TEST Fiat 500 1.3 JTD - Minikult

Půl hodiny se loudám v koloně, ale nějak mi to dnes nevadí. Stačí koukat kolem sebe a sledovat, jak reaguje provoz na nový Fiat 500. Před chvílí vedle mě zastavil taxikář, který, s prominutím, vypadal jako vrah, a já se nestačil divit, co s ním provedl jediný pohled na magické červené autíčko. Začal se usmívat jako dítě při rozbalování vánočních dárků a uznale pokyvovat hlavou. Na křižovatce vyrazil z vedlejší Fiat Uno a v průběhu dvou sekund se ze zamračené spolujezdkyně vyklubalo sluníčko se zvednutým palcem. A tak to bylo pořád. Kdekoliv tohle auto zastavilo, vzápětí se kolem vytvořil hlouček štěbetajících lidí. „To je už ten nový Fiat?“ Nebo: „Pamatuju si na silnicích ještě ten původní.“ Xenofob by prostě za dva dny skončil v Bohnicích.

Takových příběhů budete slyšet ještě hodně a dost možná začne ten rozruch kolem někomu lézt krkem, ale momentálně pobláznil malý Fiat hlavu všem. Ne, fakt tím myslím všem. Nový italský švihák není dokonalý a dnes tady zazní pár kritických vět, ale dost možná byste mě zhypnotizovaně poslouchali jen na půl ucha, kdybych vám je říkal vedle stojící pětistovky. Chápal bych to. Musím totiž uznat, že nad několika nedostatky, které bych jinde stěží toleroval, tady jenom mávnu rukou. Styl Fiatu 500 má skutečnou sílu.

fiat testy minivozy
 

Přestože toto auto má zcela jinou koncepci i rozměry než originál, nezaměnitelné křivky a roztomilý výraz, vytvořený světly a logem s „knírkem“, vás neomylně přenesou do bezstarostných 60. let. Dante Giacosa by byl hrdý na to, jak jeho linie fungují i po půlstoletí. Nový model ovšem rozvíjí základní design typicky italským smyslem pro detail. Svůj vůz můžete vylepšit chromovanými lištami nárazníků, plochou koncovku výfuku či 16palcovými koly. Nebo vyzkoušet nějaké nálepky, jako tomu bylo v případě testovaného auta, které se chlubilo „EAN kódem“.

Možná ještě lépe působí interiér, který, stejně jako podvozek a technika, vychází z Fiatu Panda. Sedíte trochu vysoko a volant si můžete nastavit pouze výškově, ale dá se tu najít celkem komfortní pozice, i když měříte přes sto devadesát. Na zadní lavici, která je homologována pro dva cestující, se pohodně usadíte jen s výškou do 170 cm, ale fakt, že tady zmiňujeme slovo pohodlí, je pro model 500 velký kompliment. V takovém Mini by za vámi reptaly i děti. Ani zavazadlový prostor není natolik špatný, jak byste podle prudce klesající linie zádi a kratičkého převisu tipovali. Základní objem 185 litrů na plenění butiků bohatě stačí a větší nákup naložíte po sklopení opěradel (610 l). Dělená zadní sedadla vám však Fiat dodá až za příplatek.

fiat testy minivozy
 

Rozumně obestavěný půdorys auta a relativně dobrá nabídka prostoru však nebude tím, co vám po usednutí do Fiatu 500 rozproudí krev. Více vás bude zajímat kus italské haute couture, která prostupuje každým centimetrem kabiny. Celou šířku palubní desky zabírá plast lakovaný v barvě karoserie, který kontrastuje s pastelově bílými panely ovládání klimatizace a sterea. V kombinaci s oranžovým podsvícením nebudete mít problém představit si, jak vypadaly elektronkové rozhlasové přijímače v 50. letech. Kvalita je pochopitelně někde jinde. Měkké plasty byste hledali marně, ale slícovaní a soudržnost jednotlivých komponentů je velmi dobrá. Volant čalouněný krémovou kůží je velice elegantní a padne do ruky, chce to ovšem dávat pozor, koho pustíte na místo řidiče – špinavé pracky se sem opravdu nehodí. Černý střed ladí s hlavicí řadicí páky, která připomíná biliardovou kouli s krásně vyvedeným fontem.

Také při zušlechťování interiéru máte na zvážení spoustu možností, co by vás při jízdě potěšilo. Fiat kupříkladu nabízí pevnou nebo posuvnou skleněnou střechu (omezují prostor nad hlavou, pozor), USB připojení Blue&Me zvládne MP3 přehrávač i telefon, a beztak snadné manévrování ve městě pomůžou vylepšit parkovací senzory. Ani v oblasti bezpečnosti se nemusíte omezovat. Fiat 500 lze vybavit až sedmi airbagy, včetně kolenního, což umožnilo tomuto vozu získat velice dobré, pětihvězdičkové hodnocení v testu EuroNCAP.

fiat testy minivozy
 

Přestože tohle auto nebude jezdit jenom ve městě, jeho primárním domovem by měly být aglomerace, a to nás přivádí k otázce, jaký by měl být pod kapotou motor. Záleží na vašich prioritách, ale pokud byste na první místo napsali sportovní zážitky, náš testovací vůz se víceméně přesně nestrefil do vašeho vkusu. Dnes budeme velebit provozní náklady. V krátké přídi jsme měli naftovou třináctistovku JTD, doplněnou turbodmychadlem a mezichladičem stlačeného vzduchu, s výkonem 55 kW (75 k) při 4000 ot./min. a maximálním točivým momentem 145 Nm, který nastupuje od 1500 ot./min.

Dalo by se čekat, že spolehlivě táhne skoro od volnoběhu, ale pravda je taková, že k předjíždějí potřebujete alespoň 2000 ot./min. Ve středních otáčkách máte pod plynem uspokojivou akceleraci, ale trvá jen krátce. Po překročení hranice nejvyššího výkonu sice není vadnutí zdaleka tak výrazné, jako u některých jiných dieselů, přesto vás donutí přeřadit. Druhým důvodem ke změně převodu (pomocí přesné a hladké 5stupňové převodovky) je zvuk. Fiat 500 nemá tak důkladnou izolaci, aby maskoval způsob spalování paliva, což vám při volnoběhu ani běžné jízdě vadit nebude (cynik by napsal, že kulturou chodu se snaží napodobovat dvouválec svého předchůdce), problematická je však jízda při vysokých otáčkách. Na dálnici musíte od 140 km/h výrazně zvyšovat hlas a to samé platí při každém vytočení motoru nad 3500 ot./min.

Naopak spotřeba je oblast, ve které může jít pětistovka příkladem. Ani při zjevném trápení motoru, neustálé jízdě na vytočeném nižším převodovém stupni a záměrném stylu brzda plyn, neukázal palubní počítač více než 6,8 l/100 km. Když se ani trochu nebudete snažit o úspornou jízdu a naopak s radostí využijete každý newtonmeter, máte to za 5,5 l, a za jen trochu ekonomický styl mimo město vás čtyřválec se vstřikováním common-rail hravě odmění spotřebou pod 4 l/100 km. Skromná 35litrová nádrž se v takové chvíli stane bezednou studnou a vystačí na 800 až 900 kilometrů.

fiat testy minivozy
 

Nevidíme moc důvodů k tomu, proč by měl majitel dieselového Fiatu 500 hledat chování podvozku na limitu, ale pokud si najde nějakou záminku, bude rozumné pamatovat si několik důležitých zjištění. Přilnavost předních, 195 mm širokých příplatkových 16palcových kol, je tak dobrá, že jsme i v tom příšerném počasí (naštěstí bez sněhu) přišli až za pár dní na to, že máme letní pneumatiky. V rychlém oblouku začne jako první ujíždět přední náprava, ale do skluzu jde plynule. Je to velice bezpečné, lehce odhadnete přilnavost pneumatik i na kluzkém povrchu a snadno se vrátíte do stopy ubráním plynu. Zadní náprava se přitom chová neutrálně. Pokud jste rychlý už při nájezdu, opět stačí povolit plyn a auto předvídatelně utáhne oblouk. Obezřetnost vyžaduje pouze provokace typu zašlápnutí brzdy ve svižně projížděné zatáčce, kdy se auto zavlní a zadek má chuť vyměnit si místo s přídí. Jinak se na brzdový systém můžete vždycky spolehnout, přestože dieselová verze má, na rozdíl od nejsilnější čtrnáctistovky, vzadu jen bubnové brzdy. Pedál je dostatečně citlivý a zpomalení se snadno dávkuje.

To samé ale nemůžeme napsat o řízení, protože úplně postrádá cit. Naštěstí je rychlé (jen 2,5 otáčky mezi dorazy) a jen pár stupňů za středovou polohou se zlepší odezva i přesnost. O kousek výše jsem chválil přilnavost pneumatik, ale tato vlastnost je tvrdě vykoupena komfortem. Doslova. Na kvalitní cestě všechno funguje, jenže kolik takových silnic znáte? Po průjezdu první dírou se od podvozku ozve taková rána, že vás záhy přejde jakákoliv chuť na řádění, abyste svému autu neublížili. Navíc, máme dojem, že kola s větším profilovým číslem by vyřešily tento problém pouze zčásti. Na krátkých i delších nerovnostech brzo zjistíte, že tlumiče si neumí poradit s pohyby karoserie a kola začnou odskakovat. Jediným řešením je zpomalit.

Otázkou je, jestli majitel Fiatu 500 bude vyhledávat, i s přihlédnutím k dieselovému motoru, tento typ zábavy. Když teď kroutíte hlavou zprava doleva, jsme na stejné straně. Myslím si totiž, že k dovádění na zapomenutých silničkách budou lepší modely Abarth a „běžná“ pětistovka si bude užívat pozornost, obdivné pohledy ve městě a řidič/řidička bude chtít být hlavně viděn(a).

Fine

Fiat eviduje desítky tisíc objednávek, polský závod v Tychy nestíhá a u nás prodej pětistovky pouze startuje. I to je důvod, proč zatím nejsou k dispozici české ceny. Na italském i německém trhu se nejlevnější diesel s výbavou Pop prodává za 12 500 eur, tedy asi 350 000 Kč, a v lepší výbavě Lounge nebo Sport stojí 14 500 eur (406 000 Kč). Není to málo, ale neměli bychom zapomínat na nejlevnější provedení s motorem 1.2 za 10 500 eur (294 000 Kč), které je tím nejdostupnějším retro-stylovým autem na trhu. Stojí ale vůbec, kvůli těm dynamickým prohřeškům, za to?

Rozhodně ano. Fiat 500 sice už není tím jednoduchým automobilem, přesto se nemusí snažit, aby si vás získal. A to je jeho nejsilnější vlastnost, kterou klidně můžeme nazvat charisma. Tak skvěle pochopili tvůrci odkaz předchozích generací. Nepůsobí vyumělkovaně jako CrossPolo, nezahazuje tradice jako Twingo II a je levnější než Mini. To sice bude na náročnější silnici mnohem zábavnější, ale majiteli pětistovky bude tohle srdečně jedno. Podvozek by mu stejně nedovolil jít rychleji.

Související články

Fiat 500 – návrat italského národního pokladu

Plusy

• stylový design karoserie
• šarmantní interiér
• výborná spotřeba
• přesná převodovka
• více prostoru v kabině než konkurence

Minusy

• volant stavitelný pouze výškově
• nepřehledný přístrojový panel
• nastavení tlumičů si nerozumí se špatnou silnicí
• dynamicky méně nadané
• hlučný motor