TEST Nissan Tiida 1,5 dCi – Ošklivka Katka

Japonská automobilka Nissan původně na uvedení nástupce Almery v Evropě vůbec nepomýšlela a všechny síly vložila do modelu Qashqai, se kterým mimochodem slaví veliké úspěchy. Časy a rozhodnutí se však mění, a tak v loňském roce ve veliké tichosti přišla i na český trh nová Tiida. Existují vůbec nějaké důvody proč si Tiidu od Nissanu kupovat, když jsou v rybníce štiky typu Cee’du a i30 nebo ověřené kvality v podobě Golfu či Focusu?

Život je změna. A v dnešní uspěchané době se mění prakticky všechno a téměř denně. Ale světe div se, stále existují lidé, kteří vyznávají “klasické“ automobily a nepotřebují na sebe upozorňovat výstřednostmi, extravagancí nebo třeba velikostí. A právě pro ně dováží Nissan vůz nižší střední třídy s názvem Tiida.

Hlavně nenápadně

Koupí Tiidy souseda rozhodně nenaštvete. Možná si ani nevšimne, že vám před domem parkuje nový vůz a pokud bude mít nenápadnou barvu a plechová kola, obloukem se mu vyhnou i nenechaví spoluobčané. Spíše jej ani nezaregistrují. Nevýhoda či plus? Jak pro koho…

nissan nizsistredni testy  

Testovaná Tiida není zrovna krasavice, design tohoto modelu je hodně konzervativní a tmavě červená barva dělá z vozu smutné ustarané autíčko. A nic na tom nezměnila ani “usmívající“ se přední maska vyzdobená chromovými lištami. Proti minulému testu, ve kterém jsme zkoumání podrobili sedan (http://magazin.auto.cz/testy/nissan-tiida-sedan-1-8-acenta-z-japonska-pres-ameriku-do-evropy.html), jsme tentokrát sedlali hatchback, který by měl českého zákazníka oslovit více. Designem to ale nebude, ani zezadu nevypadá Tiida jako z učebnice moderního designu. Japonský styl prostě zhýčkanému Evropanovi moc nevoní.

Pokud vás nenadchne vnější vzhled auta, v interiéru estetický obrat nečekejte. Vše je sice zpracováno dobře a v béžovém odstínu nechybí interiéru určitá elegance, ale při přímém srovnání s konkurencí Tiida pohoří. Občas si díky hranám připadáte, že jste se ve stroji času vrátili o několik let zpět.

Proč?

Existuje tedy důvod proč vůbec o pořízení tohohle Nissanu uvažovat? Ale samozřejmě. Tím prvním je pohodlí, které vás na palubě po nasednutí čeká. Měkká a rozměrná sedadla určitě patří do pohodlnější poloviny na trhu. Podvozek je taky na měkko, přes nerovnosti vás přenese s noblesou a houpáním, ale o něm až za chvíli.

Tím druhým důvodem je místo na zadních sedadlech. Po posunutí zadní lavice (ano, je posuvná) zcela dozadu se kufr sice zmenší na 300 litrů, ale vaše dlouhonohé kamarádky si v zadní části auta klidně můžou přehazovat nohu přes nohu. A rozhodně se u toho nebudou tísnit.

nissan nizsistredni testy Dalším pozitivem je fakt, že se zadní dveře otevírají v celkem velkém úhlu a ve spojení s (na svou třídu) obrovským prostorem vzadu je nastupování jedná báseň. Všímavý kolega při nastupování poznamenal, že až bude mít po dvou operacích kyčelního kloubu, tak si na ježdění koupí právě Tiidu, protože se do ní nastupuje velice lehce. A to je od něj pro tento automobil velká pochvala.

Do auta se tedy nastupuje pohodlně, ale pokud něco budete dávat do kufru, dávejte si pozor na čelo. Víko se otevírá pouze do výšky 176 cm, takže i průměrný Čech hlavou bude narážet. Tvarování víka také nepatří k nejefektivnějším, ve spodní části se otvor zavazadelníku dost zužuje.

Rozbouřené moře

Podvozek je naladěn měkce. Dokonce velmi měkce. A troufáme si říct, že velmi velmi měkce. Stačí pár zatáček na oblíbené okresce, které nemusíte projet ani moc ostře, a vůz se rozhoupe takovým způsobem, že pasažérům na palubě hrozí mořská nemoc. Jako na rozbouřeném moři. A to nepřeháníme. Takže komu se nechce cestovat k moři, může si houpání na vlnách užívat i u nás. O sportovní jízdě na nevyužívaných silničkách si můžete nechat pouze zdát.

nissan nizsistredni testy  

Na druhou stranu uznáváme, že podvozek naprosto koresponduje s očekáváními, která vzbuzuje vnější vnitřní design. Jestli je toto nezáludné auto pro starší řidiče, kterých je v evropské stárnoucí populaci čím dá více, pak říkáme ano.

Naftový motůrek

Testovaný kousek byl vybaven známým francouzským turbodieselem o objemu 1,5 litru. Motoráři jej naladili na 78 kW, Tiida s ním dokáže jet až 186 km/h a stovkou můžete uhánět již za 11,3 sekundy po rozjedu. Ale to není u tohoto Nissanu až tak důležité. Sportovec to není, nemá na to podvozek, ani motor. Přednosti pohonné jednotky tkví jinde – ve spotřebě. Při reálné stokilometrové rychlosti vám totiž na ujetí sta kilometrů stačí 4,7 litru nafty, při stotřicítce 5,5 litru (motor točí 2050 otáček resp. 2800 otáček za minutu).

Ani s kulturou chodu na tom není dé-cé-íčko špatně, při jízdě na šestku po našich dálnicích si motor příjemně vrní, žádné pazvuky ani chrochtání nejsou slyšet. Jenom zrcátka vydávají dost hlasitý svist a do plynového pedálu se přenášejí silné vibrace. Že by masážní funkce zdarma?

O přenos síly na vozovku se stará šestistupňová manuální převodovka. I přesto, že má šest stupňů, což dneska stále ještě není standardem, jde spíše o slabinu tohoto vozu. Hlavně první dva rychlostní stupně jsou sladěny tak špatně, že na to, aby se dvojka rozumně chytla musíte jedničku vytočit až za tři tisíce otáček. A to není u dieselového motoru cesta k plynulé a úsporné jízdě ve městě. Alespoň že řazení je docela přesné – i když s delšími dráhami.

Za kolik?

Všechny slabiny a nectnosti vozu by se daly překousnout, kdyby Tiida byla za hubičku. Ceníková cena sice stihla v posledních měsících klesnout, přesto se ale zdá být stále ještě vyšší než u masově prodávané konkurence.

Přímý konkurent Toyoty Auris nebo Peugeotu 308 tak uspěje pouze tehdy, když se vypravíte za dealerem Nissanu s cenovými kalkulacemi konkurentů a budete žádat slevu. Je pravděpodobné, že ji dostanete, a proto by měl tento nepříliš rozšířený Nissan zůstat ještě chvíli ve vašem spotřebitelském koši, zejména, pokud je vašemu stylu blízká poklidná jízda nejlépe přímým směrem, jízdní pohodlí, velký prostor nejen do výšky, ale i do šířky a délky. Díky turbodieselové patnáctistovce se mezi plusy Tiidy počítá také příjemná spotřeba a dlouhý dojezd.

nissan nizsistredni testy  

Plusy:

• na svou třídu obrovské místo na zadních sedadlech
• velký vnitřní prostor
• jízdní pohodlí
• odhlučnění motoru

Mínusy:

• jízdní vlastnosti
• odstupňování převodovky
• nastavení teploty pouze po celých stupních
• nemožnost větší individualizace výbavy