Britské JCB překonalo vodíkový rychlostní rekord. Pomocí dvou motorů z bagru
Vodíkové vozy zatím nezvládly prodejně prorazit nikde na světě, a to ani v zemích, které jim dávají více podpory. Automobilky Toyota, BMW, Honda nebo Hyundai je přesto neopouštějí a naopak se objevují další vodíkové projekty. Jedním z nich je i pokus o překonání rychlostního rekordu.
Vodíkové vozy mají nový rychlostní rekord. Stojí za ním britská firma JCB, jejíž velké logo jistě znáte z bagrů, jeřábů a další speciální techniky. JCB je dnes také výrobce vodíkových spalovacích motorů a další vodíkové techniky, které věří ve specifickém využití.
Při prezentaci v Británii, kde jsme byli před pár lety, nám JCB ukazovalo také vlastní pojízdnou plničku vodíku. Využití by vodíková technika měla mít třeba v dolech nebo na stavbách, kam není možné tahat kabely nutné pro dobíjení bateriové techniky.
JCB Hydromax je každopádně úplně jiný druh specializované techniky. Jeho jediným záměrem bylo překonat rychlostní rekord pro vůz poháněný vodíkem. Ten dosud držel americký vůz Buckeye Bullet 2, který se v roce 2009 rozjel na 487,67 km/h. Stroj s typickou protáhlou karoserií měl mimochodem poháněna přední kola, elektromotoru energii dodával palivový článek.
Na rozdíl od Buckeye, za kterým stála Ohio State University a monacká firma Venturi, se JCB vydalo cestou spalovacích motorů na vodík. V Hydromaxu jsou dva přeplňované 4,8litrové čtyřválce, každý dává výkon 600 kW, dohromady tedy 1.200 kW. Každý motor zde pohání jednu nápravu.
Tyto 4,8litrové vodíkové motory jsou vylepšenými verzemi jednotek, které JCB běžně vyrábí pro svou řadu bagrů a rypadel. Společnost Ricardo pomohla s jejich úpravou pro závodní použití instalací speciálních chladičů, mezichladičů stlačeného vzduchu (intercoolerů) a závodních turbodmychadel. Trubkový podvozek, víceprvkové zavěšení a karboroskopickou bezpečnostní buňku pro řidiče vyvinula britská inženýrská společnost Prodrive. Firma Goodyear pak dodala pneumatiky vyvinuté na zakázku, které zvládají požadované rychlosti.
Dosavadním rekordmanem se spalovacím motorem na vodík bylo mimochodem BMW H2R, které se s šestilitrovým dvanáctiválcem v roce 2004 rozjelo na 300 km/h. Tento motor byl použit i v produkčním malosériovém modelu BMW 7. Jeho zvláštností bylo, že místo vodíku v plynné formě používal kapalný vodík.
JCB s Hydromaxem zamířilo na slavné solné pláně v americkém Bonneville, které se k těmto účelům tradičně využívají. Podle pravidel Mezinárodní automobilové federace (FIA) pro pozemní rychlostní rekordy musel Hydromax absolvovat dvě jízdy v opačných směrech na 10mílové trati během jedné hodiny, přičemž průměrná rychlost se počítala z naměřené míle v každém směru.
Za volantem seděl britský pilot Andy Green, držitel rychlostního rekordu pro pozemní vozidla a také první a jediný člověk, který na souši překonal rychlost zvuku. Ve voze ThrustSSC v roce 1997 jel na stejné solné pláni rychlostí 1.227,986 km/h. Tento rekord platí dodnes, i když se jej pokouší překonat nový britský vůz Bloodhound LSR.
V Hydromaxu Green dosáhl při první jízdě rychlosti 644,740 km/h a při zpáteční 663,283 km/h, čímž stanovil průměr obou jízd na 653,889 km/h. Tento úspěch přináší JCB druhý pozemní rychlostní rekord, 20 let poté, co Green dostal dvoumotorový Dieselmax k novému naftovému maximu 563 km/h. Tehdy však byl rekord přiškrcen na tuto rychlost schopností pneumatik.
Šéf společnosti JCB Lord Anthony Bamford k tomu prohlásil, že „pokud jde o dosažené úspěchy, z hlediska inženýrství je tento na samotném vrcholu“. Podle něj „je to obrovský krok ukázat, že to lze dokázat – potvrdit, že spalovací motor může fungovat rozumně na vodík s nulovými emisemi a za velmi nízké náklady. JCB je celá o pohledu dopředu. Musíme snížit naši závislost na fosilních palivech a pevně věřím, že vodík musí být jedním z řešení.“
Pro srovnání, rychlostní rekord bateriového elektromobilu je 549,4 km/h. Dosáhl jej v září 2016 na stejné lokaci vůz Buckeye Bullet 3, tedy nástupce vodíkového vozu. Dostal čtyři elektromotory s kombinovaným výkonem 2.206 kW a točivým momentem 2.800 Nm a čtyři dvourychlostní převodovky. Energii dodávala LiFePO4 baterie s napětím 735 V a kapacitou kolem 90 kWh.
Zdroj: JCB, zdroj foto: JCB, zdroj videa: JCB
