Doprava pod dohledem umělé inteligence: Navigace pod nadvládou AI
Možná vás překvapíme informací, že navigace stále víc využívají nás řidiče než my navigace. Může za to umělá inteligence, která častěji zasahuje do vyhledávání našich tras. My jsme pro ni jen čidlem, díky kterému lépe spočítá dobu dojezdu. Vyvstává proto otázka, je-li dobrým sluhou, nebo zlým pánem.
Matně si ještě v redakci vybavíme doby, kdy jsme při cestě autem jezdili prstem po mapě a hledali nejlepší cestu na dovolenou nebo na chatu. V roce 1981 však Honda vymyslela první elektronickou navigaci Electro Gyro-Cator. Přístroj tehdy snímal zrychlování, zatáčení auta a promítal svítící tečku na obrazovku. Přes tu musel řidič ručně vkládat průhledné fólie s vytištěnými mapami.
Šlo o obrovský luxus – navigace stála 2750 dolarů, což byla zhruba čtvrtina ceny celého auta. Dneska stačí v mobilu zadat jen místa, odkud kam jedeme. Zatímco dřív navigace spoléhala na satelity, GPS a jednoduché algoritmy, v současnosti stále častěji spočítá trasu umělá inteligence. Nás řidiče použije jako pohybující se čidla, bez kterých by byla v koncích.
Dobrý sluha
Na jednu stranu je jistě navigace díky umělé inteligenci dobrým sluhou. Trasu, kam potřebujeme, spočítá na rozdíl od nás v milisekundách. Třeba inženýři z Waze se ve svých výročních zprávách chlubí tím, že za pár milisekund dokáže jejich navigace najít až deset různých tras. Google zase při hledání optimálních tras spolupracuje s výzkumnou divizí DeepMind, která vyvíjí umělou inteligenci pro jejich mapy. Využívají k tomu speciální neuronové sítě a také údaje z polohy našich mobilních telefonů, které máme v autě. Údajně pouze anonymně.
„Když se na dálnici stane nehoda, umělá inteligence nečeká, až se vytvoří kolona. Na základě historických dat, aktuální denní doby, počasí a toku dat z tisíců mobilních zařízení dokáže předpovědět, jak se hustý provoz rozšíří do okolí za několik desítek minut,“ popisovala novinářům v americkém Detroitu viceprezidentka pro Google Maps Miriam Daniel. Podle ní umělá inteligence vyhodnocuje stovky variant náhradních tras současně. Zohledňuje nejen rychlost, ale i kvalitu silnice – jestli jde o polní cestu, nebo jen užší silnici třetí třídy.
Statistiky ukazují, že v hustém městském provozu dokážou tyto systémy ušetřit desítky minut, a to právě díky neustálé aktualizaci. Jako by si umělá inteligence doslova překreslovala mapu pod rukama.
Jsou ale navigace, které umělou inteligenci k navádění řidičů nepoužívají. Jednou z nich je Mapy.cz. „Generativní umělá inteligence se pro samotné hledání optimální trasy nehodí mimo jiné proto, že neposkytuje stejnou předvídatelnost jako specializovaný algoritmus a má občas sklony k halucinacím. Nalezená optimální trasa a navazující navigační povely proto mají vycházet přímo z mapových dat,“ řekl naší redakci manažer týmu Mapy.cz Martin Jeřábek. Pasáž o halucinacích bychom podpořili, protože kdo z nás nikdy nezažil, že by kvůli navigaci skončil v ještě větší dopravní zácpě nebo slepé ulici či poli?
| Statistiky úspory času s navigací | |||
| Pravidelné dojíždění | Bez navigace (jízda po paměti) | S chytrou navigací (reálná data) | Rozdíl (úspora) |
| Průměrná délka 1 cesty ve špičce | 55 minut | 45 minut | 10 minut |
| Čas za volantem měsíčně | 44,5 hodiny | 36,5 hodiny | 8 hodin |
| Čas za volantem ročně | 534 hodin | 438 hodin | 96 hodin (4 dny) |
| Najeté kilometry za rok | 20 000 km | 19 200 km | 800 km |
| Zdroj: Společnost NAVTEQ. Studie používání navigací v Německu, které se účastnilo 2100 aktivních řidičů | |||
Zlý pán! Nedokonalá AI
Co umělá inteligence v navigacích postrádá, je lidský faktor. A ruku na srdce, každý z nás si nejspíš někdy řekl, že nás navigace vede do pekel. Ale náš selský rozum jsme stejně neposlechli. Chybou, kterou přiznala i sama společnost Google, je snaha ušetřit každou vteřinu, která pak zbytečně posílá řidiče na nejšílenější vedlejší silničky a zkratky. „Nepotřebujeme vědět, jak rychle jedou auta teď. Potřebujeme vědět, jak rychle pojedou na křižovatce před vámi přesně za 34 minut, až k ní dorazíte. A to je úkol, který se snažíme vylepšovat. Aktuálně dokážeme díky umělé inteligenci snížit zdržení až o desítky minut,“ řekl nedávno Christopher Phillips, generální ředitel společnosti Geo, pod kterou spadají aplikace Google Maps i Waze.
O bláznivých situacích, do kterých nás řidiče navigace občas dostanou, promluvil i manažer týmu Mapy.cz Martin Jeřábek. „Častou příčinou jsou nepřesná nebo zastaralá data. Třeba chybějící uzavírka, omezení nebo nesprávná data o jednosměrce či zákazu odbočení. Problém ale může způsobit také nepřesná poloha GPS a následně chybné přiřazení vozidla k souběžné či protisměrné komunikaci,“ uzavřel Jeřábek. Jednoduše řečeno, umělá inteligence nevidí silnici tak jako lidi. S patníky, stromy, s větrem, který fouká ze strany. Vidí v mapě čáru, která má podle jejích dat nulový provoz. Matematicky je pro ni nejrychlejší zkratkou. Že jde o účelovou komunikaci, rozbahněnou lesní cestu nebo úzkou uličku, kde se dvě auta nevyhnou, to umělá inteligence nepozná. Ve své databázi má prostě zadanou čáru v kategorii silnice.
Třeba vývojáři ze společnosti TomTom jsou toho názoru, že bez nás řidičů si navigace moc neškrtne. „Umělá inteligence sice přináší rychlost a obří škálovatelnost, ale stále potřebuje být korigována lidským pochopením. Naším cílem není slepá automatizace, ale propojení strojového učení s reálnou zkušeností řidičů, aby systém nehledal matematické zkratky na úkor zdravého rozumu.“
Test navigací Světa motorů
Úkol: Přejet v pátek ve 14:00 z Černého Mostu na Zličín
Google Maps: Google nemá zapotřebí zmatkovat. Navigace vyhodnotila, že i když Jižní spojka popojíždí, nemá smysl nás hnát uličkami přes centrum. Umělá inteligence totiž správně odhadla, že než dojedeme k Barrandovskému mostu, kolona už se začne pomalu rozjíždět. Čas dojezdu se nakonec sekl jen o necelé dvě minuty.
Waze: Jak bývá u Waze zvykem, rád hledá každou chvíli alternativní trasy. Jakmile zaznamenal kolony, okamžitě nás nutil třikrát odbočovat doleva přes křižovatku bez semaforů a kličkovali jsme zapadlými uličkami. Sice jsme v konečném výsledku ušetřili 4 minuty, ale za cenu trochu zpocených rukou. Pro mladé a dravé řidiče možná ideální varianta.
Mapy.cz: Kdybychom nevěděli, že aplikace nepoužívá umělou inteligenci, zdála by se nám jízda s ní nejméně chaotická. Nenabízela nám žádné zběsilé kličkování, ale dojeli jsme do cíle o 10 minut později než s Waze. Za nás vhodná volba pro řidiče kliďase.
Manažer Mapy.cz: Umělou inteligenci v mapách nechceme
V české navigaci Mapy.cz umělou inteligenci nepoužívají. Podle jejího manažera Martina Jeřábka umí být halucinogenní.
Na jaké funkce při vyhledávání tras spoléháte?
Výpočet trasy je optimalizační úloha nad grafem dopravní sítě. Pro její řešení používáme routovací algoritmy, které jsou rychlé, předvídatelné a dokážou přesně zohlednit průjezdnost, dopravní omezení, uzavírky i nastavení preferencí uživatele.
Můžete vysvětlit, jak funguje hledání objízdné trasy při kolapsu dopravy?
Rozhodující není samotná příčina kolony, ale její dopad na průjezdnost a očekávanou dobu jízdy. Uzavírka může daný úsek z výpočtu úplně vyřadit, zatímco hustý provoz zvýší jeho předpokládaný čas průjezdu. Algoritmus současně zohledňuje dopravní omezení a nastavení uživatele, například zda se chce vyhnout dálnicím nebo placeným úsekům.
Říkáte, že umělá inteligence je občas halucinogenní. Vidíte v ní alespoň nějakou výhodu?
V samotném plánování s AI asistencí u jiných služeb slouží AI ke zpříjemnění uživatelské interakce s plánovačem. Může pomoci s pochopením požadavku zadaného běžnou řečí, seřazením nabízených tras podle preferencí nebo jejich srozumitelným popisem.
Proč stojíte i na náhradní trase
Ani ta nejlepší umělá inteligence není stále natolik chytrá, aby vyřešila každou situaci na silnici. Zjistili to vědci z Kalifornské univerzity v USA, kteří provedli řadu simulací. Podle nich se ukázalo, že dopravní systém jako celek funguje nejlépe, když alternativní trasy využije při dopravním kolapsu jen asi 30 až 40 % řidičů. Pokud navigaci poslouchá v daném místě 80 % lidí, alternativní trasa okamžitě zkolabuje. Umělá inteligence v navigaci řekne třiceti autům „zůstaňte v koloně, nemá to smysl“. Dalších třeba 40 aut pošle do jedné ulice a 30 aut do další, aby zátěž rozložila. Jenže vedlejší ulice nejsou na takový nápor aut projektované. A v tomto okamžiku podle kalifornské univerzity vznikají sekundární kolony, které zapříčiní dopravní kolaps.
AI v navigacích předvídá
Navigace s umělou inteligencí mají své mouchy, ale dokážou řidičům pomoci v případech, kdy se provoz náhle změní. Nečekají totiž, až někdo nahlásí kolonu. Analyzují historická data, aktuální počasí, čas, a dokonce i lokální události. Třeba blížící se konec velkého hokejového zápasu nebo koncertu. Varují vás před houstnoucím provozem s dostatečným předstihem a nabídnou jinou trasu. Umí totiž z algoritmů předpovědět zácpu, která reálně ještě nevznikla, ale s největší pravděpodobností do dvaceti minut doprava v místě zkolabuje.
Zdroj: Svět motorů
