Vybrzďovači mezi námi: Co dělat, když před vámi někdo zadupne brzdy?

Každý má někdy „den Blbec“, kdy stačí špatný telefonát s manželkou nebo stres, a nechá se unést k agresivitě za volantem. Třeba se rozhodne pomstít šoférovi, který ho předtím blokoval pomalou jízdou. Tedy ho předjede a zašlápne vší silou brzdový pedál. Už jsme dokonce slyšeli o chytrácích, kteří jen rozsvítí brzdová světla a tím donutí šoféra za nimi brzdit.

Každý by ale měl mít nějakou záklopku, hranici, co nepřekročí. S tím se s námi vítá Marek Kohoutek, mladý instruktor bezpečné a defenzivní jízdy na mosteckém polygonu.

Dnes jsme za ním přijeli na sever Čech s přímočarým požadavkem: Nauč nás, jak se připravit na to, že nás někdo vybrzdí! Marek chvíli dumá, rozpoznat takový úmysl podle něj není lehké. Ale vzápětí vystřelí základní pravidlo: „Musíte se věnovat řízení!“ Hned dodává, že všechno se skrývá v provařeném termínu „defenzivní jízda“. Používá se ale často a nikdo už neví, co vlastně obnáší. Patří sem schopnosti, které zachraňují životy. Třeba dovednost hledat neustále únikové zóny. Místa, kam poslat auto, kdyby se něco stalo. Spadá tam i správná jízda v pruhu, na což se hodně zapomíná.

„Nechápejte to jako dogma, ale i při jízdě na dálnici byste se měli držet u pravé čáry. Získáte tak prostor vlevo, kam manévrovat. Navíc ho tím dáváte ostatním, mohou tam bez následků napravit svou hrubou chybu typicky při předjíždění nebo nouzovém brzdění,“ vysvětluje Marek s tím, že si tak vytváříme prostor na reakci, pokud se nás někdo pokusí vybrzdit.

Za vybrzdění auta na dálnici D1 si muž odpyká šest let vězení

V zásadě ale platí jen tři varianty řešení takové situace, které vidíte v rámečcích. Za volantem redakčního rapidu seděly čerstvé řidičky Radka a Adélka, na nichž jsme si chtěli ověřit, jak takový rychlokurz zvládnou.

Co dělat v případě vybrzdění

A: Počítat s tím dopředu a ubrzdit to

„Když přede mnou někdo krizově brzdí, musím to umět taky,“ říká instruktor Marek s tím, že to pochopitelně platí i pro případy vybrzďování. Je ale potřeba s tím dopředu počítat. Agresor totiž ví, co udělá, jenže vy potřebujete čas navíc na adekvátní reakci. Základem je bezpečná vzdálenost. „Když mě někdo předjede, už si dělám distanc. Většinou nezadupne brzdu hned,“ radí instruktor. Ukazuje nám to na našich dvou mladých figurantkách, které při prvních pokusech na vodní stěně nikdy nestihnou zastavit. Předvádějí tím typickou reakci většiny šoférů, kteří se bojí pořádně vší silou dupnout na brzdu. „Čím je pedál tvrdší, tím víc na něj musíte tlačit,“ volá na ně do vysílačky. Nakonec to Radka s Adélou bravurně zvládají.

B: Pokusit se vyhnout

Logická rada, v praxi ale nejkomplikovanější. „Nemáte totiž obvykle čas hledat si únikovou zónu. Pokud strhnete volant a vyletíte do krajnice, můžete narazit do stromu. Špatná je i snaha objet agresora v protisměru, kde může být další auto. Pak budou následky daleko horší,“ krčí Marek rameny. Vzápětí nám to slečny dokazují, když se při snaze o vyhnutí se překážce strefují přímo do vodní stěny, která simuluje druhé auto v protisměru. Agresor by v takovém případě vyvázl z pokusu o vybrzdění bez poškození, zato dívky by způsobily nehodu s vážnými následky. Takže takhle tedy ne! Po nějaké době i tohle zvládají. Nakonec ale musíme dát za pravdu instruktorovi, že bez znalosti konkrétní situace nelze toto řešení vždycky poradit.

Z: Řízeně nabourat

Marek schválně tuto variantu označil až posledním písmenem abecedy coby symbolem krajní varianty. Podle situace by ji ale preferoval nad strhnutím volantu naslepo. Jak to správně udělat, učí na kurzech osobně, a nerad vysvětluje na dálku bez kontaktu s posluchačem. Dají se tak minimalizovat škody či smrt tím, že třeba nešikovným nárazem pošlete jiného účastníka do protisměru. Vždycky radí trefit auto co nejvíc rovnoměrně, aby náraz pohltily deformační zóny. Zaslouží si to ale speciální článek, který chystáme do jednoho z příštích čísel. Figurantky si tuto

variantu vyzkoušely mimoděk, když se neúspěšně snažily za vybrzďovačem zastavit. Není to ale dobrý pocit…

Za vybržďování osmiletý trest? Je to prý vydírání se zbraní!

Jak dokázat vybrzďování

1. Přivolejte policii Pokud jste v důsledku agresivity jiného účastníka provozu havarovali, nebo se vám třeba poškodil při prudkém brzdění náklad, vznikla vám tím škoda a doporučujeme přivolat k vyšetření policii. Už proto, že viník obvykle ujede.

2. Shánějte svědky Netečnost okolí je bohužel fenoménem dneška. Aktivně proto oslovujte další účastníky a diváky, aby podali svědeckou výpověď.

3. Sbírejte důkazy svépomocí Foťte, filmujte, shánějte důkazy od ostatních řidičů z palubních kamer. Všechny mediální případy vybrzďování z poslední doby by zapadly, pokud by je nikdo nezaznamenal!

Pro děti jsou příkladem rodiče

Dopravní psycholog Michal Walter radí nedráždit agresora a v případě nutnosti přivolat policii. Ptali jsme se doktora, jehož články můžete najít i na jeho webu dopravnipsychologie.net, jak se zachovat, pokud nás někdo chce vybrzdit.

Podle čeho mohu odhalit rizikového řidiče, který se mě chystá vybrzdit?

Nelze pokaždé odhalit rizikové řidiče, protože mnozí z nich jednají impulzivně a reagují na podněty z okolí, které jsou pro ně takzvaně startovací: například problikání, troubení a podobně. V praxi to znamená, že to může přijít jako blesk z čistého nebe. Většinou se prezentují rychlou a bezohlednou jízdou, doporučuji uhnout ke krajnici a nezávodit s nimi. Jinak nedráždit, chovat se za všech okolností klidně a rozvážně.

Jak se mám zachovat, aby mě neohrozil, když už odhalím jeho chování jako rizikové?

Přejít do pasivity, nereagovat na verbální útoky či gesta, nechat agresora, ať si „vypustí páru“. Pokud útoky pokračují a jsou ohrožující třeba i fyzicky, v každém případě se zamknout v autě a přivolat Policii ČR. Záznam z palubní kamery se může hodit jako důkaz.

Jde o nový trend, na kterém mají podíl i média, nebo to odráží celkové zhrubnutí společnosti?

Obojí je pravdou, medializace je velmi potřebná a užitečná. Média by se však měla také soustředit na dozvuky těchto případů, informovat čtenáře, posluchače a diváky o tom, jak byl případ uzavřen u soudu. To by mělo mít alespoň částečný odstrašující účinek. Zhrubnutí společnosti je smutným faktem, ale vyplývá z toho, že kdo by měl jít příkladem, sám se chová hrubě. Významným příkladem jsou pro děti i dospívající jejich rodiče.

Mají soudy trestat tvrdě vybrzďování, ačkoliv jde obvykle o chvilkový zkrat jinak bezúhonných jedinců?

U těžkých případů vybrzďování s nehodou a zraněním či smrtí nastupují znalci z oboru psychologie či psychiatrie, kteří odborně posoudí osobnost pachatele včetně motivace jeho konkrétního chování a jednání před nehodou. Soud by k tomu měl přihlédnout. Znalec by měl posoudit, zda se skutečně jednalo o chvilkový zkrat pod vlivem okolností, nebo zavedený způsob jednání, který má zdroj v patologické osobnosti a je v podstatě standardní.