Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Aston Martin DB11 míří do výroby a AM37 se představil v Monaku (+videa)

Ondřej Pavlůsek
Diskuze (19)
Aston Martin se sice neúčastní autosalonu v Paříži, ale i přesto přitahuje pozornost a to díky zahájení výroby modelu DB11 a představení motorového člunu AM37 v Monaku.

První zpráva ohledně automobilky Aston Martin se týká oficiálního zahájení výroby modelu DB11 v Gaydonu. Tento nástupce modelu DB9 je součástí tzv. plánu druhého století, jehož součástí má být kompletní obměna portfolia značky, při níž se máme během sedmi let dočkat sedmi nových modelů.

Aston Martin má ke konci září přes 3000 objednávek na své nové kupé. Šéf značky Andy Palmer se pro důležitost DB11 připravuje na osobní kontrolu první tisícovky vyrobených vozů, z nichž mají zamířit první vozy ke svým majitelům již v průběhu letošního října.

Druhá zpráva se pak věnuje výsledku spolupráce mezi automobilkou Aston Martin a Quintessence Yachts v podobě rychlého motorového člunu AM37.

První oficiální informace o něm byly zveřejněny již v loňském roce, ale až letos na jaře byl během Milano Design Week 2016 prostřednictvím vizualizací odhalen design a teprve Monaco Yacht Show pořádaná od 28. září do 1. října se stala místem, kde je tento rychlý a luxusním motorový člun detailněji představen.

Vývoj AM37 probíhal několik let a jeho výsledkem má být plavidlo, které nabídne styl i výkony odpovídající právě vozům britské značky. Podobně jako vozy značky Aston Martin sází i motorový člun na plynulé linie, které umocňují použité materiály v podobě vzácných druhů dřeva, kvalitní kůže a elegantně zpracovaných uhlíkových vláken.

Samozřejmostí pro tento luxusní stroj s kajutami pro osm osob se má stát špičkové vybavení. Palubní desku tvoří namísto tradičních analogových přístrojů displej, který doplňuje dotyková obrazovka, umožňující ovládání řady funkcí motorového člunu i multimediálního systému. V podpalubí je pak mimo jiné umístěna 48palcová obrazovka.

K netradičním prvkům v konstrukci AM37 patří sklopná střecha z uhlíkových vláken, která je ukryta pod zadní výklopnou palubou a může být nastaven do několika poloh, aby vhodně stínila hlavní palubu.

Celková délka trupu AM37 s kompozitovou sendvičovou konstrukcí je 11,1 m. Standardní provedení má být podle nejnovějších informací z automobilky Aston Martin k dispozici s dvojicí vznětových osmiválců Mercury TDI 4.2 o objemu 4,2 l a výkonu 272 kW (370 k) nebo 316 kW (430 k).

Pro zájemce o výrazně výkonnější verzi je v nabídce AM37S s dvojicí 8,6litrových vidlicových osmiválců Mercury Racing, z nichž každý má disponovat výkonem 388 kW.

AM37 má být právě díky svým motorům a tvarování trupu schopen oslnit svou posádku dosahovanými rychlostmi. Výkonnější provedení AM37S se na volném moři rozjede až na 52 uzlů (96,3 km/h) a ani skromnější varianty se za svých 44 uzlů (81,5 km/h) nemusí stydět.

Aston Martin k sobě tento týden přitahuje pozornost vedle představení AM37 na Monaco Yacht Show i prostřednictvím zahájení výroby

Ondřej Pavlůsek
Diskuze (19)
3. 10. 2016 21:13
Re: Spotřeba
Ano, hmotnost má velký vliv na letové výkony (tam skutečně proudová dopravní letadla nemívají problém, hrají jinou ligu, pokud jde například o stoupavost). Ale z hlediska plánování potřebného množství paliva má u těchto letadel vliv prakticky zanedbatelný. Prostě počítáš s nejvyšší povolenou, většinou u těhle prcků stejně nemáš moc velkou rezervu.

Co se kyslíku týče, výchozí doporučení je při více jak 30 minutách nad 10 tisíci (cca 3 km), nebo kdykoli nad 13 tisíci (cca. 4 km) (Part-NCO). Nicméně ti dávají jistou volnost. Každý to snáší jinak a pokud si měříš okysličení krve, tak se můžeš legálně od tohoto doporučení odchýlit. Někdo klidně může potřebovat kyslík i níž. Kyslík mám i v kluzáku a kde není vestavěný systém, můžeš použít přenosný. Výkonnější pístová letadla možnost vestavěných systémů mají (několik mělo i přetlakovou kabinu).

PPL mě nijak neomezuje, co se týče výšky letu. Pokud nemáš IR (přístrojovou doložku, tak se tomu myslím česky říká), tak může být problémem vzdušný prostor, ale dá se to (byl jsem VFR i v RVSM prostoru).

Například Diamond u DA40 NG udává spotřebu i dolet jen při 60 %, dolet pak ve 14 tisících (v propagačních materiálech). Určitě jsem za ty roky viděl i extrémnější. Nejvyšší cestovní rychlost pak udávají při 92 %, což můžeš tlačit stále (pokud vím, později si ověřili, že můžeš trvale tlačit i 100 %, nicméně příručky neměnili). Jejich leták té rychlosti při 60 % sice neříká economy nebo long range, ale je to ta nejnižší cestovní rychlost, kterou v něm uvádí. V letáku jsou celkem féroví, je uvedeno, kdy to má platit, i když to není ideální - chybí například údaj o rezervě, ale to spraví orientační výpočet, pro který ani nebude tolik vadit, že u objemu nádrže myslím neuvádí, jestli je využitelný. Na webu přímo na stránce modelu je to horší, spotřeba jen při 60 %, rychlost jen ta nejvyšší cestovní (při 92 %), dolet jen graficky pro příplatkové nádrže, žádná informace o výšce, ale zase zmiňují, že je to bez rezervy (tedy v praxi nevyužitelné). Příručka je veřejně, i když trochu schovaná, takže není důvod ztrácet čas propagačními materiály.
Avatar - Ondore
3. 10. 2016 19:30
Re: Spotřeba
Prúdové lietadlá - to si vysoko začal rúbať, také v domácnostiach bežne nenájdeš, skúsme sa držať cenového stropu okolo tej jachty o ktorej bola reč v článku >:D

Economy range - nepamätám si, že by to niekto udával pri malých lietadlách, pokojne ma oprav ak sa mýlim. Je jasné, že čím vyššie letíš, tým rastie letový dosah, problém je v tom, že nad cca 4.400 metrov potrebuješ mať kabínu vybavenú kyslíkovým systémom a to malé lietadlá obvykle nemajú (lebo tak vysoko nelietajú). A samozrejme aj PPL Ťa obmedzuje vo výške v ktorej môžeš letieť.

Hmotnosť - má obrovský vplyv aj pri malých lietadlách. Radikálne sa menia parametre stúpania klesania, taktiež zásadné predĺženie dráhy na vzlet a pristátie (na malých letiskách to býva problém), až po let samotný. Dokonca by som povedal, že je to väčší problém ako pri Tebou zmienených prúdových lietadlách.
3. 10. 2016 18:16
Re: Spotřeba
Z hlediska spotřeby jde o výkon a účinnost. V řidším vzduchu dá stejný výkon vyšší rychlost, nicméně průtok bude pořád stejný za předpokladu, že účinnost zůstala stejná. Jak se mění účinnost u (dvou)proudových motorů, je nad rámec toho, co bych tu chtěl psát. :-) To samé platí i o práci s klasickým leteckým pístovým motorem, kde má pilot velký vliv na účinnost.

Výrobce může spotřebu, respektive dolet udat i při nižším výkonu, klidně 55 % (economy, long range, etc.), viděl jsem možná i 45 %. Navíc relativně vysoko (řidší vzduch). Podobně ošemetné je to u maximální rychlosti, kde může být také použita tlaková výška v praxi ne moc často využívaná. Když už jsme v tom, zmínil bych teplotu, respektive odchylku od standardní atmosféry.

Hmotnost je pak spíš důležitá u proudových letadel. U malých pístových bývá z hlediska spotřeby prakticky zanedbatelná. Zvýšení hmotnosti se projeví zvětšením odporu (indukovaného - těžší letadlo potřebuje větší vztlak, vztlak indukuje odpor). Tedy při stejném výkonu je pořád průtok stejný (pořád za předpokladu neměnné účinnosti), ale klesne rychlost.

Velocity je zajímavý stroj. Pokud by to mělo být na cestování, tak bych však chtěl něco, co si poradí s námrazou. To je v EU trochu problém, pokud jde o stavebnice.
Avatar - Ondore
3. 10. 2016 14:57
Re: Spotřeba
O lietadlách môžeme pokecať, už som knipel párkrát v ruke mal a keď budem veľký, tak chcem pod stromček Dash 5 (Velocity) :-)

Presne ako vravíš, spotreba v lietadlách sa udáva pri cruise speed - v podstate odporúčaná prevádzková rýchlosť s najlepšou ekonomikou, býva okolo 70% z max. rýchlosti. A dobre vravíš, obrovskú úlohu zohráva vietor. Doplnil by som, že rovnako dôležitá je hmotnosť akou to naložíš a to vrátane hmotnosti paliva + letová hladina.
3. 10. 2016 14:34
Re: Spotřeba
U letadla ti možná markeťáci dají jedno číslo, ale nebude to při plném výkonu. Pro potřeby plánování máš mnohem detailnější tabulku a ty průtoky by sis samozřejmě měl ověřit, než se budeš pokoušet o let s marginálním množstvím paliva.

U letadla to může být kvůli vlivu větru. Kdybys pracoval se vzdáleností, musel bys ji upravit podle větru, což není tak přirozené jako úprava doby letu (vzdálenost se ve skutečnosti nemění, doba letu ano). Nicméně z hlediska nákladů mě zajímá vzdálenost (protože cestuji z A do B a vzdálenost je daná - tedy do jisté míry, člověk musí počítat s nějakou režií).

Ta tvá finta je prosté předpokládání nějaké účinnosti.