Auto a mráz: Jak se připravit na teploty pod nulou?

Loňská zima sice nebyla co se týče minimálních teplot příliš tuhá, avšak přesto mnoho motoristů dokázala potrápit. Dle informací české asociace asistenčních společností (ČAAS) byly asistenční společnosti pojišťoven nuceny vyjíždět k přibližně 8.200 nepojízdným vozidlům z důvodu nízkých okolních teplot. Z uvedeného čísla připadá zhruba 1.100 případů na zamrzlé palivo (výhradně u vznětových motorů) a zbytek jde na vrub vadnému akumulátoru, případně závadě na jeho dobíjení. Níže se pokusíme nastínit, co dělat, aby vás příště mráz nezaskočil.

Důležitá je filtrovatelnost

U benzinových motorů problém není. O starost víc však s příchodem zimy mají majitelé aut se vznětovými motory. Pokud máte vozidlo se vznětovým motorem a pravidelně jezdíte, pak se obecně vzato ničeho bát nemusíte. Komplikace se týká zejména těch, kteří svůj vůz využívají spíše sporadicky. Pokud jste na podzim natankovali plnou nádrž, kterou do zimy nestihnete vyjezdit, pak skutečně může nafta ve vašem autě zamrznout.

Vše kolem mrazu v autě: Jak vůz správně zahřívat? A co když zamrzne nafta?

Jak k tomu dojde? U motorové nafty se určuje takzvaná filtrovatelnost za nízké teploty. Prostě se nafta ochladí a nechá procházet přes čistič o přesně stanovené hrubosti filtrační vložky. Její zamrzávání se projeví tvorbou parafínu, který filtrační vložku začne ucpávat. V našich končinách rozlišujeme čtyři druhy motorové nafty, která se dělí podle filtrovatelnosti. Letní nafta třídy B je v prodeji od 15. dubna do 30. září. Třída B je filtrovatelná do teploty 0 stupňů. Následuje třída D neboli přechodová nafta, filtrovatelná do mínus 10 stupňů. Na čerpacích stanicích je v prodeji od 1. 10. do 15. listopadu. V současné době je v nabídce zimní nafta neboli třída F s filtrovatelností do mínus 20 stupňů. Na stojanech se s ní setkáte až do 28. února příštího roku. Následovat bude opět přechodová nafta, čili třída D. A poté letní nafta.

Poslední je arktická nafta s filtrovatelností od mínus 20 stupňů do mínus 44 stupňů. Ta je však většinou zavážena pouze ve vybraných lokalitách, například v horských oblastech, kde je riziko nižší teploty.

Auto a zima: Paliva aneb Co natankovat v mrazech?

Přesto se našli i tací řidiči, kteří s vozem neodjeli z důvodu přicpání palivového čističe, a to i přesto, že natankovali zimní naftu. K ucpání dochází vinou sníženého takzvaného bodu zákalu, který je počátkem výše zmíněného vylučování parafínu. A právě ten ucpává palivový čistič. U některých motorů, například agregátu PSA 2.2 HDi neboli čtyřválce DW12, bývaly tyto čističe z prvovýroby příliš jemné, takže i při použití zimní nafty mohlo dojít k jejich zalepení. Dovozce, konkrétně třeba české zastoupení Mitsubishi v případě modelu Outlander, to řešilo dodatečnou montáží elektrického vyhřívání palivového filtru.

Když blikají kontrolky

Zdaleka nejčastější příčinou znehybnění vozidla v zimním období bývá slabý akumulátor (baterie). Že něco není v pořádku, prozradí už samotné odemykání vozu. Servomotory zámku dveří mají určitý proudový odběr. Pokud je baterie slabá, zámky neodjistí. Po otočení klíčku ve spínací skříňce se buď neděje vůbec nic, nebo v lepším případě začnou blikat kontrolky, doprovázené cvakáním relé v útrobách palubní desky. V tomto případě motor startérem nespustíte. Maximálně dojde k zasunutí jeho pastorku do věnce setrvačníku, avšak roztočit se jej už nepodaří.

Obecně se doporučuje zkontrolovat stav akumulátoru před nadcházející zimou. Jenže co taková kontrola obnáší? A zvládneme ji sami? U běžných akumulátorů „umožňujících údržbu“ lze ověřovat hustotu elektrolytu jednotlivých článků, tvořeného roztokem kyseliny sírové. Slouží k tomu odšroubovatelné zátky, jimiž lze, v případě, že je hladina elektrolytu v článku nízká, dolít destilovanou vodu. Hustota elektrolytu se měří hustoměrem. Je-li baterie zcela nabitá, je hustota elektrolytu mezi 1,26 až 1,28 g/cm³. Za kritickou hodnotu je považována hustota 1,20 až 1,23 g/cm³, která odpovídá přibližně polovičnímu stavu nabití akumulátoru. Takový akumulátor je nezbytně nutné co nejrychleji dobít externí nabíječkou.

Mrazuvzdornost provozních kapalin: Aby zima byla radost

Pro většinu uživatelů je jednoduší ověřit stav baterie kontrolou jejího napětí. Navíc tato metoda je vlastně jediná u bezúdržbových akumulátorů, u nichž se nelze do jejich útrob nikterak dostat. U akumulátoru se zjišťuje takzvané klidové napětí, které se měří při neběžícím motoru a současně při vypnutých spotřebičích. U plně nabitého akumulátoru by mělo dosahovat hodnoty 12,6 až 12,7 voltu. Ke změření napětí potřebujete multimetr - zařízení, běžně dostupné například v různých hobby marketech. Za kritický stav je považováno klidové napětí 12,30 voltu. V tomto případě může opět pomoci nabití externí nabíječkou. Ještě lepší je pro zjištění stavu nabití baterie použít zátěžovou zkoušečku. Jde o zařízení se značným elektrickým odporem, které se na krátkou chvíli přiloží na svorky baterie. Po dobu měření (je to několik sekund) musí baterie vykazovat stabilní a dostatečně vysoké napětí. Tím se vlastně ověřuje takzvané startovací napětí (napětí na svorkách akumulátoru v okamžiku spouštění motoru). S pomocí zátěžové zkoušečky běžně ověřují stav baterie autoservisy.

Životnost akumulátoru ovlivňuje v praxi celá řada skutečností. Nejvíce jej zatěžují jízdy na krátké vzdálenosti. Dříve se říkalo, že k tomu, aby se akumulátor dobyl na stav před nastartováním motoru, je třeba ujet vzdálenost přibližně 13 km. Samozřejmě se to může lišit od typu vozidla a stavu alternátoru. V zimě klesá takzvaný startovací výkon akumulátoru, který se vyjadřuje kapacitou mnohem rychleji než v letních měsících. Třeba při teplotě okolí mínus 30 stupňů bývá startovací výkon běžně 40procentní.

Dobíjí vám to?

Udržet akumulátor auta v co možná nejlepší kondici vyžaduje mít v pořádku zejména jeho dobíjení od alternátoru. Pokud alternátor dobíjí nižším proudem než by měl, znamená to výrazné zkrácení životnosti baterky. Důležité pro nás je, že kontrola stavu dobíjení je vcelku jednoduchá a tudíž zvládnutelná i v domácích podmínkách.

Při kontrole dobíjení akumulátoru se měří napětí na jeho svorkách při současně běžícím motoru. Pokud se na displeji multimetru zobrazují hodnoty od 13,8 do 14,2 voltu, pracuje dobíjení baterie vozidla správně. Jde o takzvané regulované napětí, běžné pro alternátory s třícívkovým regulátorem. Pokud displej multimetru ukazuje nižší hodnoty napětí, alternátor nepracuje správně. To samé ale platí, pokud jsou hodnoty napětí vyšší. I to je nežádoucí, neboť v takovém případě alternátor takzvaně přebíjí, což může opět vést ke zničení baterie v podobě vyvaření jejího elektrolytu.

Auto a zima: Zimní výbava prakticky, aneb co přidat do kufru?

Příčin špatně pracujícího dobíjení bývá více, od prokluzujícího řemene pohonu alternátoru (bývá součástí pohonu příslušenství) přes vadný takzvaný diodový můstek, který mění generovaný střídavý proud na stejnosměrný, až po celkové opotřebení alternátoru v podobě úbytku jeho kartáčů. Jde o závady, které si běžný motorista sám neopraví, avšak pro autoelektrikáře jsou rutinní záležitostí.