Začala sezona přezouvání: Nejsme přece v Africe

Od prvního dubna skončila povinnost jezdit za stanovených podmínek na zimním obutí. Řidiče však zatím tato změna příliš nezasáhla. „Začátek měsíce je ještě slabší, spousta zákazníků dojíždí zimní pneumatiky v rámci zimních dovolených. Největší nápor očekávám až od pondělí jedenáctého dubna,“ vítá nás Ladislav Brynda, majitel pneuservisu LB Automobile v pražských Kunraticích. V čekárně jeho servisu je poloprázdno, byť počasí venku připomíná spíše léto.

Vyslovený nával však dnes nebývá tak běžný jako dříve. „Většina zákazníků využívá objednávkový formulář na našich internetových stránkách. Mohou se podívat na volné termíny a vybrat si vhodný,“ popisuje Brynda, jak se daří nápor rozmělnit ke spokojenosti servisu i klientů.

Nedojíždíme

A není to jediná změna, která se za poslední roky odehrála. Pozitivní je, že podle zdejších zkušeností jsou řidiči rozumnější. Opravdu se snaží jezdit

v létě na letních a v zimě na zimních. Také dříve běžná praxe, kdy dojížděli pneumatiky s vločkou v horké sezoně, už je passé. „Většina motoristů naštěstí střídá obutí spořádaně ve stanovených termínech. A neriskuje v létě na rozměklých zimních,“ říká majitel, zatímco se přesouváme do dílny.

Přezout Ford Mondeo, který stojí před námi, bude s profesionálním vybavením otázkou pár minut. Na zvedáku je cobydup a už se ho ujímá zdejší vedoucí servisu Jiří Pelant. „Lidé jezdí na lepších gumách než dříve. Naštěstí jsou pryč doby protektorů, použitého i opravdu nekvalitního obutí. Ani s hodně ojetými gumami už se většinou nesetkáváme. To už je častější špatně opravené auto,“ směje se. Občas však při přezouvání narazí na defekt. „Zrovna včera jsme z gumy vytáhli tuhle žhavicí svíčku. Asi vypadla z odpadu,“ ukazuje nám masivní železný projektil. Také zákazníci jsou náročnější. Dnes už představuje standard uskladnění pneumatik, jejich mytí, ale i voskování.

Čeští vrtkolenové

Mechanik zkušenými pohyby sundává čtveřici kol, vyvažuje nová, očišťuje náboj a letní nasazuje zpět. Jenže ne vždy to jde takto hladce. „Jsme národ šetřílků a internetových obchodů. Spousta zákazníků kupuje jen to nejlevnější. Výjimečně sem přijedou i lidé se čtyřmi rozdílnými pneumatikami a chtějí je nasadit, což musíme odmítnout. Nejsme přece v Africe, abychom každým kolem jiným. dorazí i s nově koupeným obutím, které je klidně sedm let staré. A nikdo nezaručí, že bylo správně skladované,“ varuje před super úspornými řešeními Ladislav Brynda.

„Zrovna včera jsme zde měli pána, který koupil pláště pouze podle technického průkazu, jenže se podíval na alternativní rozměr. Vítězoslavně nám předal auto na přezutí, ale ráfky a pneumatiky o palec větší,“ dodává. Internetové obchody samozřejmě umožňují vrácení zboží, poštovné však hradí zákazník.

Ještě pár cvaknutí momentového klíče a auto, které jsme sledovali, může vyrazit vstříc letním cestám. Za pouhé přehození obutých ráfků bychom zde dali pětistovku, kompletní výměna plášťů vyjde podle rozměru asi o tři stovky dráž. „Dělám tuto práci dvacet let. Za tu dobu se vztah řidičů k obutí naštěstí stále zlepšuje. Těch, co si neuvědomují důležitost pneumatiky pro bezpečnost, je stále méně,“ dodává Brynda na rozloučenou.

Vyplatí se dvě sady?

Přehazovat pneumatiky na jednom ráfku, nebo koupit druhý set? Jednoduchým výpočtem jsme zjistili, že výsledek není tak jednoznačný, jak by

se mohlo zdát. Třeba v případě naší kalkulace nákupu druhé sady disků na malý vůz vycházel pětiletý servis dráž než při přehazování na jednom ráfku. Nesmíme ale opomenout, že řada řidičů přehazuje druhou sadu svépomocí, což vrhá na celou rovnici jiné světlo, stejně jako zůstatková cena samotných disků. Při přehazování pneumatik na jednom ráfku je také potřeba zmínit, že samotný plášť a hlavně jeho patka tímto výrazně trpí. I z toho důvodu považujeme model s dvěma sadami za šťastnější řešení. A to i přesto, že ne vždy musí být cenově nejvýhodnější.

Jak na přezouvání svépomocí

1. Šrouby povolte ještě na zemi. Samozřejmě jenom trochu, řekněme o půl otáčky.

2. Auto zvedejte jen v místech, která k tomu určil výrobce. U některých vozidel (na snímku Škoda Octavia III) na ně ukazují prolisy na prazích. Nestačí zatáhnout ruční brzdu či zařadit převod – pro bezpečnou práci zaklínujte kola na druhé straně z obou stran. A než začnete pod zvednuté auto strkat ruce, dejte pod něj třeba špalek – žádnému zvedáku nelze věřit na 100 %.

3. Odmontujte zvednuté kolo.

4. Očistěte dosedací plochy náboje i kola (zevnitř) drátěným kartáčem. Je velmi důležité, aby zde nezbyla rez či zaschlé zbytky maziva nebo vosků.

5. Dosedací plochy proti přireznutí chraňte normálním voskem používaným třeba pro nástřik dutin karoserií. Nestříkejte jej však na náboj, kde hrozí potřísnění brzdových kotoučů a závitů, ale dovnitř kola.

6. Šrouby se nemažou. Když výrobce počítal potřebný utahovací moment, dosadil do rovnice suché tření. Tlustší vrstva maziva v opotřebeném závitu se navíc umí chovat nevypočitatelně – když se časem vytlačí, je šroub náhle povolený. U některých vozů výrobce předepisuje namazání kuželové dosedací plochy šroubů či matic. Tenkou vrstvou vazelíny zde neuděláte chybu asi nikdy, ale na závit vážně nepatří.

7. Po nasazení zimního kola šrouby zatočte ručně. Pokud některý jde ztuha, zkontrolujte závit. Poškozený vyměňte.

8. Vezměte do ruky klíč a šrouby dotáhněte mírnou silou (výrobci vozidel píšou obvykle 30 N.m). Postupujte diagonálně – tedy vždy protilehlé šrouby po sobě. Je to proto, aby si kolo sedlo už v nezatíženém stavu. Až na něm bude spočívat hmotnost auta, mohli byste ho

přitáhnout plným momentem nakřivo.

9. Po spuštění za zem utahujte momentovým klíčem na hodnotu předepsanou výrobcem vozidla. Pro dvacet nejčastějších aut ji uvádíme v tabulce.

10. Před jízdou zkontrolujte tlak v pneumatikách. Ideální je po první jízdě s „novými koly“ ještě jednou zkontrolovat dotažení.