TEST Dacia Jogger TCe 110 Extreme 5 míst – Když chcete hodně auta za co nejméně peněz

Design, interiér

Jogger totiž - stejně jako ostatní modely rumunské značky – v loňském roce prošel designovou úpravou reflektující novou identitu Dacie. Dostal tedy novou masku chladiče s bílými prvky a především čerstvým logem automobilky, které spojuje stylizovaná písmena D a C. Mně se nový minimalisticky působící znak Dacie moc líbí a myslím, že celkově modifikace přídě vozu prospěla.

Další změna se týká cen. Jogger za ten rok na českém trhu docela výrazně podražil. Zatímco v prosinci 2021 základ začínal na částce 373.500 Kč, nyní startuje na 417.500 Kč. K navýšení cen došlo také na vrcholu nabídky, což dokládá testovaný exemplář - pětimístné provedení v nejvyšší výbavě Extreme s litrovým motorem TCe 110 stojí nejméně 499.500 Kč, v době uvedení na trh to bylo jen 438.000 Kč.

TEST Dacia Jogger TCe 100 LPG Extreme – Dostupný rodinný ideál

Takže jedna zpráva dobrá, jedna špatná. V jádru jinak Jogger samozřejmě zůstává stejným autem, které je trochu kombíkem (má praktický zavazadelník), trochu MPV (má prostorný a až sedmimístný interiér) a trochu crossoverem (auto nabízí světlou výšku 200 mm). Na platformě CMF-B postavený vůz rozměry zapadá do nižší střední třídy, i když při osobním setkání působí mohutněji. S délkou 4547 milimetrů je však kratší než kupříkladu Škoda Octavia Combi (4689 mm) nebo dokonce Hyundai i30 kombi (4585 mm).

Designově i stavbou Jogger představuje opravdu zajímavého křížence. Přední část odpovídá sourozencům Sandero/Logan (jiný je nárazník a Jogger dostal ještě nelakované díly, které mají přisypat špetku SUV charakteru), a to až po B-sloupek. Zbytek tvoří svébytná část karoserie, kterou od té „erární“ odděluje také výrazný střešní schůdek. Část za předními sedadly je tedy nejen dlouhá, ale navíc i o dost vyšší. Výška Joggeru právě díky tomu činí 1674 mm.

Tak trochu jezevčík

Z profilu pak vyloženě vynikne mimořádně dlouhý rozvor dosahující 2897 mm. Zadní náprava je opravdu hodně vzadu a dojem „jezevčíka“ ještě umocňuje krátký zadní převis. Toto řešení ale přináší několik výhod, například konstruktérům umožnilo Jogger vybavit rozměrnými zadními dveřmi, které významně usnadňují přístup k sedadlům ve druhé řadě. A asi nemusím zdůrazňovat, že pomáhají i v případě nastupování k sedačkám ve třetí řadě, pokud je jimi auto vybaveno. Naše bylo, jak už víte, jen pětimístné. Dalším plusem je skutečnost, že šířku lavice ve druhé řadě neomezují podběhy, které jsou až za ní. Lavice tak nabízí plnohodnotné sezení pro tři cestující.

Podběhy zasahují jen do zavazadlového prostoru, ten je ale i tak obrovský. V případě pětimístné varianty základní objem činí 708 litrů, délka ložné plochy přesahuje jeden metr a více než metrová je i šířka právě mezi podběhy. Místo pro náklad potěší také úctyhodnou výškou.

Mezi praktické detaily v kufru patří držák na hever, háčky na tašky a elastické úchyty po stranách. Naše auto bylo vybaveno gumovou vanou, která však z nějakého důvodu nepokrývá celou podlahu a končí kus před lavicí ve druhé řadě. Umím si představit, že se některé druhy nákladu z vany vykutálejí pod sedadla. Výtku mám k provedení krycí rolety, jež postrádá otvor pro uchopení. Zatáhnout ji jednou rukou, když v té druhé něco držíte, představuje docela problém.

Dacia Jogger TCe 110 Extreme 5 míst

Trojmístná lavice ve druhé řadě je dělená v poměru 2/3:1/3, a nemá jen sklopná opěradla, ale Dacia navíc přidala možnost ji ještě překlopit směrem dopředu. Pak Jogger uveze až 1819 l. A potěší zhruba dvoumetrovou ložnou plochou.

Video: Sedm míst v Dacii Jogger. Má třetí řada smysl, nebo je jen do počtu?

Přestože se Dacii povedlo na půdorysu kompaktního kombíku vytvořit opravdu prostorné auto, cestující na sedadlech ve druhé řadě (v našem případě zadních) trochu doplácejí na převzetí přední části z běžných osobáků Sandero/Logan a potřebu Jogger nabídnout také v sedmimístné verzi a přitom ještě s použitelným zavazadelníkem.

Lavice je proto ukotvena poměrně vpředu, takže pasažéři na ní usazení nemají k dispozici tolik prostoru pro nohy, kolik bychom od auta s ambicí odehrát roli dopravního prostředku pro pět dospělých asi očekávali. Není to žádný průšvih, se 182 cm jsem měl za sedadlem nastaveným pro sebe ještě drobnou rezervu, ale ani zázrak. Joggeru by podle mě slušela posuvná sedadla ve druhé řadě, chápu však, že ve voze těchto rozměrů, se sklopnou lavicí ve druhé řadě a navíc vyvíjeném s ohledem na co nejpříznivější cenu, nemůžeme mít všechno.

U zkoušeného provedení dojem navíc kazily sklopné stolky upevněné k opěradlům předních sedadel, které zabírají až moc místa a prostor pro nohy docela citelně ubírají. Kdyby byl Jogger můj, určitě bych je z opěradel sundal, zvlášť když působí tak nějak vachrlatě a o jejich praktické použitelnosti celkem pochybuji. Posádce by se však mohlo líbit, že se sedí hodně vysoko, takže cestující mohou sedět s narovnanou postavou, nad hlavou budou mít stále spoustu místa a navíc dostanou skvělý výhled. Je ale škoda, že Dacia dozadu nezabudovala USB porty pro dobíjení telefonů nebo tabletů, v rodinném autě by se podle mě hodily.

Přední část kabiny představuje klasiku v podání Dacie s klasickými fyzickými ovladači, pěkně čitelnými analogovými budíky, přehledným palubním počítačem, nekomplikovaným multimediálním systémem s 8palcovou dotykovou obrazovkou (podporuje Apple CarPlay a Android Auto) a především celkově velice dobrou ergonomií. Zajímavým nápadem je odnímatelný držák telefonu vedle displeje infotainmentu, líbí se mi, že si do něj můžete mobil upevnit na výšku i na šířku a že se hned pod ním nachází USB port. Na druhou stranu telefon v držáku může částečně zakrývat přístrojový panel.

Dacia Jogger TCe 110 Extreme 5 míst

Materiálům samozřejmě dominují jednoduché a tvrdé plasty (což nemusí být nutně špatně, pokud budou vykazovat trvanlivost), jejichž jednotvárnost nabourávají dekory z tkaniny. Ty sice vyhlížejí moc hezky, ale jsou hodně nepraktické. Hrubá a částečně světla textilie totiž bude chytat - snad až vyloženě pohlcovat - všechny možné nečistoty. Udržovat ji čistou, zejména v oblasti madel ve dveřích, bude podle mě pořádná šichta. Drobnou výtku mám ještě ke kapsám ve dveřích a odkládacímu prostoru v loketní opěrce - mohly by být větší. Opěrka navíc trochu překáží jednomu ze dvou držáků nápojů ve středové konzoli.

Hybridní Dacia Jogger brzy vstoupí na trhy, nabídne 140 koní

Z auta je slušný výhled dopředu a do stran, dozadu je to o něco horší – i přes zrcátko. Celkem mi vyhovovala přední sedadla, přestože nenabízejí bůhvíjak výraznou boční podporu a chybí jim nastavitelná bederní opěrka, a zmínit musím slušnou výbavu vrcholného provedení Extreme. Zahrnuje například automatickou klimatizaci, bezklíčový přístup a startování, zadní parkovací kameru, výškově a podélně nastavitelný volant nebo DAB rádio, které bohužel pravidelně ztrácelo signál. Připlácet se musí za navigaci, přední parkovací senzory, rezervní kolo či vyhřívaná předních sedadel, to je mimochodem dvoustupňové.

Motor, jízdní vlastnosti

Stačí tříválec?

Dacia pro Jogger nabízí dva litrové tříválce a brzy dorazí ještě hybrid. Nejdostupnější motorizací je litrové TCe 100 ECO-G, schopné jezdit také na LPG, mně však tentokrát společnost dělal dražší tříválec – výhradně benzinová jednotka TCe 110.

Turbodmychadlem přeplňovaný motor s hliníkovým blokem, vodou chlazenými výfukovými svody, přímým vstřikováním a variabilním časováním ventilů z objemu 999 kubických centimetrů poskytuje nejvyšší výkon 81 kW při 5000 až 5250 otáčkách za minutu a maximální točivý moment 200 Nm mezi 2900 až 3500 min^-1. Jogger se s ním podle údajů výrobce rozjede až na 183 km/h a z nuly na 100 km/h akceleruje za 10,5 sekundy. Oba motory můžete mít výhradně s šestistupňovou manuální převodovkou.

Dacia Jogger TCe 110 Extreme 5 míst

V praxi tříválec působí vcelku příjemně. Z nízkých otáček se sbírá poměrně ochotně, těsně před třemi tisíci otáček pak zřetelně ožije a příjemně táhne přes druhou polovinou otáčkoměru. Nenabízí pochopitelně nějak dramatické zrychlení, ale akceleruje více než důstojně a nemusíte se obávat, že vám předjetí třeba kamionu zabere celou věčnost.

Je však potřeba počítat s drobnou prodlevou po sešlápnutí plynového pedálu, turbodmychadlem přeplňovaný tříválec se prostě musí před výkonem „nadechnout“.

A občas se mu také musí vyjít vstříc podřazením, potřebuje poslat do otáček. V těch vyšších pak nejen slušně zatáhne, ale zaujme navíc poměrně jadrným zvukem. Tříválec dovede držet rychlost i v mírném stoupání na dálnici na šestku, když však budete chtít zrychlit, budete muset zařadit nižší kvalt. A podobně tomu je také v táhlých stoupáních. Nutnost podřazovat se samozřejmě mění v závislosti na obsazení vozu, naložený Jogger vyžaduje práci s řadičkou výrazně častěji. Řazení bohužel nepůsobí úplně precizně, během testu jsem bojoval především s dvojkou, občas nechtěla hned zapadnout.

Dacia Jogger se dočkala další obytné úpravy, tentokrát ze Španělska

Rozhodně ale platí, že 81kW tříválec na největší Dacii bohatě stačí. Při dálniční stotřicítce na šestku točí asi 2600 otáček a není výrazně hlučný. To ho spíš přehluší aerodynamický svist a ruchy od kol. Celkově je však cestování na dálnicích naprosto v pohodě, minimálně cestující vpředu spolu mohou konverzovat, aniž by museli zvyšovat hlas. A mimochodem - díky dlouhému rozvoru Jogger ve vyšších rychlostech působí příjemně stabilně.

Špatná není spotřeba. Nejvíc paliva si litrový turbomotor žádal na dálnici, v průměru 7,5 l/100 km. V Praze Jogger jezdil za 7,4 l/100 km a mimo velká města a dálnice za 6,2 l/100 km. Kombinovaná spotřeba činila 7,1 l/100 km. Troufnu si tedy tvrdit, že ať už budete Jogger TCe 110 používat jakkoli, dlouhodobě se spotřeba bude pohybovat nejčastěji mezi 6 až 8 l/100 km.

Slušný komfort

Podvozek Dacie Jogger působí docela komfortně a dobře zvládá většinu klasických nerovností, nerozhodí ho standardně rozbitá česká silnice s různými výmoly, záplatami nebo vyjetými kolejemi. Teprve po vymetení výraznějších děr nebo při přejezdu série větších nerovností se podvozek dokáže ozvat. Není to nic hrozného, přesto bych si uměl představit důkladnější odhlučnění od spodku vozu. Snad důležitější však je, že auto „nedrncá“, neuskakuje, kola o výmoly nezakopávají a dokonce i ta velká karoserie působí tuhým dojmem.

Jízdní vlastnosti jsou takové „spotřební“. Jogger samozřejmě nemá ambice zasypat řidiče lavinou nadšených emocí, je to prostředek sloužící k převozu čehokoli kamkoli. Řízení je trochu mdlé a docela dlouhé, o projevu řadičky už byla řeč, auto velice snadno podléhá nedotáčivosti a i když dlouhý rozvor významně přispívá ke stabilitě, současně způsobuje pocit, že šoférujete skoro dodávku. Společně s dlouhým řízením (což je vlastně také důsledek konstrukce s přední částí z modelů Sandero/Logan doplněnou o nápravu umístěnou daleko vzadu) Jogger tak trochu nutí najíždět si jiným způsobem do zatáček. A víc točit volantem.

Dacia Jogger TCe 110 Extreme 5 míst

Asi vás tedy nepřekvapí, že auto nepůsobí zrovna obratným dojmem. Zadní náprava se za předkem spíš vozí jako vlek, takže vůz se o ní v zatáčce nemůže úplně opřít. A tím nemyslím, že by se nějak výrazně v zatáčkách a při změnách směru hýbala karoserie, to ne, ta je usazena docela hezky, spíš jde o to, že vám Jogger neumožní řídit ho plynem. Po uvolnění akcelerátoru tu totiž nedochází k zatížení zadní nápravy, takže vám to nijak nepomůže s utažením oblouku. Velká Dacia se s nadsázkou řečeno řídí jen volantem. Ale asi mi to ani nevadí, podstatnější je komfort a stabilita.

Jak si Dacia Jogger poradí s plně naloženou kabinou? Tříválec má co dělat

Důležitá informace se týká brzd. Pětimístné provedení dostalo menší brzdové kotouče vpředu (vzadu jsou vždy bubnové brzdy) než sedmimístná varianta, průměr mají 258 mm. A není to žádná sláva, docela snadno se unaví a na horské silnici plné ostrých zatáček jsem měl až moc brzy dojem, že Jogger moc dobře nebrzdí.

Závěr

Závěr

Dacia Jogger je hodně zajímavým autem, které boduje především poměrem mezi nabídkou praktického prostoru a cenou. V tomto ohledu je stále, i přes výrazná zdražení v posledních měsících, bezkonkurenční. Snahu o co největší dostupnost sice logicky doprovázejí jisté ústupky, například v podobě použitých materiálů (tvrdé plasty, zvláštní koberce), chybějící prvky výbavy (třeba USB porty pro cestující vzadu) nebo omezenou variabilitu (nemožnost posouvat lavici ve druhé řadě), neřekl bych ale, že je některý z nich vyloženě zásadní.

Na druhou stranu cena testovaného auta už se pohybuje na úrovni klasických kombíků nižší střední třídy, které přece jen udělají v interiéru o něco lepší dojem. Ale zase nebudou tak prostorné a praktické...

Plusy

• Celkový vnitřní prostor
• Praktičnost
• Velikost zavazadlového prostoru
• Poměrně živý motor
• Dostatečný komfort
• Ergonomie
• Spotřeba
• Zajímavý poměr cena/praktičnost

Minusy

• Nepřesné řazení
• Průměrné místo ve druhé řadě sedadel
• Absence USB portů ve druhé řadě
• Odkládací prostory by mohly být větší
• Slabší brzdy