Vauxhall 30-98: Britský sportovec slaví století

Vauxhall 30-98 byl odvozen od typu C10 přezdívaného Prince Henry podle slavné alpské Jízdy prince Jindřicha. „Céčko“ je mimochodem považováno za první britský čistě sportovní automobil a důvěrně jej znají zejména sběratelé série Models of Yesteryear značky Matchbox. Vývoj modelu 30/98 trval pouhých 71 dnů a vedl jej Laurence Pomeroy. Vůz debutoval v roce 1913 v závodě do vrchu ve Waddington Fell v hrabství Lancashire, je mu tedy právě sto let. Nejrychlejší čas dne jezdce Higginsona za volantem prototypu znamenal zelenou, šéfové automobilky Leslie Walton a Percy Kidner usoudili, že má budoucnost a sériové výrobě, samozřejmě v tehdejších měřítkách, už nic nebránilo.

Původně byl vybaven čtyřválcem SV objemu necelého 4,53 l s výkonem 66 kW (90 k) a značen jako typ E (v originále E-Type!).V roce 1922 dostal silnější motor s rozvodem OHV, kód OE a mechanické přední brzdy. Ano, do té doby je neměl. Byly pochopitelně ovládány mechanicky. Nový čtyřválec disponoval o něco menším objemem 4,23 l. Z něj poskytoval výkon přes 82 kW tedy 112 koní při maximálních 3300 otáčkách.

Editor časopisu Autocar major L. Ropner si ve svém dopise výrobci stěžoval, že se nedá koupit běžné silniční auto s rychlostí převyšující 100 mil v hodině, tedy 160 km/h. Vauxhall mu tedy postavil dvoumístný exemplář s lehkou karoserií z leštěného hliníku, ale s kompletní výbavou pro provoz na veřejných komunikacích. 28. března 1923 s ním dosáhl tovární testovací jezdec Matt Park průměru 162,026 km/h na jedno letmé kolo. Pak jej předal Ropnerovi, který jej používal nejen k cestám do práce z Yorkshiru do Londýna, ale i k závodění.

Supersport? Něco více, vždyť tehdejší závodní automobily Velkých cen přesahovaly sotva dvoustovku a oficiální absolutní světový rekord ji překročil v květnu 1922. Srovnejte to s jeho dnešní hodnotou – po současných dálnicích nejezdíme 1000 km/h... Autocar pak podrobil tradičnímu silničnímu testu, se kterými tehdy začínal, i standardní 30-98 OE s karoserií Velox. Stovku sice nepřekonal, ale 82,57 mph (necelých 133 km/h) bylo výkonem z říše snů. Ovšem, na rozdíl od zmíněných rekordních speciálů mohl polykat skutečně dlouhé vzdálenosti.

Na britských tratích byl vážným soupeřem tehdejších bentleyů. Triumfem v Le Mans se sice pochlubit nemohl, ale na Ostrovech vítězil, kde mohl. Vauxhall byl vůbec úspěšnou značkou, vždyť vozil vavříny z tehdejších přetěžkých zkoušek vytrvalosti (ano, rally), závodů do vrchu i tratí Grand Prix! Oproti třílitrům W. O. Bentleye, které spatřily světlo světa začátkem dvacátých let, měl 30-98 výhodu, vážil totiž o 400 kg méně. Vyráběl se v období 1913-1927 a během těchto čtrnácti let, pochopitelně přerušených první světovou válkou, vzniklo zhruba 600 aut. Dodnes jich přežily dvě stovky, tedy třetina. Mnoho jich jezdí v Austrálii. Milovali jej totiž nejen v Albionu, ale i „ostří hoši z kolonií“.

Vauxhall se samozřejmě kulaté výročí slavného 30/98 chystá náležitě oslavit. Tovární 30/98 OE268 z roku 1926 se zúčastní vzpomínkové jízdy ve Waddington Fell, pozváno je na pět desítek dalších aut z Británie, Austrálie i USA. Uskuteční se ale rovněž akce na staroslavném autodromu v Brooklands, dále vzpomínková jízda z této trati se zastávkou v sídle firmy Lutonu, či setkání na okruhu v Oulton Parku. Možná se vauxhally objeví i na Festivalu rychlosti v Goodwoodu, ale jejich účast nebyla dosud potvrzena. Majitelé od protinožců se mohou na přelomu října a listopadu svézt na „Thirsty Down Under’ Tour“. Třítýdenní soutěž povede státem Victoria a zavítá také do Tasmánie.