TEST BMW 120d - malý divoch…co rád naftu

Rok 2004. Chtělo to odvahu a BMW ji mělo. Když vás někdo miluje a někdo naopak k smrti nenávidí a posílá vás do míst, kam se neposílá, musíte být setsakramentsky odvážní, abyste místo obranného manévru podnikli protiútok. Když ale chcete dosáhnout pozice tržního vůdce, nebo pokud jím už jste, nemáte příliš na výběr. Buď učiníte rázné rozhodnutí a podniknete odvážný krok, nebo vás vaši vyzyvatelé a následovatelé předběhnou.

BMW zariskovalo jednou, podruhé, potřetí a pak ještě mnohokrát, zariskovalo i ve chvíli, kdy se rozhodlo vyrobit konkurenta Audi A3 a obdařit jej dnes už charakteristickým BMW designem. Nový zástupce mnichovské automobilky v segmentu nižší střední třídy, přesněji řečeno prémiové části nižší střední třídy, dostalo označení 1 a začalo na svou stranu okamžitě stahovat ty, kteří očekávali od malého auta komfort, luxus a hlavně hodně zábavy.

BMW ovšem nevybavilo svou jedničku do života pouze lehce kontroverzním, ovšem velmi slušivým oblečkem, ale zejména téměř nadpřirozenými jízdními schopnostmi. Malé auto s délkou ne tak daleko od hodnot B segmentu, miniaturním předním převisem, rozvorem 2,66 metru a pohonem zadních kol, navíc s modrobílou vrtulí a charakteristickými ledvinami na čumáku prostě musí chytit za srdce, to ani jinak nejde.

A tak jednička přišla a zvítězila. Na svou stranu podle očekávání získala ony hravé pány, kteří se chtěli za volantem bavit, ale vkradla se do srdcí i dámám prahnoucím po stylovém hatchbacku od výrobce korábu jejich milovaného. Jednička si našla na trhu své místo, které bylo na míle vzdáleno pozici například Audi A3. Prostornější, uvnitř luxusnější a komfortnější A3 uznává jinou filosofii, má jiné cíle a jiné klienty (ani nemluvě o pětidveřovém A3 Sportback).

bmw testy nizsistredni
 

Rok 2006. BMW představilo slibovanou třídveřovou variantu řady jedna a společně s ní představilo lehký facelift. Jednička v jednu chvíli ztratila pár dveří, ale získala nový přední nárazník, kvalitnější materiály v interiéru, USB a AUX vstup a další drobnosti. Největší novinkou je doping motorů o další kilowaty a přitom menší apetit. Rok 2007. Do redakce dorazila na test řada 1 v pětidveřovém provedení, dvoulitrovým vznětovým čtyřválcem a M paketem.

Každému, co jeho jest

Divám se dívám na karoserii jedničky ozdobenou sadou sportovních doplňků včetně sportovního předního a zadního nárazníku a v duchu opětovně smekám před designéry i manažery BMW, že něco takového dokázali za prvé stvořit a za druhé prosadit do sériové výroby. Chtělo to odvahu říkám znovu a BMW ji mělo. Jednička se myslím zapíše nejen do historie BMW, ale celého auto průmyslu.

Obcházím auto na parkovišti, kterak skromně postává vedle nové Fabie a mám pocit, že velikostně patří snad do stejného segmentu. Chci povzdechnout a říci, design není všechno, ale zarazím se a začnu přemýšlet. Tuhle poznámku si snad jednička ani nezaslouží. Je malá, o tom žádná. Na zadní sedačky se člověk musí soukat a pokud za volantem sedí 190 cm chlap, promění se opěradlo sedadla řidiče v lis.

bmw testy nizsistredni
 

Nad hlavou mně zbývají vzadu sotva dva centimetry místa a vůbec mám pocit, že pokud tam strávím více než 30 minut, začnu trpět klaustrofobií. V A3 mám místa nad hlavou i kolen víc, cítím se tam vzdušněji a komfortněji. Jenže záleží vůbec tomu, kdo hodí svůj podpis na kupní smlouvu, jejíž předmětem je BMW 1, na vnitřním prostoru? Všiml si takový člověk, že má za předními dveřmi další pár dveří a využije tyhle dveře vůbec? Mám pocit, že spíš ne.

A tak si říkám, má vůbec smysl BMW kritizovat, má smysl vyčítat automobilce, které záleží na jízdních vlastnostech až v první řadě, že postavila auto, uvnitř něhož se člověk cítí sportovně stísněně? Padla by vůbec taková kritika na úrodnou půdu? Kdo chce prostorné malé luxusní auto, jedničku si prostě nekoupí, kdo chce ale malý sporťák, nebude asi nadávat, když se budou vzadu kamarádi trochu mačkat. Ostatně, on je pán.

Rezignuji tedy na kritiku vnitřního prostoru, řada 1 má cílovou skupinu mimo oblast prostornosti a variability. Na jedničce mi v době uvedení na trh mnohem více vadila jiná věc – laciný interiér. Nemohu si pomoci, ale plasty a zpracování pouze vzdáleně připomínaly to, co dokáže ve svých vozech například Audi. I v tomto případě by se dalo argumentovat zaměřením na jízdní vlastnosti, ale promiňte auto s cenovkou nad 600.000 Kč musí uvnitř trochu vypadat.

bmw testy nizsistredni Facelift v tomto směru pomohl, palubní deska, stále tvarově zajímavá a stále přehledná, vypadá lépe, kvalitněji a luxusněji, přestože měkčení zastupuje pouze tenký povlak horní části palubní desky, vše ostatní zůstalo tvrdé. Testované jedničce vůbec neslušela manuální klimatizace, vedle M volantu vypadal panel s otočnými ovladači doslova komicky. Pokud ovšem dojde řeč na sedadla, volant, pedály a vše co souvisí se samotnou jízdou, smích přejde.

Sportovní sedačky s nepřebernými možnostmi nastavení (byť manuálního, jež vyžaduje nějaký čas na nastudování funkčnosti jednotlivých páček a táhel) fantasticky drží tělo v zatáčkách, přitom jsou pohodlné i na dlouhých trasách, no a ten volant…..lepší jsem v ruce ještě nedržel. Tak akorát tlustý, měkoučký a skvěle tvarovaný, až se mi chce zakřičet – bravo BMW. Pak jsou tu i pedály, ideálně rozestoupené, nebo řadicí páka – tuhá, ale přesně na tom místě, na které byste ji čekali.

Skromný silák

Dost často slýchám, že BMW bez pořádného benzinového motoru není BMW a v některých případech jsem ochoten kývnout na znak souhlasu. Nové kupé řady 3 mně s naftovým motorem příliš nevoní, už vůbec nemluvě o kabrioletu. Naopak v řadě 5 nebo 7 se přikláním právě k naftovému motoru. Velký točivý moment a hromada tlumících materiálů odvádí v dlouhé a těžké limuzíně skvělou práci.

U jedničky můžeme vést o použití naftového motoru dlouhou debatu, faktem ovšem je, že naftové motory jsou stále oblíbenější a faktem také je, že BMW vyrábí jedny z nejlepších naftových motorů na světě. Takže dost filosofování, BMW prostě v řadě jedna naftový motor nabízí a ten motor má něco do sebe. Můžete si vybrat mezi turbodieselem s objemem 2 litry a maximálním výkonem 105 kW/4000 ot./min. nebo stejným motorem s výkonem 130 kW/4000 ot./min.

Pokud chcete zažít pocit opravdové síly, připlaťte si a zvolte výkonnější variantu nedávno posíleného přeplňovaného vznětového dvoulitru. K výborné hodnotě výkonu se totiž přidává i vysoký točivý moment vrcholící na hodnotě 350 Nm ve 2000 ot./min. Nebudu chodit dlouho okolo horké kaše a rovnou vám řeknu, že tenhle turbodiesel patří mezi to nejlepší, co jsem v třídě kompaktů dosud zkusil.

Motor má uvnitř velmi příjemný, kultivovaný projev. V nízkých otáčkách v něm horko těžko poznáte turbodiesel a ve vysokých otáčkách budete váhat, zda se něco nepokazilo a motor nešlape na polovinu výkonu. Slyšíte totiž polovinu toho, co člověk běžně slýchává v hatchbacku nižší střední třídy poháněného naftovým motorem. Tím pochopitelně show nekončí. Ještě je tu onen vysoký točivý moment a výkon.

bmw testy nizsistredni
 

Motor začíná táhnout od volnoběhu a plynule nabírá sílu až do 4000 otáček. Hodně vznětových motorů se po dosažení maxima výkonu přestává snažit a nechá omezovač dělat svou práci, to by ale nebylo BMW, aby nenechalo ručičku výkonu vystoupat na pětitisícovku. Tak široký rozsah využitelných otáček vám dnes v této objemové kategorii nabídne málokdo, díky němu si například můžete bezpečně předjíždět, kdy se vám zlíbí.

Silný vznětový dvoulitr odzbrojí svým šarmem rovněž na dálnici, ale dokáže „vyrobit“ i sportovní jízdu. Pro své svaly však nepotřebuje nic extra, vystačí si průměrně se sedmi litry paliva na 100 km jízdy, pokud se hodně rozvášníte, může se spotřeba dotknout deseti litrů, ve většině případů se však budete pohybovat v rozmezí 6 – 8 litrů. Mimochodem, s BMW 120d se dá skutečně zajet 100 km i se spotřebou okolo pěti litrů.

Šetří přírodu, ničí uši

Když chcete ušetřit palivo a přírodu zároveň, vypnete při každém delším čekání motor. Asi na základě této nebo podobné filosofie (pochopitelně rozpitvané do nejmenších detailů) vznikl systém Auto Start Stop, se kterým dorazilo testované BMW 120d. Systém automaticky vypne motor během čekání na křižovatce a na pokyn spojkového pedálu jej opět nastartuje. Výsledek – nižší spotřeba i emise.

Zní to krásně, navíc to spolehlivě funguje. Přijedete na křižovatku, vyřadíte, pustíte spojku a motor zhasne. Řidiči kolem vás si sice myslí, že neumíte řídit, ale co je jim po tom, že? Opětovným zmáčknutím spojkového pedálu nastartujete a jedete dál, třeba 100 metrů. Vyřadíte, vymáčknete spojku a motor zhasne. Zase zmáčknete spojku, nastartujete a ujedete dalších 300 metrů na další semafor.

To se opakuje, než projedete městem, třeba desetkrát. Na prvním semaforu si řeknete, že tahle technologie zaslouží obdiv, na druhém semaforu budete stále unešení z toho, že se motor sám vypíná a na pokyn spojky startuje, ovšem na desátém semaforu začnete možná hledat tlačítko deaktivace systému. Jistě, naftový čtyřválec se podařilo skvěle utlumit, ale pokud jsou někdy slyšet charakteristické projevy naftového motoru, tak právě při startování.

A komu se chce poslouchat startování naftového motoru desetkrát za sebou. Chápu, že systém šetří palivo, jsem rád, že se někdo zabývá tím, jak snížit emise, ale pokud systém Auto Start Stop, tak do modelu s benzinovým motorem.

Zábava versus naklepané řízky

Jako další důkaz, že BMW řady 1 má specifickou cílovou skupinu a člověk vyznávající opačné hodnoty než jeho majitel, mu nikdy neporozumí, mohu uvést podvozek. BMW dělá stejně dobré podvozky jako motory, které skvěle tlumí nerovnosti a nedají šanci rázům, zajišťují fantastickou stabilitu v zatáčkách i ve vysokých rychlostech. Podvozky BMW jsou prostě skvělé, dokud jej nevylepšíte sportovním M paketem.

bmw testy nizsistredni
 

M paket má ve všech případech na svědomí dramatické ztuhnutí podvozku a tím pádem zlepšení reakcí vozu, ale zároveň snížení komfortu. V řadě 3 nebo 5 vám tužší podvozek asi příliš vadit nebude, ostatně máte možnost si sami zvolit, zda chcete měkčí nebo tvrdé auto. V jedničce se ovšem podvozek promění v kámen. Na jednu stranu fantastická zpráva, auto sedí na cestě jako přibité a stabilizační systém si povětšinu času ani neškrtne.

Na stranu druhou tragédie, protože opakovaná série příčných nerovností a navrch nějaká kostková dlažba udělá z vašeho zadku dobře naklepaný řízek. Pokud vezmete v úvahu stav českých vozovek, bude vám okamžitě jasné, že vás čeká mnohem více hodin naklepávání než zábavy na kouzelných silničkách. Jste-li na tvrdý podvozek připraveni, pak vám nic nebrání, koupi BMW 120d vylepšeným o M paket.

Chcete-li více komfortu, M paket vypusťte, s tím ovšem zapomeňte na výborné sedačky a úchvatný volant (dobrá zpráva je, že si sportovní sedačky a M volant můžete koupit i samostatně). Nepřijdete však o přesné a velmi upovídané řízení, ostré brzdy, které nevadnou a hlavně silný vznětový motor s nízkou spotřebou.

Plusy:

• atraktivní design
• výborné sportovní sedačky
• přesné a komunikativní řízení
• ostré brzdy
• silný a kultivovaný vznětový motor
• vynikající jízdní vlastnosti

Mínusy:

• tuhé řazení
• tuhý podvozek
• vysoká cena M paketu