Anketa: Měli by u nás taxikáři skládat testy z češtiny? Bolt už má kurz
Má být znalost mateřského jazyka pro řidiče taxislužeb zákonnou povinností, nebo jde o zbytečnou bariéru v době moderních aplikací? A kolik jsme ochotní si za češtinu připlatit?
Z technického zadání ministerstva dopravy se stalo osobní kolbiště mezi vládními špičkami a opozicí. Je čeština pro taxikáře potřebným bezpečnostním standardem, nebo politickým nástrojem?
Jen v Praze brázdí ulice tisíce řidičů, se kterými je komunikace často možná jen pomocí gest. Tento stav rozpoutal v Poslanecké sněmovně debatu, zda je povinná čeština nezbytným bezpečnostním prvkem, nebo jen zbytečným klackem pod nohy přepravních platforem. Do hry navíc vstoupil ministr dopravy Ivan Bednárik. Zvedl hozenou rukavici a vyzval své oponenty k jazykovému souboji, který má prověřit jejich skutečnou kompetenci.
Současný stav pražské dopravy připomíná situaci, kde se vedle češtiny a angličtiny stále častěji ozývá uzbečtina, ukrajinština nebo dialekty západní Afriky. Podle aktuálních statistik tvoří cizinci již nadpoloviční většinu všech aktivních řidičů v metropoli. Právě tato demografická proměna vedla resort dopravy k přípravě legislativy, která by od ledna 2028 podmínila licenci prokazatelnou znalostí češtiny.
Nejedná se jen o klasické „žluté“ taxíky, ale především o tisíce řidičů platforem jako je Bolt a Uber. Hlavním argumentem státu zůstává bezpečnost, respektive schopnost řidiče porozumět dynamickému dopravnímu značení, pokynům policie při nehodách či schopnost vyřešit krizovou situaci s cestujícím bez jazykové bariéry. A co na to vy? Jak moc vlastně musíme rozumět svému taxikáři?
Politický rozměr celé věci ještě vygradoval, když poslanec Marian Jurečka veřejně zpochybnil jazykovou kompetenci samotného ministra Bednárika s odkazem na jeho slovenský původ. Reakce na sebe nenechala dlouho čekat a přinesla do české politiky nevídaný prvek v podobě jazykového souboje.
Ministr dopravy se nechal slyšet, že je připraven podrobit se testu nejen z češtiny, ale i z dalších čtyř evropských jazyků, pokud totéž učiní i jeho kritici. Komický konflikt však jen maskuje hlubší strukturální problém, kterým je hrozící nedostatek pracovních sil a potenciální zdražení přepravy o desítky procent v případě, že by sítem zkoušek prošla jen malá část současných šoférů.
Soukromý sektor na blížící se regulaci reaguje pružněji než státní aparát. Například platforma Bolt již spustila interní vzdělávací moduly, které kombinují online testování češtiny s rychlokurzy zaměřenými na praktickou terminologii. Cílem je zajistit, aby řidiči ovládali kritické minimum frází pro kontakt s klientem a orientaci v provozu.
Otázkou zůstává, zda by měl být garantem jazykové úrovně stát skrze certifikovanou zkoušku, nebo zda by měla být tato kompetence ponechána na trhu a hodnocení samotných uživatelů skrze hvězdičkový systém v aplikacích.
Zdroje: Bolt, MDČR (tiskový servis), Platforma Vize 0, Poslanecká sněmovna ČR (digitální repozitář interpelací)
