TEST Mercedes-Benz CLA 220d Shooting Brake – Styl. A co k tomu?

Design, interiér

Mercedes-Benz se letos vrátil na trůn, když se po letech opět stal největším luxusním výrobcem aut na světě. Důležitým zdrojem jeho úspěchu je rodina kompaktních modelů s platformou MFA. Ty už jsou pár let na trhu, a tak je automobilka postupně modernizuje. Letos přišel čas i na stylové CLA, které jsme se proto rozhodli vyzkoušet.

CLA hraje v rodině kompaktních mercedesů roli stylového modelu, což platí jak pro sedan, tak pro dnes testované kombi, auto dlouhé 4.640 mm a vysoké 1.435 mm. To se ostatně odráží i v jeho názvu, tohle není žádné Kombi, Combi, Wagon nebo snad Estate, ale Shooting Brake. Automobiloví puristé sice namítnou, že CLA nemá jediný pár bočních dveří jako „skutečné“ shooting braky a že není primárně určeno pro lovce, na to se ale v marketingové mluvě nehraje. A co víc, k stylovému charakteru CLA se označení Shooting Brake zkrátka hodí.

Uvnitř jako sporťák

CLA Shooting Brake sice letos prošlo modernizací, která se dotkla i jeho vzhledu, provedené designové změny ale pozná jen skutečný znalec auta, protože jsou velice jemného ražení. Vpředu se objevil přepracovaný nárazník, který doplňuje standardně dodávaná „diamantová“ mřížka v masce chladiče. Vzadu je zase použit upravený nárazník s integrovanými koncovkami výfuku.

A to je vlastně všechno, radikální změny to nejsou, a tak pokud se vám CLA líbilo dosud, modernizace na tom nic nezměnila. Sportovní charakter autu zůstal. Já osobně ale velký fanoušek CLA nejsem, sedan i kombík mi přijdou z některých úhlů kvůli mase plechu a malému prosklení poněkud těžkopádné, což platí hlavně pro jejich záď. Funkce je podle mého názoru tady až příliš podřízena stylu, CLA jakoby dávalo najevo, že jako kombík je k ničemu. Zároveň ale tak ladné jako sporťáky není. Z mnoha stran jsem však na design CLA Shooting Brake slyšel pozitivní reakce...

To uvnitř se CLA perfektně daří navozovat pocit sporťáku. Nastupuje se pomocí dveří s bezrámovými okny (těch by v automobilovém světě mělo být podle mého názoru více) a za volantem se sedí velice nízko. Nízký posaz navíc zdůrazňuje vysoká palubní deska, která může být menším postavám až trochu nepříjemná. Co k sporťákům také patří je i mizerný výhled, který v CLA také najdeme. Zkosené A sloupky omezují výhled do stran, pohled vzad je pak díky úzkému a nízkému zadnímu oknu jak do pověstné poštovní schránky.

Ještě více jako ve sporťáku se cítí cestující na zadních sedadlech, v tomto případě už to ale není kompliment. Kombinace masivních zadních sloupků karoserie a úzké, navíc svažující se linie bočních oken znamená, že se pasažéři vzadu cítí dost stísněně. Ještě že s místem to není nejhorší, před koleny je díky dlouhému rozvoru (2.699 mm) místa dostatek a také nad hlavou je to dobré, zvlášť ve srovnání se sedanem, jehož zadní sedadla ocení maximálně Prófa se Šmudlou. Příliš ale nepotěší krátký sedák nebo v základu chybějící středová loketní opěrka, za níž se připlácí 5.251 korun.

mercedesbenz testy nizsistredni  

Ani v interiéru se až tolik nezměnilo. Mercedes zdůrazňuje tenčí volně stojící displej multimediálního systému, nové čalounění nebo jiné obložení. Základní koncepce zůstala shodná, což znamená, že na středovém panelu zůstalo množství tlačítek, které však mají pozměněný design. V dnešní době už toto řešení může někomu připadat trochu zastaralé, alespoň jsou ale jednotlivé funkce multimediálního systému snadno přístupné. Tlačítka jsou navíc potřeba, protože osmipalcový displej na vrchu středového tunelu není dotykový. Vedle přímého vstupu jednotlivými tlačítky k ovládání slouží otočný ovladač na středovém tunelu. Ten by ale mohl být více po ruce, jeho umístění některým řidičům přijde moc vzadu.

I k samotnému multimediálnímu systému máme výhrady. Ovládání nám třeba u navigace přijde zbytečně chaotické, grafika navíc působí už zastarale. Konkurence má v tomto ohledu rozhodně navrch.

Co naopak CLA umí, jsou sedadla. Základem jsou tzv. sportovní sedadla s integrovanou opěrkou hlavy. Ta možná vyšším postavám bude vadit, že nelze nastavit, jinak jsou ale sedačky pohodlné a zároveň díky výraznému bočnímu vedení perfektně podrží tělo. A kdo chce, může si nastavit délku sedáku. Líbí se nám i volant s masivnějším věncem, který dostal nová tlačítka po vzoru novějších mercedesů.

Zpracování je sice naprosto perfektní, některé materiály ale ukazují, že CLA patří mezi ty levnější mercedesy. Plasty v dolní části palubní desky jsou kamenně tvrdé a některé „chromované“ lišty nahlas křičí, že jsou ve skutečnosti z plastu.

Pohled do útrob zavazadelníku dokazuje, že tahle oblast u takové stylovky, jakou CLA je, nehraje velkou roli. Za pátými dveřmi se totiž ukrývá prostor o objemu 495 litrů, což na kompaktní kombíky není právě mnoho. Nějak se sem ale složíte, výhodou jsou totiž pravidelné tvary prostoru. Nakládání bagáže ale každopádně omezují úzké dveře, alespoň že po sklopení zadních sedadel nevznikne schod.

Motor, jízdní vlastnosti

Nejsilnější, alespoň na papíře

Mercedes-Benz CLA se sice v rámci modernizace dočkal nové verze 220 4Matic, znamenající přeplňovaný benzinový dvoulitr o výkonu 135 kW kombinovaný s pohonem všech kol. Na českém trhu se ale víc „céelaáček“ prodá se vznětovým motorem, a tak se nám do rukou dostala naftová verze 220d 4Matic.

Testovaný čtyřválec je nejsilnější vznětový motor v nabídce CLA. Popravdě řečeno, kdyby mi to někdo prozradil až po jízdě s konkrétním kouskem, moc bych mu nevěřil. Přeplňovaný řadový čtyřválec o objemu 2143 cm3 sice podle technických parametrů dává výkon 130 kW a točivý moment 350 N.m, při jízdě se to ale moc nezdá. Reakce agregátu totiž výrazně tupí standardně dodávaná dvouspojková převodovka 7G-DCT se sedmi stupni, kvůli níž 2,1litr ve finále působí až trochu ospale.

Při běžné jízdě sice dvouspojka řadí hladce a hbitě, už při popojíždění ale váhá, výsledkem čehož jsou cukavé rozjezdy. Když se pak rozhodnete jet svižně, převodovka opět přestane stíhat. Řešením je tak přepnutí do manuálního režimu, v takovém případě ale počítejte s tím, že si převodovka ve vyšších otáčkách sama přeřadí.

mercedesbenz testy nizsistredni  

Samotný motor se projevuje jadrným, skoro až traktorovým zvukem, a to zvlášť za studena, naftu v nádrži zkrátka nezapře. Ochotně se však nechá vytáčet, naopak v nízkých otáčkách počítejte s výraznou turbodírou, do 1800 otáček je motor naprosto bez elánu.

Co nás však potěšilo, byla spotřeba. Převodovka se snaží řadit co nejvyšší stupeň, což i ve městě mnohdy znamená zařazenou šestku, v kombinaci se skvělou aerodynamikou, součinitel aerodynamického odporu testovaného kousku je 0,30, to ale přináší ovoce. Na dálnici jsme tak jezdili za pouhých 5,5 litrů na 100 kilometrů, zatímco ve městě si mercedes vzal 7,5 litru. Závěrečný průměr se nám podařilo ustálit na 6,5 l/100 km, což nás velice potěšilo. I svižnějším tempem se dá jezdit kolem sedmi litrů.

Jezdí jako sporťák

A rychlejším tempem v CLA budete jezdit, protože na autě je velice znát, jak si jej užívá. Ono totiž jako sporťák trochu vypadá a hlavně jako sporťák taky jezdí. CLA je naprosto stabilní a v zatáčkách velice agilní, k čemuž mu v případě testovaného kousku pomáhá i pohon všech kol, za který se k motoru 220d připlácí 56.870 korun.

Na perfektních jízdních vlastnostech přitom nic nezměnil fakt, že oproti předfaceliftovému provedení kompaktní mercedes nyní klade větší důraz na komfort. CLA si pamatujeme jako uskákanou kozu, test kombíku nás ale v tomto ohledu potěšil. Testovaný kousek byl totiž vybaven tzv. komfortním podvozkem, který si s nástrahami českých silnic dokáže s přehledem poradit.

mercedesbenz testy nizsistredni  

Velice se nám však líbilo odhlučnění. O aerodynamickém hluku prakticky nevíte, což je skvělé hlavně s ohledem na použití bezrámových oken, které mnohdy umí náramně foukat. Také od podvozku je klid, práce vzpěr McPherson vpředu a víceprvkového zavěšení vzadu není slyšet, stejně tak o osmnáctipalcových kolech posádka neví.

Při jízdě nám tak nejvíce vadily asistenční systémy, které by stálo za to ještě doladit. Výstražná dioda varování před vozidly v mrtvém úhlu zbytečně svítí při stání na semaforech a někdy panicky bliká, přestože nebezpečí je ještě daleko. Nemohli jsme si zvyknout ani na parkovací senzory, které řidiče varují před srážkou pomocí několika diod na speciálních pásech vpředu a vzadu v kabině. Než aby postupně upozornily na blížící se překážku, znenadání se pomocník káravě rozezní, kdy už je náraz takřka na dosah.

Závěr

Závěr

Hodnotit Mercedes-Benz CLA Shooting Brake je ošemetné, na trhu není žádný přímý konkurent, se kterým by bylo možné jej srovnat. Audi A3 Sportback je spíše pětidveřový hatchback než kombík, jiná luxusní automobilka pak takový vůz v nabídce vůbec nemá. Nabízí se tak ještě VW Golf Variant, ten ale není tak stylový a někomu může chybět prémiový znak na přídi. Kdo chce tedy kompaktní prémiové kombi, musí do showroomu Mercedesu.

A tam ho CLA Shooting Brake nepochybně chytí za srdce, protože svým designem umí zaujmout. Není to však jen o stylovém vzhledu, ale také o skvělých jízdních vlastnostech, odhlučnění nebo slušnému komfortu. Hlavní nevýhody CLA tak vycházejí z koncepce stylovky – vnitřní prostor není zrovna zázračný a z auta není moc nevidět. Pokud vás tyto slabé stránky CLA Shooting Brake netrápí, klidně si jej pořiďte. Jen zapřemýšlejte nad jiným motorem, než je testovaný vznětový 2,2litr. Přestože je nejsilnějším (a tedy i nejdražším) turbodieselem v nabídce, čemuž odpovídají i udávané parametry, ve skutečnosti nás svojí silou příliš nenadchnul.

mercedesbenz testy nizsistredni  

Plusy

• Jízdní vlastnosti
• Slušné odhlučnění
• Slušný komfort
• Pohodlné sedačky
• Nízká spotřeba paliva

Minusy

• Mdlé reakce motoru
• Omezený vnitřní prostor
• Stísněný interiér
• Horší výhled vzad

Foto: Petr Homolka