Čína do Evropy hrne nová MPV. Popularitu mrtvému žánru asi nevrátí
Zatímco dnes se pomalu každá modelová řada stává SUV, dříve se o něco podobného automobilky pokoušely s MPV. Jenže tato třída byla zcela poražena a mimo osobních dodávek v podstatě neexistuje. Změnit se to snaží čínské automobilky, které v Evropě začaly uvádět vlastní pojetí MPV.
Třída MPV si v Evropě během asi 30 let prošla cyklem od složitého počátku u projektu Matra přes absolutní prodejní vrchol až po současnou klinickou smrt. Ještě na počátku tohoto století to vypadalo, že MPV jsou budoucností automobilů. Do podoby MPV se začaly stylizovat náhrady za kombíky, jako třeba Volkswagen Golf Plus nebo Ford Focus C-Max. Fiat nafoukl pětistovku do modelu 500L a u Seatu se v MPV zvrhla většina nabídky.
MPV se dala pořídit ve všech velikostech a skoro každá automobilka jich měla v portfoliu několik. Podle českých statistik dosáhla popularita MPV vrcholu, dělala totiž přes 16 % trhu, zahrnuje to ale pouze vozy v této kategorii klasifikované. Zejména ty menší totiž ani nebyly oficiálně součástí kategorie MPV, ostatně třeba právě Golf Plus byl opravdu jen vyšší hatchback.
Právě počátkem minulé dekády ale začal současný boom kategorie crossover/SUV, který vozy stylizované jako MPV naprosto zdecimoval. V Česku tak dnes z klasických MPV nezůstalo v podstatě nic, jako poslední přežil letos ukončený Volkswagen Touran.
Jako náhradu máme vozy založené na dodávkách, jako je Citroën Berlingo, Hyundai Staria nebo Volkswagen Caddy. Ty jsou v různých velikostech a například současný Volkswagen Multivan už naopak má základ v osobní platformě a užitkovou verzi nemá, a je tak asi nejblíže MPV mezi současnou evropskou produkcí.
Situace ve zbytku světa je ale zásadně odlišná. V Americe sice MPV také zásadně ustoupila ze slávy, ale třeba Chrysler pořád prodává přes 120.000 kusů pacificy ročně a své zástupce v segmentu mají i další značky. V Japonsku jsou MPV podstatně menší, v rámci kategorie Kei ale patří mezi ty vůbec nejprodávanější vozy, úspěšné tam jsou i větší modely.
Jasně největší prodeje ale MPV zažívají v Číně. Tam byly v minulé dekádě dokonce nejprodávanějšími modely vůbec, šlo ale o levné a jednoduché modely jako Wuling Hongguang. S nástupem elektrifikovaných vozů a s větší popularitou lokálních značek sice neútočí na čelní pozice, ale v absolutních číslech se dnes MPV prodává ještě více.
Dnes má nějaké MPV v nabídce v podstatě každá čínská značka a nové přibývají každý měsíc. Nenechávají si je jen pro sebe a čím dál více modelů se dostává i na exportní trhy, včetně Evropy. V Česku se v tomto ohledu snaží hlavně Dongfeng, který má dnes v portfoliu tři MPV a další přibude koncem roku. Jedno MPV má v nabídce také nově příchozí značka JAC. Ve zbytku Evropy je ale najdeme taky u Xpengu, Maxusu, Denzy a mnohé další své modely chystají.
Jde však o podstatně odlišný přístup k MPV, než na jaký jsme v Evropě byli zvyklí. Zatímco místní modely dost stavěly na variabilitě interiéru a nabídce místa, ty čínské si potrpí spíše na luxus. Vidět je to i na tom nejlevnějším u nás, Forthingu U-Tour za 749.000 Kč. Místo běžného uspořádání 2+3+2 má typicky čínské 2+2+3 a ve druhé řadě dvě veliká kapitánská křesla. Ta nejdou sklopit ani snadno vytáhnout, takže dodávku jako z Fordu Galaxy nebo ze sharanu z něj neuděláte. Ale zato zde mají prostřední dva pasažéři opravdu příjemný komfort při cestování.
To samé platí o každém dalším čínském MPV v Evropě a některé míří opravdu vysoko. Třeba Voyah Dream, opět z portfolia Dongfengu, je už opravdu luxusním vozem. Má na to vzduchový podvozek, spoustu velkých displejů, sedačky s masážemi a také vysoký výkon. Stáje už ale 2.449.900 Kč v PHEV verzi a elektrická je ještě skoro o 200.000 dražší.
Právě tak vypadá spousta moderních čínských MPV, která minimálně na papíře patří mezi technicky nejimpresivnější modely z Číny. Třeba takový Xpeng X9, nově prodávaný i v Německu, se umí nabíjet výkonem až 525 kW, Denza D9 to posouvá až na 1 MW. Zeekr 009 může mít baterii o kapacitě až 140 kWh a výkon pohonu až 680 kW, Leapmotor C11 je zase sériovým hybridem s 80kWh baterii.
V Číně je právě tato kategorie luxusních elektrifikovaných MPV nesmírně populární. Třeba jen Voyahu Dream se loni na tamním trhu prodalo téměř 70.000 kusů, a i takového Li Mega, považovaného za neúspěšný model, se prodalo téměř 20.000 kusů. V Česku je to zatím samozřejmě podstatně horší a třeba Dreamy se zatím prodaly tři, po jednom kuse ročně. Levnější Forthing U-Tour na tom byl podstatně lépe a loni se jej prodalo 129 kusů.
V celé Evropě se zatím čínská MPV také moc neuchytila. Maxus zde loni prodal asi 400 kusů svých dvou MPV, Voyah 32 kusů Dreamu, Denza D9 má zatím šest registrací a nejúspěšnější je opět Forthing U-Tour se 776 registracemi. K tomu ještě můžeme připočítat 70 kusů stejného vozu prodávaného v Itálii jako Evo Spazio a 9 kusů jako Cirelli 7, opět z Itálie.
Že by se vrátila popularita žánru MPV do Evropy, je tedy asi v dohledné době nereálné. Zatímco mezi SUV už čínské modely dokáží v některých zemích i dominovat prodejům, MPV jsou až příliš odlišná. Úprava interiéru tak, aby vyhovoval místním nárokům, také asi není reálná. Ostatně ji odmítl třeba i Hyundai na svém velkém MPV Staria s tím, že pro tak malé prodeje v Evropě by se to nevyplatilo.
Zdroj: autorský text, zdroj foto: Auto.cz, zdroj videa: Auto.cz
