Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

TEST Za volantem BMW M3 Cabrio E36: Limitka, navíc v americké verzi

Martin Tolar
Diskuze (0)
BMW M3 je rozhodně kultovním modelem, který si vybudoval velmi slušnou reputaci mezi fanoušky i odborníky. A jednou z nejdostupnějších verzí je druhá generace E36, která dorazila i do naší rubriky, byť v americké specifikaci.

První BMW M3 z generace E30 vzniklo čistě kvůli motorsportu, druhé E36 už si vyžádal trh a zájem zákazníků. Proto bylo mezi roky 1992 a 1999 vyrobeno 71.242 vozů v Regensburgu, Jihoafrické republice a Mexiku. Něco z toho jako sedany, většina však jako kupé a pár kusů také jako kabriolet. Sedan a kabriolet se prodával až od roku 1994. Při navrhování auta už byl ve velké míře používán počítač, většina interiéru byla navržena jako recyklovatelná. Pokrok byl v možnostech výbavy – palubní počítač s mnoha funkcemi, tempomat, elektricky nastavitelné sedačky, 2 zónová klimatizace s automatickou recirkulací vzduchu (s pachovým čidlem), samostmívací zpětné zrcátko, příplatkový audiosystém Harman/Kardon 320W s 10 reproduktory a changerem na 6CD, u kabria i subwooferem v tunelu za zadním opěradlem. Nepůsobí už tak agresivně, vzhledově je mnohem decentnější a snadněji zaměnitelné se slabšími verzemi. Tahle generace byla zkrátka tak trochu sleeper, což byl ovšem záměr automobilky.

Americké verze E36 M3 jsou od evropských odlišné, původně se nová M3 v USA neměla vůbec prodávat, vždyť předchozí E30 M3 se tam prodalo jen necelých 5000 kusů. Pomohl až nátlak vlivného „BMW Car Club of America“, který donutil BMW North America změnit názor (podobně to později bylo s manuální převodovkou v E60 M5, kterou dostali zákazníci jen v USA).

Byla tu snaha srazit cenu, nesměla být dražší než E30 M3 (cca 35.000 $), navíc musela být konkurenceschopná zejména proti japonským vozům. Podvozkově se od Evropy neliší, pouze absencí plovoucích předních brzdových kotoučů, ale nedostala tak ostré motory. První verze v roce 1994-96 měla S50B30 – třílitr s výkonem 240 koní a točivým momentem 300 Nm, po faceliftu v letech 1996-99 S52B32 3.2l také s 240 koňmi, ale vyšším točivým momentem 320Nm. Oba motory měly jednoduché sání, Vanos proměnné časování pouze na sací vačce oproti dvojitému plynule stavitelnému. Litinové bloky jsou odolnější a zároveň odpadly problémy s nikasilovými vložkami stěn válců. Umí pracovat s oktanovým číslem 91, a jak se později ukázalo, velmi dobře snáší dodatečně přidané přeplňování, kterému se věnovalo mnoho úpravců. Paradoxně přes nižší hodnoty výkonu, ale díky podobné hodnotě níže položeného točivého momentu jsou dynamické parametry velmi podobné, rozdíly jsou v několika desetinách sekundy. Spíše chybí výbušný a točivější charakter „ostrých“ M motorů, výměnou za jednodušší servis a menší citlivost na hrubší zacházení. Dále se na rozdíl od Evropy daly M3 pořídit nejen s manuální ZF S5D-320Z pětistupňovou převodovkou (šest stupňů ani SMG nebyly k dispozici), ale sedan s cabriem i s automatickou převodovkou - pětistupňovou ZF 5HP19, která byla u části amerických zákazníků žádaná. Pětadvacetiprocentní samosvorný diferenciál byl zachován pro všechny verze.

Proto testované auto, původně s automatem, po importu do ČR dostalo šestistupňový Getrag S6S420G (manuál z E46 M3) a z téhož auta i ostřejší hřebenové řízení pro lepší pocity z jízdy, doplněné pružinami Eibach ProKit. Projevu a síle motoru pomohly „laděné“ svody výfuku, výfuk AC Schnitzer, větší sání a k těmto úpravám program řídící jednotky od firmy DINAN. Jedná se o kus z července 1998 (M3 3.2 Cabrio se v US prodávala jen od března 1998 do roku 1999), v barvě Alpinweiss3. Díky Floridskému původu je naprosto prosté rzi, která často trápí evropské kusy. Interiér je krásný a velmi ergonomický. Sportovní sedadla s nastavitelnou délkou sedáku čalouněná kůží Nappa s malou ozdobnou trikolorou divize M mají fantastický tvar. Mezi nimi je loketní opěrka s vykousnutím, aby nezakrývala páku ruční brzdy. Zaměření na řidiče je z celého kokpitu jasné. I v interiéru najdete dost log divize M, abyste náhodou nezapomněli. Střecha je látková a její obsluhu má plně na starosti elektrika. Díky přidané vnitřní vrstvě poměrně dobře izoluje hluk, i kolem 150km/h se dá komfortně cestovat a konverzovat. Ani když je složená, (oceňuji, jak se elegantně schová v zádi pod krytem), tak v autě není nijak nepříjemný průvan, navíc pokud jedete s windschottem z továrního příslušenství. Před zadními hlavovými opěrkami jsou vystřelovací oblouky, aby ochránily posádku při převrácení. Samozřejmostí jsou bezrámová okna v masivních a celkem těžkých dveřích s bočními airbagy, z nichž máte dojem solidnosti a bezpečí, rozhodně větší než ve starší E30.

Celkově byla tato generace M3 přijatá vlídně, protože oproti čtyřválcovému předchůdci přešla na objemnější řadový šestiválec DOHC se čtyřmi ventily na každém válci, a na ceně rozhodně klesat nebude. V sérii auto dosahovalo až 245 km/h, zrychlení 0-100km/h za 6,3s. Motor za jízdy krásně duní a burácí, po ubrání plynu občas z výfuku „odplivne“ a strhává na sebe pozornost okolí. Bohužel, pro laiky budete jen „další frajírek v bavoráku“ a i znalci si nebudou jistí, zda jste svou 320i jen neoplácali bodykitem a nenamontovali koncovku výfuku. Stigma řidiče BMW je asi už nevymýtitelné.

Kabriolet váží 1560 kg, což je přesně o 100 kg více než verze s pevnou střechou. Už v době rané produkce bylo toto BMW označováno za jedno z řidičsky nejlepších aut, pomáhá vyspělá zadní náprava „Z Axle“, dvourozměrová kola 7,5“ a 8,5“ s 225/45 R17 vpředu a 245/40 R17 vzadu, brzdy 315mm vpředu a vzadu 312mm, oboje vnitřně ventilované – s vnitřními směrovými lopatkami chlazení se dokonce liší pravé/levé kotouče. Všude se dočtete o skvělém řízení a brilantní vyváženosti, což vlastně mohu jen potvrdit, kroucení tolik typické pro kabria je díky masivním výztuhám v prazích cítit minimálně. Tahle starší generace je mnohem syrovější a mnohem snadněji se přiblížíte k limitům auta. V tomhle je vlastně M3 podobná třeba Mazdě MX-5 a dalším slabším řidičským autům. A až příliš brzy vám dojde benzín v 65 litrové nádrži, byť spotřeba se pohybuje většinou kolem rozumných deseti (klidná jízda) až třinácti litrů při svižné jízdě. Ale není divu, vytáčení vás bude bavit, protože sametový a lineární projev šestiválce s gradujícím zátahem až do 7100ot/min je návykový.

Takové je tedy BMW M3, ve verzi kabrio mimochodem vzácné. Bez střechy jich postavili jen 12.114, v této konkrétní podobě – tedy 1998-1999 US 3.2 M3 Convertible pak jen 6279 ks, bílých Alpinweiss3/BlackNappa pouhých 559 kusů. Své sourozence navíc otevřená verze přežila, zatímco výroba sedanu byla ukončena v roce 1997 a kupé 1998, kabriolet (a kombi v Evropě) na linkách vydrželo ještě o rok déle. Generace E36 je výborná, působí solidním dojmem a její ceny už lezou jen nahoru, i když je ze všech M3 nejlevnější a nejdostupnější. Už jen proto, že je mnohem použitelnější pro každý den než původní puritánská E30. V případě americké verze má více záměnných dílů s běžnými verzemi než evropská M3, což vám může usnadnit servisování. Auto je navíc snadno opravitelné, protože dílů na BMW koupíte všude dost, originálních i z druhovýroby, nemluvě o mnoha úpravcích. A ještě vám nejspíš někdo poradí, protože majitelů a nadšenců do téhle generace je i u nás docela dost. Kabriolet je také dobrá volba, protože pak můžete poslouchat neustále ten nádherný zvuk skvělého motoru, a když už auto na víkendy, proč ne kabriolet?

Martin Tolar
Diskuze (0)