Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Vojenské speciály Tatra: Titus a spol.

Ondřej Pavlůsek
Diskuze (6)
Spojení kopřivnické automobilky s obrněnými transportéry bylo po dlouhá léta vyhrazeno pro slavný OT-64 SKOT, ale dnes využívá techniku značky Tatra celá řada výrobců armádní techniky.


Úvod, Podvozky Tatra 815-7


Tatra byla v minulosti s armádním využitím spojena díky svým nákladním vozidlům a rovněž jako dodavatel komponentů pro OT-64 SKOT, který patřil v době svého zavedení do výzbroje v polovině šedesátých let ke světové špičce ve své kategorii.

V současnosti lze sice OT-64 SKOT považovat za zastaralý a to především díky skutečnosti, že vozidla vyvíjená v padesátých a šedesátých letech nepočítala s ručními protitankovými zbraněmi nebo IED (improvizovanými výbušnými nástrahami) a mají z dnešního pohledu nedostatečnou balistickou ochranu.

Moderní obrněná vozidla se musí vypořádat právě s útoky za pomoci těchto zbraní a v posledních letech proto vznikla v podstatě nová generace, jejíž konstruktéři často sáhnou po osvědčené konstrukci podvozku značky Tatra.

Samotná kopřivnická značka si je této situace dobře vědomá a má ve své nabídce dodávky samostatných podvozků vhodných pro stavbu nejrůznějších speciálů. Zároveň spolupracuje s Nexter Systems na vývoji a výrobě obrněného transportéru Titus. Ten je přitom jen jedním z široké řady obrněných vozidel na podvozku Tatra, což dokazuje výběr v našem malém přehledu.

Podvozky Tatra 815-7

Podvozky Tatra s centrální páteřovou rouro a výkyvnými polonápravami jsou právě díky své koncepci, schopnostem v terénu a odolnosti žádané pro celou řadu jiných aplikací, než jakými jsou nákladní automobily.

Podvozky značky Tatra jsou podle materiálů samotné automobilky využívány zejména pro vojenská vozidla a jsou základem pro obrněné transportéry, vozidla MRAP, velitelská vozidla a řadu dalších.

Kopřivnická automobilka dodává své podvozky zákazníkům podle jejich vlastních specifikací s potřebným počtem náprav, motory a převodovkami dle výběru z vlastní produkce nebo od externích dodavatelů a přípravou pro kabinu.

Struktura podvozku chrání kompletní nástavbu před kroucením a ohybem a prodlužuje tak celkovou životnost vozidla na maximální možnou míru.


Nexter Titus


Nexter Titus

Obrněné vozidlo Nexter Titus je výsledkem spolupráce společnosti Tatra Trucks a Nexter Systems. Základem stroje je podvozek tatrovácké koncepce s centrální nosnou rouro a nezávisle výkyvnými polonápravami se vzduchovým odpružení. Při jízdě po silnici je konfigurace vozidla 6x4 a v terénu pak 6x6. Pro zajištění co nejlepší manévrovatelnosti je řízena první a poslední náprava a průměr zatáčení je 13 metrů.

K pohonu stroje s celkovou délkou 7,72 m, šířkou 2,55 m, výškou 2,73 m a pohotovostní hmotností 17 tun, resp. celkovou hmotností až 27 tun slouží motor o výkonu až 405 kW ve spojení s automatickou šestistupňovou převodovkou.

Titus je schopen jízdy rychlostí až 110 km/h a bez přípravy se může brodit vodním tokem o hloubce do 1,2 m. Výrobce uvádí stoupavost 60 %, boční náklon 30 % a schopnost překonat kolmý stupeň o výšce 700 mm.

Standardem jsou pneumatiky 16.00 R20 se systémem centrálního dohušťování a dojezdovými vložkami při defektu nebo průstřelu. Samozřejmostí je balistická ochrana, které je modulární a může dosáhnout úrovně 2-4 podle normy STANAG 4569. Odolnost proti minám je na úrovni 4a-4b. Vozidlo odolá výbuchu IED až do 150 kg ekvivalentu TNT. K dispozici jsou aktivní i pasivní ochranné systémy.

Titus může být osazen kteroukoli z moderních dálkově ovládaných zbraňových stanic a širokou paletou zbraní zahrnující vše od kulometů ráže 7,62 mm přes 20 mm kanóny až po 40 mm granátomety. Systémy vozidla jsou plně integrovány s moderními C4I systémy a sítěmi.

Standardem je tříčlenná osádka, kterou tvoří velitel, střelec a řidič. V zadní části vozidla je pak prostor pro desetičlenný výsadek. V případě potřeby může být posádka zredukována na pouhé dva členy, čímž vznikne dostatek místa pro výsadek dvanáctičlenný. K dispozici je široká paleta verzí od klasického bojového vozidla pěchoty přes velitelské vozidlo, obrněnou ambulanci až po spojovací, opravárenská a evakuační vozidla.


SVOS VEGA


SVOS VEGA

SVOS, spol. s r.o. Přelouč si vybudovala velmi slušnou pověst v oblasti obrněných úprav civilních automobilů a vyrábí i pancéřování pro Armádu ČR. Vrcholem její produkce je vozidlo nazvané VEGA (Vehicle with Enhanced Ground performance and Armour protection), jehož základem je dvounápravový podvozek Tatra 815-7 s centrální nosnou rouro a nezávisle výkyvnými polonápravami se vzduchovým odpružení, umožňujícím měnit světlou výšku v rozsahu 215 mm, a to i během jízdy.

K pohonu stroje s celkovou délkou 7025 mm, šířkou 2590 mm, výškou 2950 mm a pohotovostní hmotností 15 tun, resp. celkovou hmotností až 19 tun slouží motor Cummins o výkonu 306 kW ve spojení s automatickou šestistupňovou převodovkou Allison. K dispozici má být i provedení se vzduchem chlazeným motorem Tatra T3C-928-81 a výkonem 270 kW.

Vega zvládne jízdu rychlostí až 110 km/h a bez přípravy se může brodit vodním tokem o hloubce do 1,2 m. Výrobce uvádí přední nájezdový úhel 27 stupňů a zadní nájezdový úhel 44 stupňů, boční náklon může být až 45 stupňů. Vozidlo překoná příkop široký 1000 mm a kolmý stupeň o výšce 600 mm.

Použity jsou pneumatiky 16.00 R20 se systémem centrálního dohušťování a dojezdovými vložkami při defektu nebo průstřelu. Modulární balistická ochrana se pohybuje v úrovních 2 až 4 podle normy STANAG 4569. Odolnost proti minám je na úrovni 4 podle stejné normy. Vega má odolat i explozi IED s 50 kg TNT ve vzdálenosti pěti metrů.

V základním provedení představuje VEGA obrněný transportér, který je vedle řidiče a spolujezdce připraven přepravit sedm vojáků. K dispozici má být ovšem i další řešení interiéru pro až dvanáctičlennou posádku.

SVOS, spol. s r.o. Přelouč uvádí, že VEGA může být díky své modulární konstrukci dodána i jako vozidlo pro sledování bojiště s řadou senzorů, vozidlo bojové podpory, které má otevřenou korbu, ambulance, přepravník kontejnerů a zásahový policejní speciál.


Tatrapan


Tatrapan

V polovině osmdesátých let dvacátého století se rozběhl vývoj univerzálního obrněného vozidla s označením Tatrapan 6x6, na němž spolupracoval VÚ 010 Vyškov, slovenské strojírenské závody Detva a ZŤS VVÚ z Martina. První prototyp byl zástupcům československé armády v roce 1990, ale tehdejší politická situace nebyla nakloněna nákupu nového armádního vybavení. Po rozdělení federace se vývoji Tatrapanu dále věnovaly slovenské společnosti a v současnosti je hlavní projektantem a vlastníkem dokumentace VÝVOJ Martin a.s.

Tato společnost v současnosti nabízí Tatrapan 6x6 a Tatrapan 8x8. V prvním případě se jedná o nejnovější evoluci obrněného transportéru z devadesátých let, zatímco v tom druhém jde o nosič kontejnerů.

Tatrapan 6x6 postaven na podvozku Tatra 815 s řízením dvojice předních náprav. Stroj dlouhý 8460 mm, široký 2500 mm a vysoký 2895 mm má pohotovostní hmotnost 21,25 tun a k jeho pohonu slouží 19-litrový dvanáctiválec Tatra o výkonu 263 kW, resp. u modernizovaných exemplářů Deutz BF6M 1015C s výkonem 302 kW.

Pro verze s motorem Tatra je uváděna maximální rychlost 80 km/h a schopnost brodění bez přípravy do hloubky 1,4 m. Dojezd vozidla se má pohybovat okolo 1000 km. Podvozek Tatrapanu 6x6 je vybaven jedním mezinápravovým a třemi nápravovými diferenciály s uzávěrkou. Samozřejmostí je pro tento stroj systém centrálního dohušťování pneumatik.

Tatrapan 6x6 zachovává koncepci nákladního automobilu s kabinou, v níž je řidič spolu s velitelem vozidla a skříňovou nástavbou, kterou lze upravit a vybavit pro nejrůznější účely. Skříňová nástavba je řešena jako autonomní celek a lze ji nahradit jinou. Celý proces výměny nemá trvat déle než 60 minut.

V základním provedení se jedná o obrněný transportér, který může vedle řidiče a velitele přepravit až 14 vojáků. Pancéřování odolá střelám ráže 7,62 mm, střepinám z granátů a podvozek má ochránit posádku před výbuchy min. Součástí výbavy je filtro-ventilační systém. Vedle obrněného transportéru je Tatrapan 6x6 k dispozici i ve velitelském, hlídkovém, zdravotnickém a policejním provedení.

Tatrapan 8x8 nosič kontejnerů využívá čtyřnápravový podvozek Tatra 815-7 v kombinaci se vznětovým motorem o výkonu 300 kW. Výrobce uvádí, že tento stroj dosahuje maximální rychlosti 113 km/h, má dojezd 800 km, překoná příkop o šířce 2200 mm, brodí se do hloubky 1200 mm a má nájezdové úhly 45 stupňů vpředu a 32 stupňů vzadu.

Posádka může počítat s balistickou ochranou kabiny v úrovni 2, resp. 3 v případě jejího dodatečného vybavení keramickými pláty podle normy STANAG 4569. Nosič je schopný přepravovat standardní kontejnery ISO 1D, 1DPS, 1DPL a 1C včetně kontejnerů se specializovaným obsahem.


Avibras


Avibras

Kvality podvozků značky Tatra neoceňují pouze evropští výrobci, ale od roku 2008 spolupracuje kopřivnická automobilka i s brazilským výrobcem raketové techniky a obrněných vozidel Avibras.

Brazilská společnost Avibras Indústria Aerospacial prozatím pro svou širokou paletu obrněných a speciálních armádních vozidel využívá podvozky s konfigurací 4x4 a 6x6 v kombinaci se vzduchem chlazenými motory a převodovkami Tatra.

Dvounápravové podvozky jsou využívány za základ pro obrněné transportéry, upravené pro plnění nejrůznějších úkolů od přepravy vojáku přes pozorovací a velitelská až po záchranná vozidla, zatímco třínápravové podvozky jsou použity jako nosiče raketových systémů země-země nové generace.

Za pancéřovanou kabinou těchto šestikolových speciálů je v současnosti podle dostupných informací usazen raketomet Astros Mk6 se střelami AVMT-300, schopnými zasáhnout cíle ve vzdálenosti od devíti do 300 km.


IMI Wildcat


IMI Wildcat

Izraelská společnost IMI (Israel Military Industries) je rovněž jednou z řady firem, které za základ svého obrněného vozidla využila podvozek Tatry 815. Její stroj pojmenovaný Wildcat byl poprvé představen v roce 2007 a stal se údajně prvním kolovým obrněným transportérem, který odolal zásahu reaktivním protitankovým granátem RPG-7, vyvinutým na počátku šedesátých let dvacátého století v Sovětském svazu a dnes rozšířeným do více než 40 zemí.

Základem pro Wildcat je dvounápravový podvozek tatrovácké koncepce s centrální nosnou rouro a nezávisle výkyvnými polonápravami s rozvorem 3660 mm. K pohonu stroje s celkovou délkou 7153 mm, šířkou 2500 mm, výškou 2690 mm a pohotovostní hmotností 11,4 tun, resp. celkovou hmotností až 18,5 tun slouží motor Cummins o výkonu 239 kW ve spojení s automatickou šestistupňovou převodovkou Allison.

Wildcat je schopen jízdy rychlostí až 108 km/h a jeho dojezd se pohybuje okolo 700 km. Výrobce uvádí stoupavost 60 %, boční náklon 30 %, schopnost překonat kolmý stupeň o výšce 406 mm a příkop o šířce 900 mm.

IMI nabízí pro Wildcat tři stupně balistické ochrany. V první případě s označením Kit A splňuje třetí úroveň normy STANAG 4569 a odolá střelám do ráže 7,62 mm. Provedení Kit B odpovídá čtvrté úrovni normy STANAG 4569 a je připraveno odolat střelám do ráže 14,5 mm. Kit C pak přidává odolnost proti již zmiňovanému RPG-7.

V základním provedení je Wildcat připraven v přední kabině přepravit tříčlennou osádku, zatímco v zadní části vozidla je prostor pro devět plně vyzbrojených vojáků. Vedle této standardní verze pak IMI nabízí i řadu dalších variant jako je velitelská, průzkumná, zdravotnická, pro přepravu kontejnerů nebo policejní.


Zobrazit celý článek
Ondřej Pavlůsek
Diskuze (6)
6. 4. 2016 19:22
Dik za clanek
Nevedel jsem ze existuje tolik verzi. Nektere vypadaji ekonomicky, spise do Evropy na presuny materialu, poslat mne do Afganistanu, bral bych z toho jednoznacne Titus. Jinak jsem si uz davno rikal proc Tatrovka nevezme plany od Dakarske ctyrkolky, nezmensi je o tretinu a nehodi na trh cesky Hummer. Ted kdyz na ty stroje koukam, zacina mne byt jasne, ze by to byl nesmysl, protoze v soucasnych konfliktech je treba neco co vazi 20 tun a vydrzi to co kdysi tank.
6. 4. 2016 17:32
Re: skvely clanok
Hej, som si zaspominal! Na jednom z tych strojov som pracoval...
6. 4. 2016 14:54
Re: OT-64 SKOT - podvozek
Ano, máte pravdu, jen je potřeba poznamenat, že výkyvné polonápravy mají větší světlost (průchodnost), než lichoběžníkové, kde spodní rameno je pod osou hnacího hřídele. Výkyvně jdou navíc udělat i nad středem kol (jako měly např. T805).

Změna styčného rozchodu u výkyvných polonáprav lze výrazně zmírnit udržováním kývání kolem svislé polohy kola (např. vzduchovými měchy, jak to dělá Tatra dnes) - a to pro silnice. Je tu však možné použití i pro terén, kdyse tento účinek měchů zmenší, aby se mohla více projevit výhoda polonáprav.

PS: T77, 87 a 97 měly nastavením pérování a jeho proměnné tuhosti zadních výkyvných polonáprav toto kývání kolem svislé polohy kola uděláno - velmi dobře to kompenzovalo jejich přirozenou přetáčivost (na suché vozovce až zázračně).
Avatar - Barry Lyndon
6. 4. 2016 00:00
Re: OT-64 SKOT - podvozek
přesně tak. A jen dodám, že by lichoběžníkové nápravy ve stylu Ginafu (klidně i v kombinaci s centrální nosnou rourou) slušely i Tatře. Výkyvné polonápravy jsou přežitek z první poloviny minulého století a objektivně vzato nemají na silnici co dělat (ničí asfalt daleko více než běžné kamiony)
5. 4. 2016 14:18
OT-64 SKOT - podvozek
Je dobré dodat, že OT64 měl (4) lichoběžníkové nápravy, nebyl to tedy v pravdě podvozek Tatra s výkyvnými polonápravami.