TEST Kia Sorento vs. Škoda Kodiaq – GT Line vs. Sportline. Můžou být vůbec sportovní?

Úvod, pořizovací náklady

Sportovně-užitková vozidla vznikla hlavně proto, aby byla schopná jezdit i mimo zpevněné cesty. Takový charakter je ale vyhledáván stále méně a zákazníkům stačí jejich styl, a tak přichází stále více SUV, která jsou spíše sportovní než užitková. Vedle různých SUV kupé to jsou i různé sportovní verze. Českou nabídku v nedávné době obohatily hned dva takové vozy, Kia Sorento ve verzi GT Line a Škoda Kodiaq SportLine. Jelikož se jedná o přímé konkurenty nabízející místo až pro sedm cestujících, jejich srovnání bylo jasnou volbou. Jsou opravdu tak sportovní, jak naznačuje jejich vzhled?

Váhat jsme nemuseli ani při hledání motorů, které proti sobě postavit. Sorento je po nedávném faceliftu na českém trhu dostupné výhradně s turbodieselem 2.2 CRDi (147 kW), který je ve variantě GT Line standardně spárován s pohonem všech kol a osmistupňovým automatem. V nabídce kodiaqu tomu odpovídá 2.0 TDI se 140 kW, které je ve všech stupních výbavy sériově spárováno se sedmistupňovou dvouspojkovou převodovkou a také pohonem všech kol.

Budeme tak mimo jiné sledovat, nakolik je objemově větší motor Kie s vyšším výkonem v praxi dynamičtější a která z automatických převodovek řadí lépe. Srovnávat toho ale budeme mnohem více!

suv kia skoda kodiaq srovnavacitesty  

Odlišná cenová politika

Začněme cenou, která vyjeví první výrazný rozdíl mezi oběma vozy. Přestože se velikostí a možností sedmimístné konfigurace jedná o přímé konkurenty, pohled do ceníků ukazuje, že Sorento i Kodiaq vsadily na zcela odlišnou cenovou politiku.

Kia Sorento láká hlavně na bohatou standardní výbavu, což znamená poměrně vysokou základní cenovku převyšující milion. Konkrétně testovanou konfiguraci 2.2 CRDi + automat + pohon všech kol koupíte minimálně za 1.099.980 korun. To je dost, jenže zároveň v této ceně platné pro verzi Exclusive už dostanete navigaci, tempomat, vyhřívaný volant, parkovací senzory i vyhřívání sedadel vpředu a vzadu, což cenovku najednou opodstatňuje.

Škoda Kodiaq je naopak v základu o dost levnější. Vrcholný vznětový čtyřválec 2.0 TDI (140 kW) s DSG a automatem pořídíte už se základním stupněm Active, a to za 857.900 korun. To je proti sorentu podstatně méně, jenže ve srovnání s ním si u kodiaqu musíte připlácet za tempomat, parkovací senzory i vyhřívaná sedadla. A některé prvky jako navigaci, elektricky nastavitelná přední sedadla nebo vyhřívaný volant pro základní active ani nepořídíte.

Ona ale škodovka vychází cenově lépe také ve verzích, které mají k sorentu ve stupni Exclusive cenově blíže, a to včetně testovaného Sportlinu. Ten s testovanou motorizací koupíte za 1.035.900 korun, a přestože si na rozdíl od kie musíte dokupovat elektrické ovládání předních sedadel (+15.000 Kč), rezervní kolo (+2.100,-) nebo třetí řadu sedadel (+19.500,-), kodiaq je i po dorovnání výbavy výhodnější. Lépe tak vyhoví těm, co si vystačí s užší výbavou. Pořídíte si k němu zkrátka opravdu to, co vyžadujete.

Jakožto domácí značka nabízí Škoda též výhodu v podobě nižších servisních nákladů, cena náhradních dílů pro kodiaq je rozhodně nižší než u sorenta. Takové full-LED světlomety přijdou u Kie na 64.675 korun, vyhřívané čelní sklo na 18.165 Kč a třeba maska chladiče s přípravou pro kameru na 24.038 korun.

Naopak záruka je výhodnější u Kie. Také sorento nabízí standardně sedmiletou záruku, respektive záruku na ujetí 150.000 km. Naopak kodiaq má standardně jen dvouletou záruku, připlatit si však lze za pětiletou – ta do ujetí 100.000 km stojí 2.000 korun, při zájmu o navýšení nájezdu na 150.000 km však zaplatíte už poměrně tučných 13.200 korun.

Design, interiér

Dva pohledné kousky

Nebudu nalhávat, móda SUV je mi cizí a z mého pohledu výhodu v podobě vyššího posazu „kompenzuje“ u těchto aut mnoho negativ, aby pro mě dávala smysl. Když se ale podívám na sorento nebo kodiaq, naprosto pochopím, že si je někdo pořídí jen kvůli jejich vzhledu. Jsou to zkrátka hezká auta a vybírat pohlednější z nich je opravdu těžký úkol.

Sorento i ve verzi GT Line inspirované vzhledem sportovních kií zůstává hlavně elegánem. GT Line sice zdobí diodové mlhovky evokující kostky ledu, stále ale její přídi dominuje výrazná maska chladiče s bohatým chromováním a navazujícími světlomety, které jsou v případě testované verze full-LED. To vzadu se měnila vlastně jen koncová světla, provedení GT Line zdobí i dvojitá chromovaná koncovka výfuku.

suv kia skoda kodiaq srovnavacitesty  

Z optického pohledu se jeví sorento jako mohutnější, což dokazují i vnější rozměry. S délkou 4.800 mm, šířkou 1.890 mm a výškou 1.690 mm je kia o 103 mm delší, o 8 mm širší a 35 mm vyšší než škodovka. Rozvor ale hovoří ve prospěch kodiaqu – 2.780 mm vs. 2.791 mm. Naopak světlost je obdobná, u sorenta činí 185 mm, u kodiaqu je o dva milimetry vyšší (o tři u sedmimístné verze).

Kodiaq je někdy kritizován za svůj příliš „čínský“ vzhled, mně ale jeho rozdvojené světlomety prostě sedí, to mi spíš vadí příliš obyčejná záď, tolik podobná superbu. U Sportlinu sportovní vizáž umocňují černé doplňky, ať už „lízátko“ v předním nárazníku, maska chladiče nebo kryty vnějších zpětných zrcátek. S nimi to kodiaqu hodně sluší, což dokazují i pohledy chodců. Nejsem si však jistý tím šedým odstínem Steel, jestliže takové Octavii RS to v šedé náramně sekne, u velkého rodinného SUV si touto barvou nejsem tak jistý. A tak z mého pohledu z hlediska designu přece jen boduje spíš kia.

Moderna proti klasice

Naopak uvnitř vypadá lépe kodiaq, respektive o poznání moderněji, a to díky rozměrnému příplatkovému displeji s úhlopříčkou 9,2 palce. Závanem starých časů je v sorentu vedle menšího displeje s nižším rozlišením a barokních tvarů také „americká“ hlavice volicí páky. Jak je u škodovek zvykem, je palubní deska jednoduše a logicky členěná, jakožto SUV však kodiaq dostal vertikálně orientované výdechy ventilace, u Sportlinu doplněné nápaditým karbonovým dekorem.

Modernější vzhled však ve výsledku neznamená, že by byl kodiaq uvnitř lepší z hlediska intuitivnosti ovládání. Nahrazení konvenčních tlačítek multimediálního systému dotykovými plochami není vždy ideální, čas od času se stane, že systém na pokyn nezareaguje. To se vám v sorentu uchovávajícím si běžná tlačítka nestane, stejně jako neestetické otisky prstů na „skleněném“ displeji Škodovky. Černá obrazovka zkrátka vypadá dobře na fotkách v katalogu, reálné soužití s ní ale znamená některé problémy.

S multimediálním systémem ale nejsme zcela spokojeni ani u jednoho vozu. U kodiaqu nás zklamalo pomalé načítání navigace a vadila nám nutnost přibližování a oddalování mapy prsty – kolečko v kie je praktičtější. V sorentu zase ne vždy spolehlivě fungovala navigace, občas nás vedla podivnými trasami. A na rozdíl od škodovky nemá hlasové ovládání v češtině.

V sorentu je pak přehlednější přístrojový štít (částečně tvořený displejem), v tomto ohledu se jednoduchá grafika hodí. Ciferníky škodovky lze v případě zájmu nahradit plně digitálním přístrojovým štítem (za 8.900 Kč).

suv kia skoda kodiaq srovnavacitesty  

Kia boduje i z hlediska materiálů a jejich zpracování. Palubní deska na vás zkrátka působí bytelněji a luxusněji než v kodiaqu, skoro se uvnitř cítíte jako v touaregu. Naopak kodiaq se nevyhnul některým lacině vypadajícím detailům, konkrétně máme na mysli třeba tvrdá madla ve dveřích.

Ve finále se nám líbí více také přední sedačky sorenta. Kodiaq Sportline sice do vínku dostal sportovní sedadla s výraznějším bočním vedením a integrovanými hlavovými opěrkami (spolu s počítadlem času na kolo jeden z mála sportovních detailů uvnitř), v zatáčkách ale stejně moc nepodrží. Zůstávají široká, aby je ocenily i osoby rozměrnější postavy, spíše nám však vadí krátký sedák, který neposkytne tolik opory na dlouhých cestách.

Naopak při posazení se dozadu boduje kodiaq. Oba vozy sice nabízejí posuvnou lavici s nastavitelným sklonem opěradla, ve škodovce je ale sedák ukotven výše (38 cm nad podlahou vs. 32 cm), a tak lépe podepře stehna. Navíc tu mám při posazení se „za sebe“ více prostoru před koleny i nad hlavou, v oblasti loktů ale kraluje sorento – je vzadu citelně širší. Vtipným detailem kie je pak „limuzínská“ funkce posunu sedadla spolujezdce zezadu – pomocí tlačítek na jeho boku.

Rodinná SUV ale vedle prostoru pro posádku musejí poskytnout i dost místa pro jejich zavazadla. Čistě objemově je ten lepší kodiaq, v testované pětimístné konfiguraci nabízí 720 litrů (sorento v případě pětimístné verze 660 litrů), při objednání sedmimístné konfigurace se za třetí řadu sedadel vejde 270 litrů bagáže (142 litrů u sorenta). Když ale daný prostor přeměříte, zjistíte, že kufr kie je delší a mezi podběhy širší, škodovka tak nahání objem kapsami za podběhy a hlavně výškou, kterou v případě testované sedmimístné kie logicky omezuje sklopená třetí řada sedadel.

Ložná plocha je v sorentu zarovnaná s nákladovou hranou, po sklopení sedadel tu navíc není žádný schod. To u kodiaqu schod je, tedy pokud si za 4.500 korun neobjednáte mezipodlahu. Škodovka jako vždy ale bojuje v různých systémech uchycení zavazadel, praktičtější je i její shrnovací krycí roletka. Se 182 centimetry mám pak pod víkem kie minimální rezervu, na druhou stranu drobnější ženy se po něm budou nepříjemně natahovat u obou aut.

A více potěší také mladoboleslavské odkládací prostory v kabině, třeba kapsy ve dveřích jsou tu rozhodně větší. Jen ty schránky před spolujezdcem nejsou nijak velké ani v jednom autě, v kodiaqu jsou ale hned dvě. V sorentu naopak potěší rozměrná schránka v loketní opěrce.

Motor, jízdní vlastnosti

Síly akorát. Přebytek ne…

Tržní podíl naftových aut sice klesá, u rodinných SUV ale takový motor stále dává největší smysl. Ostatně Kia Sorento na českém trhu dnes ani zážehový agregát nenabízí. A po zkušenostech s 2.2 CRDi (147 kW) bychom se po něm ani nesháněli.

Už první kilometry se sorentem dokazují, že naftová dva-dvojka je pro něj ideální srdce. V době přísných emisních norem možná motor neposkytuje tak zázračný elán, jak byste vzhledem k jeho výkonu 147 kW a točivému momentu 450 N.m čekali. Jenže ona si musí poradit s osmnáct metráků těžkým autem, navíc ve srovnání se škodovkou je motor o poznání živější. Přestože je 140kW 2.0 TDI aktuálně nejvýkonnější motor pro kodiaq, silově je na tom nejvýš tak akorát. A dokazuje to i přeměření pružnosti, v němž se kia ukázala jako rychlejší. V obou případech tak jednotku berte jako plně vyhovující a postačující, z hlediska síly však nic moc navíc nenabízí.

V sorentu se nám líbila také spolupráce korejského čtyřválce s osmistupňovým automatem, který je novinkou faceliftu. V porovnání s kodiaqem se ukazuje, že automatická převodovka s hydrodynamickým měničem umí měnit kvalty hladčeji než dvouspojka. Ne že by tedy sedmistupňové DSG řadilo špatně, jen ty rozjezdy automat kie zkrátka zvládá lépe. A vzhledem k pohodovému charakteru sorenta ani tolik nevadí, že hladkost řazení je zajištěna spíše pomalejší změnou převodu s prokluzujícím měničem. Jestliže si tak budete chtít řadit sami, volte spíše kodiaq, který na manuální pokyn reaguje hbitěji.

V čem si naopak obě auta mohou podat ruce, je spotřeba paliva. V obou případech jsme jezdili s průměrem okolo osmi litrů. Na dálnici si oba vezmou právě kolem osmi, zatímco na okreskách se můžete dostat hluboko pod sedm. To ve městě se přiblížíte k devíti litrům.

Ne sportovní, ale pohodlné

Z hodnocení motorů tak jasně vyplývá, že navzdory své vizáži tohle nejsou žádné sportovní dynamické střely. To samé platí i pro celkové naladění obou aut, žádný tvrdý podvozek nebo tuhé řízení pro co nejsportovnější pocit za volantem, prim hraje komfort.

Lépe se ho přitom povedlo vyladit u kie. Od jejího podvozku tvořeného stejně jako u kodiaqu zavěšením McPherson vpředu a víceprvkem vzadu se neozývá žádný hluk, ať už šum jedoucích kol nebo rány na nerovnostech. Vliv ale na to mohl mít i vyšší profil pneumatik obutých na 19palcová kola Kie (235/55 vs. 235/50). V otázce odhlučnění podvozku tak má sorento jasně navrch, zato v něm ale výrazněji uslyšíte jadrný tón motoru. Navrch má kia i v otázce naladění podvozku. Jednotlivé nerovnosti s přehledem překonává, byť na sérii hrbolů začnete mít pocit, jakoby o ně lehce zakopávala. Přesto je v tomto ohledu lepší než kodiaq, který třeba příčné zpomalovací prahy dá posádce pocítit.

suv kia skoda kodiaq srovnavacitesty  

Naopak když se rozhodnete zrychlit, zjistíte, že kodiaq v sobě přece jen má trochu sportovnější duše. Při rychlejším tempu se sorento začne více naklánět, působí celkově těžkopádněji, když je více nedotáčivé, a ani ty brzdy neposkytnou tolik jistoty. Auto zkrátka dá najevo, že s rodinou se má jezdit pohodově a ne dynamicky.

Naopak kodiaq je v tomto ohledu značně obratnější a hbitější, což je způsobeno i jeho nižší váhou. Jestliže kia udává pohotovostní hmotnost 1.803 kg , v případě kodiaqu činí 1.740 kilogramů. Nemyslete si ale, že by se jeho karoserie také nenakláněla, přepněte jeho adaptivní tlumiče do komfortního nastavení a najednou máte houpající se koráb. Každopádně od volantu kodiaq působí jako menší auto, zatímco sorento svoji velikost najevo dá.

Pozitivněji hodnotíme také bezpečnostní asistenty škodovky. Jestliže na adaptivní tempomat nebo sledování mrtvého úhlu se v jejím případě můžete více méně spolehnout, u kie si všimnete, jak jsou tito asistenti přespříliš opatrní. Mnohdy si tak říkáte, proč je ta mezera před vozem vepředu tak velká a proč ještě varovná kontrolka v zrcátku bliká, když je ve vedlejším jízdním pruhu místa dost. Kodiaq má i kvalitnější obraz zadní parkovací kamery.

Závěr

Závěr

V úvodu jsme se ptali, zda testovaná SUV Kia Sorento GT Line a Škoda Kodiaq SportLine jsou opravdu sportovní, nebo zda nabízejí pouze sportovní vizáž. Jak jste jistě poznali z hodnocení jízdních vlastností, jízdně se o nějaké sporťáky nejedná ani zdaleka, hlavním motivem obou soupeřů zůstává komfort.

A vlastně je to i dobře, protože rodinná SUV by měla být hlavně o pohodlí. A to zvládá přece jen lépe Kia Sorento, která nás v mnoha ohledech nadchla. V krásně zpracovaném interiéru se cítíte třeba jako v touaregu, potěší i odhlučnění podvozku. Přestože kola občas jakoby zakopávají o nerovnosti, žádný hluk od nich jako v kodiaqu rozhodně neuslyšíte.

suv kia skoda kodiaq srovnavacitesty  

Naopak kodiaq dokazuje, že i v případě SUV Škodovka myslí na jízdní vlastnosti. Tam, kde sorento už působí přece jen těžkopádnější, zůstává kodiaq vcelku mrštný. Vyšší hlučnost je ale znát a motor dynamicky na kiu ztrácí. Také korejský osmikvalt s hydrodynamickým měničem se ukazuje jako hladčeji pracující než sedmistupňová dvouspojka soupeře. Korejec by se naopak měl inspirovat v praktičnosti škodovky – nemluvíme jen o větších odkládacích prostorech mladoboleslavského SUV, ale také třeba o její praktičtější roletce kufru.

Kia o kvalitách sorenta zřejmě dobře ví, protože ho neprodává lacino. Testovaná kombinace 2.2 CRDi (147 kW) s automatem a pohonem všech kol překonává milion (stojí 1.099.980 korun), zatímco Škoda Kodiaq s 2.0 TDI (140 kW), čtyřkolkou a DSG přijde v základu na 857.900 Kč. A přestože je mladoboleslavská standardní výbava o hodně chudší, může vyhovovat více zákazníkům – prostě si vyberou jen to, co opravdu žádají. Buď jak buď, Kia Sorento si takovou cenu rozhodně obhájí, z této dvojice je naším vítězem.

Kia Sorento 2.2 CRDi (147 kW) 8AT 4x4

Plusy

• Bohatá základní výbava
• Velká palivová nádrž
• Odhlučnění podvozku
• Hladce řadící automat

Minusy

• Vyšší pořizovací cena
• Příliš opatrné bezpečnostní systémy

Škoda Kodiaq 2.0 TDI (140 kW) DSG 4x4

Plusy

• Moderněji vyhlížející interiér
• Komfortní podvozek
• Chytré prvky v interiéru

Minusy

• Průměrné odhlučnění podvozku
• Nepříliš pohodlné sedačky

Foto: Ondřej Lilling