Za kolik tankujeme v roce 2015: Lépe už bylo

Tak hezky se to četlo! Když jsme počátkem února v hlavním tématu Světa motorů 7/2015 zkoumali, proč se na českých pumpách tak liší ceny benzinu, čerpali jsme na stanici Tank Ono v Kojeticích-Tůmovce litr nafty za 26,90 Kč.

Minulý týden jsme se na stejnou benzinku vydali znovu a našli na stojanu cenovku 29,50 Kč. Taková změna za pouhých 25 dní! Jde o hodně křičící zdražení. Průměrně v Česku stoupl benzin za tu dobu zhruba o korunu, nafta o něco víc.

Vězí za tím růst cen ropy – ta se v půlce února dostala letos poprvé přes šedesát dolarů za barel. Ale nejde zdaleka jen o ropu.

Další faktorem jsou třeba dobré výsledky zemí EU z konce roku 2014. A pak samozřejmě stále oslabená koruna vůči dolaru.

Taková kombinace je smrtelná. Naštěstí zásoby ropy ve světě jsou stále rekordně vysoké, což by mělo brutálnímu růstu cen v Česku zabránit. Zdá se tedy, že současný stav pod 31 korunami za litr by mohl zůstat i na jaře.

Velký sen řidičů, že se v Česku po nadějném lednu najdou čerpačky, které srazí ceny až k 25 Kč za litr, se však rozplynul.

svetmotoru

Ač ropa zlevní o polovinu, paliva jen o desetinu

Kde se zasekl sen českých řidičů, že by cenovky u českých čerpaček mohly spadnout až k 25 Kč? To jsme probírali s Lukášem Váchou, analytikem společnosti Conseq Investment Management.

Byl sen o pětadvaceti korunách vážně nereálný?

Bohužel ano. Když jsme se v Česku na přelomu let 2008 a 2009 ocitli na pětadvaceti korunách, vládla mnohem lepší situace. Spotřební daně, které tvoří cenu ze čtyřiceti procent, byly nižší. DPH taky. Navíc ropa tehdy spadla až k hranici čtyřiceti dolarů. Když tato čísla promítneme do složení cen pohonných hmot, dospějeme k závěru, že dnešní cena je přibližně stejně férová jako ta před šesti lety.

Při našem mapování cen začátkem února skoro na všech čerpačkách stál litr benzinu i nafty stejně. Nyní je diesel dražší. Čím to je?

Je to na první pohled paradox, že? Vždyť nafta má o dvě koruny nižší spotřební daň, za normálních okolností by tedy měla být naopak o něco levnější

než benzin. Jenže zatímco benzin tankují hlavně osobní a soukromá auta, nafta pohání především nákladní a firemní vozy. V české ekonomice se

jí spotřebuje mnohonásobně více než benzinu i proto, že nachází uplatnění nejen v dopravě. Vývoj její ceny je tedy více spjat s celkovým vývojem ekonomiky. U stojanů pak ceny nafty více ovlivňují i relace českých cen proti zahraničním pumpám.

Je tedy k řidičům benzin vstřícnější?

Pokud to tak chcete nazvat, proč ne. Protože se benzin spotřebovává spíš jen v dopravě, je jeho spotřeba řádově nižší než u nafty. Zato jeho cenu více než u nafty ovlivňují sezonní vlivy – známe například dražší léto, kdy se jezdí na dovolené. Samozřejmě velkou roli hraje i fakt, jak hluboko mají soukromí spotřebitelé do svých peněženek.

Jak moc tedy může ropa ceny obou paliv ovlivnit?

Vlastní pokles částek za ropu o padesát procent v druhé polovině loňského a na počátku letošního roku disponuje reálným potenciálem ovlivnit cenu

paliv v konečném důsledku jen o deset patnáct procent. Je třeba si také uvědomit, že se na komoditních trzích obchoduje v dolarech. Když tato měna

proti koruně posiluje, paliva v korunách zdražují, přestože jejich dolarová cena zůstává stejná. Platí to samozřejmě i naopak.

Jak moc ovlivňují ceny obchodní marže?

Často slouží jako krátkodobý polštář pro vyrovnání náhlých výkyvů. V negativním významu jsme si to vyzkoušeli v lednu, kdy po prudkém poklesu ceny ropy na světových trzích docházelo k poklesu cen u stojanů pomaleji poblíž frekventovaných silničních tahů.

Proč?

Poptávka motoristů je tam méně citlivá, neb neradi sjíždějí z dálnice. Tankuje tam navíc tranzitní nákladní doprava. Nutno ale přiznat, že to v minulosti

fungovalo i naopak. Tedy že snížení marže alespoň částečně a krátkodobě kompenzovalo růst ceny – zejména v období poklesu a stagnace domácí

ekonomiky, kdy měli motoristé do kapsy ještě hlouběji než nyní.

V době zdražování paliv lidé myšlenkami zavadí o alternativní paliva jako CNG či LPG. Jak se na ně díváte?

Podle mého názoru se jedná pouze o mezikrok. Motory takových aut pracují na totožném principu jako ty na benzin a naftu. Účinnost není větší, jejich výrobci pouze využívají skutečnosti, že tato paliva jsou méně zatížena spotřebními daněmi. Jejich perspektiva tedy stojí a padá s vůlí politiků, a takto se nikdy žádná reálná inovace neprosadila. Skutečnou alternativou pro pohon aut bude pravděpodobně až elektřina, a to ať už z baterií nebo vodíkových článků. Ale kdo ví, třeba se pletu a za pár let budeme jezdit úplně jinými dopravními prostředky.