Novinky
Proc??
carnewschina.com/…-thermal-limits/
Kdo potrebuje nabijet rychleji nez 800km za 9 minut?
Complete recovery from 10% to 97% capacity is finalised within 8 minutes and 42 seconds during certified testing. This charging velocity corresponds to an added range of approximately 2 km per second of grid connection.
carnewschina.com/…-thermal-limits/
Kdo potrebuje nabijet rychleji nez 800km za 9 minut?
Complete recovery from 10% to 97% capacity is finalised within 8 minutes and 42 seconds during certified testing. This charging velocity corresponds to an added range of approximately 2 km per second of grid connection.
@DonVito
Šaty s vlečkou, stříbrem vyšívané, ale princezna to není, jasný pane...
Šaty s vlečkou, stříbrem vyšívané, ale princezna to není, jasný pane...
@DonVito Kde se píše o 800 km? Článek je plný nepřesností a hlavně 97kWh baterie dá 800km jen ve specifických podmínkách. Na dálnici poskytne cca 400 km.
@Tomogo
I kdyby to bylo 5000km, tak by to bylo odpurcum EV malo.
Ja videl dojezd toho auta pres 800km.
Podle me je uplne jedno, jestli je to 400 nebo 800.
Dosad si tam treba 500.
Jakykoli z techto cisel dela informace z clanku naprosto bezpredmetny!
I kdyby to bylo 5000km, tak by to bylo odpurcum EV malo.
Ja videl dojezd toho auta pres 800km.
Podle me je uplne jedno, jestli je to 400 nebo 800.
Dosad si tam treba 500.
Jakykoli z techto cisel dela informace z clanku naprosto bezpredmetny!
@DonVito tvl nám těch 800km stačí a doplníme je kdekoliv, kdykoliv, v jakýchkoliv podmínkách za 5 minut i s placením 😉 A víš co? Těch 800km na nádrž ujedeme v zimě i v létě a dokonce i v jakékoliv kombinaci... 😋
@ericn
Nechapu smysl tvyho prispevku.
Je zde snad nekdo, kdo to nevi nebo kdo to cos prave vyplodil rozporuje?
U spalovaku je to standard.
U elektromobilu je to novinka, kterou se v teto kriticke discipline EV dostava v podstate na uroven spalovaku.
Ted uz chybi jen infrastruktura.
Nechapu smysl tvyho prispevku.
Je zde snad nekdo, kdo to nevi nebo kdo to cos prave vyplodil rozporuje?
U spalovaku je to standard.
U elektromobilu je to novinka, kterou se v teto kriticke discipline EV dostava v podstate na uroven spalovaku.
Ted uz chybi jen infrastruktura.
@ericn to není pravda. Mé auto ac má 60l nádrž, tak při nějakých podmínkách 800km nedá. Třeba dá jen 500km či méně.
@ericn
no jasne
v zime ve snehu a s rakvi na strese, v lete s karavanem na kouli
ja muzes takhle lhat omezence ???
no jasne
v zime ve snehu a s rakvi na strese, v lete s karavanem na kouli
ja muzes takhle lhat omezence ???
@topten Rakev ti přidá půl litru a karavan netahám, na tažném mám max držálky na kola a vyjímečně malý vozík. A ty podmínky jsou myšleny - jaro, leto, podzim, zima a kombinace město / okresky /dálnice… Takže v čem lžu ty omezenče?
Btw BEV s karavanem se nedostane ani z Prahy do Brna (pokud ho vůbec smí zapřáhnout) 😂👌
Jen pro info na mém rodiném autě Sharan TDI jsem jel v zimě s rakví na střeše v plné náloži z Itálie (670km) za 6.8l a v 70l nádrži toho zbylo ještě dost na ježdění v týdnu 😉
Btw BEV s karavanem se nedostane ani z Prahy do Brna (pokud ho vůbec smí zapřáhnout) 😂👌
Jen pro info na mém rodiném autě Sharan TDI jsem jel v zimě s rakví na střeše v plné náloži z Itálie (670km) za 6.8l a v 70l nádrži toho zbylo ještě dost na ježdění v týdnu 😉
@DonVito Ty jses fakt nabozenskej fanatik.
Mas vsechny jejich rysy.
Kdybys mohl, tak nepochybuji, ze bys odpurce elektroaut upaloval...
Mas vsechny jejich rysy.
Kdybys mohl, tak nepochybuji, ze bys odpurce elektroaut upaloval...
@DonVito
Přesné procento tepelných ztrát článek neuvádí, ale u ultra-rychlého DC nabíjení se celkové ztráty (měnící se téměř výhradně na teplo) pohybují standardně mezi 5 až 10 %.
Jak to vypadá v praxi u této konkrétní baterie?
Proudová zátěž: Při výkonu 1093kW a architektuře 900V teče systémem proud přes 1200A !!!
Odhadovaný tepelný výkon: I při velmi optimistické účinnosti 95 % (5 % ztrát) musí chladicí systém odvést zhruba 54kW tepla během několika minut. To je ekvivalent zhruba 25 naplno puštěných rychlovarných konvic zavřených v prostoru baterie. Při 10 %, což je nejspíš blíže realitě, by to bylo přes 100kW, tedy 50 konvic.
Fyzikální příčina: Tepelné ztráty na vnitřním odporu článků a kabeláži rostou s druhou mocninou proudu P = R*I*I.
Toto extrémní množství odpadního tepla je důvod, proč baterie potřebuje zmíněné oboustranné 3D kapalinové chlazení. Bez něj by se při takovém proudu okamžitě roztavila a ani zdaleka by neudržela teplotu pod limitními 65 °C.
Je tedy otazkou, zda je rozumne az desetinu vyrobene elektricke energie jen tak vyhazovat z okna.
Přechod na 2kV architekturu by umožnil srazit tepelné ztráty na pouhá 2 %, jelikož by se pro přenos stejného výkonu drasticky snížil protékající proud. Oproti stávajícím 900V systémům s 5-10% ztrátami by to znamenalo obrovskou úlevu pro chladicí systémy. Její realizace je ale v osobních autech obtížná kvůli extrémnímu riziku vzniku elektrického oblouku, absenci vhodných výkonových polovodičů na trhu a nutnosti vyvinout zcela nové izolační materiály.
Takový megawattový odběr navíc představuje extrémní šok pro distribuční soustavu. Lokální sítě by se u nabíjecích stanic neobešly bez vlastních obřích vyrovnávacích baterií, které také znatelně zatěžují životní prostředí a efektivitu snižují ještě více.
Přesné procento tepelných ztrát článek neuvádí, ale u ultra-rychlého DC nabíjení se celkové ztráty (měnící se téměř výhradně na teplo) pohybují standardně mezi 5 až 10 %.
Jak to vypadá v praxi u této konkrétní baterie?
Proudová zátěž: Při výkonu 1093kW a architektuře 900V teče systémem proud přes 1200A !!!
Odhadovaný tepelný výkon: I při velmi optimistické účinnosti 95 % (5 % ztrát) musí chladicí systém odvést zhruba 54kW tepla během několika minut. To je ekvivalent zhruba 25 naplno puštěných rychlovarných konvic zavřených v prostoru baterie. Při 10 %, což je nejspíš blíže realitě, by to bylo přes 100kW, tedy 50 konvic.
Fyzikální příčina: Tepelné ztráty na vnitřním odporu článků a kabeláži rostou s druhou mocninou proudu P = R*I*I.
Toto extrémní množství odpadního tepla je důvod, proč baterie potřebuje zmíněné oboustranné 3D kapalinové chlazení. Bez něj by se při takovém proudu okamžitě roztavila a ani zdaleka by neudržela teplotu pod limitními 65 °C.
Je tedy otazkou, zda je rozumne az desetinu vyrobene elektricke energie jen tak vyhazovat z okna.
Přechod na 2kV architekturu by umožnil srazit tepelné ztráty na pouhá 2 %, jelikož by se pro přenos stejného výkonu drasticky snížil protékající proud. Oproti stávajícím 900V systémům s 5-10% ztrátami by to znamenalo obrovskou úlevu pro chladicí systémy. Její realizace je ale v osobních autech obtížná kvůli extrémnímu riziku vzniku elektrického oblouku, absenci vhodných výkonových polovodičů na trhu a nutnosti vyvinout zcela nové izolační materiály.
Takový megawattový odběr navíc představuje extrémní šok pro distribuční soustavu. Lokální sítě by se u nabíjecích stanic neobešly bez vlastních obřích vyrovnávacích baterií, které také znatelně zatěžují životní prostředí a efektivitu snižují ještě více.
@Freddka
Ahoj, s vetsinou v podstate souhlas.
Jen k ohrevu baterky, tam je to trochu jinak.
Jestli bude mit baterka 400V, 800V nebo 2kV, clankum je to uplne jedno.
Jde jen o to, ze clanku bude vic v serii (misto paralelne) na stejnou kapacitu.
Ohrev proudem se tyka jen vodicu a (predevsim) konektoru!
A odvest 50 bebo 100kW? To asi nebude pri vhodne nadimenzovanym chlazeni problem - vzhledem k ucinnosti spalovaku 40% a kdyz mas spalovak s 200 nebo 300kW...
Ahoj, s vetsinou v podstate souhlas.
Jen k ohrevu baterky, tam je to trochu jinak.
Jestli bude mit baterka 400V, 800V nebo 2kV, clankum je to uplne jedno.
Jde jen o to, ze clanku bude vic v serii (misto paralelne) na stejnou kapacitu.
Ohrev proudem se tyka jen vodicu a (predevsim) konektoru!
A odvest 50 bebo 100kW? To asi nebude pri vhodne nadimenzovanym chlazeni problem - vzhledem k ucinnosti spalovaku 40% a kdyz mas spalovak s 200 nebo 300kW...
I to je cesta. Benzín něhož spalováním nevzniká co2.
@Pepa_007 Samozrejme, ze vznika. Jen je to CO2 z uhliku, ktery jeste nedavno byl ve vzduchu a ne pod zemi.
Pockej na dobu ledovou. My jsme na konci doby meziledove (datujeme necelych 12 tisic let ze uz je tahle doba meziledova), takze uz se davno melo zacit ochlazovat a furt nic!
A co vic, dost mozna si za to muzem sami! 😄
(ochlazovat se zacne uz poslednich par tisic let doby meziledove, doba ledova to uz je pak konecne ta zima)
Doba meziledová trvá obvykle 10 000 až 15 000 let.
Doba ledová trvá obvykle 80 000 až 100 000 let.
Za me se ucilo, ze Homo Sapiens se objevil pred 40tis roky, dneska mluvime o vice nez 300 tis letech. Beztak to bude jeste vic. Byli jsme tady uz minimalne 3 doby ledove.
Tim padem clovek se pravdepodobne objevil v dobe ledove, ciste statisticky. A i kdyby ne, jsme na ni zjevne jako druh dobre vybaveni, jinak bychom tu uz nebyli.
Takze abys pak nenadaval "eeeh to je zima, mozna jsme to meli nechat trochu vyhraty" 😄
PS: Lidi jsou citlivky, takze tohle je vtip aby bylo jasno. Tedy pouze ta posledni veta "Takze abys pak nenadaval...", jinak je to pravda pravdouci.
A co vic, dost mozna si za to muzem sami! 😄
(ochlazovat se zacne uz poslednich par tisic let doby meziledove, doba ledova to uz je pak konecne ta zima)
Doba meziledová trvá obvykle 10 000 až 15 000 let.
Doba ledová trvá obvykle 80 000 až 100 000 let.
Za me se ucilo, ze Homo Sapiens se objevil pred 40tis roky, dneska mluvime o vice nez 300 tis letech. Beztak to bude jeste vic. Byli jsme tady uz minimalne 3 doby ledove.
Tim padem clovek se pravdepodobne objevil v dobe ledove, ciste statisticky. A i kdyby ne, jsme na ni zjevne jako druh dobre vybaveni, jinak bychom tu uz nebyli.
Takze abys pak nenadaval "eeeh to je zima, mozna jsme to meli nechat trochu vyhraty" 😄
PS: Lidi jsou citlivky, takze tohle je vtip aby bylo jasno. Tedy pouze ta posledni veta "Takze abys pak nenadaval...", jinak je to pravda pravdouci.
a kde vezmou tolik bioodpadu pro vyrobu syntetickyho benzinu ?
5% bionafty, co si StBak babis proloboval do nafty, se vyrabi z repky na plose 150tis ha.
pokrejt naftu na 100% by znamenalo 20x vetsi plochu - 3mil ha + 1mil ha pro benzin a to v tom neni energie pro vyrobu
plocha orne pudy u nas je necelejch 3 mil hektaru, pritom by bolo potreba 4mil na 100% pokryti
.
pritom 20TWh elektriky za rok pro kompletni nahrazeni benzinu a nafty elektrikou vyrobis stavajicima panelama na plose 10tis ha, tedy 400x mensi plocha nez bys potreboval pro synteticky benzin.
.
takze bud nebudeme mit co zrat a stejne nebude dost biomaterialu pro syntetiku nebo se prestane nesmyslne mast verejnost a bude se jezdit na elektriku.
a na tech soucasnejch 150tis ha, na kterejch se pestuje repka pro StBaka, se budou moct past kravy, pestovat obili a brambory
5% bionafty, co si StBak babis proloboval do nafty, se vyrabi z repky na plose 150tis ha.
pokrejt naftu na 100% by znamenalo 20x vetsi plochu - 3mil ha + 1mil ha pro benzin a to v tom neni energie pro vyrobu
plocha orne pudy u nas je necelejch 3 mil hektaru, pritom by bolo potreba 4mil na 100% pokryti
.
pritom 20TWh elektriky za rok pro kompletni nahrazeni benzinu a nafty elektrikou vyrobis stavajicima panelama na plose 10tis ha, tedy 400x mensi plocha nez bys potreboval pro synteticky benzin.
.
takze bud nebudeme mit co zrat a stejne nebude dost biomaterialu pro syntetiku nebo se prestane nesmyslne mast verejnost a bude se jezdit na elektriku.
a na tech soucasnejch 150tis ha, na kterejch se pestuje repka pro StBaka, se budou moct past kravy, pestovat obili a brambory
Ja synteticky paliva povazuji za reseni. A verim, ze se nakonec prosadi.
Umim si predstavit i pouziti treba solarni energie pri jejich vyrobe.
Jen je to proste lepsi, nez tu elektrinu cpat do baterek.
Umim si predstavit i pouziti treba solarni energie pri jejich vyrobe.
Jen je to proste lepsi, nez tu elektrinu cpat do baterek.
U hybridů, kde je spotřeba benzínu malá, by to asi šlo. Jinak mi to přijde spíš jako „tonoucí se stébla chytá“.
A nebo to mozna neni dobry napad. Ja tomu az tolik nerozumim.
Uděláš revoluci s minimálním nucením uživatelů na něco, co nechtějí = BEV... Jen zaplatí o pár centů za litr navíc a snížíš uhlíkovou stopu výrazně rychleji, skoro bych řekl, že přes noc... 😉
Rozdil je ten, ze ja jsem "vymenil HW" a jezdim za polovicni naklady nez jsem jezdil s benzinem.
Ty preferujes zustat u svyho HW a jezdit draz.
OKAY
Navic ja jezdim za zlomek energie potrebny k vyrobe paliva pro e-fuel auto...
ad nabijeni doma
Ale ja nabijim pres 90% doma a i na verejnych chargerech se dokazu dostat pod cenu benzinu...
ad investovani
Lidi "investujou" do aut chte nechte.
Proste pri dalsi vymene HW je mozny presedlat na EV a setrit provozem.
Narozdil od nemoznosti koupe e-fuelu, kterej bude jednoz jeste drazsi nez dnesni benzin.
.
"to by se také mohlo stát, že elektřina pro nabíjení elektroaut extrémně zdraží."
V kontextu probihajici iranske krize je to skutecne riziko...
Jenze u elektriny teoreticke, u benzinu realne.
🙂
Nepochopeni zakladniho problemu.
CO2 z rostlinného oleje se jen vraci do přirozeného obehu uhliku.
Problem je CO2 z fosilních paliv ktere se do prirozeneho obehu uhlíku přidávají.
edu.ceskatelevize.cz/…sklenikovy-efekt
Námět do výuky pro😒br /> 2. stupeň ZŠ
Střední škola
Princip globálního oteplování: skleníkový efekt
Tady je odpoved na tvou otazku.
Je rozdil palit drivi - biomasu (nebo e-fuel) a uhli (tisice let hromadeny uhlik).
youtube.com/…orts/E80Ufm6g_QE?…
1. Spaluju klasicka fosilni paliva a produku CO2 pri jejich produkci i pri jejich spalovani. V atmosfere je nejake mnozstvi CO2.
2. Nebo spaluju klasicka fosilni paliva (viz vyse) a k nim navic jeste ten olej z fritaku. V atmosfere je potom nejake jine mnozstvi CO2. Mozna ve finale vyssi no ale mozna treba i nizsi, to ja spocitat neumim, zalezi na tolika faktorech ... a vesteckou kouli tady tedka zrovna nemam.
K tomu musim ty paliva z panve dotovat, jinak se to fakt nerentuje v porovnani s klasickymi fosilnimi palivy.
3. Jezdime jen a pouze na paliva z fritaku a opet netusim kolik bude v atmosfere toho CO2 - v tomto pripade bych rekl, ze SNAD mene, to je velmi nakladna varianta v porovnani s variantou 1. Ale jistotu taky nemas. A k tomu teda ty dotace na kazdou kapku.
V pripade 2 a 3 se trh prizpusobi a bude se snazit vytvorit vic oleje z fritaku a to znamena, ze nekde kde roslo jidlo ted poroste fritovaci olej a jidlo bude drazsi, kdyz ma pak ten olej takhle elegantni a honosne vyuziti co zachranuje planetu.
Je to vyrazne zjednoduseny priklad, jsou tam nespocetne dalsi faktory jako postavit fabriku (CO2), na produkci CO2 bude mit vliv i cena samotneho paliva atd atd.
To vis to je uplne stejne jako centralni planovani v komunismu, to musis vsechno promyslet a naplanovat a pak koukat, jestli ses trefil nebo ani moc ne.
Dale kdyz neco dotujes tak musis zvysit dane (to vis dotace jsou z dani, to jinak nejde), potom maji lidi mene penez a kupuji si min benzinu a nafty. Ale ty dane musis zvysit vic, prisel jsi o prijem ze spotrebni dane. Ostatne to jidlo se nejspis taky zdrazi, budes ho produkovat mene / dovazet. Dale tedy take spekulace s pudou, podvody s falesnym odpadnim olejem atd atd.
Take tady mame krasny priklad hlava 22 😄
Spotrebni dan je aby spotrebu snizila.
Dotace je aby spotrebu zvysila.
A ted ja prave nevim, co z toho je lepsi.
Muzes mi prosim poradit ktera varianta nejvice snizi CO2 a za jakou cenu?
Ale ono se na to da koukat i z jinyho pohledu a pak je to zase prekvapive jednoduchy.
Predstav si, ze jsi treba ... ja nevim ... Agrofert. Pestujes to, rafinujes to, sam sobe si udelas zakon, ze to musis delat a mas se sakra dobre!