Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Enzo Ferrari své automobilce i světu chybí již 30 let. Připomeňte si legendu

Ondřej Pavlůsek
Diskuze (3)
Enzo Anselmo Giuseppe Maria Ferrari, výrazná osobnost dějin motorismu a zakladatel jedné z nejslavnějších automobilek, zemřel před 30 lety.

Enzo Ferrari se narodil v severoitalské Modeně 18. února roku 1898, i když v dokladech měl uvedeno datum 20. února 1898. Za touto malou nesrovnalostí údajně stojí sněhové bouře, které neumožnily jeho otci oznámit příslušnému úřadu narození syna.

Krátce před svými desátými narozeninami navštívil Enzo se svým otcem a starším bratrem závod Coppa Florio. O rok později už se malý Ferrari vypravil sám sledovat řidiče, soutěžící na trati z Modeny do Ferrary. Díky těmto zážitkům se rozhodl, že chce být automobilovým závodníkem.

Během první světové války sloužil Enzo Ferrari v italské armádě. Během roku 1916 jeho otec i starší bratr podlehli chřipkové epidemii a on sám se nakazil o dva roky později. Smrti tehdy unikl jen o vlásek.

Koncem první světové války se Enzo vrátil domů, ale rodinný podnik se mu bez otce a bratra oživit nepodařilo. Začal si proto hledat práci v automobilovém průmyslu. V automobilce Fiat, v níž chtěl pracovat, jako automechanik byl odmítnut, ale získal místo testovacího řidiče u společnosti C.M.N. (Costruzioni Meccaniche Nazionali) v Miláně.

Z pozice testovacího jezdce se mu podařilo propracovat i na závodní dráhy a v roce 1919 startoval v závodě Parma-Poggio di Berceto, v němž dojel čtvrtý. V následujícím roce se Enzo stal továrním jezdcem závodního týmu automobilky Alfa Romeo a v jeho barvách například v roce 1924 zvítěžil v prvním ročníku náročného závodu Coppa Acerbo.

Ve dvacátých letech, přesněji 28. dubna 1923, se Enzo Ferrari oženil s tanečnicí Laurou Dominicou Garellovou, s níž měl jediného manželského syna. Alfredo Ferrari přezdívaný Dino se narodil 19. ledna roku 1932. Enzo Ferrari se v něm doslova viděl a posílal ho do nejlepších škol a přál si, aby syn, nadějný konstruktér, jednou převzal vedení firmy.

Enzo Ferrari prakticky po celá dvacátá léta dvacátého století působil jako závodní jezdec značky Alfa Romeo. Rok 1923 vedle svatby přinesl ještě jeden důležitý milník. Ferrari získal vzpínajícího se hřebce. Toho měl na svém letounu během první světové války hrabě Francesco Baracca a populárnímu závodníkovi jej darovala matka tohoto leteckého esa. Ferrari umístil koně na žlutý štít (barva Modeny) a přidal písmena SF, která znamenají Scuderia Ferrari.

Svou vlastní stáj pak založil v roce 1929 a v roce 1932 po narození již zmiňovaného syna ukončil svou závodnickou kariéru. Nadále již figuroval jako manažer, který se staral o vývoj vozů a závodní jezdce. V této roli slavil v první polovině třicátých let úspěchy například s vozem Alfa Romeo Tipo B P3.

Ve druhé polovině třicátých let se Enzo Ferrari se značkou Alfa Romeo rozešel. Jedním z důvodů byla skutečnost, že její vozy již nedokázaly konkurovat závodním vozům německých značek Auto Union a Mercedes-Benz. Na přelomu třicátých a čtyřicátých let si proto založil svou vlastní firmu Auto Avio Construzioni (AAC), z níž se v roce 1947 zrodila automobilka Ferrari.

Enzo Ferrari začal slavit se závodními i cestovními vozy, nesoucími jeho jméno, první úspěchy. Mezi ty největší na počátku historie jeho automobilky patří rok 1952, kdy se Alberto Ascari s Ferrari stal poprvé mistrem světa formule 1.

Během padesátých let se mladé automobilové značce dařilo, ale v červnu roku 1956, kdy na svalovou dystrofii zemřel Dino Ferrari, jejího zakladatele postihla rána, z níž se již nikdy úplně nevzpamatoval.

Enzo Ferrari na památku svého syna na veřejnosti od té doby nesundával černé sluneční brýle a pojmenoval po něm v šedesátých a sedmdesátých letech řadu závodních i osobních vozů. Enzo měl sice ještě syna Piera, který se narodil v roce 1945 z nemanželského vztahu, vztah k němu ale nebyl nikdy tak silný.

Ferrari, přezdívaný Il Commendatore a proslulý autoritativním stylem řízení, se od Dinovy smrti upnul ještě více k firmě. Ta ale přestávala být hlavně výrobcem závodních vozů a z továrny v Maranellu stále častěji vyjížděly vozy pro běžné silnice.

Enzo sice měl ke svým zákazníkům rezervovaný vztah - říkal, že jsou to často snobové, kterým příliš nejde o automobil s perfektními jízdními vlastnostmi - na druhou stranu ale pomáhali financovat závodní stáj. Finanční problémy sice nakonec koncem 60. let přivedly firmu do náruče koncernu Fiat, ale její zakladatel si i přesto nad ní udržel svůj vliv.

Enzo Ferrari zemřel 14. srpna roku 1988 ve věku 90 let v Maranellu. Oficiálně bylo jeho úmrtí oznámeno až o dva dny později, protože Enzo chtěl tímto krokem kompenzovat o dva dny posunutou registraci data svého narození.

Ondřej Pavlůsek
Diskuze (3)
15. 8. 2018 09:37
Re: Čirá arogance
Tak to nevím.Když umřel,tak jsem byl ještě dítě.Ale ta první věta sedí na jednoho,který prodává italská auta.
14. 8. 2018 21:58
Čirá arogance
Dle všeho neskutečně namyšlený a arogantní člověk. Prostě Ferrari. Na druhou stranu, nebýt jeho Lamborghini či Pagani by zřejmě nevznikly..
14. 8. 2018 19:45
Nerudný génius v černých brýlích...
Mnohem obsáhlejší a lepší článek je k vidění na Idnesu, toto je jeho slabý odvar. Taky si s tím mohli dát víc práce.