Test: Nissan Atleon 56.15 – Městský dělník

Ve městě je potkáte často. Kontejnerová vozidla na odvoz suti a dalšího stavebního odpadu jsou ideální, protože složí kontejner až na zem a dělníci se při nakládání nemusejí příliš namáhat. Otevírací dvoukřídlé víko vzadu dovoluje ještě zajet kolečkem po podlaze kontejneru až k jeho čelu.

Model Atleon prošel mírnou proměnou na přelomu let 2006 a 2007. V rámci lehké modernizace došlo k mírné úpravě vzhledu mřížky chladiče, nepatrné změny naleznete rovněž v interiéru. Čtyřválce o objemu 3 a 4 litry (92 a 100 kW) a šestiválec 6.0/117/151 kW nahradily modernější jednotky Cummins.

Užší kabina

My jsme vyzkoušeli verzi s užší ze dvou kabin, která se montuje na podvozek automobilu s celkovou hmotností 3,5 až 8 tun. Širší budka stojí na zesíleném podvozku a používá celkové hmotnosti od 9,5 po 15 t.

Zvolených 5,6 tun testovaného vozidla se jevilo jako ideální kompromis, protože na užitečnou hmotnost zbývalo značných 3550 kg a ve městech hojně užívané zákazy vjezdu vozidel nad 6 tun může toto vozidlo směle přehlížet. Mechanismus natahování a usazení kontejneru odebral z užitečného zatížení 550 kg, kontejner vážil 500 kg. Na samotný náklad nám tedy zbylo pořádných 2,5 tuny.

Menší třída

Záběr Atleonu je mimořádně široký, protože pokrývá rozsah celkové hmotnosti 3,5 až 15 tun. Ve třídě do 5,6 t dostanete tento vůz ve čtyřech rozvorech (2800, 3200, 3600 a 4000 mm). Užitečné zatížení činí 1395-3550 kg. K pohonu slouží přeplňovaný vznětový čtyřválec Cummins s mezichladičem stlačeného vzduchu. Jednotka podávající 110 kW a 350 N.m může být spojena s pěti či šestistupňovou převodovkou. Na podvozek v této kategorii můžete instalovat nástavbu v závislosti na rozvoru až do délky 5920 mm.

Ti větší

Atleony od celkové hmotnosti sedm až třináct tun získáte s pěticí rozvorů, přičemž nejdelší z nich dosahuje hodnoty 5100 mm. S nárůstem hmotnosti našla uplatnění objemnější pohonná jednotka o objemu 4,5 litru ve výkonovém rozmezí 103 až 136 kW. Užitečné zatížení v této kategorii činí 4045 až 8705 kg. Nástavbáři mohou kalkulovat s délkou 4600-7915 mm.

Atleon Maximus

Patnáctitunová varianta se od těch menších liší zejména možností rozvoru 5700 mm a s ním související karosovatelnou délkou 8785 mm. K pohonu slouží šestiválec Cummins ve dvou výkonových verzích 165 a 184 kW (224 a 250 k).

Vyjíždíme

Nasedáme do atleonu s natahovákem kontejneru. Jelikož jeho celková hmotnost spadá do kategorie do 8 tun, máme k dispozici užší kabinu. Třímístný interiér nabízí dostatek místa pro řidiče a jednoho spolujezdce. Při obsazení kabiny třemi dospělými se cítila dvojice na společné lavici poněkud stísněně. Pro kontejnerové vozidlo pohybující se na krátké vzdálenosti to vůbec nevadí a každá ruka při obsluze a případném nakládání se vždycky hodí.

Komfort pro řidiče

Při hledání příjemné polohy za volantem jsme ocenili volant stavitelný ve dvou osách. K plné spokojenosti chyběl větší rozsah výškové regulace.

Sedadlo řidiče však poskytovalo výborný komfort, protože vozidlo bylo vybaveno nejvyšší úrovní Premium se vzduchovým pérováním sedadla a nastavitelnou tvrdostí (tento prvek tvoří rovněž součást prostřední úrovně Comfort). Rozměr sedadla vyhoví rovněž vysokým řidičům. Výhradu jsme měli pouze k opěrce hlavy z kovového rámu a gumového povrchu, protože při jízdě i po drobných nerovnostech nedovolovala opření hlavy o ni. Tvrdý materiál opěrky v kontaktu s hlavou neznamenal nic příjemného.

Naopak příjemný komfort nám přinesla elektricky ovládaná okna a zrcátka (součást i základní verze Basic), námi testovaná verze Premium disponovala i klimatizací. Tu jsme využili při vysoušení zamlženého čelního okna.

Na plochém panelu palubních ukazatelů jsme sice mohli snadno číst jako na dlani, jakmile se však dostaly sluneční paprsky do kabiny a namířily na přístrojový štít, rozeznatelnost údajů na přístrojích klesla k bodu mrazu. Absence aspoň malé stříšky vadila, ale s naloženým kontejnerem jsme stejně neměli obavy, že v městském provozu překročíme povolenou rychlostní mez. Motor o sobě také dával přiměřeně vědět, takže špatná čitelnost ukazatelů nám zásadně nevadila.

Spolujezdci

Společná lavice pro dvojici spolucestujících nevykazovala samozřejmě takové pohodlí jako vzduchem odpružené sedadlo řidiče, ale na kratší vzdálenosti plně dostačovala. Nemohli jsme ovšem přehlédnout absenci hlavových opěrek. Pokud na lavici spolujezdce usedne pouze jeden člověk, lze opěradlo prostředního pasažéra sklopit a vytvořit z něj stoleček. Na něm se nacházejí dva držáky nápojů a prohlubeň na dokumentaci či například autoatlas. V dnešní době poměrně levně dostupných navigací však tištěné mapy budeme vídat méně a méně.

Kam s drobnostmi?

Konstruktéři přístrojové desky pravděpodobně nenašli dost místa k zakomponování menších úložných prostor, například pro mobilní telefon, peněženku atd. V ostatních částech kabiny však najdete odkládací místa, kamkoliv se podíváte. Začneme objemnými kapsami ve dveřích a pokračujeme přes prostory nad levými dveřmi a čelním sklem až po schránku ve stropě nad pravými dveřmi.

Také za sedadly jsme našli hluboké kapsy pro drobnosti a nechyběla ani elektrická přípojka.

Kilometry za volantem

Třílitrový agregát nastartoval bez potřeby žhavení. V testovaném vozidle byl spojen se šestistupňovou manuální převodovkou, tvořící standard všech verzí s úzkou kabinou kromě nejmenší verze 3,5 tuny. Ta může používat jak pěti, tak i šestistupňové ústrojí.

Třílitrová pohonná jednotka poskytovala zátah už od 1500 ot. za min, takže jsme jej nemuseli příliš honit. Řazení však nepracovalo optimálně, protože páka vykazovala ve své kulise značnou vůli. Pohybovala se však lehce, takže ani po dvou hodinách jízdy s častým řazením jsme se necítili unavení.

Ke skvělé obratnosti na stavbě a v městských uličkách dobře posloužil velký tejd předních kol. Trambusová budka, která jej dovoluje, má své nenahraditelné výhody.

Solidní odhlučnění

Má-li řidič strávit celý den v kabině (s výjimkami natahování a snímání kontejneru), musí být kabina dobře odhlučněná. Doby, kdy šoférům po několika letech práce vznikaly problémy se sluchem, jsou zřejmě dávno pryč. Atleon naše požadavky splnil, pouze ve vyšších otáčkách kolem 3000 ot. za min čtyřválec značně hlučel. Rozumný řidič však toto pole otáčkoměru obvykle neatakuje. Zelené pole sice k této hranici sahá, ale to zůstává unifikované pro pěti i šestistupňová ústrojí. Testované šestirychlostní provedení dovoluje běžně používat rozsah 1500-2500 otáček, aniž by tím utrpěla dynamika.

Bez uzávěrky diferenciálu

Nissan Atleon může dobře sloužit nejen jako nosič skříňové nástavby s předpokladem ryze silničního provozu, lze také využít i jako námi testovaný nosič kontejneru s předpokladem pohybu i po nezpevněných komunikacích. Uzávěrku diferenciálu však dostanete pouze od celkové hmotnosti vozidla 8 tun. V podobě volitelného prvku tvoří součást verzí 80.19 a 95.22 s prostřední úrovní výbavy Comfort. Standardně ji zákazník získá k provedením s celkovou hmotností dvanáct a více tun ve spojení s nejvyšší stupněm Premium.