TEST Ford Edge 2.0 TDCi Bi-Turbo vs. Kia Sorento 2.2 CRDi – Cesta do Ameriky
Úvod, pořizovací náklady
Není tomu tak dávno, co jsme měli ve srovnávacích testech Volkswagen Tiguan s Audi Q5, ještě před tím se u nás dvakrát (a v obou případech vítězně) ukázala Kia Sportage, a dokonce jsme porovnali Subaru XV s Toyotou RAV4. Na jeden rok je to testů SUV až až, má to ale své opodstatnění. Tento segment totiž v poslední době pořádně narůstá a výrobci zde kolikrát své výrobky řadí i navzdory tomu, že třeba vůbec nedisponují pohonem všech kol. A to je z mého pohledu špatně. Když už se totiž nějaký vůz honosí nálepkou SUV nebo crossover, měl by přece umět od všeho trochu.
Dnes zabrousíme na samotný vrchol segmentu mainstreamových SUV, kde by měl být svět ještě v pořádku. Ford Edge i Kia Sorento se vyrábějí v Severní Americe, nicméně zatímco tam platí spíše za „kompakty“, u nás s nimi občas můžete mít problém zaparkovat nebo se vymotat z podzemních garáží. Oba vozy již v základu disponují pohonem všech kol s mezinápravovými spojkami, kia dokonce od prostřední výbavy nabízí za 20.000 Kč třetí řadu sedadel, a při výběru motoru nemáte jinou možnost než sáhnout po pořádném vznětovém čtyřválci, v případě fordu dokonce o výkonu až 210 koní. Ideální rodinné dostavníky, řeknete si, hned v úvodu ale narážíme na jeden háček – pořizovací náklady.
Milionová auta
Pokud pokukujete po jednom z testovaných vozů, připravte si pořádný balík peněz. Za základní Kiu Sorento (linie Comfort) s motorem 2.2 CRDi/147 kW, pohonem všech kol a manuální šestistupňovou převodovkou totiž u prodejce necháte nejméně 949.980 Kč, což může vzhledem k tomu, že se nejedná o prémiový vůz, zdát trochu moc. Takto konfigurovaný vůz má sedmnáctipalcová kola, automatickou dvouzónovou klimatizaci, projektorové světlomety, elektricky ovládaná okna, tempomat, navigaci se sedmipalcovým displejem, látkové čalounění nebo šest airbagů, přičemž v rámci základních příplatkových prvků, pokud pominu originální příslušenství, lze sestavu navýšit pouze o metalízu za 20.000 Kč. S takovou výbavou bych si osobně vystačil, stejně by mi ale v hlavě pořád hlodala myšlenka, že mám „pouze“ průměrně vybavenou kiu téměř za milion.
Z mého pohledu je lepší sáhnout minimálně po prostřední výbavě Exclusive za 999.980 Kč. Rázem dostanete osmnáctipalcová kola, elektrické nastavení řidičova sedadla, vyhřívání sedadel vpředu i vzadu, a dokonce i volantu, hlavně se vám ale otevře cesta k další výbavě. Třeba paketu Convenience za 50.000 Kč, který obsahuje například elektricky ovládané páté dveře, bezklíčové odemykání a startování nebo varování před opuštěním jízdního pruhu. Dohromady zaplatíte lehce přes milion, máte už ale velmi dobře vybavené a zároveň atraktivní auto.
Ford Edge posouvá hranice ještě dál. Hned při nedávném vstupu na český trh nasadil cenovou laťku opravdu optimisticky vysoko, protože s manuální šestistupňovou převodovkou, motorem 2.0 TDCi/132 kW a pohonem všech kol stojí 1.119.990 Kč. To je pro představu asi jenom o 10.000 Kč méně, než za kolik pořídíte Kiu Sorento v nejvyšší výbavě Premium. K testovanému dvoulitrovému biturbu se 154 kilowatty se automaticky váže také dvouspojková převodovka Powershift, to už se ale rovnou dostáváte také na výbavu Titanium a cenu 1.316.990 Kč. A to je ještě více, než kolik zaplatíte za Sorento Premium s automatem a veškerou příplatkovou výbavou (vychází na 1.314.980 Kč)!
Na první „nástřel“ je cena Fordu Edge 2.0 TDCi Bi-Turbo opravdu vysoká, už v samotném základu ale dostanete spoustu výbavy. O automatické převodovce už řeč byla, zmínit ale musíme ještě další prvky - devatenáctipalcová kola, sedm airbagů nebo elektricky ovládané zadní víko. Sedmimístné provedení u nás automobilka nenabízí s vysvětlením, že jiný takto konfigurovaný model SUV dorazí někdy v budoucnu (v sorentu však zadní místa vyhoví maximálně dětem). Testovaná linie Sport za 1.353.990 Kč pak přihodí o palec větší kola, sportovní „look“, adaptivní řízení, dvě chromované koncovky výfuku nebo tužší podvozek.
Pořizovací náklady | Ford Edge | Kia Sorento |
ZÁKLADNÍ CENA | ||
Motor a stupeň výbavy | 2.0 TDCi Bi-Turbo AWD Titanium, 1.316.990 Kč | 2.2 CRDi 4x4 Comfort, 949.980 Kč |
STANDARDNÍ VÝBAVA A PŘÍPLATKY | ||
Litá kola | 19" | 17" |
Počet airbagů | 7 | 6 |
Navigace | S | S |
Kožené čalounění | Sada Luxury/95.000 Kč | pouze linie Premium |
Sedm míst | * | od linie Exclusive |
Automatická převodovka | S | od linie Exclusive za 50.000 Kč |
Světlomety | halogenové | halogenové |
Elektricky ovládané zadní víko | S | od linie Exclusive v paketu Convenience |
Rezervní kolo | S | S |
Elektricky nastavitelná přední sedadla/vyhřívaná/ventilovaná | Sada Luxury | od linií Exclusive/Exclusive/Premium |
Zadní parkovací kamera | S | S |
Klimatizace | dvouzónová automatická | dvouzónová automatická |
Tempomat | S/rozpoznávání rychlostních limitů | S |
SERVIS | ||
Světlomet/zadní sdružená svítilna [Kč] | 11.775/ | 14.762/4390 |
Přední/zadní nárazník [Kč] | 10.939/20.224 | 10.866/10.817 |
Přední blatník [Kč] | zatím není k dispozici | 6.222 |
Čelní sklo [Kč] | 35.806 | 13.636 |
Maska chladiče | 10.214 | 7.874 |
Tlumič přední/zadní [Kč] | 3.780/2.503 | 5.683/1985 |
Brzdové destičky přední + výměna [Kč] | 3.452 | 2.234 + 389 |
Hodinová sazba v servisu [Kč] | zatím není k dispozici | 664 |
Náklady na servisní prohlídky do ujetí 100 000 km [Kč] | zatím není k dispozici | 21.056 |
ZÁRUKY | ||
Celý vůz/lak/neprorez. karoserie (roky) | 2/2/12 | 7/5/12 |
Prodloužená záruka | 5 let/120.000 Kč - 30.000 Kč | - |
Ani to ale ještě nemusí být konečná. Zkoušený exemplář byl například vybaven sadou Luxury Business za 140.200 Kč, která obsahuje například adaptivní diodové světlomety, sedadla čalouněná kůží a velurem, elektricky nastavitelná přední sedadla s vyhříváním a ventilováním, vyhřívaná zadní sedadla nebo panoramatickou střechu s elektrickým ovládáním. Summa summarum jsme na ceně 1.544.700 Kč, a za tyto peníze už můžete mít velice slušně vybavené BMW X3 xDrive20d/140 kW s osmistupňovým automatem. Třeba přesně to, které jsme otestovali z kraje letošního roku.
Co se pořizovacích nákladů týče, je jasným vítězem Kia Sorento, přestože nenabízí například adaptivní diodové světlomety nebo vychytávku v podobě airbagů v zadních bezpečnostních pásech (pro Edge za 6.200 Kč). Nelze opomenout ani převahu v oblasti záruk, kde Kia nabízí sedmiletou garanci s omezením na 150.000 kilometrů. S cenami některých náhradních dílů je to pak víceméně plichta, pozor ale na čelní sklo fordu – stojí skoro 36 tisíc, nebo zadní nárazník za víc než „dvacet“. Sada tlumičů vás ale zase vyjde o téměř tři tisíce levněji než u Korejců a levněji pořídíte také přední světlomet.
POŘIZOVACÍ NÁKLADY | Ford Edge | Kia Sorento |
Základní cena | 5 | 7 |
Standardní výbava a příplatky | 8 | 6 |
Servis | 7 | 8 |
Záruky | 7 | 9 |
Průměr | 6,75 | 7,50 |
Dojem, praktičnost
Když jsem obě naše dnešní auta viděl stát vedle sebe, napadlo mě, že snad ani nemohou být konkurenti. Ford Edge je dokonale hoden svého jména a díky ostře řezaným světlometům, obrovské masce chladiče a ohromným kolům působí jako služebák Iron Mana. Okolí z něj nespustí oči, ti odvážnější přistoupí blíže a zkoumají každý záhyb bitevních štítů. Je to krásné auto, obzvláště se zlatým lakem karoserie a černými doplňky, byť například tvar zadních svítilen mi připadá dost přehnaný. Naproti tomu „naše“ Kia Sorento, přestože šlo o nejvyšpěrkovanější verzi celé nabídky, působí jako typický „táta od rodiny“. Přední část snesu, nechybí ji majestát ani punc vlajkové lodi, při pohledu na baculatou záď ale vidím spíše kombi než SUV. Největší paradox ale přichází po nahlédnutí do technických dat. Přestože edge působí kompaktnějším dojmem než sorento, ve všech směrech je ještě o něco větší.
Ford Edge vs. Kia Sorento - srovnání vnějších rozměrů | ||
Model | Ford Edge | Kia Sorento |
Délka [mm] | 4808 | 4780 |
Šířka [mm] | 1928 | 1890 |
Výška [mm] | 1692 | 1690 |
Rozvor [mm] | 2848 | 2780 |
Rozchod vpředu [mm] | 1655 | 1628 |
Rozchod vzadu [mm] | 1664 | 1639 |
Uvnitř fordu je tomu ale právě naopak. Tam totiž nápaditost končí a jediné, co mi na první pohled padlo do oka, je středový tunel s tak hlubokými držáky na kelímky, že by se v nich ztratila snad i šiška vysočiny. Masivní středová konzola odpovídá mondeu, kulatá tlačítka nebijí do očí a jsou hned po ruce, ovládání infotainmentu Ford Sync 2 mi ale občas dělalo problémy ještě na konci testovacího týdne. Není zrovna intuitivní a například snaha o hlasové vyvolání oblíbené skladby z přenosného disku se nikdy nesetkala s úspěchem. Přitom při prezentaci modernizovaného focusu, který tento systém má, stačilo pouze říci „Arctic Monkeys“ a v mžiku se k uším hrnula skladba „Do I Wanna Know?“…
Kia je oproti fordu uvnitř trochu umírněnější. Subtilní přístrojová deska tolik nezasahuje do prostoru pro posádku, sedíte spíše pod ní, a ovládání už na první pohled působí „pochopitelnějším“ dojmem. Zkoušená verze byla napěchována výbavou až po střechu, a proto byste uvnitř také nenašli jediné slepé tlačítko. Největší radost však mám z infotaimentu s osmipalcovým dotykovým displejem. Komunikuje v češtině, a přestože i zde občas hlasové ovládání vázne, se snadno dostupnými konvenčními tlačítky si vystačíte vždycky. Mnohem lepší pocit mám také z přístrojového štítu s centrálně umístěným sedmipalcovým displejem TFT a dominantním tachometrem. Jednoduše na něj mrknu a vidím, zatímco ve fordu jsem občas musel na malá čísla mhouřit oči.
DOJEM/PRAKTIČNOST | ||
Design | Ford Edge | Kia Sorento |
Vnější vzhled | 9 | 7 |
Vnitřní vzhled | 6 | 8 |
Zpracování | 7 | 8 |
Ergonomie | 7 | 8 |
Konektivita | 8 | 8 |
Průměr | 7,40 | 7,80 |
Výrazné rozdíly jsou patrné také při výběru materiálů a bohužel i v oblasti zpracování. Přístrojová deska kie je měkoučká, panel klimatizace, jakkoli může na fotkách působit lacině, je ve skutečnosti jemně pogumovaný, a nebýt lesklých plastů na středovém tunelu, na kterých hned vidíte každou šmouhu a zrnko prachu, neměl bych výhrady. Dokonce i otisky prstů jsou mi ale příjemnější než místy chatrné zpracování kabiny fordu. Exemplář s necelými sedmi tisíci ujetými kilometry uvnitř povrzával (dokonce i volant, to jsem ještě neviděl), kůže na loketní opěrce působí zvláštně „igelitově“ a záplava matného „bakelitu“ na středové konzole v posádce moc neevokuje pocit, že se veze ve voze za více než 1,5 milionu korun. Nejdříve mě napadlo, že by snad pomohla převýchova ve studiu Vignale, i to je ale na fádní středovou konzolu krátké…
Nálada se mi zlepšila až ve chvíli, kdy jsem se přestal zaměřovat na detaily a uvědomil si ten obrovský vnitřní prostor. Ve Fordu Edge máte pocit, že sedíte snad na samotné střeše, sedadlo je ale ukotveno jenom v takové výšce, abyste mohli usednout bez nutnosti vyskočení „na špičky“, a k zahození nejsou ani subtilní prahy kryté dlouhými dveřmi. V loktech je místa přímo nadbytek, stejně jako před koleny i nad hlavou, a vzadu je to jako přes kopírák. S tím rozdílem, že je zde interiér ještě o pět centimetrů širší. Sedáky ve druhé řadě délkou 450 milimetrů neoslní, perfektně však podepřou stehna a vyšší pozice zaručuje přirozenou polohu nohou bez nutnosti vystrkovat kolena před sebe. Třešinkou na dortu je možnost naklápění opěradla v širokém rozsahu, což se hodí zejména při dlouhých přesunech.
V prostoru pro lokty je na tom kia ve srovnání s fordem trochu hůře, posádka ale spíše vnímá velmi pohodlná, široká přední sedadla. Za volantem nemám pocit, že řídím obrovské auto, naopak si kvůli vysokým výplním dveří připadám trochu utopený, ale stále se skvělým výhledem do stran. Vzadu je místa na rozdávání a vhod přijdou také delší sedáky, navíc i zde se dají naklápět opěradla a posádka může na dlouhých cestách zaujmout polohu „na ležáka“.
Kdyby mi dal někdo na výběr, zda cestovat vzadu ve Fordu Edge, nebo Kie Sorento, asi bych hned nenašel jednoznačnou odpověď, zcela jasno navíc není ani v kufru. Ford nabídne zavazadelník o základním objemu 602 litrů a po sklopení zadních opěradel (jde to tlačítky v kufru) získáte 1847 litrů, kia vytahuje trumf v podobě základních 660 litrů, o vedení ale přichází maximálními 1732 litry.
Oba vozy mají pod podlážkami šikovné schránky na drobnosti, jenže zatímco fordu se tam vešla i dojezdová rezerva, u kie se pro ni musíte sehnout a „páčit“ ji od zadní nápravy. Už už to vypadalo, že edge v našem „kufrovém“ souboji i navzdory menšímu základnímu objemu vyhraje, pak jsem se ale jednoho dne snažil ověšený nákupními taškami napřímit pod otevřeným víkem a dostal ránu do hlavy. Ani kia není s výškou pod víkem úplně za vodou, při troše dobré vůle se pod něj ale vejdu (měřím 190 centimetrů) a na jeho automatické otevření, případně zavření, není ve srovnání s fordem potřeba čekat celou věčnost.
Interiér | Ford Edge | Kia Sorento |
Prostornost | 9 | 8 |
Přední sedačky | 7 | 8 |
Zadní sedačky | 8 | 8 |
Kufr | 8 | 8 |
Variabilita | 8 | 7 |
Průměr | 8,00 | 7,80 |
Motor, jízda
Čtyři prostě musejí stačit
Zatímco v Severní Americe se naše dva vozy prodávají také se šestiválcovými benzinovými motory (edge má 3,5 V6 a 2.7 EcoBoost, sorento zase 3,3 V6), u nás si musejí vystačit pouze se čtyřválcovými turbodiesely. Ford vám dá vybrat mezi dvoulitry TDCi s jedním (132 kW) i dvěma turbodmychadly (154 kW), kia oproti tomu nabízí pouze zlatý střed v podobě „dva-dvojky“ s jedním turbodmychadle a 147 kilowatty. Z minulých testů už vím, že se nejedná pouze o z nouze ctnost vůči evropské legislativě a vůbec obecnému zájmu o turbodiesely. U takto velkých aut jde o adekvátní agregáty, otázkou však zůstává, který je lepší.
Dvoulitrové biturbo od fordu jsem si loni krátce vyzkoušel v MPV Galaxy a už tenkrát jsem si jej nemohl vynachválit. Běží tiše a jemně, má opravdu sílu a s přehledem rozhýbe i téměř 1,9 tuny těžké auto, což je ostatně případ také Fordu Edge. Výkon 154 kilowattů máte k dispozici ve 3600 otáčkách a točivý moment 450 N.m naplno zabírá až ve 2000 otáčkách, nedá se tedy říci, že by šlo vyloženě o „spodový“ charakter. Tedy alespoň ne podle technických dat, protože hutný zátah ve skutečnosti působí snad od první otáčky kliky a řidič má pocit, jako by plaval v proudu točivého momentu. Odhlučnění motorového prostoru je na prémiové úrovni, stejně mám ale pořád pocit, že ford zvuk motoru jemně dobarvuje, aby byl atraktivnější. Minimálně v nízkých otáčkách jsem si říkal, že pod kapotou snad trůní „dva-trojka“ EcoBoost z mustangu!
Dvakrát přeplňované variantě je vyhrazena šestistupňová převodovka Powershift, která se ostatně postarala o další překvapení. Když jsem ji totiž naposledy vyzkoušel v modelu Kuga, nadával jsem na laxní reakce a cukání v kolonách, tady mám ale pocit, jako by dvě spojky nahradil komfortní hydrodynamický měnič. Při rychlém startu z místa zůstává mírná prodleva mezi došlápnutím plynu a prvním pohybem auta, ta je ale také způsobena tím, že je edge zkrátka trochu cvalík. Navíc tady se na sportování tak úplně nemyslí. Převodovka například nemá manuální režim a řidič může ovlivnit její chování pouze páčkami pod volantem, i navzdory slušným reakcím celku jsem se ale do řazení stejně většinu času moc nepletl.
To už mě více štvala jiná věc – neosvětlená písmena schématu PRNDS vedle voliče automatu. Mnohokrát jsem před rozjezdem zařadil „sport“ místo „drive“, motor se pak v nízkých rychlostech zbytečně točil a rostla jeho hlučnost. Že jsem si měl raději podívat na „budíky“, kde je zvolený režim zobrazený? Ano, jenže zpoza volantu si těch „blešek“ všimnete jenom s maximálním soustředěním.
Čtyřválec 2.2 CRDi jsem si zase oblíbil loni při prvním testu současné generace Kie Sorento, navíc ve spojení se šestistupňovým měničovým automatem, za který se od prostřední výbavy Exclusive připlácí 50.000 korun, jde o opravdového pohodáře. Výkon 147 kW je položen v 3800 otáčkách a točivý moment 450 N.m nastupuje už v 1750 min-1, ve srovnání s fordem ale není nástup síly tak razantní a je potřeba si na něj počkat do zhruba středního pásma. Kia nemá u svých modelů se vznětovými motory problém s odhlučněním, a proto i zde uslyšíte čtyřválec spíše informativně, než že by vás měl jeho zvukový projev nějak rušit.
Hned od prvních metrů je znát snaha o co nejkomfortnější jízdní projev. Převodovka při ustálené jízdě v režimech Normal a Eco moc nepodřazuje a otáčky motoru udržuje pod dvěma tisíci za minutu, nicméně když je potřeba někoho rychle předjet, vydá ze sebe technika to nejlepší a jízda je ve srovnání s edgem pocitově svižnější. To ostatně potvrdilo také měření na letišti, kde se čtyřválec korejsko-amerického SUV při zrychlení na čtvrtý i pátý rychlostní stupeň ukázal o chlup pružnější (konkrétně o 0,1 a 0,4 sekundy). Jeho zátah ale není tak hutný, jak bych od většího objemu očekával.
Ford Edge versus Kia Sorento - dynamické měření na letišti | ||
Model | Ford Edge | Kia Sorento |
Pneumatiky | 255/45 R20, Pirelli Scorpio Verde | 235/55 R19, Kumho Crugen HP91 |
Pružnost na 4. RS(60-120 km/h)/5. RS (80-100 km/h) [s] | 5,5/7,4 | 5,6/7,0 |
Otáčky na nejvyšší RS při 130 km/h | 2600 | 2250 |
Skutečná rychlost při tachometrových 50, 90 a 130 km/h [km/h] | 48,6/88,0/127,1 | 49,1/88,7/127,3 |
Brzdná dráha ze 100 km/h [m] | 40,4 | 43,7 |
Zrychlení z 0-100 km/h [s] | 9,9 | 10,2 |
Zajímavé výsledky přinesl také test spotřeby – ta je totiž u obou vozů téměř stejná. Zhruba stopadesátikilometrový okruh složený z městského, mimoměstského a dálničního režimu jsem zvládl za zhruba 8 l/100 km, což byl ostatně také týdenní průměr. Kia měla navrch pouze mimo město, kde se dal její odběr při svědomité a defenzivní jízdě stlačit k šesti litrům (ford byl na tom o litr hůře). Okolo osmi litrů oscilovala spotřeba také na dálnici, kde se kia mohla opřít o delší „šestku“. Při rychlosti 130 km/h točí pouze 2250 otáček, což je o 350 otáček za minutu méně než ford.
Motor | Ford Edge | Kia Sorento |
Zrychlení | 8 | 8 |
Pružnost | 7 | 8 |
Spotřeba udávaná | 8 | 7 |
Spotřeba v testu | 7 | 8 |
Odhlučnění motoru | 8 | 8 |
Průměr | 7,60 | 7,80 |
Rozměry jsou irelevantní
Na velké crossovery lze v závislosti na úhlu pohledu nahlížet také jako na automobily MPV, a ty by měly vedle požadavku velkého vnitřního prostoru nabídnout také jízdní a akustický komfort. A to je případ také našich dnešních vozů, zejména pak Kie Sorento, která se na silnici ladně pohupuje, většinu nerovností jemně vyžehlí, a když už si „dupne“, tak pouze na ostrých spárách.
Tohle auto mi připomíná MPV ze všeho nejvíce, protože vyloženě vybízí k pohodové jízdě a nechce vás ničím rušit. Kupříkladu v rychlosti okolo 100 km/h je uvnitř téměř naprostý klid, a to jak od podvozku, tak i předních sloupků či vnějších zpětných zrcátek. To má ale bohužel i stinnou stránku – všechna tahle bezstarostnost dopadla také na řízení s proměnlivou tuhostí, které vám o stavu vozovky a předních kol neřekne zhola nic.
Na druhou stranu ani od pohledu „zavalité“ sorento není v zatáčkách vyloženě za outsidera. Nízká pozice za volantem dává řidiči pocit jistoty, karoserie se sice nakloní, ale nijak závratně, a když by mělo jít do tuhého, pomůže citlivě nastavená stabilizace a systém vektorování točivého momentu ATTC (Advanced Traction Cornering Control, přibrzďuje zadní vnitřní kolo). Sorento své rozměry a hmotnost nijak nemaskuje, k zákrutám budete přistupovat spíše s rozvahou, za tu se vám ale odvděčí perfektním vedením stopy a stoprocentní imunitou vůči snaze nerovností rozhodit záď uskočením kola. Zkrátka vnímáte vnější rozměry vozu, ale nijak vás neděsí.
K Fordu Edge jsem původně přistupoval jako k zaoceánské loni. Před sebou vidíte dlouhou kapotu s výraznými prolisy a rozměrná přední sedadla sází spíše na pohodlí než bezchybné držení těla v zatáčkách, o to větší překvapení ale přišlo, když jsem nějakou tu zatáčku zkusil projet opravdu rychle. Odpružení verze Sport je o něco tužší než u ostatních výbav, s čímž souvisí i menší náklony karoserie. Obratnost auta v zatáčkách je ale hlavně dílem perfektního podvozku a vyvážené čtyřkolky. I zde musí zasahovat systém vektorování točivého momentu, nicméně chuť, s jakou se edge skládá z oblouku do oblouku, je až zarážející. Moc se mi líbí také tužší řízení se strmějším převodem, které dokonce komunikuje!
Ani tady se ale nezapomnělo na hlavní úkoly v podobě pohodlí a akustické pohody. Ford nerovnosti i navzdory dvacetipalcovému obutí nerovnosti přímo žere, je perfektně odhlučněný, a kola si „bouchnou“ pouze na velkých hrbolech a výmolech. Ticho na palubě mají z části na svědomí poctivé tlumicí materiály (včetně akustických fólií na oknech předních dveří), ty ale ještě doplňuje standardně dodávaný systém neutralizace hluku, který čidly zachytává ruchy v kokpitu a potlačuje je negativními tóny vysílanými reproduktory (zřejmě proto jsem měl pocit dobarveného zvuku motoru). Ford dokonce tvrdí, že senzory dokážou rozlišit zvuky hudby nebo konverzace, což už je pomalu jako ze science fiction, opravdu to však funguje.
Jízdní vlastnosti | Ford Edge | Kia Sorento |
Ovladatelnost | 9 | 7 |
Komfort odpružení | 7 | 8 |
Odhlučnění podvozku | 8 | 8 |
Řízení | 8 | 7 |
Řazení | 8 | 8 |
Brzdy | 8 | 7 |
Průměr | 8,00 | 7,50 |
Závěr
V obou případech se bavíme o vozech s doslova nadbytkem místa ve všech směrech, jenže zatímco Ford Edge jej u nás bude vždy dělit pouze mezi pět cestujících, Kia Sorento umí být za nikterak závratný příplatek 20.000 Kč sedmimístná. Co se materiálů a zpracování týče, je na tom lépe kia, protože je jednoduše bezproblémová, příjemná na pohled i dotek, a přestože může na první pohled působit jako obr, ve skutečnosti se za volantem cítíte jako ve velkém kombi.
S jízdními vlastnostmi už to tak jednoznačné není. Ford jsem ze začátku bral jako neohrabaného obra, který jenom těžko poskládá do zatáčky svých 1,9 tuny hmotnosti, nakonec ale překvapil agilitou o třídu menšího auta a zpětnou vazbou sportovního hatchbacku. Motor není při běžné jízdě téměř slyšet, díky dvěma turbodmychadlům má krásně hladký nástup síly a jeho tah bych se nebál přirovnat k vymírajícím pětiválcům od volva.
Kia je naproti tomu spíše MPV než SUV – své vnější rozměry ani hmotnost nijak nemaskuje, řidič si je jich vědom a zcela přirozeně tomu uzpůsobuje jízdní styl, když se ale někam potřebujete dostat opravdu rychle, vznětová „dva-dvojka“ vás perfektně podpoří. Navíc i v takto velkých vozech umějí být vznětové čtyřválce překvapivě úsporné – s oběma jsem jezdil za osm litrů, přičemž rozhodně nelze mluvit o kdoví jak svědomitém jízdním stylu.
Oba vozy jsou ve standardu vybaveny pohonem všech kol s mezinápravovými spojkami a pořádnou světlou výškou (kia má 185 milimetrů, Ford 203 milimetrů), spíše než na dovádění v terénu je ale beru jako pojistku při jízdě na mokrém nebo zledovatělém povrchu a samozřejmě do města, kde na naleštěné nárazníky a prahy číhá spousta překážek. Výborně se hodí také systémy vektorování točivého momentu. I prosté přibrzdění vnitřních kol v zatáčkách totiž dokáže velké a těžké vozy umravnit natolik, že je zvládne i křehká řidička s tlupou dětí na palubě. A o to přece jde!
Součet všech bodů přeje více Kie Sorento, přestože je na silnici méně obratná a z některých úhlů se nejedná o vyloženě atraktivní auto. Náskok si udělala hned na začátku při hodnocení pořizovacích nákladů, ze kterého vyplynulo, že i exemplář s maximální možnou výbavou stále vychází levněji než nejlevnější Ford Edge s motorem 2.0 TDCi Bi-Turbo. I ten už je sám o sobě dost vybavený, konečná cena zkoušeného vozu se ale nakonec vyšplhala přes 1,5 milionu korun, a to se pořád ještě nejednalo o úplný strop…
SHRNUTÍ HODNOCENÍ | ||
MODEL | Ford Edge | Kia Sorento |
POŘIZOVACÍ NÁKLADY | 6,75 | 7,50 |
DESIGN | 7,40 | 7,80 |
INTERIÉR | 8,00 | 7,80 |
MOTOR | 7,60 | 7,80 |
JÍZDNÍ VLASTNOSTI | 8,00 | 7,50 |
CELKOVÝ PRŮMĚR | 7,55 | 7,68 |
Ford Edge
Nejlevnější verze modelu | 1.119.990 Kč (2.0 TDCi AWD/132 kW Trend) |
Základ s testovaným motorem | 1.316.990 Kč (2.0 TDCi Bi-Turbo AWD/154 kW Titanium) |
Testovaný vůz bez příplatků | 1.352.990 Kč (2.0 TDCi Bi-Turbo AWD/154 kW Sport) |
Testovaný vůz s výbavou | 1.544.700 Kč (2.0 TDCi Bi-Turbo AWD/154 kW AWD Sport) |
Plusy
- Velký vnitřní prostor
- Design karoserie
- Silný a kultivovaný motor
- Odhlučnění interiéru
- Obratné chování v zatáčkách
Minusy
- Vysoká základní cena
- Povrzávání v interiéru i u relativně mladého kusu
- Výška pod otevřeným zadním víkem
- Záplava nevzhledných plastů na středové konzole
Kia Sorento
Nejlevnější verze modelu | 949.980 Kč (2.2 CRDi 4WD /147 kW Comfort) |
Základ s testovaným motorem | 949.980 Kč (2.2 CRDi 4WD /147 kW Comfort) |
Testovaný vůz bez příplatků | 1.129.980 Kč (2.2 CRDi 4WD AT /147 kW Premium) |
Testovaný vůz s výbavou | 1.259.980 Kč (2.2 CRDi 4WD AT /147 kW Premium) |
Plusy
- Kvalitně zpracovaný interiér
- Možnost sedmimístné verze
- Souhra kultivovaného motoru a převodovky
- Jízdní komfort
Minusy
- Usedlejší vnější vzhled
- Topornější vlastnosti v zatáčkách
- Necitlivé řízení