Česká firma testovala elektro-tahač. Naftu zatím plně nenahradí, říká
Místní divize logistického giganta Raben testovala Mercedes-Benz eActros 600. V jednosměnném provozu s nabíjením doma se osvědčil, není ale tak univerzální jako konvenční tahač. U jiných firem už elektro-trucky jezdí.
Přechod nákladní automobilové dopravy z nafty na elektrický pohon má svá zásadní úskalí. V případě dálkové kamionové dopravy to je zejména dostupnost nabíjecích stanic. Veřejně dostupné nabíječky, které jsou uzpůsobené pro kamiony, jsou u nás reálně dvě – jedna u Prahy a druhá u Kroměříže.
To neznamená, že se elektrický pohon u nákladních aut nemůže začít prosazovat. Regionálně to už fungovat může, pokud mají vozy možnost nabíjení „doma“ – přes noc v depu. Právě s tím se do testování elektrického tahače Mercedes-Benz eActros 600 pustila firma Raben Logistics Czech, tedy česká divize celoevropské spediční společnosti Raben.
„Elektrický tahač eActros 600 je nasazen na pravidelné svozy, což umožňuje detailně sledovat jeho chování při běžném zatížení, reálném plánování tras i v závislosti na dostupnosti nabíjecí infrastruktury. Právě takové testy jsou klíčové pro další rozvoj udržitelné silniční dopravy“, řekl při začátku testu Jiří Chlup, ředitel vnitrostátní přepravy u Rabenu.
Právě ten nám také po skončení testu odpověděl na otázky, jak se s úkoly, které jsou pro naftový kamion hračka, popasoval ten elektrický v oblasti, kde neexistuje veřejně dostupná rychlonabíječka s dostatkem místa pro kamiony.
Zmíněným pravidelným svozem byla trasa mezi závodem klienta v Plzni a depem Rabenu v Cerhovicích, které stojí u exitu 41 z dálnice D5. Vůz tahal totéž, co naftový kamion. Jezdil jen přes den, v jednosměnném provozu, a každý den najezdil 350–450 km. Jak se nabíjel? „Jen na našem depu v Cerhovicích, a to pomocí zapůjčené nabíjecí stanice připojené k 63 A/400 V elektrické zásuvce,“ odpovídá Chlup.
„V období, kdy závod jede na dvě, případně tři směny by bylo nutné zajistit na místě rychlonabíjecí stanici a průběžně vozidlo dobíjet během každého prostoje,“ pokračuje. Rozdíly oproti konvenčnímu autu jsou tedy poměrně velké.
Kromě nedostatečné nabíjecí infrastruktury jsou odlišnosti také v náročnosti plánování. „Důležité je, aby bylo vše přesně a správně naplánované, zejména pak místo a časové úseky vyhrazené k nabíjení. Pakliže dojde k operativním změnám časového rozvrhu práce, vždy je nutné přepočítat dojezdy, aby vše vycházelo,“ přibližuje Chlup. „Vozidlo nelze považovat za univerzální prostředek,“ jehož použití „by šlo nahodile upravovat dle aktuálních potřeb,“ dodává.
Jaký je tedy výsledek testu? Plánuje si Raben pořídit elektrický tahač? „Ano, plánuje. Prozatím jsou však překážky na straně nabíjecí infrastruktury a také ve smluvním ujednání s konkrétními klienty, pro které bude nasazení vozidla s nulovými emisemi prioritou a kteří se tak budou podílet na zvýšených pořizovacích nákladech,“ uzavírá Chlup.
Raben by nebyl s elektrickými nákladními vozy ve flotile první. Již loni v září si firma Metrans pořídila šest nových elektrických tahačů značky Volvo. Od stejné značky koupil v září 2024 tři elektro-trucky DB Schenker a nasadil je do provozu na trasách v Česku.
Zdroje: Raben, Volvo | foto: Raben, Mercedes-Benz | video: Marek Bednář/Auto.cz
