Bývalý šéf BAIC dostal trest smrti. Nesouvisí to s kvalitou aut značky
Chcete naše zprávy v Googlu přednostně?
Výroba aut nezní jako cesta k rozsudku smrti, přesto si právě takový nedávno vyslechl bývalý šéf čínského BAIC. Stal se další obětí kampaně, za kterou stojí samotný čínský prezident Si Ťin-pching.
Šéfové automobilek se čas od času dostanou do problémů se zákonem. Nejznámějším příkladem toho je asi bývalý šéf Renaultu, Nissanu a Mitsubishi Carlos Ghosn, jehož legendární útěk z Japonska ve futrálu na hudební nástroje se dočkal i několika televizních dokumentů. Své zažil kvůli kauze Dieselgate i šéf Volkswagenu Martin Winterkorn a také šéf Audi Rupert Stadler, který strávil ze stejného důvodu několik měsíců ve vazbě.
Nikdy se to ale nedostalo tak daleko jako v případě bývalého šéfa čínské státní automobilky BAIC Sü Che-iho. Ten si totiž v září vyslechl u soudu rozsudek v podobě trestu smrti. Nečeká jej okamžitě, přichází totiž s odkladem na dva roky. To znamená, že pokud v následujících dvou letech nespáchá další úmyslný trestný čin, trest bude zmírněn na doživotí. Vzhledem k tomu, že celé dva roky bude stejně sedět v base, je to asi téměř jisté.
V praxi čínských korupčních kauz vysokých státních představitelů to ale také znamená, že po zmírnění na doživotí nemůže být odsouzený předčasně propuštěn ani mu nelze trest dále snižovat. Kromě toho jej čeká doživotní odnětí politických práv a konfiskace veškerého osobního majetku ve prospěch státu.
Na tak krutý trest v Číně stačí docela běžná korupce. Kauza je součástí dlouhodobé a nekompromisní protikorupční kampaně prezidenta Si Ťin-pchinga, která se v posledních letech intenzivně zaměřuje na vysoce postavené manažery ve státních podnicích. Podobné rozsudky u nich rozhodně nejsou nijak výjimečné. Čína posuzuje zpronevěru u státních podniků jako zločin proti státu a odsouzení takto známé osobnosti má posloužit jako odstrašující příklad pro ostatní manažery.
Letos 69letý Sü Che-i, který pochází z národnostní menšiny Chuejů, se šéfem státní automobilky BAIC stal v roce 2006, do firmy přitom poprvé nastoupil jen o čtyři roky dříve. Pod jeho vedením se z nijak úspěšné firmy stala jedna z největších automobilek v Číně. Mimo jiné se velmi brzy firma zaměřila na elektromobily a v minulé dekádě patřila mezi jejich největší výrobce v Číně a na světě.
Sü Che-i vybudoval velmi úzké vztahy se společností Mercedes-Benz. Společný podnik Beijing Benz se stal velmi ziskovou dojnou krávou čínského koncernu. Spolupráce zašla tak daleko, že BAIC postupně odkoupil téměř 10% podíl v samotné mateřské společnosti Mercedes-Benz, čímž se stal jedním z jejích největších akcionářů.
Snažil se ale také o rozvoj vlastních značek a po neúspěšném pokusu o odkoupení Volva, Opelu a Saabu získal alespoň práva na techniku zkrachovalé švédské značky. Na tomto základě poté vznikla nová značka Senova. Ne vše se ale podařilo a třeba znovuzrození německé značky Borgward jako součást koncernu BAIC skončilo neúspěchem.
Během svých 14 let vlády nad automobilkou ale podle čínských orgánů využíval obří zakázky, stavební projekty a partnerství k přihrávání provizí, úplatkům a osobnímu obohacování. Když v roce 2020 v 63 letech odešel do důchodu, zdálo se, že odešel neposkvrněn. Nicméně čínské protikorupční orgány protizákonné jednání v BAIC dál mapovaly, což vyvrcholilo jeho zatčením v březnu 2023.
Zdroj: Cnevpost, zdroj foto: BAIC a acz, zdroj videa: BAIC
