Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

DAF to jsou i speciály pro armádu. Podívejte se na terénní, obojživelné i obrněné stroje

Ondřej Pavlůsek
Diskuze (1)
DAF Trucks N.V. letos oslavuje 90. výročí od svého založení. Dnes je tato firma vnímána jako jeden z největších výrobců nákladních vozidel v Evropě, ale vedle nich má na svém kontě i řadu typů pro armádní využití.

Společnost DAF Trucks N.V. se během devadesáti let vypracovala na jednoho z nejvýznamnějších světových výrobců nákladních vozidel. Historie společnosti se začala psát 1. dubna roku 1928, když si nizozemský inženýr Hub van Doorne založil v Eindhovenu malou dílnu.

Hub van Doorne si svoji eindhovenskou dílnu otevřel v jedné z budov pivovaru Coolen. Zpočátku prováděl drobné svářečské a kovářské práce pro město, výrobce osvětlení a rádií Philips a další firmy.

V průběhu hospodářské krize se Hub van Doorne spolu svým bratrem Wimem rozhodli expandovat. V roce 1932 začali vyrábět přívěsy a změnili si název na Van Doorne’s Aanhangwagen Fabriek (Van Doornova továrna na návěsy), zkráceně DAF.

Nizozemské ministerstvo obrany zadalo v roce 1935 továrně Van Doorne’s Aanhangwagen Fabriek objednávku na přestavěná vozidla nazývaná TRADO. To bylo výsledkem spolupráce poručíka dělostřelectva inženýra P. H. van der Trappena a zakladatele společnosti DAF Huba van Doorneho.

Toto vozidlo bylo v podstatě přestavbou standardního nákladního vozu s jednou zadní poháněnou nápravou na nákladní vůz se dvěma poháněnými zadními nápravami. Základem pro tuto úpravu byla nejčastěji vozidla značek Ford a Chevrolet.

Po své první zakázce zadala nizozemská armáda ještě mnoho dalších objednávek, zejména pro variace odvozené od projektu TRADO. Společnost DAF (v té době ještě nazývaná Van Doorne’s Aanhangwagen Fabriek) dodávala také šestimístné velitelské vozy a lehké dělostřelecké transportéry.

Dalším speciálním vozidlem byl obrněný vůz M39, na jehož dvanáct kusů obdržela společnost DAF objednávku na jaře roku 1939. Tato 4,75 m dlouhá šestikolová vozidla navazovala konstrukcí svého podvozku na projekt TRADO a k pohonu obou zadních náprav využívala motor Ford Mercury V8 o výkonu 70 kW.

Velkou pozornost vzbudil v roce 1939 prototyp obojživelného vozu DAF 139, který měl čtyři poháněná řiditelná kola a mohl se pohybovat v obou směrech. Čtyřmístné vozidlo s celkovou délkou 3500 mm mělo ve svém středu uložen čtyřválec Citroën o objemu 1,9 l a výkonu 35,3 kW, s nímž dosahovalo maximální rychlosti 70 km/h na souši a 8 km/h na vodě.

Výroba obojživelníku DAF 139 se díky druhé světové válce nerozběhla a všechny existující prototypy byly zničeny, aby je nezískal nepřítel v podobě německé armády.

Vztahy mezi nizozemskou armádou a společností DAF dostaly nový impulz počátkem padesátých let díky objednávce (z 20. prosince 1951) na 3600 dělostřeleckých tahačů 6 x 6 a téměř 2800 zbraňových transportérů 4 x 4.

Jednalo se především o třínápravový YA 328 a dvounápravový transportér Wep (zkratka pro Weapons Carrier, zbraňový transportér) YA 126. Tato vozidla s šestiválcovými benzinovými motory Hercules o objemu 5,55 l a 4,62 l, disponujícími výkony 97, resp. 75 kW byla ve výzbroji nizozemské armády během padesátých a šedesátých let.

Koncem padesátých a počátkem šedesátých let následovaly podobně velké objednávky na dvounápravové třítuny YA 314 a třínápravová devítitunová vozidla YA 616 spolu s celou řadou od nich odvozených provedení.

Vozidla DAF YA 314 a z nich vycházející YA 324 byla poháněna benzinovými šestiválci Hercules o objemu 4,62 l a výkonu 75 kW. K pohonu vozidel YA/YT/YF/YK/YB 616 a YB 626 byl zvolen zážehový šestiválec Continental o objemu 9,86 l a výkonu 150 kW, který spolupracoval s pětistupňovou manuální převodovkou.

DAF YP 408, osmikolové obrněné vozidlo se dvěma řiditelnými předními nápravami a šesti poháněnými koly, byl vyvíjen od konce padesátých let a nizozemská armáda jej měla ve svém vozovém parku od první poloviny šedesátých let až do roku 1987.

Obrněné vozidlo dlouhé 6,23 m, vysoké 1,87 m a široké 2,4 bylo schopné pojmout až dvanáct osob. K pohonu zde sloužil vznětový šestiválec DAF DS 575 o výkonu 121 kW, umožňující stroji o hmotnosti téměř deset tun dosáhnout rychlosti přes 80 km/h.

V letech 1974 a 1975 bylo pro potřeby nizozemské armády vyrobeno celkem 1201 lehkých automobilů DAF YA 66 s plátěnou střechou. Tato vozidla vycházela ze sériového osobního automobilu DAF 66, s nímž sdílela podvozek, přední část karoserie i kompletní pohonné ústrojí v podobě čtyřválce Renault B110 a převodovky Variomatic.

V sedmdesátých a osmdesátých letech zkonstruovala společnost DAF mimo jiné také čtyřtunové YA 4440 a desetitunové YA 2300. Tato dvou- a třínápravová nákladní vozidla se vznětovými šestiválci DAF byla určené pro široký rozsah vojenských aplikací.

Řadu vozidel vyvinula společnost DAF pro nizozemské ministerstvo obrany také v devadesátých letech a v prvním desetiletí tohoto století. Příkladem jsou těžké nákladní vozy 6 x 6 v konfiguraci YBZ 3300 a tahače s tankovými podvalníky (TROPCO), které vychází z civilních nákladních vozidel XF95 a byly do armády dodávány od počátku roku 2004.

Objednávka zahrnovala čtyř- a sedminápravové kombinace s přepravními kapacitami okolo 65 tun, určené, kromě jiného, i pro přepravu tanků značky Leopard. Začátkem roku 2010 bylo pět tahačů TROPCO přestavěno na těžká vyprošťovací vozidla.

Foto: DAF Trucks N.V., Wheelsage.org, Veterán Auto.cz, Auto.cz

Ondřej Pavlůsek
Diskuze (1)
Avatar - Bubáq
23. 4. 2018 10:10
Dáky za info!
Byť se týká historie, jsou tyto informace velmi zajímavé. A díky také za popisky ke snímkům včetně datování modelů. Velmi dobrá práce, pane Pavlůsku.