Česko loni vybralo 84 miliard na spotřební dani z paliv. Její výše se dekády prakticky nemění
Státní rozpočet loni vybral více peněz na spotřebních daních z benzinu a nafty. Meziročně šlo o růst o 13 procent, výsledek byl dokonce o sedm procent vyšší, než Ministerstvo financí očekávalo.
Růst inkasa spotřební daně z minerálních paliv na 84 miliard korun byl loni způsoben růstem sazby u nafty. Ta se od srpna 2023 vrátila zpátky na hodnotu, kterou měla v roce 2022. Tehdy ceny na totemech stojanů atakovaly hranici 50 korun za litr a vláda reagovala dočasným snížením daní. U benzinu klesly o 1,60 Kč na litr, vydrželo to čtyři měsíce, u nafty šlo o 1,50 Kč, a vydrželo to dokonce 14 měsíců.
Daň z nafty je dnes v Česku stejná, jako byla před dvaceti lety (9,95 koruny z litru), u benzinu je vyšší o korunu na litr (12,84 koruny z litru). Přitom spotřební daň na cigarety se od vstupu do Evropské unie zpětinásobila.
To, co stát vybere na benzinu a naftě, loni tvořilo čtyři procenta příjmů státního rozpočtu. V roce 2004 šlo o devět procent, objem dopravy se mezitím s růstem ekonomiky výrazně zvýšil.
| Vývoj výběru daně za paliv | ||
| 2004 | 2024 | |
| Spotřební daň benzín (Kč/litr) | 11,84 | 12,84 |
| Spotřební daň nafta (Kč/litr) | 9,95 | 9,95 |
| Inkaso daně (Kč) | 65 miliard | 84 miliard |
| Podíl daně na příjmech rozpočtu (v %) | 9 % | 4 % |
| Výdaje Státního fondu dopravní infrastruktury (Kč) | 52 miliard | 156 miliard |
Daně na motorová paliva patří v době všeobecného zdražování mezi prakticky neměnné a vzhledem ke kupní síle vlastně klesají. Netýká se to jen Česka, ale i velké části Evropy. V roce 2004 stála jízdenka na pražskou MHD 12 korun, cigarety Start vyšly na 36 korun a průměrná mzda byla 17 500 korun měsíčně. Nyní jsou všechny tyto hodnoty násobně vyšší a týká se to i cen běžných věcí v obchodech. Téměř se ztrojnásobily i výdaje státního rozpočtu. Zdanění paliv je tak mimořádnou stálicí.
Cena benzinu i nafty je velké politické téma. Voliči jsou na to zpravidla citlivější než na ceny energií, které vidí jednou za rok na vyúčtování. Na případné zdražování rychle reagují i firmy. Ekonomové vypočítávají dopady na ekonomiku. Platí jednoduchá úměra: dražší paliva vedou k vyšším nákladům na dopravu, a to se negativně odrazí v cenách v obchodech. V exportně zaměřeném Česku mohou náklady na přepravu do zahraničí ohrozit i konkurenceschopnost řady firem. Kolem zvyšování spotřební daně na paliva se proto našlapuje jen velmi opatrně.
V případě Česka hraje roli i to, že Polsko, Slovensko i Rakousko mají daně na obě paliva nižší.
V Evropě dostupnost ropných paliv poslední čtvrt století v průměru roste. Dokonce i nyní, kdy má řada evropských zemí potíže se svými rozpočty, jsou daně na paliva místem, kde se málokdy hledají další peníze. Svou roli nyní hraje i evropský plán zavést z benzinu a nafty od roku 2027 uhlíkovou daň. Ta by měla podle odhadů zdražit obě paliva o zhruba dvě koruny na litr. Vlády to tak zpravidla nechtějí ještě zhoršovat.
Poučením je i rok 2018, kdy se francouzská vláda rozhodla zvýšit daně u paliv a napříč zemí vypukly velké demonstrace. Do ulic vyšly stovky tisíc lidí a střety si nakonec vyžádaly zraněné i jednu oběť. Vláda nakonec částečně ustoupila.
Na druhé straně je tu ale tlak ekologických organizací. Například Transport & Environment vypočítává, že vyšší ceny paliv by vedly k o něco nižší spotřebě, a tedy i k nižším emisím. Hovoří dokonce o ztracených dekádách, kdy Evropa promeškala šanci zvyšovat daň alespoň o inflaci. Jde o to, že se jednotlivé vlády zavázaly ke snižování spotřeby fosilních paliv, ty jsou ale v poměru ke kupní síle stále dostupnější. I přechod na elektromobilitu vypadá náročněji, když elektřina napříč Evropou zdražuje a ropná paliva ve velké části členských zemí nikoliv.
Česko příjmy ze spotřebních daní z paliv využívá na dopravní infrastrukturu jen částečně. Státní fond dopravní infrastruktury získává jen devět procent vybrané částky. Důležitějším příjmem je vybrané mýtné a výnosy z prodeje dálničních známek. To ale samo o sobě nestačí. Desítkami miliard pomáhá státní rozpočet (dává ale méně, než vybere na dani z paliv) a dalšími desítkami miliard Evropská unie.
