TEST Honda Civic 5D 1,8 Sport GT Edition – Styl až na prvním místě
Než se vás zmocní nějaký podezřele dobrý pocit, vyvolaný už pouhým označením auta, je třeba si trošku udělat jasno v názvosloví. Označení Sport už dávno nemá u Hondy takový zvuk, jak tomu bývalo ještě před nějakými 10-15 lety. Dnes jde o označení střední výbavy u modelu Civic a Jazz, přičemž na nich není oproti ostatním variantám sportovní ani ň. A to „ň“ bylo v případě verze GT doplněno o pár stylingových prvků. To jen aby vás nenapadaly nějaké hříšné myšlenky, vyvolané reklamním sloganem „Limitovaná sportovní edice“...
To ale nemění nic na tom, že to gétéčku opravdu sluší a červená Milano Red (na kompletní karoserii včetně spodní části nárazníků a lemů blatníků), která je tradičním lakem s neměnným odstínem v porfoliu Hondy už desítky let, je jen jednou z přísad opticky atraktivního receptu. Jediný pětidveřák GT má černou mřížku mezi světlomety, což při vší úctě k futuristickému polykarbonátu je to nejlepší, co ho mohlo potkat (má ji ostatně dnes už nejen sportovní Type R, ale i třídveřový Type S). Další ingrediencí je matný chrom, použitý na masce chladiče, klikách dveří a víčku palivové nádrže. A konečně tu máme 17palcová kola, která se designem shodují s ostatními sedmnáctkami pofaceliftové verze, i ta ale dostala tmavší odstín laku.
Tím bychom tento test asi mohli pomalu skončit, ale naštěstí je toho více, byť to není tak docela zásluha verze GT. Tento Civic je totiž prvním faceliftovaným kusem, jenž se nám dostal do rukou k redakčnímu testu. Za zmínku přitom stojí, že modernizace proběhla už před více než rokem a půl...
Pouze drobnosti
Omlazený Civic 5D poznáte (pokud to není zrovna tahle GT verze), podle dvou průduchů, které se vloudily do dosud homogenního polykarbonátového pásu mezi předními světlomety. Změnila se i optika pásu mezi zadními svítilnami a lemy blatníků a spodní části nárazníků jsou z probarveného plastu. Nový je i design 17“ kol, ta se shodují s GT verzí, ale jsou klasicky stříbrná.
V kabině, se stále ještě hypermoderní a superfuturistickou palubní deskou, nahradil snadno poškrábatelný plast po stranách kapličky s otáčkoměrem materiál se strukturou golfového míčku, používaný do té doby pouze v modelu Type R. Změnilo se i čalounění, bohužel k horšímu, když příjemný mikroplyš nahradila běžná tkanina, která není na dveřní opěrce příliš přátelská ke kůži na lokti. Jak už bylo uvedeno, GT má navíc kůží čalouněné bočnice sedadel, což je příjemné a vzhledem k dobrému tvaru opěradla to nezhoršuje boční vedení.
Zachovány zůstaly i tradičně silné zbraně Civicu – velký kufr a vynikající variabilita interiéru, daná systémem sklápění a vztyčování sedadel Magic Seats, převzatým z Jazzu. Stejně tak se ale nezměnil trošku vyšší posaz za volantem, daný umístěním nádrže pod předními sedadly, ani omezené místo pro hlavu zadních pasažérů, zatímco k jejich kolenům je Civic naopak skutečně velkorysý.
Přepracovaný podvozek
Asi nejdůležitější změnou, týkající se jak modernizace jako takové, tak testované verze GT, je přepracování podvozku, a to tím jediným správným způsobem – je sportovnější. Tlumiče nejen že nyní skutečně tlumí, ale také došlo k omezení náklonů v zatáčce i k eliminaci poněkud nervóznějšího zaklekávání zadní partie „nadvakrát“. Jenže marná sláva, s tímto nastavením měl Civic přijít před pěti a půl rokem a v rámci modernizace bychom očekávali výraznější posun vpřed. Zatímco evolučně se jedná o opravdu dramatické zlepšení, z pohledu současné konkurence je schopnost tlumit rázy pod průměrem kategorie, i když v případě sportovně orientovaného Civicu asi lze nad tvrdostí šasi přivřít oči.
Lze, ovšem pouze v případě, že by tomuto naladění odpovídaly jízdní vlastnosti. Jak už víte z našich testů původní verze, Civic dokázal být rychlý, ale dostat z něj maximum vyžadovalo trochu dobrodružného ducha a hodně jistou ruku, asi i proto se názory na něj tak diametrálně lišily. Jenže schopnosti podvozku očividně stály a padaly s obutím. Civic 1.8 vyjel k zákazníkům na UHP pneumatikách Michelin Pilot Sport 2, ovšem patrně v rámci snahy o výraznější zvýšení komfortu jízdy jsou tyto sportovní pneumatiky nahrazeny plášti Michelin Pilot Primacy.
A to je trošku problém. Jejich nevyztužené bočnice se deformují, a tak místo toho, aby pomohly zkrotit vrozenou nedotáčivost Civicu, daleko dříve kvičí a hrnou se. Navíc na mokré vozovce přicházel nedotáčivý smyk v hanebně nízkých rychlostech, takže ačkoli bude mít nyní řidič jízdu a chování auta více pod kontrolou, nebude zřejmě rychlejší než ve vzdorovitější verzi před modernizací. Majitelé nové verze však určitě ocení, že se zklidnila občas trošku rozevlátá záď, i nadále však lze zaznamenat citelné rozkývání karoserie při prudkých manévrech, a v ostře projížděných zatáčkách má občas vnitřní přední kolo tendenci se odlehčovat.
Ovládání na výši
Zatímco podvozkově najde kompaktní Honda přemožitele, kde patří stále ke špičce, je ovládání auta. Šestistupňový manuál má sice na poměry Hondy trochu delší dráhy, z globálního pohledu jde ale spíše o standard, doplněný přesnými drahami s malými vůlemi v kulise a poměrně malými odpory neutrální polohy. Pedály jsou dobře rozmístěné, v případě závodnických choutek umožňují ovládání pata-špička a reakce elektronického plynu patří ve třídě k těm nejrychlejším. A řízení je strmé, ostré a přesné, přičemž se volant parádně drží.
Motor stále špičkový
Benzinová osmnáctistovka se 103 kW se trošku vymyká typické charakteristice motorů Honda – její dynamika roste lineárně s otáčkami, přičemž chybí typická výkonová špička ve vysokých otáčkách, i přesto jí lze těžko něco vytýkat. Výkon ve vyšších otáčkách postačuje k bezproblémovému předjíždění a v těch nízkých je i díky těžšímu zpřevodování čtyřválec úsporný. Při jízdě stokilometrovou rychlostí se spokojí s 5,9 litry benzinu, při 130 km/h se vejdete těsně pod osmilitrovou hranici. V rámci faceliftu se také povedlo zlepšit odhlučnění a v kabině je tak při jízdě větší ticho.
Pár ale...
Kdyby běželo všechno tak, jak má, teď bychom už málem měli testovat devátou generaci Civicu, která by se představila v září na autosalonu v Paříži, pět let po debutu ve Frankfurtu. Ale Honda té současné trochu protáhla cyklus, hovořilo se o šesti letech, teď to ale vypadá spíše na pět a půl. Není se čemu divit, osmá generace Civicu je zatím nejlépe prodávaným vozem tohoto jména v Evropě a Hondě se s designem auta povedlo trefit se do vkusu přílišným konzervatizmem unavených Evropanů. Verze GT vypadá stále ještě mnohem exkluzivněji, než ostatní pětidveřáky. K tomu si přidejte tradičně schopné motory a prvotřídní ovládání a zjistíte, že je Civic stále ještě silným hráčem. Zájemci o něj se ale budou muset smířit s tím, že schopnosti podvozku už za současnou špičkou docela (i kvůli změně sériového obutí, s ním si vůz očividně „nesedl“) zaostávají, a to i přesto, že šasi v průběhu let prošlo výraznou změnou k lepšímu.
První cena vozu | 399.900,- Kč (Civic 1.4 Comfort, 73 kW) |
První cena vozu s testovanou motorizací | 439.000,- Kč (Civic 1.8 Comfort, 103 kW) |
Základní cena testovaného vozu | 489.000,- Kč (Civic 1.8 GT, 103 kW) |
Cena testovaného vozu vč. příplatků | 489.000,- Kč (Civic 1.8 GT, 103 kW) |
Plusy
- Stále ještě velmi atraktivní vzhled
- Výkonný motor
- Pohodlná sedadla s dobrým vedením
- Přesné řízení
- Přesné řazení
- Účinné brzdy
- Velký kufr
- Variabilita interiéru
Minusy
- Jízdní vlastnosti neodpovídají sportovnímu zaměření auta
- Stále ještě hodně tvrdé pérování
- Špatný výhled vzad
- Málo místa nad hlavou na zadních sedadlech