Fakt těch 150 km/h na dálnici tak chceme? Testování na D3 se prodlouží pro nedostatek dat
Účelem nákladné instalace proměnlivých značek na dálnici D3 bylo regulovat rychlost na dílčích úsecích dálnice dle momentálních přírodních podmínek, viditelnosti i situace na silnici samotné. Pro objektivní posouzení dopadů bude potřeba nasbírat více dat, zimní provoz jich dostatek posbírat neumožnil.
Ministerstvo dopravy oznámilo prodloužení pilotního provozu maximální rychlosti 150 km/h na úseku mezi kilometry 84 a 131 dálnice D3, která spojuje Prahu s Rakouskem. Letos bude zase o něco více kompletní, jelikož by se měly zprovoznit další dva úseky.
Koncem roku by to měl být úsek z Nažidel ke státní hranici v Dolním Dvořišti, po kterém se již nyní částečně jezdí v omezeném režimu. Po etapách by se měl na přelomu letošního a příštího roku zprovoznit také předcházející úsek vedoucí z Kaplice-nádraží, kde dálnice momentálně končí, do Nažidel. Celkem jde o trasu dlouhou 15,5 km.
Bohužel napojení z rakouské strany bude trvat o něco déle, a zejména v kontrastu s ním je celý projekt zvýšené maximální rychlosti na straně tuzemské. Po přejetí hranic totiž už několik let je dálniční rychlost téměř až do Lince omezena na 100 km/h, přitom v roce 2018 právě tam běžel podobný pilotní projekt s cílem zvýšení maximální povolené rychlosti na 140 km/h.
Tamní projekt trval jeden rok a výsledky ukázaly zvýšení produkce emisí CO2 o 1,2 až 1,6 %, ale především úbytek nehod se zraněním (na delším z testovaných úseků z měsíčního průměru 4,3 nehod se zraněním na 2,2).
Tomu oponuje ředitel Ředitelství dopravní policie Policejního prezidia plukovník Michal Hodboď, který říká: „Nelze říct, že by se samotným zvýšením nejvyšší dovolené rychlosti stal úsek bezpečnějším,“ a poukazuje na potřebu sledovat v prodlouženém provozu kromě rychlosti a zkrácení dojezdových časů také míru rizikovosti vyšší povolené rychlosti.
Výsledek rakouského experimentu tehdy zaznamenal, že reálná průměrná rychlost projíždějících vozidel vzrostla pouze o 2–4 km/h. To potvrzují i data získaná v tuzemsku. Dle průběžného vyhodnocení testovacího provozu za prvních šest měsíců došlo při aktivním režimu 150 km/h ke zvýšení průměrných rychlostí osobních vozidel přibližně o 10 km/h oproti režimu 130 km/h.
Neznamená to ale, že řidiči maximální povolenou rychlost dodržují. Klesl sice podíl řidičů překračujících povolenou rychlost v pravém pruhu, avšak v tom levém stále jezdí „rychlíci“, kterým ani limit 150 km/h nestačí. Tací tvoří nemalých 40 % provozu.
„Z pohledu BESIP je klíčové pokračovat v detailním monitoringu a současně pracovat na srozumitelnosti dopravního značení i důsledném vymáhání pravidel,“ reaguje na tuto skutečnost vedoucí Samostatného oddělení BESIP Ministerstva dopravy Tomáš Neřold.
Proč nestačilo půl roku?
Zvýšení maximální povolené rychlosti totiž vyžaduje splnění jasně daných podmínek. Musí být nízká intenzita dopravy, což dálnice D3 splňuje celkem často. Musí však zároveň být dobrá viditelnost a vhodné meteorologické podmínky, minimální riziko námrazy, silného větru či výskytu zvěře a samozřejmě nesmí na daném ani následujícím úseku být žádná dopravní nehoda, kolona či omezení.
| Měsíc | Podíl režimu 150 km/h | Podíl režimu 130 km/h | Podíl režimu 100 km/h |
| Říjen 2025 | 93 % | 4 % | 3 % |
| Listopad 2025 | 85 % | 7 % | 8 % |
| Prosinec 2025 | 7 % | 93 % | 0 % |
| Leden 2026 | 1 % | 99 % | 0 % |
| Únor 2026 | 13 % | 87 % | 0 % |
| Březen 2026 | 36 % | 64 % | 0 % |
| CELKEM | 39 % | 59 % | 2 % |
Dle zveřejněné tabulky využití jednotlivých režimů maximální povolené rychlosti je zřejmé, že tuhá lednová zima prakticky neumožnila rychlost 150 km/h vůbec, naopak režim omezené rychlosti na 100 km/h byl nejvíce využíván na začátku provozu. S počínajícím letním počasím se na proměnlivých tabulích „stopadesátka“ objevuje čím dál častěji, ovšem ne všude.
Z naší zkušenosti mají některé automobilky problém se čtením těchto proměnlivých značek a jejich systémy ukazují v lepším případě rychlost 130 km/h, někdy však používají data dostupná z navigačních systémů, které v sobě mají někdy i maximální rychlost 80 km/h z důvodu v té době platného omezení na trase.
Navíc je potřeba znát § 3 odst. 3 vyhlášky č. 294/2015 Sb., podle kterého platí, že „Zákaz, omezení nebo příkaz je ukončen nejbližší křižovatkou nebo příslušnou dopravní značkou.“ v kombinaci s tím, že křižovatkou je podle zákona č. 361/2000 Sb. také sjezd z dálnice.
Tato pravidla dělají často problém cizincům, jelikož proměnné dopravní značení je sice instalováno za jednotlivými sjezdy, ovšem vyznačeny jsou na něm pouze rychlosti 150 km/h a 100 km/h. Pokud je na dálnici povolená rychlost 130 km/h, značení představuje pouze prázdný šedý čtverec vedle silnice. Změnu je tak relativně snadné přehlédnout.
Máte s jízdou po D3 zkušenosti? Jaký máte na zvýšení maximální povolené rychlosti na 150 km/h za vhodných podmínek názor? Podělte se s námi v komentářích.
Zdroj: Ministerstvo dopravy, Kleine Zeitung
