TEST Renault Talisman Grandtour dCi 130 Intens – Zlatá střední cesta
Design, interiér
Slovo talisman obecně označuje artefakt, který má svému majiteli přinést štěstí a také jej ochraňovat. Toto slovo coby označení svého velkého modelu jistě nezvolil Renault v roce 2015 pro nástupce Laguny náhodou. Ta sice platí ve své třetí generaci za jeden z nejspolehlivějších automobilů posledních let, avšak přesto nad ni lidé stále ohrnují nos. Holt pokažená pověst zaviněná až příliš velkým počtem dětských nemocí na začátku výroby druhé generace Laguny udělala své.
Nové jméno tak mělo v lidech vyvolat dojem, že Talisman už nemá s Lagunou pranic společného, zvláště když skutečnost vlastně není jiná. Dědictvím Laguny jsou tak pouze základní technická řešení podvozku, včetně dodnes docela unikátního systému řízení všech kol 4Control. A možná ještě základní motor 1.5 Energy dCi, vycházející z řady K9K. Zbytek auta byl v roce uvedení opravdu zcela nový.
Pohodlné, ale vyvolávají pocení
Francouzské vozy vždy vynikaly zvláštním šarmem a také z pohledu kupujícího poměrně bohatou výbavou, za niž se třeba u německých konkurentů připlácelo. Ano, třeba vozy BMW mají skvělé jízdní vlastnosti, jenže v základu jejich kabina připomíná auto tak o dvě třídy nižší. A o úrovni základních sedadel, plochých jak prkno a čalouněných látkou s velkým podílem umělých vláken se také dozvíte spíše z úst běžných kupujících než z novinářských testů. Auta určena pro žurnalisty totiž tato sedadla téměř nemají.
To francouzské vozy mívaly sedadla čalouněná zcela běžně velurem, který u vyšších verzí nahrazovala přírodní kůže. Takto tomu bývalo třeba u první Laguny v roce 1994. Testovaná verze Intens nabízí jako jediná ve standardní výbavě sedadla čalouněná látkou v kombinaci s černou koženkou, z níž jsou bočnice sedadel. Bohužel, látka je tady s velkým podílem umělých vláken, takže pokud jedete delší cestu v letních pařácích, počítejte s možným zvýšeným pocením. Tedy stejně jako ve výše zmíněných základních sedadlech moderních BMW. Řešení existuje v rámci paketů Leather v černé barvě kůže za 70.000 korun, respektive v hnědé za 105.000 korun. S nimi navíc lze mít i odvětrávání sedadel.
Toto je však jediná výtka vůči sedadlům Talismanu. Jak jejich rozměry, tak také tvarování snesou nejpřísnější měřítka. Ani po více než 400 kilometrech nás z nich nebolela záda. V rámci příplatků byla navíc vybavena vyhříváním ve dvou úrovních výkonu, což spolu s vyhřívaným volantem a ostřikovači světlometů vyjde na 10.000 korun v rámci paketu Winter Plus.
Součástí sedadla řidiče je v testované výbavě Intens standardně také elektricky stavitelná bederní opěrka ve čtyřech směrech s masážní funkcí. Za sebe mohu říci, že při řízení je mi toto spíše nepříjemné, než že bych to ocenil. Jedná se o jednodušší systém, využívající právě elektricky stavitelnou bederní opěrku, jaký používají také například vozy Citroën a DS. Bez ohledu na to je to však zajímavý prvek, který jinde moc neuvidíte. Minimálně ne ve standardu prostřední úrovně výbavy.
Standardem je ve výbavě Intens také největší ze tří nabízených displejů multimediálního rozhraní R-Link 2, nabízející úhlopříčku 8,7 palců. Zobrazuje mimo jiné také podklady z navigace TomTom s mapovým pokrytím Evropy. Grafika je skutečně prvotřídní, ovládání po chvíli nečiní potíže ani lidem, kteří běžně nepoužívají tablety. Navíc na rozdíl třeba od Peugeotů nechybí samostatné ovladače topení. Směr proudění vzduchu ale již měníte na displeji, stejně jako třeba vypínáte kompresor klimatizace. Ventilační systém zahrnující standardně dvouzónovou samočinnou klimatizaci zde pracuje ve třech úrovních intenzity.
Pět režimů bez podvozku
Snaha Renaultu nabídnout svému řidiči možnost si vůz nakonfigurovat dle vlastních požadavků má své naplnění v rozhraní Multi-Sense. Pouze v základní výbavě Life za něj připlácíte 5.000 korun, ovšem jeho přítomnost je podmíněna rozhraním R-Link 2. Režimů nabízí Multi-Sense hned pět od komfortního, přes normální či ekonomický, až po sportovní. Po zvolení příslušného se upraví charakteristika pedálu plynu a také účinek posilovače řízení, přičemž v režimu Sport volant poněkud ztuhne. Opticky se dále může změnit vzhled přístrojového štítu a jeho převládající barevné podsvícení. V režimu Sport je rudé, v Normálu modré a ekonomické zase zelené. Toto vše je očekávatelné a ke spokojenosti uživatele.
Tímto ale možnosti nastavení končí. Pokud byste zvolili paket 4Control, který je v Intens za příplatek 40.000 korun a který testovaný vůz neměl, měnilo by se také odpružení vozu, neboť 4Control zahrnuje nejen aktivně řiditelnou zadní nápravu, ale současně také adaptivní odpružení.
Motor, jízdní vlastnosti
Sportování? Co to je?
Testovaný Talisman umožnil poprvé vyzkoušet tento vůz také bez řiditelné zadní nápravy 4Control. Tu mají standardně pouze dvě nejvyšší výbavy Magnetic a Initiale Paris. Pokud opomeneme technickou stránku věci, kdy verze se 4Control používá výrazně odlišnou zadní nápravu (má jinak řešené uložení v karoserii), kterou navíc doplňuje mechanismus natáčení, sestávající se z elektromotoru a spojovacích tyčí řízení, tak hlavní rozdíl je vnímatelný přirozeně při jízdě. 4Control lze mít v Talismanu se všemi motorizacemi s výjimkou základní Energy dCi 110. A dále má 4Control menší palivovou nádrž o objemu 47 litrů namísto 52 litrů u verze bez něj.
První rozdíl při řízení odhalíte už při vyjíždění z řady zaparkovaných vozidel. Obrysový průměr otáčení činí u verze bez 4Control 12,1 m metrů, zatímco s 4Control se sníží na 11,3 metrů. Další odlišnost tkví v počtu otáček volantu mezi dorazy. Verze se 4Control nabízí pouhé 2,4 otáčky, zatímco bez tohoto systému je zapotřebí otočit volantem mezi plnými rejdy 2,8krát.
Pokud jste zvyklí jezdit běžnými auty bez říditelné zadní nápravy, nebudete mít v otázce manévrovatelnosti problém. Většina kupujících tohoto vozu si však 4Control vyzkouší, neboť přičinlivý prodejce jim jízdu v tomto voze velmi rád nabídne. A jistě je následně nechá svézt hned poté s běžnou variantou, a to pak je rozdíl opravdu výrazný.
Pokud opustíme manipulaci s autem ve stísněných prostorách a vydáme se za město, začnou se rozdíly trochu smazávat. Tím nezastíráme, že 4Control má své výhody. Jak je dostatečně dobře známo, v nízkých rychlostech systém zmenšuje poloměr otáčení. Výsledkem jsou rychlejší reakce na řízení, takže třeba prokličkovat různě rozmístěné kanály na vozovce je mnohem snazší s ním než bez něj. Řízení testovaného vozu tak působilo pocitově výrazně volněji kolem střední polohy (rozuměj méně strmým dojmem). Nahlédnutí do interních materiálů Renaultu odhalí, že verze se 4Control používá jiné řízení než varianta bez něj. Obě ale mají elektromechanický posilovač či přesněji jeho elektromotor uložený přímo na něm, tedy dole. Nikoliv na volantové tyči, jako to má například Clio. Jde o obecně lepší a tedy vyspělejší řešení.
S rostoucí rychlostí se zvyšování agility moc nekonalo. Naopak stále převládaly jen průměrné reakce na pokyn volantu. Opět trochu rozdíl v porovnání s verzí se 4Control. V rámci dané třídy a také poslání vozu však toto nelze brát jako nevýhodu. Naopak při přímé jízdě velmi oceníte výbornou směrovou stabilitu, a to i na vjetých kolejích, kde řada jiných aut cestuje ze strany na stranu i vinou agresivnější geometrie přední nápravy s většími negativními odklony kol. Tím se dostáváme k tomu, co umí velký Renault úplně nejlépe, a to je poskytnutí znamenitého jízdního komfortu.
V tomto model drží tradici značky a je to dobře, že Renault se nepropůjčil k „honění“ všech těch německých vozů, které se snaží v řidiči mnohdy zbytečně navozovat až příliš sportovní pocity. Pojezd obouval 18palcová kola s pneumatikami 245/45, která představují prostřední rozměr z nabízených slitinových kol. Pouze 16palcová kola jsou plechová. Ani s nimi vůz na výmolech nebouchal, což platilo i na těch špatně zahloubených. O těch menších jsme skoro ani nevěděli. Kupodivu navzdory spíše jednoduššímu podvozku se povedlo celé šasi solidně odhlučnit.
Toto má ovšem i negativní vlastnost a to jen průměrně přesné řízení a tedy vedení stopy v zatáčce. Rozměrné silentbloky spodních příčných ramen se mnohem snáze deformují při působení odstředivé síly než malé, či přesněji s malou masou pryže. Opět důkaz, že jízdní komfort byl u vývojářů a ladičů podvozku na prvním místě.
Velmi střídmý konzument
Vrcholnou vznětovou motorizací je v Talismanu čtyřválec 1.6 dCi z řady R9M. Díky dvojici turbodmychadel nabízí 118 kW. Bohužel, jakkoliv se jedná o vynikající motor, konkurence je v daném ohledu dále. Verze obraná o jedno turbodmychadlo, kterou jsme testovali, poskytuje průměrných 96 kW při 4000 otáčkách za minutu. Naopak vrchol točivého momentu 320 N.m při 1750/min-1 je vzhledem ke kubatuře velmi solidní hodnotou. Pro srovnání, verze se dvěma turbodmychadly nabízí 380 N.m při stejných otáčkách.
Motor tedy silný je. V Talismanu se však střetává s pohotovostní hmotností 1504 kg, což není rozhodně málo. Z nízkých otáček se navíc sbírá poměrně vlažně, takže jet svižně znamená udržovat otáčky kolem 2000 za minutu. Spíše než dynamika, která vyžaduje častější práci s řadicí pákou, zaujme velmi nízká spotřeba paliva. Na dlouhé cestě s převahou dálnice jsme se dostali na 6,2 litru na 100 km. Jsou však i tací, kteří při snaze o maximálně úspornou jízdu dokázali s tímto Talismanem jet i za 4,5 litru! Palivo tady opravdu pocitově skoro neubývá.
K tichému cestování přispívá nejen nízká hlučnost motoru, ale také dlouhé převody. Při rychlosti 130 km/h tak motor točí na šestý převodový stupeň 2250 otáček za minutu.
Zmínili jsme, že svižnější jízda vyžaduje častější řazení. To je jen průměrně přesné, či spíše s pomaleji pracující synchronizací. Také páka má delší krok, a opticky vzato působí v autě této třídy trochu humpolácky. Rovněž kalibrování spojky znamená, že zejména ze začátku se musíte na rozjezd poněkud více soustředit. Důvodem je velmi krátké záběrové pásmo spojky. Ta tak jakoby měla jen dvě polohy – plně rozpojeno nebo spojeno. Z toho důvodu bychom velmi zvažovali, zda si nepřiplatit 50.000 korun za verzi s dvouspojkovou samočinnou skříní EDC. Z dřívějších testů vozu víme, že jízda s ní je velmi příjemná. Bohužel převodovku EDC lze v kombinaci s tímto motorem mít pouze v testované výbavě Intens. V nižší Zen Renault EDC nenabízí.
Závěr
Závěr
Po třech letech na trhu je Talisman volbou těch, kteří chtějí vůz střední třídy a německá konkurence je buď neoslovuje (Mondeo, Insignia Passat) nebo je na ně příliš drahá (Audi A4, BMW řady 3, Mercedes-Benz třídy C). A japonské vozy (Mazda 6, Toyota Avensis) jsou pro ně zase až moc exotické. Alternativu k Talismanu tak vidíme v novém Peugeotu 508. Vzhledem k jeho sličným tvarům, je však otázkou, zda bude tak praktický jako velký Renault.
Talisman je přesně tím autem, které vás při prvním kontaktu určitě nenadchne v takové míře jako někteří konkurenti. O to více ale oceníte nadčasovost celého vozu, a to nejlépe při každodenním používání. Úplně nejlepší je s autem cestovat na dlouhou vzdálenost. My jsme tak učinili a nebylo toho moc na co si stěžovat. Zejména pokud se nepovažujete za mistry volantu a potřebujete hlavně dojet a v cíli ještě leccos dělat. Největším kladem vozu je kromě praktičnosti vysoce komfortní jízdní projev s velmi nízkou hlučností.
A dále vcelku příznivá cena, navíc odrážející bohatou standardní výbavu, za níž jinde připlácíte. K ještě lepším dojmům si lze vysnít jiný materiál čalounění sedadel a příjemnější spojku s řazením. Oboje je řešitelné, při tom je ovšem třeba počítat s výrazným zvýšením ceny vozu.
Nejlevnější verze modelu | 659.900 Kč (Energy dCi 110/81 kW Life) |
Základ s testovaným motorem | 719.900 Kč (Energy dCi 130/96 kW Zen) |
Testovaný vůz bez příplatků | 779.900 Kč (Energy dCi 130/96 kW Intens) |
Testovaný vůz s výbavou | 859.900 Kč (Energy dCi 130/96 kW Intens) |
Plusy
- Komfortní jízdní vlastnosti
- Nízká hlučnost
- Bohatá výbava v sérii
- Příznivá cena
- Prostornost
- Velmi úsporný motor
- Jednodušší podvozek nehrozí do budoucna drahými výdaji
Minusy
- Průměrně přesné řízení
- Řazení s dlouhými dráhami páky
- Příliš ostře zabírající spojka
- Potah sedel vyvolávající zvýšené pocení
- Chybí samostatná tlačítka směrování vzduchu ventilace
Foto: Ondřej Lilling