Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Za volantem BMW M 535i: „EmPětka“ pro chudé

Tomáš Dusil
Diskuze (53)
Legendární sportovní sedan BMW M5 slavil premiéru ve druhé generaci řady 5 známé jako E28 v roce 1985. Přibližně o rok dříve ale vyjela slabší verze M 535i, která je dnes dokonce vzácnější. A právě tento vůz jsme krátce vyzkoušeli.

Možnost usednout za volant druhé generace BMW řady 5 se nenaskýtá příliš často. A když je to navíc exemplář na jehož karoserii se skví slavné písmeno „M“, označují divizi BMW Motorsport, je jasné, že na tohle svezení nepůjde jen tak zapomenout.

Tři převodovky

Zkoušený vůz patří Hubertovi Musialovi, jenž se v rámci firmy Gruppe-H zabývá youngtimery a vše co s nimi souvisí. „Auto vlastním asi dva roky. Vyrobeno bylo v listopadu 1986 a jako nové prodáno ve Švýcarsku,“ vypráví Hubert příběh svého výjimečného auta. A dodává: „Od Švýcara jej následně koupil Němec, který shodou okolností pracoval v BMW. Vůz mi prodal na nátlak své manželky, jež chtěla nové auto.“ Německý majitel na autě nechal udělat celolak. Jinak je vůz v původním stavu. „Nic není vyvařované, pouze se měnily běžné mechanické spotřební díly,“ dodává Hubert. Krásné BMW M 535i totiž za uplynulé tři dekády stihlo ujet pouhých asi 155.000 km. Podle Huberta Musiala velká část prvních kupujících vozu M 535i volila samočinnou čtyřstupňovou převodovku od ZF. Na výběr ovšem byly také dva „pětikvalty“.

Hubertovo auto využívá standardní pětistupňovou skříň taktéž od ZF, která vyniká poněkud delšími převody. S ní se vůz hodí pro běžné cestování se sportovní příchutí. Pro zákazníky, kteří požadovali více dynamiky, mělo BMW v rámci příplatkové výbavy rovněž pětistupňovou skříň, ovšem od Getrag. Kromě kratších převodů se chlubila zajímavostí v podobě řazení zpátečky tam, kde je obvykle jednička. Ta se tak volila „k sobě dozadu“, tedy jako normálně dvojka. Stejnou převodovku mají též vozy BMW M3 E30 či rychlé mercedesy 190 se 16ventilovými motory.

Vše pro řidiče

Nová auta jsou skvělá. Leč věřte nebo ne, mnohem raději se svezu vozem staršího data narození. Po usednutí za volant ani nemáte pocit, že tohle BMW má už tři křížky na krku. Ergonomie je i díky palubní desce s výrazně natočenou střední částí k řidiči bez výhrad. BMW E28 bylo v roce 1981 po kupé řady 6 (E24) a první sedmičce (E23) teprve třetím bavorákem, který vynikal tímto později tolik skloňovaným uspořádáním kabiny. Předchozí „pětka“ E12 tento koncept ještě nenabízela.

Zkoušený vzorek byl obdařen střední výbavou. Nechyběla proto vynikající sportovní přední sedadla, u nichž se dal mimo jiné prodloužit sedák. Dále elektricky ovládaná přední okna či zrcátka a také sportovní volant M-Technik 1. Přísun čerstvého vzduchu do kabiny zajišťoval mimo jiné „šíbr“. Leč třeba klimatizace či palubní počítač v „menu“ nebyly. Volant stavitelný výškově se mi zdál být v nejvyšší poloze trochu „naplocho“, ale nic hrozného. Zato pedály našly své místo stejně jako řadicí páka přesně tam, kde jsem je očekával. Originální kulisa řazení se vyznačuje delšími drahami páky. Tady však byl její krok až nezvykle krátký, navíc řazení kladlo při zasouvání do jednotlivých poloh odpor, takže do pověstné hladkosti převodovek vozů BMW mělo daleko. „Namísto originálu je instalována sada pro zkrácení drah řazení UUC,“ vysvětluje Hubert. S fotografem jsme se shodli, že bychom raději originální, které nám k takto starému autu pasuje více.

Jízda v M 535i je i přes sportovní ambice nečekaně plavná. Vůz se přes výmoly nese s lehkostí, navíc i karoserie působila subjektivně jako docela tuhá. Právě její tuhost pro mě byla asi největším překvapením.

Musíte jej točit

Naproti tomu motor dost trpěl snad až příliš dlouhými převody. S výše zmíněnou sportovní převodovkou by to bylo jistě lepší. Ač šestiválec rychle reagoval na přidání plynu a ochotně se vytáčel, dotočit jej třeba na trojku do červeného pole znamenalo mít dlouhou „rozjezdovou dráhu“. Pětka nabízela sice přímý záběr, tedy převod 1:1, což na první pohled slibuje mnohé, leč stálý převod byl se svými 3,07:1 těžší než u současných přeplňovaných dieselů. Jenže ty mají nepoměrně více newtonmetrů, navíc vrcholících při mnohem nižších otáčkách… I tak byla radost honit tenhle motor po ciferníku otáčkoměru. Co v šestiválci, je předvedl skutečně až když se rafička otáčkoměru přehoupla přes 4000, ještě lépe přes 5000/min-1.

V první polovině otáčkového spektra působil sice příjemně dynamicky, leč nic víc. I tak to byla požitek, neboť motor nabízel neskutečně hebký chod. Tak jak to umí jen řadové šestiválce. Má to své technické opodstatnění. Takto koncipované agregáty jsou přirozeně nejlépe vyvážené. Proto motory „R6“ běží ještě kultivovaněji, než vidlicové šestiválce. Ty na druhou stranu asi lépe spolupracují z nízkých otáček, byť toto může ovlivňovat celá řada věcí. Třeba zdvihový objem, poměr vrtání válce vůči zdvihu pístu, či použití sacího potrubí s proměnnou délkou či efektem rezonančního plnění. A dále kupříkladu proměnné časování rozvodu. Nic takového motor M30B35 zkoušeného „bavoráku“ nenabízel.

Do zatáček přesně a stabilně

BMW M 535i dodnes nabízí velmi dobré jízdní vlastnosti v zatáčkách. Byť samozřejmě záleží na povrchu. Na mokru to asi nebude tak žhavé, jako na suchém drsném asfaltu. Řada E28 ještě nevyužívala koncepci s motorem posunutým výrazně vzad pro lepší rozložení hmotnosti. To BMW uplatnilo až u následující generace E34. Řízení ovšem vynikalo solidní přesností. Na počáteční otočení volantem vůz reagoval pocitově méně ochotně, leč s dalším zvětšováním úhlu se příď začala překvapivě rychle přitahovat k vnitřnímu okraji zatáčky. Mezi plnými rejdy bylo třeba otočit 3,5krát volantem při převodu maticového řízení s oběhem kuliček ve střední poloze pouhých 13,5:1. Neotáčivost tak byla solidně potlačena. Samozřejmě u vozu této koncepce a výkonů lze vyvolat i přetáčivé chování při jízdě zatáčkou, ovšem to jsem z pochopitelných důvodů nezkoušel. Při předpisovém nájezdu je projev vždy lehce neotáčivý, nabízející správný mix mezi agilitou očekávanou díky použité koncepci a stabilitou, potřebnou pro rychlou jízdu.

Od M 535i k BMW M5

Historie rychlých BMW řady 5 se začala psát v roce 1980, kdy BMW uvedlo stroj pojmenovaný úplně stejně jako ten náš: M 535i. Tehdy šlo o teprve druhý počin divize BMW Motosport, prvním bylo superkupé M1 s motorem uprostřed vyrobené v pouhých 250 exemplářích. Původní M 535i byla ještě zástupcem první generace řady 5, tedy E12. A parametry nabízel tento vůz obdivuhodné. Vždyť výkon činil 160 kW, tedy stejně jako u pozdější vyzkoušené M 535i na bázi E28. Z toho by se dalo usuzovat, že mají obě generace těchto vozů shodnou pohonnou jednotku. Tak tomu ovšem není. M 535i E12 poháněl řadový šestiválec známý jako M90. S vrtáním 93,4 mm a zdvihem 84,0 mm disponoval objemem 3453 cm3. Hlava se vyznačovala rozvodem OHC a 12 ventily. O dodávku paliva se staral systém Bosch L-Jetronic. Naproti tomu M 535i E28 vozí pod přední kapotou motor M30 o objemu 3430 cm3 (vrtání 92 mm, zdvih 86 mm) a vstřikování Bosch Motronic. Šestiválce M30 se vyráběly v letech 1968 až 1994. Naproti tomu agregát M90 je poněkud exotický, když blok sdílí s motorem M88 Z kupé M1 a rovněž z původní M5 E28 z roku 1985. Jeho označení je ale S38B35.

BMW M 535i (1986) - vybrané technické údaje
Motor Atmosférický zážehový řadový šestiválec
Zdvihový objem [cm3] 3430
Válce/ventily 6/12
Největší výkon [kW/min] 160/5500
Točivý moment [N.m/min] 310/4000
Převodovka 5M
Max. rychlost [km/h] 230
Zrychlení 0-100 km/h [s] 7,2
Normovaná spotřeba [l/100 km] 14,3
Rozměry (d x š x v) [mm] 4604 x 1710 x 1397
Rozvor náprav [mm] 2628
Pohotovostní hmotnost [kg] 1390
Palivová nádrž [l] 70
Pořizovací cena v roce 1984 [GBP] 17.952

Foto: David Rajdl

Tomáš Dusil
Diskuze (53)
Avatar - white label
25. 8. 2016 17:34
Re: Jak by asi fugoval takový
Stačilo by si pouze dobře vzpomenout na zdejší vozový park před těmi 30 lety... ;-)
Avatar - white label
24. 8. 2016 16:28
Re: Postupná gradace
Co je teda (podle tebe) na té masce a světlech konkrétně špatně..., myslím ve srovnání s jinými generacemi M5?
[odkaz]
Ta kapota přecházející (bez přerušení!) hladce do masky (a naopak) je designový klenot, který nemá u ostatních generací M5/5er obdoby. ;-)

P.S. E46 je menší a taky o tři roky mladší, než E39.
Avatar - Enthusiastic.driver
24. 8. 2016 08:52
Re: Jak by asi fugoval takový
Tak ono to je hlavně o tom, co načnul Dinar - každý si pamatuje ze starých dob jen to nejlepší. Všichni si vybaví jen legendy a mají pocit, že po silnicích jezdily jen superagilní Clio Williams, nezničitelné W124 nebo brutální F40. Nikdo už si nevzpomene, že na silnicích se reálně proháněly hrůzy jako Escort Mk.V, Nissan Cherry nebo produkce východního bloku, že auta dokázala být totální servisní hrůza jako Lancia Gamma nebo produkty British-Leyland. Nikdo si neuvědomí, že běžná jedna šestka byl líný dýchavičný a nudný motor a nikoliv splašený VTEC od Hondy, který je, jak mám někdy pocit, synonymem pro běžný starý atmosférický čtyřválec... A vůbec nikdo si už nevzpomene, že ještě před 30 lety se běžně dělaly GO motoru po 100 tkm, atd. atd.

Prostě klasické idealizování si starých lepších časů.
Avatar - fOE
24. 8. 2016 08:48
Re: Postupná gradace
FL resil u e60 materialy, ale design zustal a i jen ten design samotny by u me stacil na posledni misto facelift nefacelift.
U vnejsku E39 vrazi nuz do zad e46 M3. Pouziva stejny designovy jazyk, ale o svetelny rok lip. A tady nejsem ovlivnen soubojem sedan vs. coupe, v tomhle ja vzdycky budu hlasovat pro sedan, ale ta maska a svetla e39 M5, ty za me tezce nefunguji.
Avatar - speedfred
24. 8. 2016 08:21
Re: Jak by asi fugoval takový
Bohužiaľ bawora uz nemam ,naposledy boli e61,e87(130i deaktivácia možná) ale zo uz je par rokov dozadu.