod, interiér

Fiat Scudo sice patřil ke stálicím evropského trhu se středně velkými dodávkami, ale u Fiatu se teď spousta věcí mění a ušetřen nezůstal ani tenhle pracant. Model, vyráběný ve spolupráci s PSA, skončil a nahradil jej automobil s označením Talento. Ba co víc, skončila spolupráce s Francouzi, aby mohla začít jiná, pro změnu… S Francouzi! Fiat nyní kamarádí s Renaultem a Talento tedy má sourozence po celé Evropě – ve Francii Renault Trafic a v Německu Opel Vivaro.

Může to být jen můj subjektivní pocit, ale ačkoli talento přišlo jako poslední, vypadá z uvedené trojice nejlépe. Italům se povedlo asi nejvkusněji navrhnout prostor od předních světlometů směrem dolů a auto působí opravdu zdařile. K testu navíc nastoupilo ve velmi atraktivním „racing green“ zeleném laku, zkombinovaném s černými koly a musím vám říct, že se za autem kdekdo otočil. A to je u „lidské dodávky“ opravdu co říct.

Téměř dokonalý

Renault je rozhodně respektovaným výrobcem aut tohoto druhu a bezezbytku z toho těží v interiéru i talento. Ideální posaz za volantem najde díky širokému rozsahu nastavení volantu každý, volant samotný padne výborně do ruky a sedadla jsou široká a pohodlná, jakkoli by mohla mít trochu výraznější boční vedení, když jde o osobní verzi.

Řidič má perfektní výhled vpřed, do stran a díky velkým zpětným zrcátkům se samostatnými segmenty pro sledování mrtvého úhlu i vzad. Řadicí páka je perfektně po ruce, vlastně možná až moc, výběžek středového panelu je totiž hodně blízko řidičově pravé noze a po testu jsem měl koleno dost omačkané. Na druhou stranu se páka dobře obsluhuje, na poměry téhle třídy je řazení relativně přesné a s krátkými dráhami.

fiat testy dodavky  

Palubní deska má typické, zaoblené francouzské tvary, a přestože se nesnaží maskovat, že jde o dodávku, působí moderně a útulně. Navíc palubní deska i boky auta disponují nepřeberným množstvím odkládacích schránek, pokud si kabinu „zabydlíte“, je to už na databázi, kde máte co uloženo, abyste to vůbec našli. Na dlouhé cesty naprosto perfektní. Jediným nedostatkem pracoviště řidiče je titěrné zobrazování údajů palubního počítače ve štěrbině přístrojového štítu, navíc jich není mnoho.

Velkorysé je talento i k pasažérům vzadu, dostatek místa je ve druhé a třetí řadě na výšku, pro kolena i na šířku a ještě vzadu za sedadly zbude trochu místa pro zavazadla. Sedadla jsou zde taktéž pohodlná a široká, žádný ze šesti pasažérů by tak neměl mít nijak zásadní důvod ke stížnostem.

Motor, jízdní vlastnosti

Fiat převzal z Francie nejen skořápku, ale i srdce, „moje“ talento dostalo nejsilnější možnou motorizaci v podobě dvakrát přeplňovaného turbodieselu 1,6 l. Má výkon 107 kW a točivý moment 340 N.m a jestli se ptáte, zda to není na velkou dodávku trochu málo, povím vám to takhle. Musel jsem si na internetu opravdu ověřit, jestli se Talento náhodou nedělá s nějakým dvoulitrem. Nedělá. Jak nejsem vůbec kamarád s francouzským jednoturbem, biturbo je jednoduše skvělé. Můžete ho nechat padnout k 1000/min a po přidání plynu protestuje jen okamžik a následně se energicky probouzí, přičemž zhruba mezi 1800-3700 otáčkami se cítí nejlépe - velmi příjemně zatahuje a propůjčuje i plně obsazenému autu slušnou dynamiku, pocitově se zdá být silnější, než říkají papírové údaje. Tedy pravda, nevezl jsem partu dřevorubců s výbavou, ale dvě ženy a zbytek posádky tvořily děti, ale i tak jsem byl se schopnostmi auta více než spokojen.

fiat testy dodavky  

Lehká výtka směřuje k odhlučnění motoru, ne že by bylo vyloženě špatné, je to spíš slušný průměr, ale už to v téhle třídě jde i lépe. Poněkud důraznější výtka pak jde na konto ekonomiky provozu. Při jízdě devadesátkou točí motor 1850 otáček a spaluje 6,3 l nafty, na dálnici při předpisovém tempu má zhruba 2300/min a žádá si 10,2 l. Obojí mi přijde na šestnáctistovku trochu moc, nejmenovaný francouzský rival s větším motorem i výkonem si nedávno bral o rovný litr méně.

Cuore Sportivo

S italskými auty se téměř vždycky dalo jezdit příjemně svižně a tenhle poitalštěný Francouz netrhá partu. Naladění podvozku talenta je poměrně tuhé, ale nikoli tvrdé. Je to jako by jej ladili v Dieppe po bohu modelů Renault Sport. Na nerovné silnici sice šasi dost důsledně kopíruje povrch a plavností se moc nevyznačuje, takže na špatném povrchu může být jízda občas trochu protivná, ale současně tlumí rázy jako žádná jiná dodávka na trhu, takže jízda po rozbité silnici nebude důvodem k návštěvě fyzioterapeuta.

Pružiny dovolí karoserii lehoučký náklon a následně „zakleknuté“ auto s velkou jistotou projíždí zatáčku, přičemž zadní náprava se jen nevleče, ale umí být součástí hry. Společně s příjemně svižným motorem je to prostě taková ta typická „dotěrná“ dodávka, které se na silnici řidiči osobáků špatně zbavují. Jen je škoda, že chybí takové to klasické dodávkově bezprostřední řízení, v talentu je trošku odtažité a ne úplně nejpřesnější. Ale to jsem se nechal trochu strhnout, stále se bavíme o mikrobusu…

Žádné výtky nelze mít vůči brzdám, mají plynulý, ale důrazný nástup a bezproblémový účinek.

fiat testy dodavky  

Závěr

Tohle genetické inženýrství bylo rozhodně trefou do černého. Fiat zvolil správného partnera a výsledkem je Talento: talentované, pohledné a prostorné auto s dobrou dynamikou, jízdními vlastnostmi a schopností tlumit rázy. Potěší dobrý posaz a promyšlená palubní deska, uvítal bych ale o něco tišší interiér a možná o chloupek komfortnější naladění pérování.

Asi největší výhradu bych měl ke spotřebě, že bude prázdná dodávka se šestnáctistovkou na dálnici brát přes 10 litrů, bych neočekával. Nelíbil se mi také tuhý chod vnější kliky bočních posuvných dveří, zhotovené z na dotek nepříjemného plastu. Bylo nutné vynaložit při otevírání hodně síly a při zavírání snad ještě víc.

fiat testy dodavky  

Plusy

• Ovladatelnost a stabilita v přímém směru i v zatáčkách
• Kvalita zpracování, interiér promyšlený do nejmenších detailů
• Potlačení aerodynamického a valivého hluku
• Malý turboefekt

Minusy

• Ceny některých příplatků
• Motor nenaplňuje předpoklad extrémně nízké spotřeby
• USB jen za příplatek

Foto: Petr Homolka