Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Alfa Romeo 75 Turbo Evoluzione: Jak se její motor vešel do třílitrového limitu?

Tomáš Dusil
Diskuze (6)
Alfa Romeo 75 Turbo Evoluzione z roku 1987 dnes představuje cenový vrchol v tradiční řadě 75. Tento homologační speciál dal 500 šťastným majitelům okusit nefalšované sportovní svezení. Nejrychlejší Alfou 75 tento vzácný typ přesto není.

Až do příchodu současné Giulie považovali nadšenci do vozů značky Alfa Romeo model 75 za poslední pravou Alfu. Její výroba probíhala v letech 1985 až 1992 a šlo o poslední evoluci koncepce hnací soustavy transaxle. Tedy řešení s motorem vpředu podélně, ale s převodovkou před zadní nápravou. Tímto se dosáhlo příznivého rozložení hmotnosti na obě nápravy a tedy velmi dobrého poměru mezi agilitou jízdy a potřebnou stabilitou.

Koncepci transaxle jako první dostala Alfetta a následně také Giulietta, toho jména druhá. Kromě 75 toto využíval rovněž větší model Alfa 90 a také vzácné auto Coupé SZ, postavené právě na základech Alfy 75. Následník typu 75, model 155 měl již platformu a také podvozek vycházející z Fiatu Tipo z roku 1988. A to znamenalo motor vpředu napříč a pohon předních kol.

V 80. letech tak platila Alfa 75 za velmi dobrou alternativu k BMW řady 3 E30 a do jisté míry i k Mercedes-Benzu 190 (W201). Tedy stejně jako je dnes Giulia konkurentem pro současnou „trojku“ a „céčko“. Z těchto uvedených vozů byla Alfa jasně neživočišnější a tudíž i nejsportovnější.

Je příliš velký

Model 75 Turbo Evoluzione vznikl pro potřeby homologace v závodech cestovních vozů skupiny A. Technicky konstruktéři vyšli ze standardní Alfy 75 Turbo z roku 1986. Aby dostáli požadavkům FIA na objem motoru maximálně 3,0 litru, museli původní motor 1.8 Turbo z výchozí 75 Turbo trochu zmenšit. U přeplňovaných motorů totiž FIA stanovila koeficient 1,7, kterým se skutečný objem motoru násobil. Původní čtyřválec turbo měl objem 1779 cm3. Po vynásobení uvedeným koeficientem nám vyjde 3024,3 cm3.

Tvůrci tak byli nuceni zmenšit průměr válců z původních 80 mm na 79,6 mm při zachování zdvihu 88,5 mm. Tímto zůstal zachován klikový hřídel z původního motoru. Výsledný objem se snížil na 1763 cm3, což při vynásobení předepsaným koeficientem FIA 1,7 vychází 2997,1 cm3. Zmenšení vrtání o pouhé 0,4 mm znamenalo mimo jiné také použití nových pístů. Díky této „improvizaci“ ovšem motor Evoluzione vykazoval větší tloušťku stěn válců, což bylo zejména pro odolnost motoru žádoucí.

Výchozí Turbo poskytovalo výkon 118 kW, verze Evoluzione nabízela po zmenšení o něco nižší výkon 114 kW. Toto mělo na svědomí opravdu pouze a jen snížení zdvihového objemu, neboť jak turbodmychadlo Garrett T03, tak také vstřikování paliva Bosch LE2 Jetronic zůstaly zachovány.

Zvenku byl rozdíl jasný

Verze Turbo Evoluzione se od standardní Alfy 75 lišila také zvenku. A sice dodatečnými plastovými nástavci karoserie. Ty zvýraznily lemy blatníků, stejně jako prahy vozu. Cílem ovšem byla spíše skvělá aerodynamika než vzhled. Jiný byl také přední nárazník, v jehož spodní části byl vytvořen výrazný spoiler. Auta byla oděna do zářivě červeného laku a interní kód této verze byl 162 B1E.

Na rozdíl od zevnějšku se kabina nesla v takřka sériovém duchu. Sedadla byla standardní, pouze čalouněná v kombinaci tkaniny a kůže, přičemž textil výrazně převládal. Také palubní deska se lišila jen minimálně, což můžeme říci rovněž o bohatě vybaveném přístrojovém štítu. Na nejvyšším místě středového panelu našel své místo systém kontrolující provozní skupiny vozu, naopak ovládání ventilace a zejména audio se nacházely až úplně dole v palubní desce, autorádio tak leželo zcela za řadicí pákou. Tehdy se na to ale tak nehledělo, navíc v tomto autě šlo o radost z jízdy a ne o poslech Mozarta...

Vzhledem k výkonu, podobnému tomu ve výchozí verzi, došlo jen k nepatrnému snížení maximální rychlosti, a sice z 210 km/h na 205 km/h. Tento drobný úbytek na maximální rychlosti ale vynahrazovaly emoce, kterých bylo víc než dost. Zrychlení z klidu na 100 km/h zabralo vozu něco málo přes sedm sekund. Vše korunovaly skvělé jízdní vlastnosti, které jsou vlastní všem těmto Alfám.

Vzhledem k počtu pouhých 500 vyrobených kusů jsou dnes tyhle Alfy nesmírně ceněné. V německé inzerci je v tuto chvíli jedno Evoluzione ke koupi za 29.990 euro, tedy zhruba 750.000 korun. Přitom běžné Turbo lze pořídit za pětinu ceny a levnější je i verze America s třílitrovým šestiválcem „busso“, jehož 141 kW výkonu (v roce 1991) čtyřválec Turbo Evoluzione výrazně překonává.

Tomáš Dusil
Diskuze (6)
Avatar - Dinar
23. 7. 2018 12:39
Re: Známý
Souhlasím s textem v tvém odkazu, "There’s not getting away from it, the regular Alfa 75 is an ugly car. However, it’s an easy fix, throw some motorsport aggression at it. Suddenly those squared off lines make sense and it looks pretty badass." >:D
23. 7. 2018 11:22
Re: Známý
Souhlasím se sousedem, že jedním z nejkrásnějších sedanů té doby byla AR164. Měla ovšem špatnou koncepci. AR75 uměla vypadat jako okruhové náčiní a tenkrát (91) ji měl otčím mé kamarádky, takže jsem se jen párkrát svezl, tuším že to byl dvoulitrový Twin Spark. Stříbrná a moc se mi líbila. Na obrázku tady však nijak vábně nevypadá >:-[]

[odkaz]

No a 155 DTM, to bylo taky něco:
[odkaz]
23. 7. 2018 10:09
Re: Známý
Mě se tady z těch hranatých 80tkových Alf líbí jenom 164. Ale jinak třeba 33 je podle mě taky vyloženě hnusná.
Avatar - Dinar
23. 7. 2018 07:46
Známý
si z kraje 90. let přivezl alfu 75 právě s třílitrovým šestiválcem. Jelo to (v kontextu doby) neskutečně, moc pěkně ovladatelné auto, jízdně umělo udělat dojem, bohužel pro mně trpělo klasickým neduhem italských aut, dovolovalo pouze opičí posez a bylo... nehezké. Určitě se najde spousta obdivovatelů tvarů alf té doby, ale mě se prostě nelíbí, jsou to vysoké krabice s divně lomenými linkami, které dělají dojem, že se to auto rozpadá, každý kus karoserie je jakoby přilepený pod jiným úhlem.
Avatar - rokyta.p
23. 7. 2018 07:45
Re: Nu a co?
Užitnou hodnotu má samozřejmě většina aut malou, ať nový krám nebo stará plečka. Je to web (aspoň se občas pokouší být) o autech, tak se o nich píše. Někteří z nás youngtimery pamatují, tak se to Důsa pokusil shrnout. Však kdo nechce kouká z okna a vyjádří se až bude článek o Louisově autě s dámským znakem ve znaku ;-)