Daihatsu na Tokyo Motor Show 2015: Ve znamení kei cars

Daihatsu se před časem prakticky stáhlo ze starého kontinentu, absence výrobního závodu a tudíž nutný dovoz z Japonska jeho vozy neúměrně prodražoval. Soustředí se na domácí trh a Asii komplexně, kde mu pšenka kvete podstatně lépe. Na autosalonu v Tokiu (oficiálně Tokyo Motor Show, Auto Salon je přece tuningová výstava!) předvede něco z blízké budoucnosti. Na co se tedy hlavně japonští klienti mohou těšit?

Nejžhavější novinkou je určitě D-Base. Jistě, jde o studii, ale velmi blízkou sériové výrobě. Nebudeme moc spekulovat, když řekneme, že se díváme na nástupce řady Cuore/Mira. Ta má za sebou v aktuální generaci již devět let a potřebuje jej jako sůl. Ač se to na první pohled nezdá, D-Base je kei car. Měří totiž 3,4 m, je 1,48 m úzký a na výšku má jen o centimetr více. Proto nevypadá jako hranatá krabička na kolečkách, nýbrž jako „normální“ miniauto. A zevnitř je určitě dobře vidět, obzvláště v současných měřítkách.

Pod kapotou tedy nehledejme nic jiného než tříválec 0,66 l spojený s bezestupňovou převodovkou CVT. Výkony ani podrobnosti o technice zatím výrobce nezveřejnil, nicméně studie se chlubí nízkou spotřebou benzinu, pouhé 3 l/100 km. Autíčko je totiž lehké a při brzdění dobíjí palubní akumulátor. Zaujme i designem s výraznými prolisy a zlomem ve spodní části hrany bočních oken.

Skutečně není na hony vzdáleno produkci, ba právě naopak. Ze sériové verze určitě zmizí modré doplňky včetně těch na pneumatikách Bridgestone 145/55 R18 (!), velká kola, trochu se zcivilizuje světelná technika a tenká sedadla, ale zadní kliky schované ve dveřních rámech jistě zůstanou a digitální přístroje včetně dotykové obrazovky nejspíš rovněž.

Další trojice, Hinata, Tempo a Noriori už patří mezi „krabice“. Hinata (slunce) z nich vypadá asi nejrealističtěji, může a nemusí být nástupcem mikro MPV Move Conte. Délka a šířka jsou shodné s D-Base, do výšky však ční 1,67 m. Má proti sobě otevírané boční dveře, ale i sedadla se dají stejným způsobem vysunout, případně otáčet takřka dle libosti. Na přístrojové desce šedo-zeleného vozu najdeme dokonce dřevěné panely.

Oranžovo-černé Tempo představuje malou dodávku, respektive pojízdný krámek či stánek s rychlým občerstvením. Je postaveno na nové platformě pro tento druh vozidel s pohonem přední nápravy (kei cars umějí být i čtyřkolkami).

Noriori (japonsky nástup a výstup) je pak minibusem či taxíkem pro vozíčkáře – i s výsuvnými plošinami. Dvěma osobám s omezenou pohyblivostí nabídne opravdu ten nejsnadnější přístup do kabiny širokými zelenými bočními křídlovými dveřmi na levé straně. Vzadu jsou další běžné, jen se opět otevírají po japonsku, tedy směrem vpravo. Když vozidlo zastaví, jeho světlá výška navíc automaticky klesne. Chytré! Jeho šasi má vpředu dvojité lichoběžníkové závěsy a vzadu vlečená ramena.

Tempo i Noriori se vytáhly do takřka dvou metrů (chybí jim jen půl centimetru). O technice všech tří krabicoidních konceptů se nemá smysl příliš dlouze rozepisovat, i ony mají v přídi zamontovaný benzinový tříválec 0,66 l (Tempo s turbem) a v kabině volič variátoru. Letošní 44. ročník Tokyo Motor Show začíná 29. října a končí 8. listopadu.